Belgie

Bývalá šéfka diplomatické služby Evropské unie Federica Mogheriniová po obvinění z podvodu při zadávání veřejných zakázek, z korupce a ze střetu zájmů rezignovala na pozici rektorky College of Europe v Bruggách. Informovala o tom v dopise zaslaném studentům, pracovníkům a absolventům školy. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) dříve uvedl, že vyšetřuje zakázku týkající se vzdělávání mladých diplomatů.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Evropská komise navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

Bývalá šéfka diplomatické služby EU (EEAS) a současná rektorka College of Europe v Bruggách Federica Mogheriniová čelí spolu s dalšími dvěma lidmi obvinění z podvodu při zadávání veřejných zakázek, korupce a střetu zájmů. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na prohlášení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Podle úřadu se vyšetřování týká zakázky na vzdělávání mladých diplomatů.

Belgická policie provedla razii v diplomatické službě EU (EEAS) v Bruselu a na evropské vysoké škole College of Europe v Bruggách v rámci vyšetřování podezření z podvodu, informoval Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Policie podle EPPO zadržela tři podezřelé. Belgické deníky Le Soir a L´Echo i agentura AFP s odkazem své zdroje tvrdí, že mezi zadrženými je bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která je od roku 2020 rektorkou univerzity v Bruggách.

Neznámé drony působí mnoho týdnů problémy na řadě míst Evropy. Už podruhé v tomto týdnu muselo kvůli dronům přerušit provoz letiště v belgickém Lutychu, ve čtvrtek si vynutily uzavření letišť třeba ve Švédsku. V Česku zatím k podobnému incidentu nedošlo, bezpečnost v tuzemsku však narušují drony amatérských pilotů. Jeden z nejvážnějších incidentů se stal v Mladé Boleslavi. Elektronická čidla na letištích jich od začátku roku zaznamenala víc než sto. A přibývá i případů, které hlásí přímo piloti. Přibývá ovšem míst, kde bezpilotní letouny pomáhají, jejich další využití aktuálně testují záchranáři.

Letiště v belgickém Lutychu ráno dočasně přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům. Byl to už druhý podobný incident tento týden. Informovala o tom agentura Belga s odvoláním na společnost Skeyes, která zajišťuje v zemi letový provoz. Ten byl kolem poledne obnoven.

Rumunsko a jeho spojenci z NATO byli informováni o záměru Spojených států snížit počet vojáků umístěných na východním křídle Aliance, oznámilo rumunské ministerstvo obrany. Snížení se má týkat i vojáků, kteří měli být v rámci rotací rozmístěni na základně Mihail Kogalniceanu nedaleko černomořského přístavu Konstanca. Agentura Reuters s odkazem na činitele NATO k oznámení Bukurešti uvedla, že úpravy pozic amerických sil nejsou neobvyklé.

Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině, však do prosince odložili, navzdory výzvě Volodymyra Zelenského k rychlému postupu. Moskva pohrozila bolestivou odpovědí, pokud by se EU pokusila zmrazená ruská aktiva zabavit. Na závěrech o Ukrajině se shodlo 26 zemí, nepodpořilo je Maďarsko.

Německý turista utonul na Korsice při koupání v řece, kde ho po bouři překvapila rychle stoupající hladina vody, informovala agentura AFP. Bouře Benjamin, po jejímž řádění ve Francii ve čtvrtek večer zůstávalo šedesát tisíc odběratelů bez elektrické energie, bude přes Belgii a Nizozemsko postupovat na východ včetně Česka.

Další evropské země připravují úpravy zákonů o zásazích proti bezpilotním letounům. Mění je tak, aby armády mohly sestřelit neznámé drony nad kritickou infrastrukturou. Po Německu ke kroku přistoupí i Velká Británie – zatím se to bude týkat vojenských základen. Později by ale vojáci mohli zasahovat třeba i na letištích.

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Po jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Ministři debatovali nejen o další podpoře Kyjeva, ale i o navýšení výdajů na obranu či nedávných ruských narušeních evropského vzdušného prostoru.

Celostátní stávka v Belgii v úterý zastavila většinu letů na dvou hlavních letištích a narušila veřejnou dopravu v Bruselu, informovala agentura Reuters. Protestního pochodu centrem hlavního města se podle médií zúčastnily desítky tisíc lidí. Jde už o několikátou letošní demonstraci proti vládním návrhům na reformu penzí a trhu práce.

Armáda eviduje přibývající incidenty s drony nad vojenskými objekty, jsou ale způsobeny především neznalostí zákona nebo neodbornou manipulací amatérskými piloty, jde tak o běžné přestupky, sdělila mluvčí armády Magdalena Dvořáková. Armáda je podle ní připravena bezpilotní letouny detekovat a identifikovat a také je zneschopnit.

Policie v Belgii zadržela tři mladé muže, které podezřívá z přípravy útoku na politiky, zřejmě mimo jiné na premiéra Barta de Wevera. Ve čtvrtek o tom podle agentury AP informovaly místní prokuratura a policie. Podezřelí podle dostupných informací chystali útok pomocí dronu, jenž měl nést výbušniny. Existují také náznaky, že plány na útok byly inspirované činy džihádistů, uvedla prokuratura.

Maďarsko nejspíš už roky udržuje v Bruselu špiony, a dokonce se pokoušelo rekrutovat zaměstnance z institucí EU. Vyplývá to ze společného vyšetřování německého Spiegelu, belgického deníku De Tijd a maďarského serveru Direkt36. Evropská komise obvinění ze špionáže prošetří, uvedl podle agentury Reuters mluvčí Komise.

Německá spolková policie potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu zastavilo provoz, ale v sobotu ráno jej opět obnovilo. Letadla už přistávají a vzlétají, potvrdil mluvčí letiště. Desítky letů byly ovšem zrušeny či odkloněny na jiná letiště. Ze stejného důvodu přerušilo mnichovské letiště provoz také ve čtvrtek.

Mnichovské letiště ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zcela zrušeno bylo sedmnáct letů, dalších patnáct příletů bylo odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na pátek agentury Reuters a DPA s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Belgické ministerstvo obrany také v pátek zahájilo vyšetřování přeletu několika dronů nad vojenskou základnou v Elsenbornu, ležící u německých hranic.

K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.

Začíná Měsíc dobročinné závěti. Koalice Za snadné dárcovství chce motivovat lidi k tomu, aby v poslední vůli pamatovali i na prospěšné organizace. Za deset let tímto způsobem charitě lidé věnovali čtyři sta milionů korun. Ve srovnání se zahraničím však v Česku tento typ dobročinnosti nemá ještě takovou tradici.

Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, který zároveň dodal, že je také třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i teroristické hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.