Jakub Szántó

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži uvedl, že Rusko nevykazuje žádné známky ukončení agrese. Zelenskyj zdůraznil, že prioritami Ukrajiny v mírových jednáních je zachování suverenity a zajištění silných bezpečnostních záruk. V pondělí také jednali ministři obrany členských zemí EU o pomoci Ukrajině i vojenské připravenosti.

Na okupovaném Západním břehu byli zastřeleni dva Palestinci poté, co se podle videozáznamu z místa vzdali izraelským bezpečnostním silám. Oba se jevili neozbrojení, informuje Reuters. Palestinská samospráva podle agentury AFP Izrael obvinila z válečného zločinu.

Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.

V Izraeli v noci na pondělí zatkli vojenskou generální prokurátorku Jifat Tomerovou-Jerušalmiovou, která se v pátek vzdala této funkce. V rezignačním dopise přiznala, že loni umožnila zveřejnění videonahrávky, která zřejmě zachycuje sexuální zneužití Palestince izraelskými vojáky. Ten byl podle deníku Ha'arec v polovině října propuštěn z izraelského vězení v rámci výměny za izraelské rukojmí na základě dohody o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás.

Sýrie má za sebou nejklidnější týdny od vypuknutí občanské války před čtrnácti lety. Islamistické vládě prezidenta Ahmada Šaráa se pomalu daří mírnit přetrvávající vnitřní napětí. Úspěšnější je však na mezinárodním poli. Velká Británie nově vyškrtla jeho někdejší džihádistickou milici – nyní součást armády – ze seznamu teroristických organizací. Na klid a pořádek dohlížejí v Damašku nové ozbrojené síly. Podle nejnovějšího odhadu Světové banky by na poválečnou rekonstrukci Sýrie bylo zapotřebí 216 miliard dolarů. Nová vláda zoufale shání investice, kde se dá – včetně Moskvy.

Novým madagaskarským premiérem se v pondělí stal generál pozemních sil Ruphin Fortunat Dimbisoa Zafisambo, napsala agentura AFP. Stalo se tak týden poté, co prezident v reakci na násilné protesty odvolal vládu. Demonstrace, které si vyžádaly nejméně 22 mrtvých a desítky zraněných, v zemi ale pokračují a protestující lidé požadují rezignaci hlavy státu.

K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

Spojené státy chtějí získat zpět leteckou základnu Bagrám v Afghánistánu, řekl prezident Donald Trump. Americké jednotky ji opustily v roce 2021 při definitivním stažení ze země. Podle Trumpa se ji USA snaží získat od Talibanu výměnou za „některé věci“. O co konkrétně jde, ale nespecifikoval. Základna má podle šéfa Bílého domu strategickou polohu vůči Číně. Zástupce afghánské diplomacie však možnost americké přítomnosti v zemi odmítl.

Izrael čelí kvůli svým aktivitám v Pásmu Gazy stále většímu mezinárodnímu tlaku. Zpráva tříčlenné komise OSN tvrdí, že se Jeruzalém dopouští v enklávě genocidy. Okolnostem války mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás se v exkluzivním rozhovoru pro ČT věnoval izraelský exprezident Reuven Rivlin. Konflikt je dle něj v polovině, upozornil také, že Hamás chce s Izraelem skoncovat. Věnoval se též možnému dvoustátnímu řešení sporu, lidé v Gaze se dle něj musejí rozhodnout, zda dále podporovat Hamás.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio má o víkendu na Blízkém východě řešit stav jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem po úderu židovského státu na vedení teroristického hnutí v katarském Dauhá. V Gaza City zatím pokračují izraelské letecké údery a postup armády hlouběji do ulic. Dle izraelské armády již z města odešlo na 250 tisíc lidí.

Jemenští hútíové se do konfliktu mezi Gazou a Izraelem zapojili raketovými a dronovými útoky necelé dva týdny po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Už v listopadu 2023 rozšířili své údery také proti světovému námořnímu obchodu na cestě mezi Adenem a Suezským průplavem. Od té doby napadli 94 plavidel. Z toho čtyři potopili, 42 poškodili a dvě unesli i s posádkami. Tisíce tankerů a dalších obchodních lodí od té doby volí mnohem delší a nákladnější cestu kolem afrického kontinentu. Hútíové zapříčinili pokles světového obchodu o jedno až dvě procenta. De facto vyřazení rudomořské cesty také přivodilo bankrot izraelskému obchodnímu přístavu Ejlat.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Syrská vláda islamistů, která svrhla režim Bašára Asada, slibuje ochranu mnoha domácích menšin. Masakry alavitů a křesťanů v provincii Latákija a pokračující útoky proti drúzům v regionu Suvajda ukazují, že režim není schopný nebo ochotný svá slova plnit. Zpravodaj ČT24 David Borek v krizovém centru drúzské menšiny, které koordinuje obranu a pomoc ohroženým komunitám, natočil rozhovor s vůdcem, šejkem Muafakem Tarífem. Ten vyzývá Izrael i mezinárodní společenství k ochraně všech etnických a náboženských skupin v Sýrii včetně nejvíce postižených drúzů.

