Brusel strana 4 z 5

Evropská komise (EK) zahájila s Polskem řízení kvůli novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi. Po středečním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy, Brusel má totiž obavy z oslabení demokratických principů v zemi. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

Evropská komise se rozhodla žalovat Itálii kvůli špatné údržbě vodovodní sítě. Vinou její zanedbanosti je průměrná spotřeba vody v zemi proti zbytku Evropské unie téměř dvojnásobná. Navíc v době, kdy kontinent – a především jeho jižní část – stále častěji trápí sucho. Na severu země tak již zahájili revitalizaci sítě.

Maďarský parlament v úterý schválil zákon na ochranu oznamovatelů (whistleblowerů), který v původní verzi obsahoval pasáž umožňující udávání stejnopohlavních párů vychovávajících děti. Zákon minulý měsíc zablokovala prezidentka Katalin Nováková.

Nový prezident Svazů průmyslu a dopravy Jan Rafaj v rozhovoru pro Interview ČT24 sdělil, že Česku chybí odvaha dělat reformní změny. Země se podle něj musí posunout do ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou a vyjednat si v Bruselu konkrétní pozici v zelené transformaci. Mezi problémy průmyslu řadí inflaci, ceny energií, ale i trh práce. Když byla česká delegace v Tchaj-wanu, doslechla se prý, že Česko je „nedobytné království“, vzpomíná Rafaj.

Evropská unie jedná už o jedenáctém sankčním balíku. Ten by měl zamezit obcházení dosavadních sankcí namířených proti Rusku. Jde například o vývoz do třetích zemí, jako je Čína nebo Kazachstán, přes které se pak embargované zboží dostává právě do Ruska. Česko zavedení nových opatření podporuje.

Česká společnost Mero, vlastněná státem, která se stará o dodávky ropy do Česka, se dohodla s italskými akcionáři na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Premiér Petr Fiala (ODS) to ve středu oznámil po jednání se svou italskou kolegyní Giorgiou Meloniovou. Jednali také o bilaterálních vztazích, evropských tématech či spolupráci v energetice a nových technologiích. Meloniovou večer přivítá také prezident Petr Pavel na Pražském hradě.

Nový ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) o sobě říká, že chce evropskou federaci. Hodlá také ve funkci vylepšit jméno EU mezi Čechy. V případě rozšíření Unie o Ukrajinu je ale spíše skeptický.  Přestože ji řada zemí ve válce proti Rusku podporuje, zatím si neumí představit, že by se stala členem evropského společenství, prohlásil v Interview ČT24.

Obchodní omezení některých východoevropských zemí vůči ukrajinským zemědělským produktům jsou nepřijatelná, prohlásil v úterý po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Europoslanci v úterý rovněž o rok prodloužili pozastavení dovozních cel na ukrajinské potraviny.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v Praze setkala s českým prezidentem Petrem Pavlem. Uvedla, že EK navrhne zákon o produkci munice v EU, což by mělo urychlit výrobu v Evropě. Mimo jiné také poděkovala za přijetí ukrajinských uprchlíků nebo za úspěšné předsednictví v Radě EU. Celková podpora států EU Ukrajině činila přes 68 miliard eur (zhruba 1,6 bilionu korun), každodenní hmatatelná pomoc musí pokračovat, uvedla.

Vzdělávání romských dětí na Slovensku se stalo terčem kritiky Evropské komise. Ta upozornila na vleklý problém: Tisíce žáků končí ve výlučně romských třídách. Brusel má za to, že jde o vyčleňování Romů ze školského systému a hrozí pokutou. Slovensko podle něj neřeší problém dostatečně. Bratislava mluví o selhání několika předchozích vlád.

Motivovat farmaceutické firmy k distribuci léků do všech zemí Evropské unie, urychlit schvalování nových preparátů či zabránit nedostatku důležitých medikamentů, je součástí nové lékové strategie, kterou představila Evropská komise. Brusel v jejím rámci navrhuje zavést pružnou dobu tržní ochrany léků v závislosti na jejich přínosu pro celou EU či stanovit seznam kritických léčiv, jejichž zásoby budou podrobně monitorovány.

Agrární komory ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. To proudilo na společný trh Evropské unie bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat především do Afriky. Působí tak problémy zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v Bruselu, řekl v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) později sdělil, že Česko a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od Evropské komise.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijede 2. května do Prahy. Oznámil to český prezident Petr Pavel na závěr své třídenní návštěvy Bruselu. Po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem Pavel rovněž řekl, že Česko by mělo v Evropské unii tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou již letos, o což usiluje Kyjev.

Setkáním se zástupci české komunity či studenty Evropské školy v Bruselu pokračovala první návštěva českého prezidenta Petra Pavla v hlavním městě evropských institucí. Opět zavítal také do centrály Severoatlantické aliance, kde se setkal s předsedou Vojenského výboru Robem Bauerem.

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.

Rychlostní omezení na třicet kilometrů za hodinu zavádí některá města v západní Evropě. Ke snížení rychlosti se už připojila Paříž, Brusel, Helsinky nebo Stockholm, další velká města omezení chystají. V Praze a v Brně toto požadují někteří aktivisté, od třicetikilometrové rychlosti si slibují vyšší bezpečnost a nižší emise. V pořadu Události, komentáře debatovali o tématu Eva Tylová (Piráti), Matěj Michal Žaloudek (Zelení), Marek Benda (ODS) a Petr Macinka (Motoristé sobě).

Přípravou červencového summitu ve Vilniusu se ve středu zabývali ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Během závěrečného dne dvoudenního zasedání v Bruselu jednali o rostoucím vlivu Číny na bezpečnost v Indo-Pacifiku či o tom, zda upevňování jejího vztahu s Ruskem může ovlivnit průběh války na Ukrajině. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se během zasedání vyslovil pro vstup Kyjeva do Aliance. Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že je třeba odstrašit Rusko před další agresí.

Prezident Petr Pavel jmenoval do funkce náčelníka své vojenské kanceláře brigádního generála Radka Hasalu. Funkce se ujme od 1. dubna. Na Pražském hradě bude spolupracovat i se svým předchůdcem generálporučíkem Janem Kašem, který odešel do civilu a ve vojenské kanceláři zůstane jako občanský zaměstnanec.

Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom ve čtvrtek nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká Unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Směrnice o obnovitelných zdrojích je součástí balíku návrhů, které mají přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí.

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.

Řada zbrojních firem včetně těch českých vyrábí kvůli ruské agresi na Ukrajině naplno. Poptávka se navíc dál zvyšuje. Společnosti ale narážejí na problém, kdy jim banky kvůli svým vnitřním pravidlům nechtějí půjčovat na to, aby vyráběly další zbraně a munici. Evropská komise už začala řešit, jak obranný průmysl ve válečné době více podpořit.

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory, oznámil v sobotu místopředseda Komise Frans Timmermans. Německý ministr dopravy Volker Wissing sdělil, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Dohodu Německa s Komisí ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS).

V Bruselu skončil summit Evropské unie. Lídři členských zemí v rámci Evropské rady jednali o další podpoře Ukrajiny, stabilitě bank či návratu k fiskálním pravidlům. Oficiální program summitu ale zastínily spory o spalovacích motorech, o kterých se původně diskuse vést neměla.