Írán tvrdí, že protesty nepřežily asi tři tisíce lidí. Čísla opozice jsou vyšší

Nahrávám video

Íránské bezpečnostní složky zveřejnily bilanci obětí masových pouličních protestů. Tvrdí, že při nich zahynulo 3117 lidí. Kompletní odříznutí země od internetového a telefonického spojení se světem ale znemožňuje informaci ověřit. Podle opozičních zdrojů mohlo zahynout až dvacet tisíc lidí a přes tři sta tisíc dalších utrpět zranění.

Ohořelá torza domů, svatostánků a obchodů připomínají v íránských ulicích smrtící násilí, které skončilo teprve minulý týden. Šok a obavy z možné perzekuce svazují obyčejným lidem jazyk.

„Sám jsem mladý člověk, který s touto ekonomickou situací ve svém životě nemůže nic dělat. Přinejmenším bychom měli mít svobodu projevu, abychom mohli vyjádřit protest a být vyslyšeni,“ popisuje náladu v zemi Mehdí Jazdí.

Demonstrace propukly loni 28. prosince jako projev odporu proti špatné hospodářské politice vlády a kvůli pádu hodnoty národní měny. Během pouhých pár dní však vygradovaly v generační revoltu. Mladé ženy sundaly hidžáby a vyrazily do ulic po boku mladých mužů požadujících důstojnou a svobodnou budoucnost.

Už o pět dní později dal nejvyšší duchovní vůdce islámské republiky rozkaz udusit protesty za každou cenu. Očitá svědectví mluví o palbě automatickými zbraněmi do davů demonstrantů, o cílené střelbě do obličeje a hrudníku, o povolání arabských žoldnéřů na špinavou práci.

Počty obětí se liší

Organizace Iran Human Rights 14. ledna zveřejnila, že ověřila identitu celkem 3428 mrtvých. V následujících dnech začaly přicházet další protichůdné údaje z opozičních zdrojů. Sám ajatolláh Chameneí přiznal tisíce obětí.

Teprve po skoro třítýdenním tichu napříč OSN se masakry dostaly na plénum Rady bezpečnosti. Emotivně tam promluvila Masíh Alínežádová, hlas íránského exilu. Ženu se režim opakovaně pokusil zavraždit.

V dalších dnech přišla asociace lékařů s údajem z regionálních nemocnic, podle které pod vládní palbou mělo zahynout 16,5 tisíce lidí. Dalších 330 tisíc údajně utrpělo zranění. Ostatní opoziční zdroje většinou mluví o třech až pěti tisících obětí. I tak jde o vůbec největší číslo od nastolení teokratického režimu v roce 1979.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
před 32 mminutami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 2 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 3 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 4 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 5 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.