Belgie

Pracovní trh v zemích Evropské unie je stále více připraven na nástup umělé inteligence (AI), která může pomoci kompenzovat pokles produktivity a stárnutí populace, uvedli v analýze ekonomové nizozemské banky ING. Může mít podle nich ale negativní dopady v jižních zemích eurozóny.

Evropskou unii zasáhlo zdražování vajec. Jejich ceny v březnu výrazně stouply především v Česku a Belgii, a to jak meziměsíčně, tak meziročně. Ve Spojených státech amerických pak jejich cena dosáhla nového rekordu, vyplývá z analýzy webu Tradingpedia.

Belgické úřady stupňují své tažení proti tabákovým výrobkům a kouření. Od dubna v zemi platí úplný zákaz jejich prodeje ve větších obchodech, mimo jiné v supermarketech. Nově nesmějí být vůbec vystavovány tabákové produkty ani na pultech a ve výkladech. K tomu začal platit úplný zákaz kouření a vapování i venku před vstupy do veřejných budov.

Belgická policie vyšetřuje možné uplácení europoslanců čínskou telekomunikační firmou Huawei. Píše to deník Le Soir nebo web Politico. Policisté podle médií zadrželi několik lidí a provedli domovní prohlídky na jednadvaceti adresách spojených s lobbisty pracujícími pro čínského výrobce chytrých telefonů.

Politické strany v Belgii se takřka po osmi měsících od voleb dohodly na vládní koalici, kterou bude jako premiér řídit vlámský nacionalistický politik Bart De Wever. Informovala o tom televize VRT. Agentura DPA poznamenala, že je to poprvé v dějinách, kdy belgickou vládu povede nacionalistická a protiimigrační Nová vlámská aliance (N-VA). Ta se na koalici shodla se čtyřmi dalšími stranami.

Pivní kultura v České republice se dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO. Pivní kulturu do seznamu zařadilo ministerstvo kultury. Ve čtvrtek o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS) a zápis stvrdil předáním pamětního listu zástupcům pivovarníků. V Česku je přes 550 pivovarů, pivovarnický sektor zaměstnává zhruba 65 tisíc lidí a za rok 2023 přinesl na daních do státního rozpočtu 29 miliard korun.

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

Před osmdesáti lety skončila jedna z nejkrvavějších bitev druhé světové války na západní frontě. Němci se v Ardenách naposledy pokusili zvrátit vývoj v oblasti, Američané ale ofenzivu v lesnatém a kopcovitém terénu na pomezí Belgie a Lucemburska odrazili. Obětí byly desetitisíce na obou stranách.

Čím starší je artefakt, tím cennější informace o historii lidstva může vědci poskytnout. A výjimkou nejsou ani latríny. Archeologové teď analyzovali obsah latríny z 15. století, která se našla v belgických Bruggách. Získali první důkaz o tom, že parazitární nemoc zvaná schistosomóza se tehdy vyskytovala v Evropě. Objev také ukazuje, kudy a jak se mohla dostat do Ameriky.

Evropští zemědělci dále protestují proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi skupiny Mercosur – ve Francii nově i na východě země. S textem má problém také tamní vláda a další unijní státy včetně Česka. Chtějí proto vyvinout tlak na Brusel, kde se má o dohodě znovu tento měsíc jednat.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Europoslanci schválili půjčku Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (více než 880 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské agresi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci. Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 na poskytnutí prostředků Kyjevu ve výši až padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun) prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl, že by s evropskými partnery jednal o příměří Ukrajiny s Ruskem. V Paříži žádal o podporu před začátkem zimy, píše agentura AFP. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte krátce předtím po jednání se Zelenským v Londýně potvrdil, že povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Kyjevu k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících pro boj proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.

Evropa se potýká s následky bouře Kirk. Ta v úterý zasáhla Pyrenejský poloostrov, pokračuje dále severozápadní Evropou až k Baltskému moři. Záchranné složky už zasahovaly v tisících případech, další tisíce domácností se ocitly bez proudu. V některých oblastech byla přerušena železniční doprava. Bouře ve středu zasáhla Francii a státy Beneluxu, v noci na čtvrtek se pak dostane nad Německo, postupovat by měla až k Dánsku.

