Ázerbájdžán

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.

Současný arménský premiér Nikol Pašinjan bude po parlamentních volbách, které se konaly o víkendu, ve funkci pokračovat ještě minimálně dalších pět let. Jeho Občanská smlouva porazila proruské opoziční síly, a země tak bude moci pokračovat ve směřování do Evropské unie (EU). Pašinjan si ale dle odborníka Slavomíra Horáka uvědomuje, že vstup do EU je dlouhodobá záležitost, a zdůrazňuje proto i rozvíjení vztahů s Moskvou. Ta však arménskou spolupráci se Západem nepřipouští.

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,3 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.

V Arménii se uzavřely volební místnosti, ve kterých občané vybírali nové složení parlamentu. Centrální volební komise uvedla, že účast dosáhla 58,97 procenta. Podle agentur volby prověří prozápadní směřování premiéra Nikola Pašinjana a také jeho úsilí o mír s Ázerbájdžánem. Předseda vlády se v noci na pondělí prohlásil vítězem voleb, byť je sečtena zhruba pětina okrsků. Průzkumy naznačovaly, že by mohla zvítězit jeho vládnoucí strana Občanská smlouva, píše agentura Reuters.

Izrael během války s Íránem tajně nasadil do Ázerbájdžánu elitní vojenské a zpravodajské jednotky, aby usnadnil operace proti islámské republice. Americké stanici CNN to řekly čtyři zdroje obeznámené se situací, Baku to ale popírá. Izraelci v době konfliktu údajně působili také na základnách v Somalilandu, Iráku a Emirátech.

Už první červnovou neděli si budou Arméni volit nové složení parlamentu. U moci se chce udržet premiér Nikol Pašinjan, který v poslední době zakročil proti svým politickým soupeřům. Mezi ně se řadí například exprezident, jenž „nedokázal konstruktivně vyřešit konflikt v Karabachu“, či arménsko-ruský magnát spojovaný s FSB. „V minulých volbách jsme viděli, že voliči kritičtí k Pašinjanovi ho nakonec volili, protože jakákoliv jiná alternativa pro ně nakonec byla ještě horší,“ říká politický geograf Vincenc Kopeček.

Na začátku týdne se konal summit Evropského politického společenství (EPC) poprvé na Kavkaze – konkrétně v Arménii. Ta se s Evropskou unií v deklaraci zavázala mimo jiné k evropské orientaci. Podle experta Vincence Kopečka se však nyní přijetí této země do EU neočekává, jde spíše o mentální přiblížení. Tato kavkazská země je navíc energeticky závislá na Rusku, jehož vojáci mají na území Arménie stále dvě vojenské základny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) jednal se svým kazachstánským protějškem o nových dodávkách ropy do Česka. V pondělí premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v Ázerbájdžánu o importu plynu. Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) návštěvu okomentoval na síti X slovy, že česká zahraniční politika má „jasné směřování“. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou bývalí ministři zahraničí Jan Lipavský (za ODS) a Tomáš Petříček.

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.

Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letounu, informovala média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily.

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.

Írán v noci na pátek pokračoval v odvetných úderech za americko-izraelské útoky. Íránské vzdušné údery zasáhly v metropoli Bahrajnu hotel a dva domy. Saúdská Arábie zlikvidovala tři rakety mířící na vojenskou základnu, informují tiskové agentury. Írán také uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izraelská armáda avizovala další vlnu úderů na Teherán, oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů.

Konflikt USA a Izraele s Íránem může vést k jeho destabilizaci i občanské válce. ČT24 to řekla íránistka Lenka Hrabalová. Nestabilita by se mohla šířit i podél etnických linií, jelikož režim dlouhodobě diskriminuje menšiny. Ozbrojené kurdsko-íránské skupiny v Iráku plánují vpád do země už celé dekády. Právě Kurdové, s nimiž Američané jednají o spolupráci, jsou nejsilnější opoziční silou v Íránu. Revoluční gardy ale mají masivní převahu.

Letiště v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan zasáhl dron vypuštěný z Íránu, uvedlo ministerstvo zahraničí v Baku. Informovalo také o dopadu jiného bezpilotního letounu u školy. Incident si dle úřadů vyžádal čtyři zraněné, diplomacie v Baku si předvolala íránského diplomata. Ázerbájdžánský resort obrany sdělil, že takové útoky nenechá bez odpovědi. Íránská armáda dle agentury AFP popřela, že by podnikla dronový útok na Ázerbájdžán.

Necelý půlrok po přijetí mírové dohody ze strany Arménie a Ázerbájdžánu v Bílém domě rozvíjí kavkazské země vzájemnou obchodní spolupráci. Baku zintenzivňuje dodávky paliva pro Jerevan, jenž zatím připravuje seznam surovin, které bude do sousedního Ázerbájdžánu vyvážet. Podle experta Vincence Kopečka je pro Arménii obchod s Baku zcela klíčový, a může se tak stát na ázerbájdžánských palivech závislá – rizika jsou ale pro Jerevan menší než při obchodování s Ruskem.

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států. Francie a další evropské země účast odmítly. Pozvánku dostalo i Česko.

Finské úřady zatkly dva lidi v souvislosti s poškozením podmořského telekomunikačního kabelu ve Finském zálivu z tohoto týdne. Pro další dvě osoby platí zákaz vycestovat, uvedla tamní policie. Národnost čtveřice nebo to, jaká byla její role na lodi Fitburg, kterou úřady zadržely ve středu, kriminalisté nesdělili, píše Reuters.

Americký prezident Donald Trump při různých příležitostech tvrdí, že dokázal ukončit někdy šest, jindy osm válečných konfliktů. V některých případech boje skutečně skončily, jinde jsou příměří křehká, místy se konflikty opět rozhořely, případně i přes podpisy dohod ani neskončily.

Ázerbájdžánský soud ve čtvrtek poslal francouzského podnikatele Anasse Derraze na dvanáct let do vězení za přijetí úplatku od ruského oligarchy v případu, do kterého je zapleten i Alexandre Benalla, někdejší blízký spolupracovník francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Uvedla to agentura AFP.

Nákladní letoun turecké armády v úterý havaroval poblíž hranice mezi Ázerbájdžánem a Gruzií, oznámilo podle agentur turecké ministerstvo obrany. Letadlo typu C-130 vzlétlo z Ázerbájdžánu a bylo na cestě zpět do Turecka. Resort obrany podle agentury Reuters uvedl, že na palubě bylo dvacet tureckých vojáků včetně posádky. Úřady však prozatím neinformovaly o počtu případných obětí.