V jihošpanělské Granadě se koná summit Evropského politického společenství (EPC), jehož se zúčastní přes čtyři desítky šéfů států a vlád evropských zemí. Na setkání promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že díky Ukrajině se vojáci evropských zemí nemusí bránit Rusku. EPC je mezivládní fórum evropských zemí, které vzniklo loni na jaře několik měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Českou republiku na setkání zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).
Zelenskyj při příjezdu do Granady novinářům řekl, že hlavním úkolem pro politiky nyní je udržet Evropu jednotnou. Varoval přitom před dezinformačními útoky z Ruska. Ukrajina musí podle Zelenského zvítězit v obranné válce proti Rusku, aby Vladimir Putin neobrátil svoji agresi vůči jiné zemi.
Zelenskyj také vzhledem k blížící se zimě znovu zdůraznil potřebu posílit protivzdušnou obranu své země. Ukrajina podle něj před zimou potřebuje „ochranný štít“, pomocí něhož by se mohla ubránit očekávaným ruským útokům na energetická zařízení. Potřeba jsou mimo jiné také prostředky proti dronům íránské výroby Šáhed.
„Máme základ nových dohod s partnery, očekáváme jejich potvrzení a realizaci,“ řekl ukrajinský prezident.
Zelenskyj: Důležité téma je svoboda mořeplavby
Summit EPC bude jednat také o další pomoci napadené Ukrajině, a to ve chvíli, kdy některé země dodávky výzbroje zpomalují nebo pozastavují. Po víkendových volbách tak zřejmě učiní Slovensko, dodávky ze strany USA může ovlivnit víkendové rozhodnutí Kongresu, který nevyčlenil další miliardy dolarů na zbraně pro Kyjev v návaznosti na spory ohledně nového amerického rozpočtu.
Zelenskyj po příjezdu do Granady za další důležité téma pro Ukrajinu označil svobodu mořeplavby v Černém moři, a to v souvislosti se snahou o posílení světové potravinové bezpečnosti. Přes Černé moře se Ukrajina snaží vyvážet obilí, vývoz ale v posledních měsících zkomplikovalo, když Rusko v červenci odmítlo prodloužit takzvanou obilnou dohodu zajištující plavidlům v Černém moři bezpečnou plavbu.
Některé evropské státy v poslední době navíc řeší spor s Kyjevem, který se týká zákazu dovozu ukrajinského obilí. K prodloužení obilného embarga v září sáhly Polsko, Slovensko a Maďarsko. Ukrajina nicméně pozastavila stížnosti, které na zmíněné země minulý měsíc podala u Světové obchodní organizace (WTO).
Rusko může obnovit kapacity, varoval Zelenskyj
O potřebě evropské jednoty vůči ruské agresi na Ukrajině hovořili také předseda Evropské rady Charles Michel i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ti se Zelenským tvořili trojici řečníků v úvodní veřejné části jednání EPC.
„Tisíce a tisíce zařízení byly v Charkově zničeny ruskými raketami. Domy, školy, univerzity nebo kostely. Většina dětí bude studovat on-line, dokud nebude plně fungovat systém protivzdušné obrany. Město ale našlo řešení pro 65 tříd s více než tisíci dětmi, které se učí v metru. Takové to je, když máte za souseda Rusko. Ale sousedy teroristického státu jsou i různé evropské státy,“ pronesl Zelenskyj a varoval, že Rusko může podle ukrajinské zpravodajské komunity po roce 2028 obnovit vojenské kapacity a zaútočit na jinou zemi.
„Jsme ohromeni odvahou vaší i ukrajinského lidu,“ obrátil se ve své řeči šéf unijních summitů Michel na Zelenského a uvedl, že ruská agrese je výzvou, které žádný stát nemůže čelit sám, a že evropské země budou Ukrajinu nadále vojensky i ekonomicky v obraně podporovat.
Von der Leyenová vyzdvihla, že Evropské unii se díky spolupráci s mimounijními státy jako Moldavsko, Ukrajina nebo Británie podařilo docílit nezávislosti na ruských fosilních palivech a proměnit „energetické vydírání v prázdnou hrozbu“. „Co nás tady v EPC musí vést, je vize kontinentu, na kterém všichni Evropané žijí v míru a svobodě,“ zdůraznila předsedkyně Evropské komise.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell v Granadě řekl, že politické spory v Kongresu jsou pro Ukrajinu „špatnou zprávou“. Předsedkyně Komise von der Leyenová nicméně uvedla, že si je jistá, že pomoc Ukrajině ze strany USA bude dál pokračovat. Stejně to vidí i Zelenskyj, podle kterého má Ukrajina navzdory půtkám „stoprocentní“ podporu od amerického prezidenta Joea Bidena a stojí za ní i Kongres.
Migraci musíme čelit společně, prohlásil Michel
Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je při řešení současné migrační krize důležitá spolupráce nejen v rámci EU a Evropy, ale také se třetími zeměmi. V této souvislosti uvítal návrh britského premiéra Rishiho Sunaka, který podpořil blízkou spolupráci mezi EU a Británií. „Pašeráci lidí nesmí být těmi, kdo rozhoduje, kdo přijde do Evropy, musíme rozbít jejich zločinecké sítě,“ řekl.
Problémy s velkými počty migrantů vyplouvajících z Afriky má letos zejména Itálie, kam od začátku roku přes Středozemní moře připlulo přes 130 tisíc běženců, což je dvojnásobek oproti stejnému období loni. Růst příchodů ale řeší i další země, které jsou „v první linii“, tedy Řecko a Španělsko.
Polský premiér kritizoval unijní migrační balíček
Polsko se postaví proti chystaným změnám migračních pravidel Evropské unie, sdělil premiér Mateusz Morawiecki. Reformu unijní migrační politiky, která předpokládá solidaritu ohledně přijímání běženců jednotlivými členskými státy v krizových situacích, označil za diktát Bruselu a Berlína.
Ve společném vystoupení s prezidentem Andrzejem Dudou vyzval také Poláky k účasti na referendu o migraci, které se uskuteční spolu s parlamentními volbami 15. října. „Proč se musíme sklánět před diktátem Bruselu a Berlína?“ tázal se Morawiecki na konferenci před svým odletem do Granady. Několikrát zopakoval, že chystaný balíček odmítne „tvrdým vetem“.
Podle agentury AFP se očekává, že část polských voličů bude referendum, které se má uskutečnit spolu s volbami, bojkotovat. Referendum se má týkat otázek ohledně migrace z Blízkého východu a Afriky.
Evropská migrační politika je nedostatečná, řekl Fiala
Český premiér Petr Fiala před odletem do Granady řekl, že je potřeba dospět k řešením, která umožní předcházet nelegální migraci. Doufá, že výsledky přinese především spolupráce s Tuniskem, odkud migranti do Evropy přes Středomoří často míří.
Česko ve středu kvůli nelegální migraci zavedlo namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem. Podobné opatření zavedly na hranicích se Slovenskem také Rakousko a Polsko. Slovensko zintenzivnilo kontroly na hranicích s Maďarskem, které leží na takzvané západobalkánské migrační trase.
Fiala se na summitu zúčastní jednání na téma Energetika, životní prostředí a boj proti klimatickým změnám. „Jsem rád, že pokračujeme v diskusích, které jsou velmi užitečné. Musíme se bavit o bezpečnosti, ekonomické spolupráci,“ prohlásil český premiér před odletem do Španělska.
Pro Česko je podle něj jádro společně s obnovitelnými zdroji energie naprosto zásadní pro zajištění dostatku dostupné energie. „Je potřeba odstranit úzká místa v evropské energetické síti,“ míní předseda české vlády. Na programu má Fiala také několik bilaterálních schůzek, mimo jiné s britským premiérem Rishim Sunakem či polským premiérem Mateuszem Morawieckým.
EU zdvojnásobí humanitární pomoc Arménii
Evropská unie zdvojnásobí humanitární pomoc Arménii ve snaze pomoci zvládnout příliv sta tisíce lidí, kteří prchají z Náhorního Karabachu ovládnutého ázerbájdžánskými vojsky, a to v obavách z možných etnických čistek.
Na okraj setkání to prohlásila von der Leyenová. Unie podle ní také poskytne patnáct milionů eur (366 milionů korun), zejména na financování sociální pomoci lidem, kteří ji naléhavě potřebují.
Summit EPC měl být podle původních představ šéfů unijních institucí příležitostí zprostředkovat mírová jednání mezi lídry obou znepřátelených zemí.
