Filip Sommer

Pět let po opětovném převzetí moci Talibanem Afghánistán bezprecedentním způsobem omezuje práva žen. Lidskoprávní organizace mluví o „genderovém apartheidu“, kdy Afghánky nesmí navštěvovat střední školy, vykonávat většinu zaměstnání ani podnikat volnočasové aktivity. Podle průzkumu OSN vycházejí z domu jen jednou až dvakrát za měsíc. Systematické vytěsňování žen z veřejného prostoru přitom umocňuje ekonomickou krizi, varují experti.

Od návratu extremistického hnutí Taliban do čela Afghánistánu uplynulo pět let. Zatímco scény chaotického stahování západních diplomatů, humanitních pracovníků a vojáků upadají v zapomnění, hluboká krize v chudém státě pokračuje. Přes čtrnáct milionů lidí – čtvrtina obyvatelstva – každý den trpí nejistotou, jestli nebude mít hlad. Současně se v zemi prohlubuje krize v oblasti práv žen.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.