Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,3 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
Pašinjan se prohlásil za vítěze voleb už za průběžných výsledků v noci na pondělí. Vítězství Občanské smlouvy je podle něj historické a Arménii podle něj tato výhra „zajistí věčnost a rozvoj“. Slíbil, že udrží kurz sbližování se Západem a zároveň bude rozvíjet vztahy s Ruskem.
Podle serveru Armenpress pak také současný předseda vlády blahopřál občanům k výsledkům a slíbil, že se postaví za mír a budoucnost země. Ostatní tři strany označil za válečnou koalici, která utrpěla drtivou porážku.
Podle Pašinjanova hlavního oponenta Karapetjana byly volby ostudné a provázely je represe. Miliardář, jenž zbohatl v Rusku, oznámil, že desítky lidí z jeho volební kampaně zatkli. Sám Karapetjan je od konce prosince v domácím vězení a je souzen kvůli obvinění z veřejných výzev ke svržení vlády. V neděli ho dovezla do volební místnosti eskorta. Když odhlasoval, dopravila ho zase domů.
Nejistý výsledek jedné ze stran
Z dat oznámených volební komisí podle webu OC Media prvně plynulo, že v nejméně 101členném jednokomorovém tělese Občanské smlouvě připadlo 58 křesel, tedy většina. Později přepočtené výsledky ale po vypadnutí čtvrtého subjektu, který nejspíš nepřekonal uzavírací klauzuli, jež v Arménii činí čtyři procenta, straně předsedy vlády přisoudily 64 křesel i s bonusem pro etnické menšiny. V předchozím období, kdy měl parlament 107 členů, měla 71 mandátů.
Silná Arménie dosáhla podle původně oznámených dat na 27 mandátů, po zpřesnění má však ještě o dva mandáty více i s bonusem jednoho křesla za menšiny. Ten znamená poslance navíc nad rámec minimálního složení komory.
Hranici pro vstup do parlamentu překročila s asi deseti procenty také Aliance Arménie. Těsně pod ní je pak Prosperující Arménie, u níž nejprve zprávy hovořily o tom, že se jí do parlamentu dostat podařilo. Tvrzení ale sama volební komise později podle arménských médií upravila. Výsledky na jejích oficiálních stránkách byly prý nepřesné, protože nezahrnovaly elektronické hlasování, které využili arménští diplomati a jejich rodiny. Čísla navíc byla zaokrouhlena nahoru, což rozložení sil v parlamentu zkreslilo, napsal web.
Předseda komise zdůraznil, že rozhodující může být každý hlas. Strany tak v pondělí a úterý dopoledne mohou žádat o přepočítání hlasů, což se Prosperující Arménie rozhodla využít. OC Media poznamenává, že to bude poprvé v historii parlamentních voleb, kdy komise provede náhodné přepočítání hlasů.
Silný mandát
Výsledek Pašinjanovy strany je natolik silný, že bude moci sestavit vládu bez koaličních partnerů, zvolit premiéra, přijmout vládní program a schválit rozpočet a většinu zákonů, řekl agentuře AP Richard Giragosian, ředitel nezávislého Centra regionálních studií v Jerevanu. Dodal ale, že Pašinjan nezískal většinu potřebnou ke změnám ústavy bez konání referenda.
Podle zpravodaje ČT Karla Rožánka je výsledek voleb zásadní zejména pro zahraničněpolitické směřování země. Rozhodlo se o tom, zda Arménie bude směřovat na Západ, nebo se bude orientovat na Rusko. „I přes (ruský) tlak si arménští voliči vybrali evropskou cestu. Ale samozřejmě Nikolu Pašinjana bude čekat ještě hodně práce – bude muset přistoupit k reformám soudnictví, ústavy, armády, mluví také o změnách ve vízové politice,“ jmenoval.
Mandát Pašinjana je podle Rožánka silný i přes kontroverze a dezinformace šířené ruskými nacionalisty. Vyzdvihl, že Pašinjan zvítězil i přesto, že prosazuje uzavření mírové dohody s Ázerbájdžánem, s nímž Arménie prohrála válku o Náhorní Karabach a muselo odtud odejít asi sto tisíc Arménců.
Gratulace západních politiků
K obhájení mandátu Pašinjanovi, který se dostal k moci po demonstracích na jaře 2018, gratulovalo několik zástupců západních zemí či přímo Evropské unie, mezi nimi mimo jiné šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle ní si Arménie vybrala evropskou cestu navzdory silnému ruskému tlaku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se též na síti X zmínila o přibližování Arménie k Evropě.
