Ázerbájdžán strana 4 z 5

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Hledali způsob, jak uklidnit situaci na arménsko-ázerbájdžánské hranici, kde se tento týden znovu střílelo. Po loňské válce je tato hranice obnovena v podobě, jakou měla v dobách Sovětského svazu. Místním Arménům to působí obrovské problémy.

Při úterních ozbrojených střetech s ázerbájdžánskými jednotkami na společných hranicích zemřelo šest arménských vojáků, oznámil Jerevan. Baku ve středu informovalo o tom, že si boje vyžádaly životy sedmi příslušníků ázerbájdžánské armády. Konflikt byl nejintenzivnější od konce loňské války o Náhorní Karabach. Poté, co se do situace vložila Moskva, se země dohodly na příměří.

Při úterních ozbrojených střetech s Arménií na společné hranici zemřelo sedm ázerbájdžánských vojáků a dalších deset bylo zraněno. S odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany to ve středu uvedly světové tiskové agentury. Arménské úřady hlásí jednoho mrtvého vojáka, třináct dalších podle nich Ázerbájdžán zajal. Dalších 24 arménských vojáků se pohřešuje, napsala agentura AP.

Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se v úterý opět bojovalo, obě země se navzájem obvinily z přeshraničních útoků. Jerevan hlásí mrtvé a raněné, Baku informovalo o dvou zraněných na své straně. Podle nepotvrzených informací zahynulo kolem patnácti arménských vojáků. Jerevan se podle arménského představitele obrátil s žádostí o pomoc s obranou arménského území na Moskvu, arménský velvyslanec v Moskvě však informaci podle agentury TASS nepotvrdil. Arménské ministerstvo obrany později informovalo, že strany konfliktu se za ruské asistence dohodly na přerušení bojů a že na hranicích večer místního času zavládl klid.

Arménie v pondělí znovu obvinila ázerbájdžánské jednotky z překročení společné hranice. Arménský premiér Nikol Pašinjan zároveň oznámil, že kvůli dění na pomezí vyměnil ministra obrany. Informovaly o tom tiskové agentury. Arménie a Ázerbájdžán se už v neděli navzájem obvinily z přestřelek na hranici.

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v Haagu obvinil Arménii z etnických čistek a toho, že i přes příměří pokračuje v pokládání min v Náhorním Karabachu. Arménie to odmítla. Minulý týden naopak ICJ posuzoval stížnost Arménie proti Ázerbájdžánu.

Uplynul rok od vypuknutí krvavé války o Náhorní Karabach. Konflikt, který skončil porážkou Arménie, stále doznívá. Jerevan žaluje Baku za údajné rasově motivované válečné zločiny u Mezinárodního soudu. A snaží se obnovit ekonomiku poškozenou ztrátou významného území. Výzvu ke smíření a spolupráci přivezl do Arménie český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Vláda v ázerbájdžánském Baku se chce odpoutat od závislosti na příjmech z těžby ropy a snaží se ozdravit ekonomiku po pandemii, která zemi tvrdě zasáhla. Láká proto investory, včetně těch českých. Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Arménie ve čtvrtek podala stížnost na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který je hlavním soudním orgánem OSN. Jerevan obviňuje Baku z dlouhodobé rasové diskriminace, k níž údajně docházelo i během nedávného ozbrojeného konfliktu obou zemí, informoval soud.

V arménské oblasti Tavuš, která hraničí s Ázerbájdžánem, byla rozmístěna ruská pohraniční stráž. Podle ruských tiskových agentur to ve čtvrtek oznámilo arménské ministerstvo obrany. Premiér Nikol Pašinjan už dříve navrhl zřídit stanoviště ruských pohraničníků podél arménsko-ázerbájdžánských hranic, kde neustávají boje.

Počet obětí lesních požárů, které tento týden zasáhly Turecko, se zvýšil na osm. Tureckým hasičům se podařilo dostat pod kontrolu přes stovku požárů na jihu země, uvedla agentura AP. Oheň ale nadále sužuje rovněž jihozápad řeckého Peloponéského poloostrova, ostrov Rhodos a jižní Itálii. Jih Evropy se již několik dní potýká s vlnou velkých veder.

