TÉMA

Marcel Kolaja

Někteří štěkají, ale nekoušou, říká k eurovolbám Gregorová. Frakce s Orbánem je hazard, míní Telička

Vznik krajně pravicové frakce, v níž by působil maďarský Fidesz a italští Bratři, je nepravděpodobný, protože Fidesz je mezi frakcemi v europarlamentu neoblíbený, a italská premiérka by tak mohla ohrozit svou pozici. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl bývalý europoslanec Pavel Telička. V eurovolbách podle něj není jeden jasně poražený, posílení pravice je nicméně znát. Europoslankyně Markéta Gregorová pak soudí, že populisté, kteří se do Štrasburku nově dostali, mohou být nakonec ti, co sice štěkají, ale reálně nekoušou. Pokud ze svých radikálních pozic nesleví, zůstanou podle ní na okraji vyjednávání.
před 8 h hodinami|

Klíčové je hájit náš program, říká nový europoslanec Dostál. Záleží na volbě frakce, míní Peksa

Nováčkem v Evropském parlamentu bude Ondřej Dostál z kandidátky koalice Stačilo!, který doufá, že se uskupení podaří prosadit body z jejich programu. Domnívá se, že ani Marcel Kolaja (Piráti) nebo Danuše Nerudová (STAN) nejsou vhodnými kandidáty na českého eurokomisaře. Evropský parlament naopak opouští Mikuláš Peksa (Piráti), který si myslí, že strana měla mít jednotnější kampaň s daleko silnějším tahem na bránu. Neúspěch Pirátů zhodnotil v Událostech, komentářích.
14. 6. 2024|

Nacher, Fiala i Skopeček odmítají kandidaturu von der Leyenové, Potůčková je pro

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.
12. 6. 2024|

ANO má tři varianty nástupce Dostálové v předsednictvu sněmovny

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.
11. 6. 2024|

Zástupci zvolených uskupení do europarlamentu diskutovali o prioritách pro funkční období

Potřetí za sebou vyhrálo v Česku ve volbách do Evropského parlamentu hnutí ANO, druhá skončila vládní koalice SPOLU, na třetí příčku vystoupalo dosud neparlamentní hnutí Přísaha v koalici se stranou Motoristé. Do Bruselu zamíří vyslanci sedmi různých uskupení, kteří diskutovali v Událostech, komentářích nejen o výsledcích voleb, ale také o prioritách jejich uskupení nebo o tom, kdo byl měl být českým eurokomisařem.
11. 6. 2024|

Voliči kroužkovali. Potvrdili Dostálovou a Turka, vyřadili Kolaju či Macha

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.
10. 6. 2024|

Z vládních stran si v eurovolbách polepšili jen Starostové

Volby do Evropského parlamentu znají své vítěze i poražené. Ze stran, které mají své zastoupení v českém parlamentu, může úspěch slavit zejména hnutí ANO, naopak strany vládní koalice většinově ztrácely. Mnozí politici budou hovořit o úspěších, přesto pohled na výsledky z voleb 2019 ukazuje, že vyjma hnutí ANO a STAN si ostatní strany pohoršily.
10. 6. 2024|

Češi vybrali své europoslance. Jejich jména budou známa v neděli večer

V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.
8. 6. 2024Aktualizováno8. 6. 2024, 20:52|

Kandidáti do europarlamentu debatovali o evropské budoucnosti i migraci

Do evropských voleb zbývá týden. Ve třetí tematické debatě České televize o evropské budoucnosti a vizi diskutovali Ivan David (SPD a Trikolora), Klára Dostálová (ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Danuše Nerudová (Starostové a osobnosti pro Evropu), Filip Turek (Přísaha a Motoristé), Alexandr Vondra (SPOLU) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Debatu o Green Dealu, migraci i nových technologiích moderoval Martin Řezníček.
30. 5. 2024Aktualizováno30. 5. 2024, 22:53|

Nechceme tu žádný skanzen, ale moderní technologie, říká Kolaja kandidující za Piráty

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Česká pirátská strana Marcel Kolaja se domnívá, že vedle otázek bezpečnosti či konkurenceschopnosti Evropské unie jsou podstatným tématem také lidská práva. Zmínil třeba to, že by Česko mělo přeshraničně uznávat rodičovství i v případě stejnopohlavních párů. To však prý naráží na postoje konzervativců.
29. 5. 2024|

