Brusel už není jen městem krajky a pralinek. Obyvatelé stále častěji pociťují i jeho stinné stránky. V posledních měsících se evropská metropole potýká s násilným řáděním drogových gangů. V ulicích se opakovaně střílelo. Mafie ke svým aktivitám využívá lidi na okraji společnosti a stále častěji také nezletilé. Město posiluje policejní hlídky i prevenci. V únoru se dokonce střílelo čtyřikrát za čtyři dny. V hlavním městě Evropy se rozmáhá drogová kriminalita.
V Bruselu se rozmáhá řádění drogových gangů
8 minut
Horizont: Drogová kriminalita
Jeden z posledních případů střelby v Bruselu se stal před místní kavárnou – na zemi zůstali ležet dva mrtví. Jen o několik týdnů dříve a pár set metrů dál – tři vážně zranění. Na vině jsou podle úřadů drogové gangy, které v některých částech města bojují o území. V Belgii údajně operuje více než stovka kriminálních sítí.
Mafie nahradila místní dealery a s ní přišly peníze, zbraně a násilí. Týká se to hlavně čtvrtí okolo jižního nádraží, které je největší stanicí ve městě i v celé Belgii. „Je pro nás čím dál těžší žít normální život, nechat naše děti jít do školy, vyvenčit večer psa. Mládež, starší lidé a ženy tím obecně trpí nejvíc,“ řekl mluvčí sousedských spolků Eric Vandezande.
Oblast podle Vandezandeho trápí nedostatek investic a pozornosti úřadů. Vybydlené budovy slouží jako úkryt pro lidi bez domova, migranty bez dokladů nebo drogově závislé. Jejich situaci mafie zneužívá.
„Tady v Saint-Gilles nedokážeme sami zvládnout tento druh násilí. Potřebuji na to nástroje, potřebuji pomoc federálních orgánů,“ říká starosta bruselské čtvrti Jean Spinette.
Problém tkví také v Antverpách
Bezpečnost patří mezi důležitá témata podzimních komunálních voleb. Město vytipovalo patnáct hotspotů – problematických míst, kde zvýšilo počet hlídek i prevenci. Na nádraží má do konce léta vzniknout policejní služebna.
Podle občanského a politického aktivisty Jeana Kitengea je problémem také sociální krize. „Nemůžeme nechat lidi přespávat na ulici, nezajímat se o ně, část z nich skončí na drogách. Nakonec nemají na výběr než zemřít nebo zamířit do šedé ekonomiky,“ je přesvědčen aktivista.
Mnozí upozorňují, že část problému leží v nedalekých Antverpách. Přes druhý největší evropský přístav totiž na kontinent proudí kokain a levnější crack. Dokud se nezakročí tam, v metropoli klid pravděpodobně nebude.
Problém je v tuzemsku podle Vobořila menší než v Belgii či Nizozemsku
Končící tuzemský národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil v pořadu Horizont ČT24 v souvislosti s drogovou kriminalitou uvedl, že Česko se po letech, kdy bylo pouze tranzitní zemí, začíná stávat i cílovou zemí drogového byznysu. „U kokainu bezpochyby. Přístavy v Belgii a Nizozemsku jsou naproti tomu dlouholetý problém,“ sdělil.
„Ono je to tak, že sociální experiment, kterému říkáme prohibice, tyhle fenomény tvoří,“ vysvětlil Vobořil, podle kterého například bezdomovectví nemusí s drogovou kriminalitou vůbec souviset. Gangy, které se věnují pašování drog po Evropě, jsou podle koordinátora spíše „obchodní gangy“. Gangy, které nyní působí problémy v Bruselu, jsou podle něj jiný případ.
Řešení vzniklé situace, kdy mezi sebou gangy soupeří, podle Vobořila neleží pouze v řešení sociální situace znevýhodněných skupin obyvatel či ve zvýšení počtu policistů na ulicích.
Vhodných scénářů a dobrých řešení, jak zabránit podobné situaci v budoucnu i v Česku, podle Vobořila moc není. „V nějaké chvíli budeme muset zvažovat, jestli jsou nějaké jiné scénáře, nějaké tvrdé regulace, které změní tu prohibiční situaci,“ varoval a dodal, že problém s drogami se šedesát let zhoršuje. Situace je v tuzemsku podle koordinátora lepší než v Belgii či Nizozemsku kvůli absenci přímořských přístavů. „V Evropě to je narůstající problém a ještě bude,“ je přesvědčen.
