Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
„Velice si vážím skutečnosti, že všechny plánované popravy, které měly být vykonány včera (více než 800), byly íránským vedením zrušeny. Děkuji!“ uvedl Trump, který nicméně nezmínil, odkud informace o popravách a jejich počtu pochází.
Konzervativní íránský duchovní, ajatolláh Ahmad Chátamí, v pátek ve svém kázání vyzval k trestu smrti pro část demonstrantů, upozornila AP.
Tlak ze strany blízkovýchodních zemí
Trump popravy zadržených Íránců a pokračující násilné potlačování protestů v minulých dnech uvedl jako důvod pro případný americký vojenský zásah proti íránskému režimu. Saúdská Arábie, Katar a Omán však podle médií Trumpa přesvědčily, aby nezasahoval a dal Teheránu příležitost uvolnit napětí v zemi.
V pátek ovšem americký lídr novinářům řekl, že na jeho rozhodnutí mělo dopad právě zrušení poprav. Vyloučil, že by ho ke změně názoru přivedl někdo další. „Nikdo mě nepřesvědčil. Přesvědčil jsem se sám“, citovala šéfa Bílého domu AP.
Podle středečních údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Norsku íránské bezpečnostní složky dosud zabily nejméně 3428 protestujících. Organizace nicméně dodává, že počet bude ve skutečnosti vyšší. Spojené státy na íránské představitele v týdnu uvalily nové sankce. Washington také schválil 25procentní clo na země obchodující s islámskou republikou.
Masivní demonstrace byly koncem loňského prosince spuštěny především ekonomickými problémy, rychle se ale proměnily v širší odpor vůči politickému a společenskému systému. Nepokoje zasáhly řadu regionů země a zapojily se do nich různé společenské vrstvy.
„Vypadá to, že ty vůbec největší protesty byly 8. a 9. ledna. To jsou ty, které jsme měli možnost sledovat na videích, která se k nám dostala skrze sociální sítě. To jsou záběry, kdy jsme mohli sledovat stovky těl na ulici, poválených nebo v černých pytlích na mrtvoly. Mohli jsme vidět střelbu do davu, který šel vstříc bezpečnostním složkám,“ uvedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Podle svědků platí místy stanné právo
Ve velkých městech nyní nejsou hlášeny větší nepokoje. „Některým lidem se opět podařilo ilegálně přes fungující satelity Starlink poslat ze země videa, jak revoluční gardy, patrně doplněné o zahraniční žoldáky, hlídkují v ulicích, vyzývají lidi, aby nevycházeli ven.
Podle některých svědectví platí v některých oblastech něco jako stanné právo, bezpečnostní síly lidi kontrolují, a kdo nemá prověrku, je podezřelý, je zadržen nebo mu hrozí jiné nebezpečí. Režim zavádí velmi tuhé restrikce, které by měly revoltu utlumit i v dalších dnech,“ informoval zpravodaj.
V současnosti se zdá, že režim protesty potlačil a konsolidoval svou moc za cenu silných represí, míní politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně. Pravděpodobnost, že režim situaci ustojí bez zásadních změn, se podle něj nyní jeví jako vyšší než jeho zhroucení, pokud do vývoje nezasáhne vnější faktor. „Pokud se Spojené státy rozhodnou na Írán vojensky udeřit, může to být všechno úplně jinak,“ dodal.
Ekonomickou situaci země podle Krause výrazně ovlivňují dlouhodobé sankce, které zemi odřízly od mezinárodního bankovního systému a technologií. Část odpovědnosti ale politolog přičítá také vládnoucímu režimu. „Viníkem hospodářských problémů je ale také režim samotný,“ uvedl a dodal, že systém je korupční, nepotistický a špatně řízený. V nepotistických systémech dostávají při obsazování funkcí přednost příbuzní a další lidé spříznění s vládnoucí skupinou.
Režim se ocitl ve slepé uličce, míní expert
Kevin Schwartz z Orientálního ústavu Akademie věd ČR si myslí, že se islámská republika nachází ve slepé uličce vládnutí, protože nedokáže reagovat na požadavky velkých částí společnosti v oblasti svobod ani ekonomických příležitostí. Opakované protesty, hnutí „Žena, život, svoboda“ i loňské vojenské útoky Izraele a USA podle něj přispěly k tomu, že mnoho Íránců už režim nepovažuje za životaschopný.
Podle expertů nepokoje pravděpodobně nezmění zahraniční politiku země „Nelze očekávat žádný zásadní zvrat a otočení kormidla. Írán se bude i dál opírat o partnerství s Čínou a Ruskem v pozici garantů, že budou vetovat jakékoli rezoluce Rady bezpečnosti OSN proti němu,“ domnívá se Kraus, podle něhož lze ale očekávat smířlivější přístup vůči Spojeným státům a možné ústupky z íránské strany výměnou za neeskalování situace ze strany USA.
Ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Univerzity v Praze Filip Sommer poukázal na to, že Teherán v krizových situacích přesouvá pozornost k vnějším hrozbám a opírá se o existující alianční rámce, které tak nepřehodnocuje.
„V tomto kontextu bude pokračovat prohlubování pragmatické spolupráce s Ruskem a Čínou. Pro Čínu zůstává Írán především důležitým dodavatelem ropy a energetických surovin, nikoli plnohodnotným strategickým partnerem. Rusko-íránské sbližování má převážně bezpečnostně-politický charakter a lze jej chápat spíše jako ,manželství z nutnosti' než hluboké ideologické spojenectví,“ uvedl.
