Ázerbájdžán

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí za Jižní Koreou, mezi státy Evropské unie (EU) dosáhli nejlepšího výsledku. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil v úterý ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromažďování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.

Účastnické země se na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku dohodly na nových pravidlech pro – Organizací spojených národů podporovaný – trh s takzvanými uhlíkovými kredity. Ten má být klíčovým nástrojem pro plnění klimatických závazků. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Budapešť jedná s ruským Gazpromem o dodatečných dodávkách plynu v roce 2025, řekl agentuře RIA šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Pohrozil také, že jeho země by vetovala unijní sankce vůči Moskvě, pokud by přišla o výjimku na nákup ruské ropy. Maďarsko spolu se Slovenskem a Rakouskem musejí hledat alternativu k plynu z potrubí vedoucího přes Ukrajinu. Kyjev totiž odmítá prodloužit smlouvu s Moskvou, která proti němu vede už třetím rokem válku. Problém je, že náhradní trasy se státům významně prodraží, upozorňuje server Politico.

Letošní laureátkou Ceny Václava Havla je bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu za ni ve Štrasburku převzala její dcera. Dalšími dvěma finalisty byli vězněný politický aktivista z Ázerbájdžánu Akif Gurbanov a gruzínská feministická aktivistka a právnička Babuca Pataraiová.

Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a Kyjev se pomalu připravuje na další náročnou zimu, kdy bude muset zajistit obyvatelům teplo a světlo. Pomoc přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie má v plánu zajistit kapacitu přibližně dvou a půl gigawattu energie, což představuje asi patnáct procent energetických potřeb napadené země.

Arménie vystoupí z postsovětského vojenského paktu vedeného Ruskem, Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Termín ještě neurčila, řekl ve středu arménský premiér Nikol Pašinjan při interpelacích v parlamentu. Šéf arménské vlády podle ruských médií rovněž ohlásil, že Jerevan je připraven do měsíce podepsat mírovou smlouvu s Baku. Na středeční demonstraci za odstoupení Pašinjana v Jerevanu byly zraněny desítky lidí.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

Íránská státní televize podle agentury Reuters oznámila, že při nedělní nehodě vrtulníku zemřel prezident Ebrahím Raísí i ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Polohu havarovaného stroje se záchranářům podařilo určit v pondělí ráno. Z trosek v nepřístupném terénu se jim podařilo vyzvednout ostatky zemřelých.

Arménie si připomněla 109. výročí národní genocidy pálením praporů Turecka a Ázerbájdžánu v centru Jerevanu. V roce 1915 zahájily turecké, kurdské a arabské síly Osmanské říše systematické vyvražďování křesťanské menšiny. Nyní takřka třímilionová země čelí nebezpečí znovu, a to ze strany sousedního Ázerbájdžánu. Arménie s ním prohrála dvě bleskové války v letech 2020 a 2023, a nakonec přišla o celou separatistickou provincii Náhorní Karabach.

Arménie souhlasila s tím, že vrátí Ázerbájdžánu čtyři strategicky umístěné vesnice, které okupuje od počátku devadesátých let, napsala agentura Reuters s odkazem na ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. Jerevan počítá s tím, že díky tomu klesne bezpečnostní riziko v oblasti. Arménský premiér Nikol Pašinjan minulý měsíc prohlásil, že pokud Arménie nepřistoupí na kompromis ohledně navrácení některých vesnic, mohla by vypuknout válka.

Ruská armáda se podle Kremlu začala stahovat z Náhorního Karabachu. Její jednotky tam měly za úkol zabránit střetům mezi Arménií a Ázerbájdžánem. To se jim však nepodařilo a Baku v září 2023 region po bleskové ofenzivě obsadilo. To vyvolalo odchod všeho arménského obyvatelstva z oblasti a vedlo i k ochlazení rusko-arménských vztahů. Boje o Náhorní Karabach trvaly s přestávkami více než tři dekády.

Po triumfu v bleskové válce o Náhorní Karabach se v Ázerbájdžánu konají předčasné prezidentské volby. Podle expertů je výsledek jasnější než kdy dřív, protože vládci Ilhamu Alijevovi po dobytí separatistického regionu vzrostla popularita. V kavkazské zemi nyní sílí protizápadní rétorika, která ji žene do náruče Ruska. Baku má silného spojence i v Turecku a v Izraeli, jejichž zbraňové dodávky mu pomohly k vítězství nad arménskými separatisty. Přes sílící represe vůči kritikům režimu prohlubuje spolupráci s Alijevem rovněž Evropa, která potřebuje ázerbájdžánské dodávky ropy a plynu, aby se vymanila ze závislosti na Rusku. Volby, v nichž Alijev nemá reálného protikandidáta, mohou podle některých expertů vést i k odchodu země z Rady Evropy, jež porušování lidských práv v zemi kritizuje.

