Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. V praxi by řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou měli na Slovensku platit vyšší cenu za naftu než domácí motoristé.
Vláda přijala uvedené opatření v souvislosti s vyhlášeným stavem ropné nouze po lednovém přerušení dodávek ropy ropovodem Družba přes Ukrajinu. Podle vládních politiků řidiči z Polska začali hromadně tankovat na Slovensku levnější naftu.
Nová pravidla počítají s tím, že čerpací stanice na Slovensku umožní řidičům koupit naftu jen do palivové nádrže vozidla a do jednoho kanystru s objemem maximálně deset litrů. Zároveň na jedno tankování lze koupit naftu za nanejvýš 400 eur (9790 korun), což odpovídá více než 200 litrům tohoto paliva. Omezení se nebudou vztahovat například na vozidla policie, armády či záchranných složek.
Součástí nařízení ovšem není cena nafty, kterou mají platit řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Podle usnesení vlády tuto cenu stanoví ministerstvo financí jako průměr cen nafty v Rakousku, Česku a Polsku, kde je toto palivo dražší než na Slovensku. Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje.
Reakce Babiše
Slovenské rozhodnutí zavést na čerpacích stanicích dvojí ceny nafty není dobré, nechal se před začátkem čtvrtečního summitu Evropské unie slyšet český premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že chce o tématu hovořit se svým slovenským protějškem.
„Jako Česká republika jsme (se Slovenskem) propojeni, je tam i produktovod. A já se zeptám pana premiéra, proč se tak rozhodli,“ avizoval Babiš.
Vývoj cen paliv
Po prudkém zdražení ropy v reakci na začátek války na Blízkém východě ceny paliv na Slovensku stouply méně než v některých jiných evropských zemích. Slovensko podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat patří v EU ke státům s nejlevnějšími pohonnými hmotami. Ještě v únoru byly benzin i nafta u čerpacích stanic na Slovensku dražší než například v tuzemsku.
Bratislavská rafinerie Slovnaft, jež po přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu začala čerpat surovinu ze státních rezerv, opakovaně avizovala, že ke změnám cen paliv bude přistupovat zdrženlivě. Slovnaft, který patří do maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, je na Slovensku největším prodejcem paliv. Po výpadku dovozu ropy ropovodem Družba Slovnaft také objednal alternativní ropu, na jejíž dovoz využívá tankery a ropovod Adria. Ten začíná v Chorvatsku, jež odmítlo přepravovat ruskou ropu.
Slovenská opozice v reakci na rozhodnutí vlády zavést omezení při prodeji nafty kritizovala přístup vlády k řešení ropné krize. Podle místopředsedy nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Ivana Štefunka čtyřnásobný premiér Fico všechno vsadil na ropu z Ruska, odmítal diverzifikaci zdrojů energií a Slovensko se stalo citlivým na krize.
Slovensko i Maďarsko shodně tvrdí, že Ukrajina, která se více než čtyři roky brání ruské vojenské invazi, otálí s obnovením přepravy ropy vytěžené v Rusku. Kyjev tvrdí, že ropovod poškodil ruský útok. Ukrajina v úterý přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ropovodem Družba do zmíněných dvou zemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že oprava ropovodu se chýlí ke konci. Ropovod začne podle něj fungovat za měsíc až měsíc a půl.
Bratislava a Budapešť ve středu ve společném dopise adresovaném šéfce Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové kritizovaly, že jejich země nemají zastoupení v misi EK, která má ověřit stav ropovodu Družba.