Gaza City patří mezi nejvíce zasažené oblasti v Pásmu Gazy. V těžce poničeném městě není ani jedno funkční místo pro distribuci pomoci. Podle mladé Palestinky Razan Maherové potravinovou pomoc „kradou zloději“ a pak ji přeprodávají na trzích za vysoké ceny. „Například před týdnem stál kilogram mouky více než sto dolarů,“ popisuje. Razan se společně se svým snoubencem snaží dostat do Kanady, kde na ně čeká azyl. S útěkem z Gazy jim k tomu pomáhají i čeští dárci.

Nejméně patnáct lidí přišlo o život v důsledku ruského nočního dronového a raketového útoku na Kyjev, dalších minimálně 145 utrpělo zranění. Bilanci obětí ve čtvrtek průběžně aktualizuje šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko. Na Telegramu napsal, že mezi mrtvými je také šestiletý chlapec, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zahynula i chlapcova matka. Starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko vyhlásil na pátek v Kyjevě Den smutku na památku obětí.

Nelehký úkol vyvinout účinné a dostupné hadí protijedy si vytyčil dánsko-americký tým vědců. Běžně se tyto život zachraňující látky vyrábí z toxinů získaných z živých hadů. Jde ale o náročný a drahý proces, kvůli kterému v mnoha regionech světa nejsou účinné protilátky na uštknutí dostupné. Vědcům by v práci měla pomoci umělá inteligence, která by měla umožnit vytvořit léčiva na míru pro hadí toxiny. Probíhající testy na laboratorních myších vykazují slibné výsledky – po podání protijedu jich přes osmdesát procent přežije hadí útok. Tým doufá, že by novou techniku výroby sera proti specifickým hadím jedům mohl nabídnout pro komerční využití nejpozději do pěti let.

USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi na poskytování většího množství humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, oznámil šéf Bílého domu Donald Trump po schůzce s britským premiérem Keirem Starmerem. Na palestinském území proto podle něj vzniknou potravinová centra. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT dříve prohlásil, že OSN a další organizace v neděli v oblasti distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal ve středu s Radou Evropy dohodu o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP. K zodpovědnosti by měl být podle iniciátorů dohody pohnán šéf Kremlu Vladimir Putin i další ruští lídři.

Pět desítek státníků se sjelo do Nice. Mají se shodnout na sérii opatření proti znečišťování a drancování světových moří. Jejich hostitel, francouzský prezident Emmanuel Macron, vyzývá k ratifikaci mezinárodní dohody, která by třicet procent hladiny oceánů zaštítila nejpřísnější ochranou. „Je naprosto šílené drancovat místa, která ani neznáme. Je to naprosté šílenství!“ uvedl Macron. Jedním z cílů summitu je také zastavení některých praktik včetně vlečného rybolovu, kdy lodí tažená síť ničí mořské dno.

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) pro Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu uvedl, že většina Palestinců utrpěla zranění při izraelské palbě. Izraelská armáda tento výrok OSN, že pálila do Palestinců, odmítla. Tvrdí, že šlo o varovné výstřely.

Rok 2016 byl na syrském bojišti ve znamení zásadní internacionalizace celého konfliktu. Přímý vstup ozbrojených sil dvou velmocí, Ruska a Turecka, na nepřehledné bojiště nejenže přinesl další utrpení statisícům lidí žijících v oblasti bojů, ale také oddálil naději na jeho ukončení.

Podle posledních informací měly zahraniční rozvědky včetně belgické důvěryhodné informace o tom, že se chystá teroristický útok proti jednomu z bruselských letišť a nejspíš i metru. Zprávu s poukazem na izraelské bezpečnostní kruhy právě zveřejnil izraelský levicový list Haaretz.

„Vítězit je zvyk. Bohužel, prohrávat taky.“ Citát slavného trenéra amerického fotbalu Vince Lombardiho jako by propojoval to, co tady mladí vojáci dělají během služby i během volna. Přes den (nebo přes noc, pokud v horkém iráckém podnebí mají to štěstí, že pracují v nočních směnách) jsou ve 12hodinové službě: na hlídce, na misi mimo základnu, v kanceláři, ve skladu munice, na tréninku ostré střelby. Večer (nebo ráno) tráví hodiny v tělocvičně. Velení si je dobře vědomo nebezpečí nahromaděného napětí z pobytu ve válečné zóně, tzv. bojovému stresu i nedostatku vyžití mimo pracovní hodiny. Udržet tenhle potenciálně nebezpečný koktejl stresu, horka, adrenalinu a testosteronu v podkritickém množství pomáhá sport. Basketbal, fotbal, posilovna, box, aerobik, ranní a noční běhání…, to vše mají vojáci k dispozici.

Ovčí expres. Tak si tento typ misí nazvali američtí vojáci. Jejich velitelé konečně pochopili, že jen rozdávat peníze v rámci rozvojové pomoci je nesmysl. Dej hladovému koně a on zorá a oseje pole a nakonec se nasytí vlastním chlebem. Tady tedy jen v malé irácko-americké úpravě. Problém ale je, jestli rodiny budou schopné ovce vůbec chovat. V provincii Ninive pořádně nepršelo čtyři roky. Na první pohled je zemědělství v rozvalinách. Pole pohltila prašná poušť, pro vodu se musí dvakrát týdně do města a za peníze, na které se musí skládat celá vesnice, nafta pro generátory elektřiny je drahá.