Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes devadesát procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno, prohlásila ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci šéfka Komise Ursula von der Leyenová. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ uvedla v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.
„Když jsem před vámi stála v roce 2019 se svým programem pro zelenou, digitální a geopolitickou Evropu, vím, že někteří měli pochybnosti. A bylo to předtím, než se svět obrátil vzhůru nohama, přišla globální pandemie a brutální válka na evropské půdě,“ řekla v úvodu své řeči šéfka unijní exekutivy. „Ale podívejte se, kde je Evropa teď. Viděli jsme zrod geopolitické unie – podporujeme Ukrajinu, postavili jsme se proti ruské agresi, reagujeme na agresivní politiku Číny,“ dodala.
Předsedkyně oznámila, že Komise zahájí šetření toho, jak Čína ovlivňuje trh s elektromobily. Světové trhy jsou jimi zaplaveny, prohlásila von der Leyenová. „Jejich ceny jsou uměle drženy nízko díky rozsáhlým státním dotacím,“ uvedla.
Podle von der Leyenové se EU musí bránit neférovým čínským praktikám na trhu. Poukázala například na zkušenost z minulých let z odvětví solárních elektráren, kde Čína získala silné postavení kvůli nízkým cenám. „Je také klíčové ponechat otevřené kanály komunikace a dialogu s Čínou,“ uvedla.
„Ukrajina a západní Balkán patří do Unie“
Pokud jde o ekonomické záležitosti, nejvýznamnější překážkou v konkurenceschopnosti je podle von der Leyenové nedostatek pracovních sil na unijním trhu. Vyzvala proto k lepšímu přístupu k pracovním místům pro mladé lidi, ženy a kvalifikované migranty.
„Miliony rodičů, většinou matek, se snaží sladit práci a rodinu, protože neexistuje péče o děti. A osm milionů mladých lidí nepracuje ani nestuduje. A to je jedna z největších překážek naší konkurenceschopnosti,“ uvedla šéfka Evropské komise. „Nedostatek pracovních sil brzdí kapacitu pro inovace, růst a prosperitu. Musíme tedy zlepšit přístup na trh práce,“ dodala.
Plně se postavila také za Ukrajinu, slíbila, že za ní Unie bude „stát na každém kroku“. V EU podle ní od začátku války našly útočiště čtyři miliony Ukrajinců. „Chci jim říct, že jsou teď stejně vítáni jako v těch osudných prvních týdnech,“ dodala von der Leyenová před europoslanci s tím, že Evropská komise navrhne prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v EU.
Ukrajině von der Leyenová společně s zeměmi západního Balkánu a Moldavskem vzkázala, že jejich místo je v EU. Zmínila se i o možných změnách unijních smluv, což by ale rozšíření nemělo brzdit.
„Tento parlament to řekl nahlas: Budoucnost Ukrajiny je v naší unii. Budoucnost západního Balkánu je v naší unii. Budoucnost Moldavska je v naší unii. A vím, jak důležitá je unijní perspektiva pro množství lidí v Gruzii,“ prohlásila von der Leyenová. Může to podle ní znamenat potřebu upravit unijní smlouvy, „ale nemůžeme a neměli bychom čekat na změny smluv a mezitím nepokročit s rozšířením“.
Zmínila i otázku rovnoprávnosti, řekla, že neexistuje jediný argument, proč by za stejnou práci měla být žena placena méně než muž. Projevila také radost nad tím, že dost států ratifikovalo Istanbulskou úmluvu.
Projev před europoslanci je posledním podobným proslovem von der Leyenové ve funkci během stávajícího mandátu. Očekávalo se, zda oznámí, že bude chtít pokračovat i v dalším funkčním období, zatím to ale neřekla.
Hodnocení lídrů frakcí
Předseda nejsilnější frakce v Evropském parlamentu, Evropské lidové strany (EPP), Manfred Weber projev celkově ocenil. Mimo jiné vyzdvihl plán Komise na kontrolu dotací, kterými Čína podporuje své elektromobily. Šéfka socialistické frakce Iratxe García Pérezová ve své reakci vyzvala k využití zmrazených ruských aktiv k financování obnovy Ukrajiny, což je téma, které von der Leyenová ve své řeči vůbec nezmínila.
Šéf liberální frakce v EP Stéphane Séjourné vyzval Evropu, aby vyslyšela zoufalé prosby soudců v Polsku a v Maďarsku, kteří si stěžují na situaci v justici v jejich zemi.
Šéf zelených Philippe Lamberts kritizoval ty, „kteří volají po zastavení“ legislativy v oblasti klimatu a životního prostředí. „Nejsme nad přírodou… Jestliže se nám to líbí, nebo ne, jsou tu určitá omezení toho, co naše planeta může přijmout a co může dát,“ uvedl.
