Ázerbájdžán strana 4 z 5

Situace v Náhorním Karabachu se znovu vyostřuje. Ázerbájdžán podle agentury AFP oznámil, že ovládl několik pozic a zničil arménské cíle v této horské enklávě, o níž země naposledy svedla s Arménií válku v roce 2020. Vůdce neuznávané karabašské republiky Arajik Harutjunjan vyhlásil částečnou vojenskou mobilizaci.

Ruská plynárenská společnost Gazprom vyhlásila stav vyšší moci na dodávky zemního plynu do Evropy německé firmě Uniper. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu. Německý podnik ale sdělil, že oznámení Gazpromu neuznává, protože má retroaktivní účinnost, a to od 14. června. Později uvedla i další německá firma RWE - největší dovozce ruského plynu do Německa - že dostala stejné oznámení. EU kvůli potížím s ruským plynem hledá jiné zdroje, nově podepsala s Ázerbájdžánem smlouvu o zdvojnásobení dodávek.

Žádný stát se nemůže dokonale připravit na případné brzké přerušení dodávek ruského zemního plynu, ale Česko se připravuje několika různými cestami v maximální rychlosti. Po summitu EU to v pátek uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tím na nepotvrzené zprávy médií, že Moskva ukončí dodávky od 11. července při technické odstávce. Lídři EU nenašli recept na vysoké ceny energií, EK do konce léta navrhne reformu.

Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.

Kazachstán se po ruské invazi na Ukrajinu dostal do složité situace. Rusko je pro něj klíčovým strategickým partnerem, nechce ale narušit ani dobré vztahy s Kyjevem. Vojensky Kazaši Moskvu podpořit neplánují, řekl zástupce kazachstánského ministra zahraničních věcí Roman Vasilenko v rozhovoru pro ČT, který vedla redaktorka Dominika Vřešťálová. Hovořil i o dodávkách ropy do Evropy a politických reformách, které země plánuje.

Státy Evropské unie by měly podle plánů Evropské komise do konce roku uvalit embargo na ruskou ropu. Některé země včetně Česka sice požadují přechodné období, dokud si nezajistí náhradu, podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky je pro Rusko ale navrhovaná sankce i tak nepříjemným překvapením. Pro Moskvu je totiž ropa zásadním zdrojem příjmů a Západ ukazuje nečekanou jednotu, poznamenal v Interview ČT24.

Mimořádně nikoli ve Strakově akademii, nýbrž v prostorách Poslanecké sněmovny zasedla vláda. Zabývala se novým evropským balíčkem protiruských sankcí. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Česko bude požadovat odklad z unijního ropného embarga, měl by být dvouletý až tříletý. Ministři na jednání schválili také možnost povolat vojáky a celníky na pomoc policistům v době českého předsednictví Evropské unii, prošel i návrh na jmenování profesorů.

Zvláštní vyslanci Turecka a Arménie pokračují ve Vídni v jednání o normalizaci vzájemných vztahů. Státy za sebou mají zatím dvě kola rozhovorů – první se uskutečnilo 14. ledna v Moskvě, druhé pak 24. února ve Vídni. Cílem setkání je umožnit navázání diplomatických styků, otevření hranic a zahájení hospodářských, obchodních a dopravních projektů mezi oběma státy.

Arménská opozice se v pondělí ráno pokusila zablokovat hlavní ulice v centru Jerevanu. Domáhá se tak odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana. Podle agentury TASS proti opozičním aktivistům zasáhly speciální policejní jednotky, kterým se podařilo část centra uvolnit pro dopravu.

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na uspořádání mírových rozhovorů týkajících se napětí v Náhorním Karabachu. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na kancelář arménského premiéra. Země vedou o území letitý spor.