„Naše silné partnerství je investicí do mírumilovnější a prosperující budoucnosti celého regionu,“ uvedl šéf Evropské rady António Costa.
„Jedná se také o vítězství arménské suverenity, vaší nezávislosti a vašeho práva žít tak, jak si sami zvolíte,“ zveřejnil na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O podpoře míru a suverenity hovořil i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle agentury TASS v pondělí prohlásila, že se volby v Arménii nesly ve znamení „bezprecedentního nátlaku na opozici a vměšování ze strany Západu“. Také tvrdila, že volby ukázaly, že arménská společnost je extrémně polarizovaná. Rusko podle ní vždy mělo a bude mít zájem „na silné a opravdu suverénní Arménii“ a vůči této zemi bude postupovat s ohledem na konkrétní kroky jejího vedení.
Vysoká účast ve vypjaté atmosféře
Centrální volební komise uvedla, že účast dosáhla 58,97 procenta. To podle Rožánka odpovídá asi 1,5 milionu voličů, což je více než ve volbách v roce 2021. „Oba bloky tak dokázaly mobilizovat své voliče,“ shrnul.
Nedělní volby se podle zpravodaje konaly ve vypjaté atmosféře, strany se obviňovaly z narušování regulérnosti. Objevila se i hlášení, že v některých volebních místnostech jsou bomby. „Policie vzala do vazby několik lidí, část z nich s podezřením, že kupovali hlasy voličů a za peníze se snažili ovlivnit hlasování,“ popsal.
Arménský vyšetřovací výbor sdělil, že se zabývá 59 případy týkajících se údajného porušování volebních pravidel, včetně opakovaného hlasování. Zadržel devět osob.
Pozorovatelé poukázali na zahraniční vměšování do voleb
Mezinárodní volební pozorovatelská mise však podle Reuters uvedla, že průběh hlasování byl ve většině volebních místností převážně pozitivní. Volby podle ní ale skutečně provázelo „přímé zahraniční zasahování“ – v podobě obchodních omezení, která měla vyvolat podporu opozice. Ta nicméně zavedlo právě Rusko.
„Arménské volby se konaly v obzvláště napjatém geopolitickém kontextu s přímým zahraničním vměšováním. Zejména tlak a hrozby ze strany ruských úřadů dosáhly bezprecedentní a znepokojivé úrovně,“ uvedl vedoucí delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy Damien Cottier.
Pozorovatelé na druhou stranu také poznamenali, že trestní stíhání některých představitelů opozice přispělo k dojmu „selektivní spravedlnosti“. Zvláštní koordinátorka a vedoucí krátkodobé pozorovatelské mise OBSE Farah Karimiová upozornila na důležitost dalšího úsilí o posílení demokratických institucí, ochranu základních svobod a podporu důvěry veřejnosti v demokratické procesy.
Tenze ve vztazích s Ruskem
Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Ruska, přičemž na svém území hostí také ruskou vojenskou základnu. Vztahy Jerevanu a Moskvy se ale v posledních letech vyostřují. Arménie vyčítá Rusku, že ji neochránilo během bojů se sousedním Ázerbájdžánem. Ten v roce 2023 při bleskové vojenské operaci znovu ovládl Náhorní Karabach a navzdory přítomnosti ruských vojáků ukončil desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů.
Arménie se také před třemi lety připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok. O rok později Jerevan prakticky zmrazil svou účast v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), což je vojenský pakt některých postsovětských republik vedený Moskvou. Loni Arménie přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii.
Rusko v posledních dnech zakázalo dovoz různých zemědělských a potravinářských produktů z Arménie. To je přitom podle Rožánka hlavním odbytištěm těchto výrobků. Týká se to například květin, minerální vody, brandy nebo některých druhů čerstvé zeleniny.
Ruský vládce Vladimir Putin nedávno vzkázal Jerevanu, že se nemůže stát členem EU a zároveň zůstat v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU). Podle Putina jde Arménie cestou Ukrajiny, která začala pokusem Kyjeva o vstup do EU. Proti Ukrajině Rusko od února 2022 vede útočnou válku.
Kreml podle agentury AFP čelí obvinění, že se nynější volby snažil obrátit ve svůj prospěch. Analytici upozorňovali na dezinformace na internetu, aktivity hackerů a šíření narativu vstřícného vůči Rusku, který představoval spolupráci se Západem jako nebezpečnou.
