Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
„Je načase hledat v Íránu nové vedení,“ prohlásil v sobotu Trump. O íránském nejvyšším vůdci Alím Chameneím řekl: „Co udělal jako vůdce země špatně, bylo to, že zemi zcela zničil a použil násilí v rozsahu, jaký dosud nebyl.“ A dodal: „Aby země fungovala – i když je na velmi nízké úrovni – vedení by se mělo zaměřit na řádné řízení země, jak to dělám se Spojenými státy, a ne na zabíjení tisíců lidí, aby si udrželo kontrolu.“
Chameneí v sobotu připsal Trumpovi vinu za oběti během protestů a označil prezidenta Spojených států za zločince, napsala agentura Reuters. Podle BBC duchovní vůdce islámské republiky v projevu také přiznal, že byly zabity tisíce lidí.
„Nejnovější vzpoura se lišila v tom, že se do ní osobně zapojil americký prezident,“ prohlásil Chameneí. „Trump do této vzpoury zasáhl a povzbuzoval vzbouřence, řekl, že jim poskytne vojenskou podporu,“ uvedl íránský duchovní vůdce podle serveru televize Iran International. „Američané tyto události naplánovali, jejich cílem je ovládnout Írán,“ prohlásil bez uvedení důkazů.
Americký prezident přitom ještě v pátek ocenil přístup Teheránu: „Velice si vážím skutečnosti, že všechny plánované popravy, které měly být vykonány včera (více než osm set), byly íránským vedením zrušeny. Děkuji.“ Nicméně nezmínil, odkud informace o popravách a jejich počtu pochází.
Tlak ze strany blízkovýchodních zemí
Trump popravy zadržených Íránců a pokračující násilné potlačování protestů v minulých dnech uvedl jako důvod pro případný americký vojenský zásah proti íránskému režimu. Saúdská Arábie, Katar a Omán však podle médií Trumpa přesvědčily, aby nezasahoval a dal Teheránu příležitost uvolnit napětí v zemi.
V pátek ovšem americký lídr novinářům řekl, že na jeho rozhodnutí mělo dopad právě zrušení poprav. Vyloučil, že by ho ke změně názoru přivedl někdo další. „Nikdo mě nepřesvědčil. Přesvědčil jsem se sám“, citovala šéfa Bílého domu AP.
„Situace je komplikovaná v tom, že demonstrantům v Íránu by to (vojenský zásah) úplně nepomohlo, protože najednou by všichni ti demonstranti vypadali jako nohsledi USA, a to je celé jen jako komplot Američanů na to, aby se zmocnili Íránu. Bylo by pro všechny lepší, kdyby Íránci dokázali režim svrhnout sami, a ne na bodácích amerických stíhaček,“ míní amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle středečních údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Norsku íránské bezpečnostní složky dosud zabily nejméně 3428 protestujících. Organizace nicméně dodává, že počet bude ve skutečnosti vyšší. Spojené státy na íránské představitele v týdnu uvalily nové sankce. Washington také schválil 25procentní clo na země obchodující s islámskou republikou.
Masivní demonstrace byly koncem loňského prosince spuštěny především ekonomickými problémy, rychle se ale proměnily v širší odpor vůči politickému a společenskému systému. Nepokoje zasáhly řadu regionů země a zapojily se do nich různé společenské vrstvy.
„Vypadá to, že ty vůbec největší protesty byly 8. a 9. ledna. To jsou ty, které jsme měli možnost sledovat na videích, která se k nám dostala skrze sociální sítě. To jsou záběry, kdy jsme mohli sledovat stovky těl na ulici, poválených nebo v černých pytlích na mrtvoly. Mohli jsme vidět střelbu do davu, který šel vstříc bezpečnostním složkám,“ uvedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Podle svědků platí místy stanné právo
Ve velkých městech nyní nejsou hlášeny větší nepokoje. „Některým lidem se opět podařilo ilegálně přes fungující satelity Starlink poslat ze země videa, jak revoluční gardy, patrně doplněné o zahraniční žoldáky, hlídkují v ulicích, vyzývají lidi, aby nevycházeli ven.
Podle některých svědectví platí v některých oblastech něco jako stanné právo, bezpečnostní síly lidi kontrolují, a kdo nemá prověrku, je podezřelý, je zadržen nebo mu hrozí jiné nebezpečí. Režim zavádí velmi tuhé restrikce, které by měly revoltu utlumit i v dalších dnech,“ informoval zpravodaj.
V současnosti se zdá, že režim protesty potlačil a konsolidoval svou moc za cenu silných represí, míní politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně. Pravděpodobnost, že režim situaci ustojí bez zásadních změn, se podle něj nyní jeví jako vyšší než jeho zhroucení, pokud do vývoje nezasáhne vnější faktor. „Pokud se Spojené státy rozhodnou na Írán vojensky udeřit, může to být všechno úplně jinak,“ dodal.
Ekonomickou situaci země podle Krause výrazně ovlivňují dlouhodobé sankce, které zemi odřízly od mezinárodního bankovního systému a technologií. Část odpovědnosti ale politolog přičítá také vládnoucímu režimu. „Viníkem hospodářských problémů je ale také režim samotný,“ uvedl a dodal, že systém je korupční, nepotistický a špatně řízený. V nepotistických systémech dostávají při obsazování funkcí přednost příbuzní a další lidé spříznění s vládnoucí skupinou.
Režim se ocitl ve slepé uličce, míní expert
Kevin Schwartz z Orientálního ústavu Akademie věd ČR si myslí, že se islámská republika nachází ve slepé uličce vládnutí, protože nedokáže reagovat na požadavky velkých částí společnosti v oblasti svobod ani ekonomických příležitostí. Opakované protesty, hnutí „Žena, život, svoboda“ i loňské vojenské útoky Izraele a USA podle něj přispěly k tomu, že mnoho Íránců už režim nepovažuje za životaschopný.
Podle expertů nepokoje pravděpodobně nezmění zahraniční politiku země „Nelze očekávat žádný zásadní zvrat a otočení kormidla. Írán se bude i dál opírat o partnerství s Čínou a Ruskem v pozici garantů, že budou vetovat jakékoli rezoluce Rady bezpečnosti OSN proti němu,“ domnívá se Kraus, podle něhož lze ale očekávat smířlivější přístup vůči Spojeným státům a možné ústupky z íránské strany výměnou za neeskalování situace ze strany USA.
Ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Univerzity v Praze Filip Sommer poukázal na to, že Teherán v krizových situacích přesouvá pozornost k vnějším hrozbám a opírá se o existující alianční rámce, které tak nepřehodnocuje.
„V tomto kontextu bude pokračovat prohlubování pragmatické spolupráce s Ruskem a Čínou. Pro Čínu zůstává Írán především důležitým dodavatelem ropy a energetických surovin, nikoli plnohodnotným strategickým partnerem. Rusko-íránské sbližování má převážně bezpečnostně-politický charakter a lze jej chápat spíše jako ,manželství z nutnosti' než hluboké ideologické spojenectví,“ uvedl.