Šance na přežití dětí s brániční kýlou se díky pokročilým operacím v děloze zvyšují. Jednu z nejzávažnějších vývojových vad, která často končí smrtí novorozenců, tak dokážou lékaři nyní řešit už během těhotenství. Čeští specialisté provedli první úspěšné operace pomocí nové metody, která podporuje růst plic nenarozených dětí. Předtím jezdili k podobným výkonům do Belgie, kde asistovali. První samostatnou operaci provedl tým v pražském Podolí letos v červenci.

Spisovatel Dimitri Verhulst patří k výrazným představitelům současné belgické literatury. V překladu Veroniky ter Harmsel Havlíkové letos vyšla česky jeho novela Mít a být. Autor se v ní sarkasticky a s humorem zamýšlí nad tím, co se s lidskou duší děje po smrti. Knihu v září osobně představil na pražském festivalu Fall.

Povodňová vlna na Odře v pátek z Dolnoslezského vojvodství dorazila do severněji ležícího vojvodství Lubušského, kde v řadě okresů platí nejvyšší stupeň pohotovosti a úřady mobilizují záchranné složky. Podle lubušského vojvody na některých místech hrozí protečení protipovodňových hrází. V Německu nyní nikde neplatí třetí povodňový stupeň, ale na povodňovou vlnu na Odře se připravuje Braniborsko. V Bratislavě dál klesla hladina Dunaje i Moravy, povodňová vlna se přesunula na jih země.

Chystané zavedení kontrol na všech pozemních hranicích Německa neznamená, že by se zpřísňovaly ty na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem, kontrolovaných od října loňského roku. Prohlásil to mluvčí spolkového ministerstva vnitra Maximilian Kall. Dozor podle něj zůstane ve stejné podobě jako dosud – tedy závislý na aktuálních bezpečnostních potřebách.

Brusel už není jen městem krajky a pralinek. Obyvatelé stále častěji pociťují i jeho stinné stránky. V posledních měsících se evropská metropole potýká s násilným řáděním drogových gangů. V ulicích se opakovaně střílelo. Mafie ke svým aktivitám využívá lidi na okraji společnosti a stále častěji také nezletilé. Město posiluje policejní hlídky i prevenci. V únoru se dokonce střílelo čtyřikrát za čtyři dny. V hlavním městě Evropy se rozmáhá drogová kriminalita.

Historické náměstí v Bruselu pokryl barevný koberec z více než milionu květin. Sedmdesát metrů dlouhý a 24 metrů široký květinový skvost navrhla pouliční umělkyně Oceane Cornille. Více než sto dobrovolníků strávilo tvorbou díla přibližně šest hodin. Květinová skládačka je poprvé tvořena z více než 80 procent čerstvými jiřinami, nikoliv tradičními begoniemi. Dílo bude vystaveno do neděle 18. srpna a veřejnost si může panoramatický pohled na něj vychutnat například z balkonu tamní radnice. První květinový koberec v Bruselu vytvořil v roce 1971 zahradní architekt Etienne Stautemas.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu krátce objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Podle španělských médií to katalánskému rozhlasu RAC1 řekl generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull, večer to tvrdil i sám Puigdemont. To ale odmítla potvrdit katalánská policie. Na expremiéra je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl v Barceloně projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

Senát jednal o petici žádající zřízení centrální evidence koček a jejich označování čipem, ale i povinnou kastraci všech koček s přístupem ven, kromě těch v registrovaných chovech. Podle jedné z autorek petice Kamily Dvořákové panuje mezi politiky shoda na čipování, povinná kastrace se ale prý zatím setkává s „naprostou nevůlí“. Obce argumentují například vysokými náklady.

Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Rozhodnutí oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí Evropské unie, označované jako Gymnich.