Baku

V Arménii se uzavřely volební místnosti, ve kterých občané vybírali nové složení parlamentu. Centrální volební komise uvedla, že účast dosáhla 58,97 procenta. Podle agentur volby prověří prozápadní směřování premiéra Nikola Pašinjana a také jeho úsilí o mír s Ázerbájdžánem. Předseda vlády se v noci na pondělí prohlásil vítězem voleb, byť je sečtena zhruba pětina okrsků. Průzkumy naznačovaly, že by mohla zvítězit jeho vládnoucí strana Občanská smlouva, píše agentura Reuters.

Izrael během války s Íránem tajně nasadil do Ázerbájdžánu elitní vojenské a zpravodajské jednotky, aby usnadnil operace proti islámské republice. Americké stanici CNN to řekly čtyři zdroje obeznámené se situací, Baku to ale popírá. Izraelci v době konfliktu údajně působili také na základnách v Somalilandu, Iráku a Emirátech.

Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letounu, informovala média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily.

Letiště v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan zasáhl dron vypuštěný z Íránu, uvedlo ministerstvo zahraničí v Baku. Informovalo také o dopadu jiného bezpilotního letounu u školy. Incident si dle úřadů vyžádal čtyři zraněné, diplomacie v Baku si předvolala íránského diplomata. Ázerbájdžánský resort obrany sdělil, že takové útoky nenechá bez odpovědi. Íránská armáda dle agentury AFP popřela, že by podnikla dronový útok na Ázerbájdžán.

Ázerbájdžánský soud ve čtvrtek poslal francouzského podnikatele Anasse Derraze na dvanáct let do vězení za přijetí úplatku od ruského oligarchy v případu, do kterého je zapleten i Alexandre Benalla, někdejší blízký spolupracovník francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Uvedla to agentura AFP.

Vladimir Putin slíbil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. U letounu v ruském vzdušném prostoru vybuchly dvě ruské rakety, řekl ruský vládce podle agentury Reuters při čtvrtečním setkání obou lídrů na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe.

Hladina Kaspického moře rychle klesá. Dopady na tak důležitá odvětví, jako je lodní doprava nebo přeprava ropy, jsou dle ázerbajdžánských představitelů čím dál horší. Ohrožuje to ale také mnoho tamních druhů zvířat, včetně tuleňů.

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve čtvrtek v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech jednali o existujících rozporech mezi oběma státy, uvedl ve čtvrtek server BBC News s odvoláním na ázerbájdžánskou agenturu APA. Sporné body sahají od překážek bránících podpisu mírové dohody mezi oběma státy až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.

Vztahy mezi Baku a Moskvou se zdánlivě vyostřily na začátku tohoto týdne po ruské razii proti Ázerbájdžáncům v Jekatěrinburgu, při níž dva z nich zemřeli. Ázerbajdžánská vláda na dění ostře odpověděla, což podle expertky Petry Košťálové poukazuje na to, že prezident Ilham Alijev již Rusko nepotřebuje. Mezi oběma zeměmi to však jiskří již od pádu ázerbájdžánského letadla na konci minulého roku.

Ázerbájdžán zrušil všechny plánované ruské kulturní akce v zemi na protest proti tomu, že dva příslušníci ázerbájdžánské diaspory přišli o život při zatýkání v Jekatěrinburgu, uvedla agentura AP s odvoláním na vyjádření ministerstva kultury. Ázerbájdžánská policie zároveň podnikla razii v kancelářích ruské agentury Sputnik v Baku a zatkla tři novináře. Kreml vyjádřil znepokojení ohledně situace ruských novinářů v Ázerbájdžánu a předvolal si velvyslance zakavkazské země.

Dlouholetý spor o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem měla vyřešit březnová mírová dohoda. Místo podpisu ale na společné hranici narůstá napětí a země se navzájem obviňují z porušování příměří. Je proto otázkou, zda by měl pakt v případě potvrzení váhu, zvlášť pokud za sebou ani jedna ze znepřátelených zemí nemá silného zákulisního hráče, říká expertka Petra Košťálová.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev obvinil Rusko, že se snaží krýt situaci kolem pádu letadla v Kazachstánu z konce prosince. Při něm zemřelo 38 lidí, dalších 29 vyvázlo se zraněním. Podle Ázerbájdžánu zasáhla stroj ruská protivzdušná obrana a od Moskvy žádá potrestání viníků a odškodné pro rodiny obětí. Kreml slíbil, že úřady incident prošetří.

Ruský vládce Vladimir Putin se v sobotu omluvil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi za „tragický incident“ osobního letadla společnosti Azerbaijan Airlines, k němuž došlo v ruském vzdušném prostoru. Putin naznačil, že letoun mohla poškodit ruská protivzdušná obrana, nepřiznal to ale přímo. Po pádu zahynulo nejméně 38 lidí.

