Marcel Kolaja

V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Tímto způsobem reagoval mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake na fakt, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí soudu za nešťastné, podle něj oslabuje autoritu v jiných případech.

Vicepremiér a šéf hnutí STAN Vít Rakušan se o rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) navrhnout odvolání ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) dozvěděl krátce před tiskovou konferencí předsedy vlády. Považuje za jeho zodpovědnost udržet koalici stabilní. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová míní, že jde o logický krok – stejně jako někteří zástupci opozice. Prezident Petr Pavel zatím nemůže podle svých slov zaujmout k odvolání Bartoše jasné stanovisko, dokud nezná všechny souvislosti.

Premiér Petr Fiala (ODS) navrhne prezidentovi Petru Pavlovi odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj ke 30. září. Důvodem je nezvládnutí digitalizace stavebního řízení, podle premiéra ji Bartoš není schopen dotáhnout do konce. Fiala dodal, že své rozhodnutí nepovažuje za vypovězení koaliční smlouvy a vyzval Piráty, aby nominovali nového kandidáta. Piráti na svém internetovém fóru také začali řešit možný odchod z kabinetu.

Žhářské útoky na francouzskou železnici nevyvolávají v bývalém místopředsedovi Evropského parlamentu (EP) Liboru Roučkovi (SOCDEM) pochybnosti o bezpečnosti na olympiádě. Řekl to v pořadu Události, komentáře. S Roučkem souhlasila i bývalá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle které zatím není důvod k obavám. Francouzská vysokorychlostní železnice v noci na pátek čelila koordinované žhářské sabotáži s cílem zásadně narušit dopravu, a to zejména v Paříži. Útokem, který ovlivnil nejméně statisíce cestujících, se zabývají všechny francouzské zpravodajské služby.

Vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Kabinet ho vybral jednomyslně, řekl novinářům po jednání premiér Petr Fiala (ODS). Síkela podle Fialy dlouhodobě prokazuje své kompetence a při českém předsednictví ukázal, že dokáže řešit problémy na evropské úrovni. Je to relevantní kandidát s prokázanou praxí ze soukromé sféry i politiky, doplnil premiér.

Ještě během letních prázdnin má vláda vybrat kandidáta na eurokomisaře. Mezi nominacemi je i ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Pokud by se kabinet na jeho jméně shodl, bude za něj muset hledat náhradu do čela resortu. Opozice však tvrdí, že výměna ministra může přinést problémy. Zatím poslední změnou ve vládě je jmenování Marka Ženíška (TOP 09) do funkce ministra pro vědu, výzkum a inovace, kde nahradil Helenu Langšádlovou (TOP 09).

Hnutí STAN navrhne vládě na post nového českého eurokomisaře zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN), řekl předseda strany Vít Rakušan. Lídři vládní koalice opakovaně uvádějí, že by Česko mělo získat silné portfolio, nejlépe ekonomické.

Vznik krajně pravicové frakce, v níž by působil maďarský Fidesz a italští Bratři, je nepravděpodobný, protože Fidesz je mezi frakcemi v europarlamentu neoblíbený, a italská premiérka by tak mohla ohrozit svou pozici. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl bývalý europoslanec Pavel Telička. V eurovolbách podle něj není jeden jasně poražený, posílení pravice je nicméně znát. Europoslankyně Markéta Gregorová pak soudí, že populisté, kteří se do Štrasburku nově dostali, mohou být nakonec ti, co sice štěkají, ale reálně nekoušou. Pokud ze svých radikálních pozic nesleví, zůstanou podle ní na okraji vyjednávání.

Nováčkem v Evropském parlamentu bude Ondřej Dostál z kandidátky koalice Stačilo!, který doufá, že se uskupení podaří prosadit body z jejich programu. Domnívá se, že ani Marcel Kolaja (Piráti) nebo Danuše Nerudová (STAN) nejsou vhodnými kandidáty na českého eurokomisaře. Evropský parlament naopak opouští Mikuláš Peksa (Piráti), který si myslí, že strana měla mít jednotnější kampaň s daleko silnějším tahem na bránu. Neúspěch Pirátů zhodnotil v Událostech, komentářích.

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Potřetí za sebou vyhrálo v Česku ve volbách do Evropského parlamentu hnutí ANO, druhá skončila vládní koalice SPOLU, na třetí příčku vystoupalo dosud neparlamentní hnutí Přísaha v koalici se stranou Motoristé. Do Bruselu zamíří vyslanci sedmi různých uskupení, kteří diskutovali v Událostech, komentářích nejen o výsledcích voleb, ale také o prioritách jejich uskupení nebo o tom, kdo byl měl být českým eurokomisařem.

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Volby do Evropského parlamentu znají své vítěze i poražené. Ze stran, které mají své zastoupení v českém parlamentu, může úspěch slavit zejména hnutí ANO, naopak strany vládní koalice většinově ztrácely. Mnozí politici budou hovořit o úspěších, přesto pohled na výsledky z voleb 2019 ukazuje, že vyjma hnutí ANO a STAN si ostatní strany pohoršily.

V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.

Do evropských voleb zbývá týden. Ve třetí tematické debatě České televize o evropské budoucnosti a vizi diskutovali Ivan David (SPD a Trikolora), Klára Dostálová (ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Danuše Nerudová (Starostové a osobnosti pro Evropu), Filip Turek (Přísaha a Motoristé), Alexandr Vondra (SPOLU) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Debatu o Green Dealu, migraci i nových technologiích moderoval Martin Řezníček.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Česká pirátská strana Marcel Kolaja se domnívá, že vedle otázek bezpečnosti či konkurenceschopnosti Evropské unie jsou podstatným tématem také lidská práva. Zmínil třeba to, že by Česko mělo přeshraničně uznávat rodičovství i v případě stejnopohlavních párů. To však prý naráží na postoje konzervativců.

O výhodách, či nevýhodách dvacetiletého členství Česka v Evropské unii debatovali ve speciálním vysílání České televize europoslanci Alexandr Vondra (ODS), Marcel Kolaja (Piráti), Martin Hlaváček (ANO) a také bývalý europoslanec Petr Mach (SPD).

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) a zástupci členských zemí Evropské unie si ve Štrasburku připomínají 20. výročí dosud největšího rozšíření evropského bloku. Přistoupení deseti členských zemí, včetně Česka, si europarlament připomíná na slavnostním zasedání. Během něj vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která mluvila o přínosu nově příchozích zemí a ruské agresi proti Ukrajině.

Za dvě dekády členství se na předních pozicích Evropské unie vystřídala řada Čechů. Europoslanci navrhují a hlasují o zákonech, soudci unijních soudů hledají spravedlnost, eurokomisaři rozhodují. Pozornost celé Unie byla na Česko upřena také během dosavadních dvou předsednictví. Podle odborníků sice první skončilo „reputační katastrofou“, po druhém předsednictví však Praha získala pověst spolehlivého partnera.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci.

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.