„Je dnes EU v lepší kondici než před dvaceti lety?“ ptal se ve své reakci Ryszard Legutko z Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Odpověď zní ne, protože je zde více než kdy jindy nestabilita, nejistota a vysoká inflace,“ uvedl. Také Martin Schirdewan z krajně levicové Levice v reakci na řeč prohlásil, že navzdory vznešeným slibům zůstává realita pro mnoho Evropanů chmurná, s rostoucími životními náklady a klesajícími reálnými mzdami.
Marco Zanni, lídr protiunijní frakce Identita a demokracie (ID), která sdružuje různé nacionalistické strany, uvedl, že v otázce Zelené dohody má EU „historickou příležitost být méně ideologická a pragmatičtější“. Jak dodal, je třeba řešit změnu klimatu, aniž „bychom poškodili naše zemědělce, firmy nebo majitele budov“.
Smíšené reakce českých politiků
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) považuje projev von der Leyenové za realistický, vizionářský a vyvážený, zdůraznila však, že nemůže být v hodnocení zcela nestranná. „Je to i projev bilanční, nastartovali jsme přeměnu, ať už zelenou, nebo digitální. Nastartovali jsme přeměnu v Evropu, která má být daleko stabilnější a silnější útvar vůči vnějším šokům,“ uvedla Jourová.
Pokud jde o konkurenceschopnost EU vůči Číně, „v něčem je to konkurent, v něčem rival“, poznamenala k unijní strategii Jourová. „V něčem je to země, kterou potřebujeme, abychom se vyrovnali s globálními problémy,“ konstatovala. Podle Jourové současná předsedkyně Komise za dobu svého působení ve funkci prokázala, že „je evropským lídrem, má odvahu dělat rozhodnutí a vysvětlit je lidem“.
Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) šéfka Komise v podstatě přednesla předvolební projev, i když prodloužení mandátu zatím neoznámila. Že chce pokračovat, je podle něj veřejným tajemstvím. Snažila se podle něj naklonit si regiony a frakce, u kterých nemá přirozeně podporu, což se odráželo ve volbě témat, která zvolila.
Europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) má z projevu spíše smíšené pocity. „Jsem rád, že vyzdvihla válku na Ukrajině jako důležitou věc pro Evropu, která ohrožuje demokratický svět, že to má dopad na lidské životy a má smysl Ukrajinu podporovat. Jako velmi negativní bych vnímal to, že se vůbec nedotkla otázky soukromí, což je v digitální době extrémně důležité. Je to právě tato Evropská komise, která připravuje opatření, jež mají zasáhnout do soukromí lidí velmi negativně,“ míní Kolaja.
Podle europoslance Ivana Davida z SPD se podmínky v EU zhoršují. „Slyšeli jsme sebechvalný projev, nic jiného jsme ani čekat nemohli. Snažila se dodat energii těm, kteří chtějí naslouchat ambiciózním a pozitivním projevům. Ale myslím si, že situace si nezaslouží takové hodnocení. Mluvila třeba o tom, jak se úspěšně rozvíjí motor průmyslu, přitom v samotném Německu, ze kterého paní předsedkyně pochází, dochází k poklesu průmyslové produkce. A s tím budou mít problém i jiné země, které jsou na německý průmysl navázány,“ obává se David.
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) připomněl, že zbývá tři sta dnů do voleb, takže se nedá stihnout nová legislativa. „Jsme ve fázi, kdy ty věci dokončujeme, a zároveň je příliš brzy na to, aby se Komise plácala po ramenou, co všechno se povedlo, jako že se toho povedlo docela hodně,“ míní Niedermayer. Ocenil, že došlo na ekonomická témata. „Sice se nám podařilo překonat ty vážné momenty jako pandemie a energetická krize, přesto se nedá říct, že by naše ekonomika skvěle prosperovala a že bychom patřili do nejlepší světové ekonomické ligy,“ upozornil.
Projev nebyl překvapivý, míní europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Očekával jsem, že bude více státnický. Výborně se věnovala Ukrajině, popisu situace, dozvukům covidové krize, ale já bych očekával, že řekne vizi, kam Evropa půjde,“ říká Zdechovský. U předsedkyně Komise zaznamenal podle svých slov už letos na jaře vyhoření způsobené řadou krizí. Von der Leyenovou by měl někdo vystřídat, protože dalších pět let bude složitých. A měl by to být někdo ze střední Evropy, míní europoslanec.
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) označila projev za „jeden velký marketing a patos“. „Čekala jsem od paní předsedkyně víc. Jestliže téměř každý pátý občan Evropské unie žije na hranici chudoby, jestliže podniky a občané bojují s energetickou krizí, která není dořešená, a říkat, že loni jsme to zvládli, tak to letos možná zvládneme taky, je podle mě velká chyba. Bavíme se reálně o tom, že Německo možná půjde do recese, ale nezaznělo, jak to chce Komise řešit,“ prohlásila Konečná.
Analytička Klára Votavová z institutu Europeum zdůraznila, že von der Leyenová se od začátku angažovala zejména v oblasti zelené politiky, která její prioritou zůstala. Podle Votavové se v projevu snažila uklidnit průmysl a ukázat mu, že mu politici budou pomáhat.
