Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.

Výstavba domů a bytů na Slovensku dlouhodobě překonává přírůstek obyvatel, uvedla Národní banka Slovenska ve své květnové zprávě o finanční stabilitě. „Ve všech krajských městech výstavba předběhla demografické trendy,“ zmínila mezi jiným. Detailní pohled na developerské projekty například v Bratislavě však naznačuje, že nově postavené byty se často kupují jako druhý či další byt.

Znamená to tedy, že na jedné straně roste na trhu nabídka bydlení, na druhé straně se o tyto nemovitosti nezajímají jen lidé, kteří hledají svůj první domov. Ve velké míře tyto nové byty získávají lidé, kteří už byt či dům vlastní. Děje se to podle centrálních bankéřů hlavně u prémiových bytů v Bratislavě, ale také u developerských projektů, které se považují za standardní. „V těchto projektech tvoří polovinu, respektive čtvrtinu, vlastníků lidé s minimálně jednou nemovitostí.“

Ani silná výstavba nových bytů tak automaticky neznamená pomalejší růst cen či vyšší dostupnost bydlení pro mladé.

Nevyužívaných bytů ve velkých městech přibývá

Úřady tak na Slovensku evidují desetitisíce domů a bytů s mimořádně nízkou spotřebou elektřiny. To svědčí o tom, že mnoho jich je využíváno minimálně či vůbec nevyužíváno. „Podíl těchto bytů či domů ve velkých městech se pohybuje mezi 10,9 procenta v Bratislavě a 15,2 procenta v Košicích.“ Obecně pak platí, že téměř ve všech sledovaných městech tento podíl stoupá.

A například v hlavním městě Slovenska se jejich počet v posledních letech mírně zvyšoval. V roce 2021 bylo v Bratislavě bytů s nízkou spotřebou elektřiny 23 828, zatímco v loňském roce jich úřady evidovaly již 27 571. Nabídka novostaveb se v roce 2025 pohybovala v Bratislavě na úrovni do čtyř tisíc bytů.

Centrální bankéři chtějí omezit investory a povzbudit mladé lidi

Centrální banka věnovala ve své zprávě pozornost také hypotečnímu trhu. „Nadále rychle roste, i když svého vrcholu již pravděpodobně dosáhl,“ uvedla. Dodává, že zájem o nákup bydlení zůstává vysoký, protože ho podporují rostoucí ceny nemovitostí a postupné zvyšování úrokových sazeb hypotečních úvěrů. To přitahuje a posiluje aktivitu investorů na úkor zájemců o první bydlení.

Centrální bankéři považují takový vývoj za riziko pro finanční stabilitu státu. Chystají proto změnu, konkrétně u některých limitů při poskytování hypoték. „Nová pravidla budou proto víc zaměřená na investiční poptávku a zpřísní se při hypotékách na třetí a další domy a byty. Zároveň se však uvolní pro mladé, kteří řeší své první bydlení,“ dodávají.

Silná sázka na investice do bydlení

Dostupné údaje ukazují, že v roce 2025 bylo šestnáct procent hypoték poskytnuto klientům, kteří už před tím vlastnili aspoň dvě nemovitosti. Dalších 39 procent hypoték se týkalo klientů, kteří vlastnili už jednu nemovitost. Investiční poptávka také uměle přispívá k růstu cen bydlení a tím zhoršuje jeho dostupnost pro lidi, kteří si kupují svůj první domov.

Vypovídající je i fakt, že na nové minimum se zkrátil průměrně odhadovaný čas potřebný na prodej inzerovaného bytu. Letos v březnu činil šest týdnů. Tato doba se zkracovala ve všech regionech, největší zájem byl zpravidla o menší byty.

Centrální bankéři shrnují, že rostoucí ceny na jedné straně zhoršovaly finanční dostupnost bydlení. Na druhé straně však tato zhoršující se dostupnost motivuje potenciální kupce urychlit své rozhodnutí o koupi, což tlak na růst cen dál zvyšovalo.

„Pokud by růst cen bydlení a růst příjmů domácnosti pokračoval aktuálním tempem, tak by při zachování úrokových sazeb klesla do konce roku finanční dostupnost bydlení na jednu z nejnižších úrovní za posledních patnáct roků,“ uvádí zpráva centrální banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 10 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 13 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled