Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,81 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Předseda vlády se již v noci na pondělí prohlásil za vítěze. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,29 procenta.
Občanské smlouvě podle OC Media připadlo 58 křesel ve 105členném jednokomorovém tělese, což je většina. Oproti předchozímu období ztratila třináct křesel. Silná Arménie dosáhla na 27 mandátů.
Čtyřprocentní uzavírací klauzuli překročila také Aliance Arménie, ta získala jedenáct mandátů. Těsně se pak vešla i Prosperující Arménie a obdržela pět křesel.
Centrální volební komise uvedla, že účast dosáhla 58,97 procenta. To podle zpravodaje ČT Karla Rožánka odpovídá 1,5 milionu voličů, což je více než ve volbách v roce 2021. „Oba bloky tak dokázaly mobilizovat své voliče,“ shrnul.
Volby ve vypjaté atmosféře
Nedělní volby se podle Rožánka konaly ve vypjaté atmosféře, strany se obviňovaly z narušování regulérnosti. Objevila se i hlášení, že v některých volebních místnostech jsou bomby. „Policie vzala do vazby několik lidí, část z nich s podezřením, že kupovali hlasy voličů a za peníze se snažili ovlivnit hlasování,“ popsal s tím, že zatím není jasné, zda tyto osoby pochází z proevropského nebo proruského tábora.
Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Ruska, přičemž na svém území hostí také ruskou vojenskou základnu. V poslední době ale Pašinjan usiluje o užší vazby se Západem a Evropskou unií. Parlamentní volby se konaly po porážce v konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach v roce 2023.
Vztahy Jerevanu a Moskvy se vyostřují zhruba od roku 2023. Arménie se v té době připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok.
O rok později Jerevan prakticky zmrazil svou účast v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), což je vojenský pakt některých postsovětských republik vedený Moskvou. Loni Arménie přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii.
