Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují z porušení příměří

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z porušení křehkého příměří, které uzavřely teprve minulý týden po nejkrvavějších střetech za poslední dva roky. V prohlášeních, která zveřejnila ministerstva obrany těchto bývalých sovětských republik, Jerevan i Baku informují o nových přestřelkách na hranici.

„Ázerbájdžánské ozbrojené síly porušily příměří střelbou ze zbraní různé ráže na arménské vojenské pozice nacházející se na východním úseku hranice,“ tvrdí ministerstvo obrany v Jerevanu a dodává, že arménská armáda odpověděla palbou.

Krátce poté vydal prohlášení ázerbájdžánský resort obrany s tím, že jako první zahájili palbu arménští vojáci. Stát se tak mělo ve třech různých oblastech na hranici. Příslušníci arménské armády „po devět hodin přerušovaně ostřelovali pozice ázerbájdžánských ozbrojených sil z ručních zbraní různého kalibru“, stojí v prohlášení. Ázerbájdžán prý proto podnikl „adekvátní odvetná opatření“.

Arménie a Ázerbájdžán spolu dlouhodobě vedou spor o Náhorní Karabach, převážně Armény obývanou enklávu na území Ázerbájdžánu. První válka o tento region skončila v polovině 90. let vítězstvím Arménie, která Náhorní Karabach a přilehlé oblasti získala pod svou kontrolu. Naopak z druhé války v roce 2020 vyšel vítězně Ázerbájdžán, který dobyl zpět několik okresů.

Střety i mimo území Náhorního Karabachu

Další boje vypukly mezi oběma zeměmi tento měsíc, podle informací na sociálních sítích se odehrály také mimo oblast Náhorního Karabachu. Jerevan tvrdí, že ofenzivu zahájilo Baku a že ostřelovalo arménské území. Baku tvrdí, že reagovalo na „rozsáhlou diverzní akci“ protivníka. Boje si na obou stranách vyžádaly celkem několik stovek mrtvých a byly nejtvrdší od podzimu 2020. Minulý týden se Baku a Jerevan dohodly na příměří.

Arménie již dříve požádala Moskvou vedenou Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) o vojenskou a vojensko-politickou pomoc. ODKB do oblasti vyslala analytický tým, což Jerevan nepovažuje za dostatečné. 

Rusko je vojenským spojencem Arménie, ale zároveň se snaží udržovat přátelské vztahy s Ázerbájdžánem, doposud proto nevyslyšelo výzvy Jerevanu, aby aktivovalo dohodu o vzájemné obraně. Ázerbájdžánu vojenskou, politickou i finanční podporu poskytuje Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo zakázalo spolek odpůrců republiky

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v úterý zakázal spolek Království Německo (Königreich Deutschland), který byl největším sdružením takzvaných říšských občanů v Německu. V tiskové zprávě o tom v úterý informovalo německé ministerstvo vnitra. Policie podnikla v této souvislosti ráno razie v sedmi spolkových zemích a zadržela čtyři lidi. Říšští občané odmítají uznávat existenci spolkové republiky.
před 7 mminutami

FBI se má místo „bílých límečků“ zaměřit na přistěhovalce

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn svým agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters to sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.
06:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie se chystá na odražení přímého útoku, armáda ale přichází o vojáky

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.
před 2 hhodinami

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 3 hhodinami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...