Bývalý arménský prezident Robert Kočarjan dal v úterý najevo, že se pokusí napadnout výsledky nedělního hlasování u soudu. Jeho volební koalice tehdy totiž prohrála v parlamentních volbách souboj se stranou premiéra Nikola Pašinjana. Někdejší hlava státu podle agentury AFP rovněž pohrozila demonstracemi.

Dosavadní premiér Nikol Pašinjan se podle konečných výsledků stal vítězem nedělních předčasných voleb v Arménii. Jeho Občanská smlouva získala 53,92 procenta hlasů a chybí jí tedy 0,08 procenta, aby mohla sama sestavit vládu, informovala agentura TASS. Pašinjanova strana zaznamenala jednoznačné volební vítězství navzdory tomu, že v době její vlády utrpěla arménská vojska porážku ve válce o Náhorní Karabach.

Ázerbájdžán vyměnil patnáct arménských vězňů za mapu, která podrobně zobrazuje umístění nášlapných min v Agdamu, oblasti, které se v rámci loňské dohody o ukončení krátké války vzdali arménští separatisté. Dohoda o výměně vězňů je první dohodou tohoto druhu mezi oběma zeměmi, uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí.

Na pobřeží Kaspického moře poblíž města Machačkaly, dagestánské metropole, bylo nalezeno přes 150 uhynulých ohrožených tuleňů, informují ruská média. Některá zvířata byla bez kůže a téměř na všech byly patrné stopy po rybářských sítích. Tuleni přitom figurují na červeném seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) i na ruském seznamu vzácných druhů.

Arménský premiér Nikol Pašinjan se v posledních deseti dubnových dnech chystá odstoupit. Potvrdil tím rozhodnutí, o němž se zmínil koncem března. Podle agentury TASS v parlamentu řekl, že chce umožnit předčasné volby. Předseda vlády čelí silnému tlaku k rezignaci od loňského listopadu po neúspěšném ozbrojeném konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.

Arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že v dubnu odstoupí, aby se mohly konat předčasné parlamentní volby. Informovaly o tom světové agentury. Stát se ocitl v politické krizi po loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach a okolí, ve které Arméni utrpěli porážku. Pašinjan od té doby čelí demonstracím a opozice požaduje jeho demisi.

Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že do funkce nastoupil nový náčelník generálního štábu armády Artak Davtjan. Situace kolem armádního velitele v krizí zmítané zemi ale dál není úplně jasná vzhledem k rozhodnutí správního soudu, který minulý týden ponechal ve funkci dosavadního náčelníka štábu Onika Gasparjana.

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v pondělí před svými přívrženci vyjádřil ochotu uspořádat předčasné parlamentní volby, pokud opozice podpoří jeho návrh změn v ústavě, které by znamenaly přechod Arménie od parlamentního k poloprezidentskému systému vládnutí. Návrh by měli schválit voliči na podzim v referendu.

Arménský prezident Armen Sarkisjan odmítl odvolat náčelníka generálního štábu armády, jehož tento týden sesadil premiér Nikola Pašinjan, oznámila prezidentská kancelář. Arménská opozice tento týden pořádala protesty, při nichž požadovala Pašinjanovo odstoupení kvůli výsledku bojů o Náhorní Karabach.

Arménská armáda vyzvala premiéra Nikola Pašinjana, aby i s celou vládou odstoupil, informuje agentura Reuters. V prohlášení generálního štábu uvádí, že současný kabinet není schopný přijímat odpovídající rozhodnutí v kritické situaci. Pašinjan výzvu označil za pokus o vojenský převrat a vyzval své příznivce, aby vyšli do ulic. Odvolal také náčelníka generálního štábu. Krizi vyvolala prohraná válka o území kolem Náhorního Karabachu.