Ázerbájdžán pozastavil lety všech leteckých společností z Baku do deseti ruských měst, informovala v pátek agentura Interfax. Stalo se tak v reakci na středeční havárii letadla dopravce Azerbaijan Airlines (AZAL), které se zřítilo v Kazachstánu a které podle zdrojů agentury Reuters sestřelila ruská protivzdušná obrana. Podle Kremlu se příčina neštěstí stále vyšetřuje. K důkladnému vyšetření vyzval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zdroje serveru Euronews v ázerbájdžánské vládě tvrdí, že podle předběžného vyšetřování havárii letadla v Kazachstánu způsobila ruská raketa země–vzduch. Vystřelit ji měla protivzdušná obrana v Grozném na jihu Ruska, kam později havarovaný letoun z Baku mířil, stroj poškodily šrapnely ze střely. V oblasti platil poplach kvůli hrozbě dronových útoků. Moskva i Baku tvrdí, že se nehoda dál vyšetřuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval před unáhlenými hypotézami.

Na západě Kazachstánu se zřítilo letadlo původně mířící z ázerbájdžánské metropole Baku do čečenského Grozného na jihu Ruska, kvůli mlze v hlavním městě Čečenska bylo ale přesměrováno. Nehodu přežilo 29 lidí, kteří utrpěli těžká či středně závažná zranění, uvedly kazachstánské úřady. Na palubě bylo dle ázerbájdžánských aerolinek AZAL 62 pasažérů a pět členů posádky. Aerolinky až do vyšetření nehody pozastavily všechny lety do Čečenska.

Účastnické země se na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku dohodly na nových pravidlech pro – Organizací spojených národů podporovaný – trh s takzvanými uhlíkovými kredity. Ten má být klíčovým nástrojem pro plnění klimatických závazků. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Arménie vystoupí z postsovětského vojenského paktu vedeného Ruskem, Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Termín ještě neurčila, řekl ve středu arménský premiér Nikol Pašinjan při interpelacích v parlamentu. Šéf arménské vlády podle ruských médií rovněž ohlásil, že Jerevan je připraven do měsíce podepsat mírovou smlouvu s Baku. Na středeční demonstraci za odstoupení Pašinjana v Jerevanu byly zraněny desítky lidí.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý zkritizoval Moskvu kvůli tomu, že jeho zemi nepřišla na pomoc, když Ázerbájdžán na konci září obsadil Náhorní Karabach. Rusko totiž jako spojenec Jerevanu do regionu po předchozí válce nasadilo zhruba dva tisíce vojáků v rámci mírové mise s tím, že mělo dohlížet na dodržování příměří, které Ázerbájdžán touto akcí porušil. Kritika zazněla na plenárním zasedání v Evropském parlamentu.

Ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana. Čelí obvinění z terorismu a vedení „agresivní války“, píší agentury AFP a TASS. Arménie zatýkání bývalých představitelů Náhorního Karabachu odsoudila. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že Unie zdvojnásobí humanitární pomoc Arménii, aby lépe zvládla nápor sta tisíc uprchlíků. Ti utekli kvůli strachu z etnických čistek poté, co Náhorní Karabach ovládl Ázerbájdžán.

V jihošpanělské Granadě se koná summit Evropského politického společenství (EPC), jehož se zúčastní přes čtyři desítky šéfů států a vlád evropských zemí. Na setkání promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že díky Ukrajině se vojáci evropských zemí nemusí bránit Rusku. EPC je mezivládní fórum evropských zemí, které vzniklo loni na jaře několik měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Českou republiku na setkání zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).

Exodus etnických Arménů z Náhorního Karabachu slábne. V pondělí to napsala agentura AP. Zároveň upozornila na vyjádření karabašského ombudsmana Geghama Stepanjana, podle něhož region opustil poslední autobus s patnácti lidmi. Z horské enklávy, kterou nedávno po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo během několika dní přes sto tisíc obyvatel, tvrdí Jerevan. Bilance se rovná osmdesáti procentům odhadované populace Karabachu.

Ázerbájdžán obvinil Arménii, že její odstřelovač zabil v sobotu jednoho jeho vojáka. Údajně střílel z pozic na hranici mezi oběma zeměmi, uvedlo podle agentury AFP ministerstvo obrany v Baku. Resort připojil, že ázerbájdžánská armáda podniká odvetná opatření. Jerevan informace popřel.

Samozvaný „prezident karabašské republiky“ Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech „státních institucí“ s platností do 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar Republika Arcach tak přestane existovat. S odvoláním na místní úřady o tom ve čtvrtek informují zahraniční tiskové agentury. Z oblasti uprchla více než polovina populace.