Arménie a Ázerbájdžán po ovládnutí Náhorního Karabachu ze strany Baku stále jednají o mírové dohodě. Na klid zbraní na hranicích dohlíží unijní pozorovatelská mise, které se účastní také Češi. Praha by chtěla mezi oběma státy působit jako zprostředkovatel, pomoc nabízí také arménským uprchlíkům z enklávy.

Arménie se ve čtvrtek oficiálně připojila k zemím, které se řídí verdikty Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Podle agentury AFP to oznámil zástupce arménského justičního orgánu. Rozhodnutí Jerevanu připojit se k ICC, jenž před časem vydal zatykač na ruského vládce Vladimira Putina, už dopředu kritizovala Moskva. Pokud by Putin od nynějška do Arménie přijel, musel by být zatčen a vydán do Haagu.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nakázal Ázerbájdžánu, že musí chránit etnické Armény v oblasti Náhorního Karabachu a umožnit návrat těch, kteří z regionu v září uprchli.

Arménie se snaží začlenit sto tisíc běženců, kteří před šesti týdny uprchli z Náhorního Karabachu a nepočítají s tím, že by se v dohledné době mohli vrátit do svých domovů. Podle spolupracovníka ČT Tomáše Vlacha je nenávist mezi Armény a Ázerbájdžánci tak obrovská, že vedle sebe nemohou žít. Nejen mezi běženci v Arménii zároveň sílí odpor k Rusku, které podle uprchlíků Karabach zradilo. Jerevan se nyní snaží přiklonit k Západu, čelí ale překážkám, řekl ČT Vlach, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Desítky arménských párů, kterým ve válce o Náhorní Karabach z roku 2020 padli čerstvě dospělí synové, se znovu stávají rodiči. Stojí za tím vládou podporovaný program, který truchlícím rodinám umožňuje mít další dítě ve formě náhradního rodičovství.

Arménie hledá partnery na Západě, tradiční spojenectví Jerevanu s Moskvou se drolí. Může za to ruská nečinnost ohledně dění v Náhorním Karabachu a nenaplněné smlouvy o dodávkách zbraní, ale i příklon Arménie na stranu Kyjeva v rusko-ukrajinském konfliktu. Z Moskvy znějí jako odpověď výroky proti arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi. Ten zároveň čelí i domácímu tlaku – protestům s násilnými střety, které se odehrávaly před sídlem jeho vlády.

Arménský premiér Nikol Pašinjan nevidí žádné výhody v pokračující přítomnosti ruských základen na území své vlasti. Řekl to v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal. V něm reagoval na zářijovou vojenskou ofenzivu Ázerbájdžánu, při níž Baku ovládlo Náhorní Karabach, tamní separatistické úřady kapitulovaly a většina z asi 120 tisíc etnických Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí. To vše přesto, že status quo na místě zajišťovali ruští vojáci.

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý zkritizoval Moskvu kvůli tomu, že jeho zemi nepřišla na pomoc, když Ázerbájdžán na konci září obsadil Náhorní Karabach. Rusko totiž jako spojenec Jerevanu do regionu po předchozí válce nasadilo zhruba dva tisíce vojáků v rámci mírové mise s tím, že mělo dohlížet na dodržování příměří, které Ázerbájdžán touto akcí porušil. Kritika zazněla na plenárním zasedání v Evropském parlamentu.

Arménský prezident Vahagn Chačaturjan dnes svým podpisem stvrdil přistoupení země k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) se sídlem v Haagu. Informovala o tom arménská prezidentská kancelář. Plán Jerevanu připojit se k ICC, který před časem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, už dopředu kritizovala Moskva. Dá se číst jako odklon od Ruska po prohrané válce o Náhorní Karabach.

Útok teroristického hnutí Hamás na Izrael uvrhl Blízký východ do zmatku. Odveta Izraele se zřejmě neobejde bez invaze do Pásma Gazy, mezi diplomaty a představiteli západních zemí roste nervozita ohledně možné eskalace. Rusko útoky neodsoudilo, řešení konfliktu podle něj spočívá ve vzniku samostatného palestinského státu. Objevují se tak otázky, jakým způsobem chce Rusko chaosu využít – podpora Izraele Západem by totiž mohla vést ke snížení podpory Ukrajiny. Blízký východ přitom není jediným regionem, kde se o vlivu Ruska na rozdmýchávání střetů spekuluje.

Ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana. Čelí obvinění z terorismu a vedení „agresivní války“, píší agentury AFP a TASS. Arménie zatýkání bývalých představitelů Náhorního Karabachu odsoudila. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že Unie zdvojnásobí humanitární pomoc Arménii, aby lépe zvládla nápor sta tisíc uprchlíků. Ti utekli kvůli strachu z etnických čistek poté, co Náhorní Karabach ovládl Ázerbájdžán.