Flotila s aktivisty míří do Gazy. Itálie a Španělsko už vyslaly lodě na případnou záchranu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Flotila s aktivisty se chce dostat do Pásma Gazy
Zdroj: ČT24

K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

K flotile skupiny Global Sumud Flotilla (GSF), která vyplula 1. září z Barcelony, se ve čtvrtek připojilo šest řeckých lodí. Odjezd ke Gaze ale zatím zdržela závada jedné z hlavních lodí. Plavidla mají dodat Palestincům v Gaze symbolické množství humanitární pomoci, zejména potravin a léků. Akce se účastní i někteří západoevropští zákonodárci.

Cílem je ale hlavně upozornit na utrpení palestinských civilistů sužovaných izraelským bombardováním a blokádou, kvůli níž nemají dost jídla, léků ani zdravotnického materiálu. Nedávné vyšetřování OSN došlo k závěru, že Izrael v enklávě páchá genocidu, což Jeruzalém rázně odmítl.

„Pokračujeme v naší cestě do Gazy, abychom doručili humanitární pomoc obyvatelstvu, které je systematicky vyhladověno. To je součástí desetiletí trvajícího dusivého útlaku, apartheidu a okupace,“ prohlásila švédská aktivistka Greta Thunbergová.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar v týdnu potvrdil, že pokud bude chtít flotila přistát v Gaze, židovský stát proti ní zasáhne. „Musíme to udělat. Ačkoliv ne za použití násilí, ale musíme,“ řekl deníku Corriere della Sera.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir prohlásil, že vláda by měla aktivisty označit za teroristy, zabavit jim plavidla a uvěznit je, protože podle něj podporují palestinské teroristické hnutí Hamás. S tím vede Jeruzalém skoro dva roky válku v Pásmu Gazy v odvetě za brutální útok na židovský stát.

Flotila s aktivisty směřuje ke Gaze
Zdroj: Reuters/Stefanos Rapanis

Role možného zachránce

Už třikrát hlásily posádky flotily nálety neidentifikovaných dronů. Ty měly shazovat oslepující granáty a rozprašovat pepřový sprej. Poprvé v tuniském přístavu, kde ale útok místní úřady vyloučily, a později v řeckých vodách. Neznámý sabotér také údajně obsadil vysílací frekvenci švédským popem.

Itálie se poté rozhodla vyslat fregatu pro jejich případnou záchranu. Italský ministr obrany Guido Crosetto ale řekl, že působení lodě italského námořnictva je omezené. „Nejsme schopni zajistit bezpečnost flotily v momentě, kdy vypluje z mezinárodních vod,“ uvedl.

Podobně se vyjádřil i španělský premiér Pedro Sánchez, podle něhož loď španělského námořnictva bude připravena k případné záchranné operaci. O své občany se hodlá postarat i Belgie a Řecko, které ale vyslání záchranných lodí nechystají.

Italská vláda ve středu navrhla, aby flotila náklad vyložila na Kypru s tím, že ho do Gazy dopraví katolická církev. To ale organizátoři flotily odmítli. „Nezastavíme naše úsilí, pokud se nezastaví genocida (v Gaze),“ prohlásil účastník flotily Nkosi Zwelivelile Mandela, který je vnukem jihoafrického vůdce Nelsona Mandely.

Načítání...

Neúspěch předchozích flotil

Podobné humanitární flotily mířily do Gazy v minulých letech už několikrát, ale nepodařilo se jim tam dostat. Letos v červenci izraelská armáda přiměla flotilu změnit směr k pobřeží židovského státu a totéž udělala v červnu, kdy posádku flotily, včetně Thunbergové a francouzské europoslankyně Rimy Hassanové, zadržela. Po několika dnech byli všichni z Izraele vyhoštěni.

Střetem s armádou židovského státu skončila v roce 2010 podobná akce organizovaná tureckými aktivisty. Tehdy proti jedné z lodí této flotily nazvané Mavi Marmara zasáhla armáda a zemřelo při tom devět lidí, přičemž desátý podlehl zraněním v nemocnici po čtyřech letech v kómatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 2 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 5 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 9 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 10 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích několik mrtvých

Několik mrtvých si vyžádaly útoky, které Rusko podniklo ve čtvrtek na různých místech Ukrajiny. Další lidé utrpěli zranění, informovala agentura AFP a server stanice BBC. Na severoukrajinský Charkov ruská armáda podnikala opakované dronové nálety.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...