Belgie

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.

Mráz a sníh působí dál potíže hlavně v dopravě v mnoha zemích Evropy. Další potíže se čekají kvůli bouři Goretti, která sílí nad Atlantikem, v některých částech jihozápadní Anglie platí výjimečné nejvyšší varování před nepříznivým počasím. Úřady poslaly výstrahu asi půl milionu lidí. Bouře by se v pátek mohla dostat až do Belgie a Nizozemska, kde sice fungují místní letiště, ta ale varují před dalším možným zpožděním nebo rušením letů. Také Německo a Polsko se připravují na zhoršení situace na silnicích a železnicích kvůli sněhu. Polsko dokonce využívá kvůli nedostupnému terénu koně k ostraze hranic. Potíže mají kvůli mrazům také mnozí řidiči v Česku.

Zimní počasí opět narušilo dopravu v některých evropských zemích, na něž udeřila první letošní zimní bouře Goretti. Amsterdamské letiště Schiphol zrušilo stovky letů, v Paříži nejezdily autobusy a nevyjely i některé vlaky Eurostar z Londýna. Ruzyňské letiště hlásí zrušení všech spojů s Nizozemskem a zpoždění letů mezi Francií a Českem.

Počet migrantů, kteří v loňském roce nelegální cestou přicestovali do Španělska, klesl oproti roku 2024 o více než čtyřicet procent. S odvoláním na údaje, které v pátek zveřejnily španělské úřady, to píše AFP. Hlavním důvodem je pokles migrantů snažících se přeplout po nebezpečné atlantické trase z afrického kontinentu na Kanárské ostrovy.

Železniční společnost Eurostar v úterý kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem, informovala s odvoláním na sdělení podniku agentura AFP. Díky částečnému znovuotevření tunelu pod Lamanšským průlivem ho později odpoledne začala obnovovat. Vlakovou dopravu narušily potíže s dodávkou elektřiny.

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.

„Je nutné pomoci Ukrajině, aby (ruský vládce Vladimir) Putin nepostupoval dále do vnitrozemí a neblížil se tím i hranici Evropské unie a NATO,“ varoval poslanec a 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“. Připomněl i nutnost co nejrychlejšího konce války. O summitu lídrů EU i možném využití ruských aktiv hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.

Ostravský státní zástupce obžaloval skupinu osmi lidí, kteří údajně provozovali první nalezenou varnu drogy klefedron v Česku. Jednotlivým obviněným hrozí pět až patnáct let vězení. České televizi to sdělil ostravský krajský státní zástupce Libor Malý. Celníci odhalili varnu klefedronu letos v dubnu na Ostravsku. Při razii zajistili 953 kilogramů nové psychoaktivní substance se stimulačním účinkem a vysokou toxicitou.

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině.

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Bývalá šéfka diplomatické služby Evropské unie Federica Mogheriniová po obvinění z podvodu při zadávání veřejných zakázek, z korupce a ze střetu zájmů rezignovala na pozici rektorky College of Europe v Bruggách. Informovala o tom v dopise zaslaném studentům, pracovníkům a absolventům školy. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) dříve uvedl, že vyšetřuje zakázku týkající se vzdělávání mladých diplomatů.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Evropská komise navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

Bývalá šéfka diplomatické služby EU (EEAS) a současná rektorka College of Europe v Bruggách Federica Mogheriniová čelí spolu s dalšími dvěma lidmi obvinění z podvodu při zadávání veřejných zakázek, korupce a střetu zájmů. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na prohlášení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Podle úřadu se vyšetřování týká zakázky na vzdělávání mladých diplomatů.

Belgická policie provedla razii v diplomatické službě EU (EEAS) v Bruselu a na evropské vysoké škole College of Europe v Bruggách v rámci vyšetřování podezření z podvodu, informoval Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Policie podle EPPO zadržela tři podezřelé. Belgické deníky Le Soir a L´Echo i agentura AFP s odkazem své zdroje tvrdí, že mezi zadrženými je bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která je od roku 2020 rektorkou univerzity v Bruggách.

Neznámé drony působí mnoho týdnů problémy na řadě míst Evropy. Už podruhé v tomto týdnu muselo kvůli dronům přerušit provoz letiště v belgickém Lutychu, ve čtvrtek si vynutily uzavření letišť třeba ve Švédsku. V Česku zatím k podobnému incidentu nedošlo, bezpečnost v tuzemsku však narušují drony amatérských pilotů. Jeden z nejvážnějších incidentů se stal v Mladé Boleslavi. Elektronická čidla na letištích jich od začátku roku zaznamenala víc než sto. A přibývá i případů, které hlásí přímo piloti. Přibývá ovšem míst, kde bezpilotní letouny pomáhají, jejich další využití aktuálně testují záchranáři.

Letiště v belgickém Lutychu ráno dočasně přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům. Byl to už druhý podobný incident tento týden. Informovala o tom agentura Belga s odvoláním na společnost Skeyes, která zajišťuje v zemi letový provoz. Ten byl kolem poledne obnoven.

Rumunsko a jeho spojenci z NATO byli informováni o záměru Spojených států snížit počet vojáků umístěných na východním křídle Aliance, oznámilo rumunské ministerstvo obrany. Snížení se má týkat i vojáků, kteří měli být v rámci rotací rozmístěni na základně Mihail Kogalniceanu nedaleko černomořského přístavu Konstanca. Agentura Reuters s odkazem na činitele NATO k oznámení Bukurešti uvedla, že úpravy pozic amerických sil nejsou neobvyklé.