Z Prahy do Náhorního Karabachu, kde byly obnoveny boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, odletěla pozorovatelská mise KBSE v čele s ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem. Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, dnešní OBSE, si dala za úkol vyjednat zahájení mírové konference, zvolit jejího předsedu a vyřešit otázku zastoupení Karabachu na konferenci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Ázerbájdžánská vojska za pomoci bezpilotního letounu Bayraktar podnikla čtyři nálety na síly arménských separatistů v Náhorním Karabachu, kde jsou rozmístěny i ruské mírové jednotky, uvedla agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Velení ruského kontingentu podle ministerstva podniká kroky k uklidnění vyhrocené situace a vyzvalo ázerbájdžánskou stranu ke stažení vojsk. V Náhorním Karabachu byl podle agentury Interfax vyhlášen válečný stav.

Arménský prezident Armen Sarkisjan v neděli oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v „těžkých časech“. Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

Ázerbájdžánský voják přišel o život při přestřelce s arménskými jednotkami, oznámila ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na komuniké ministerstva obrany v Baku. Incidenty s oběťmi na životech se na hranici mezi oběma znepřátelenými státy odehrávají pravidelně, k poslední přestřelce došlo dva týdny po schůzce nejvyšších představitelů, která měla situaci uklidnit.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Hledali způsob, jak uklidnit situaci na arménsko-ázerbájdžánské hranici, kde se tento týden znovu střílelo. Po loňské válce je tato hranice obnovena v podobě, jakou měla v dobách Sovětského svazu. Místním Arménům to působí obrovské problémy.

Při úterních ozbrojených střetech s ázerbájdžánskými jednotkami na společných hranicích zemřelo šest arménských vojáků, oznámil Jerevan. Baku ve středu informovalo o tom, že si boje vyžádaly životy sedmi příslušníků ázerbájdžánské armády. Konflikt byl nejintenzivnější od konce loňské války o Náhorní Karabach. Poté, co se do situace vložila Moskva, se země dohodly na příměří.

Při úterních ozbrojených střetech s Arménií na společné hranici zemřelo sedm ázerbájdžánských vojáků a dalších deset bylo zraněno. S odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany to ve středu uvedly světové tiskové agentury. Arménské úřady hlásí jednoho mrtvého vojáka, třináct dalších podle nich Ázerbájdžán zajal. Dalších 24 arménských vojáků se pohřešuje, napsala agentura AP.

Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se v úterý opět bojovalo, obě země se navzájem obvinily z přeshraničních útoků. Jerevan hlásí mrtvé a raněné, Baku informovalo o dvou zraněných na své straně. Podle nepotvrzených informací zahynulo kolem patnácti arménských vojáků. Jerevan se podle arménského představitele obrátil s žádostí o pomoc s obranou arménského území na Moskvu, arménský velvyslanec v Moskvě však informaci podle agentury TASS nepotvrdil. Arménské ministerstvo obrany později informovalo, že strany konfliktu se za ruské asistence dohodly na přerušení bojů a že na hranicích večer místního času zavládl klid.

Arménie v pondělí znovu obvinila ázerbájdžánské jednotky z překročení společné hranice. Arménský premiér Nikol Pašinjan zároveň oznámil, že kvůli dění na pomezí vyměnil ministra obrany. Informovaly o tom tiskové agentury. Arménie a Ázerbájdžán se už v neděli navzájem obvinily z přestřelek na hranici.

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v Haagu obvinil Arménii z etnických čistek a toho, že i přes příměří pokračuje v pokládání min v Náhorním Karabachu. Arménie to odmítla. Minulý týden naopak ICJ posuzoval stížnost Arménie proti Ázerbájdžánu.

Uplynul rok od vypuknutí krvavé války o Náhorní Karabach. Konflikt, který skončil porážkou Arménie, stále doznívá. Jerevan žaluje Baku za údajné rasově motivované válečné zločiny u Mezinárodního soudu. A snaží se obnovit ekonomiku poškozenou ztrátou významného území. Výzvu ke smíření a spolupráci přivezl do Arménie český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.