Čtveřice politiků se přela o přínosech a záporech členství v EU

O výhodách, či nevýhodách dvacetiletého členství Česka v Evropské unii debatovali ve speciálním vysílání České televize europoslanci Alexandr Vondra (ODS), Marcel Kolaja (Piráti), Martin Hlaváček (ANO) a také bývalý europoslanec Petr Mach (SPD).
30. 4. 2024|

České europoslance rozděluje unijní měna. Do budoucna zmiňují budování bezpečné Evropy

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.
27. 4. 2024|

Evropský hlas je ve světě silnější, řekla von der Leyenová k 20. výročí největšího rozšíření EU

Poslanci Evropského parlamentu (EP) a zástupci členských zemí Evropské unie si ve Štrasburku připomínají 20. výročí dosud největšího rozšíření evropského bloku. Přistoupení deseti členských zemí, včetně Česka, si europarlament připomíná na slavnostním zasedání. Během něj vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která mluvila o přínosu nově příchozích zemí a ruské agresi proti Ukrajině.
24. 4. 2024Aktualizováno24. 4. 2024, 14:19|

Češi v Evropské unii zanechávají stopy. Rozhodují, navrhují zákony nebo soudí

Za dvě dekády členství se na předních pozicích Evropské unie vystřídala řada Čechů. Europoslanci navrhují a hlasují o zákonech, soudci unijních soudů hledají spravedlnost, eurokomisaři rozhodují. Pozornost celé Unie byla na Česko upřena také během dosavadních dvou předsednictví. Podle odborníků sice první skončilo „reputační katastrofou“, po druhém předsednictví však Praha získala pověst spolehlivého partnera.
24. 4. 2024|

Europoslanci bilancovali 20 let Česka v EU. Diskuse se vedla o migraci i Green Dealu

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).
17. 4. 2024Aktualizováno17. 4. 2024, 21:29|

Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence, jsou první svého druhu na světě

Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci.
13. 3. 2024Aktualizováno13. 3. 2024, 23:09|

Varovný prst pro Slovensko. Štrasburk odsouhlasil akt k ochraně novinářů a nezávislosti médií

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.
13. 3. 2024Aktualizováno13. 3. 2024, 18:22|

Europoslanci schválili plán, který do roku 2030 počítá s nulovými emisemi nových budov

Evropský parlament v úterý přijal plán na zvýšení energetické účinnosti budov. Vyžaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace. V případě hybridních systémů vytápění, které kombinují kotel například s tepelným čerpadlem, budou finanční pobídky možné i nadále, uvádí tisková zpráva EP.
12. 3. 2024|

Tusk sestaví novou polskou vládu, pověřil ho Sejm

Polský Sejm, dolní komora parlamentu, pověřil Donalda Tuska sestavením nové vlády. Pro hlasovalo 248 poslanců, 201 bylo proti. Tusk potvrdil, že v úterý znovu předstoupí před poslance, aby požádal o důvěru pro svou vládu. Kabinet polského premiéra Mateusze Morawieckého z národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) po své bezmála dvoutýdenní vládě končí. Morawieckého vláda v pondělí důvěru Sejmu nezískala. Pro kabinet hlasovalo 190 poslanců, proti bylo 266 hlasů.
11. 12. 2023Aktualizováno11. 12. 2023, 23:24|
Doporučujeme

Přilepené baterie mají mít utrum. EU chce právo na opravu, výrobcům ale ponechává zadní vrátka

Pouze jeden z deseti lidí si nechá opravit svůj rozbitý telefon, zbytek si raději koupí nový. Mobilní telefony jsou možná nejkřiklavějším příkladem doby, ve které není místo pro opravy, pouze pro nové produkty. Výrobci k tomu výrazně přispívají – zboží často navrhují tak, aby byl jeho servis co nejnáročnější, až nemožný. Podobným praktikám má zabránit nový evropský předpis, který zavádí právo spotřebitelů na opravu. Podle jeho dlouhodobých zastánců sice jde o krok správným směrem, problém ale zdaleka neřeší.
13. 11. 2023Aktualizováno19. 11. 2023, 13:17|

Izraelská armáda uvedla, že v Gaze obsadila několik úřadů dříve spravovaných Hamásem

Izraelská armáda v úterý oznámila, že ve městě Gaza obsadila několik úřadů, které dosud spravovalo teroristické palestinské hnutí Hamás. Jde o vládní areál, ústředí policie a budovu parlamentu. Šéf OSN António Guterres vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen prohlásil, že Guterres není způsobilý pro svou funkci.
14. 11. 2023Aktualizováno14. 11. 2023, 23:42|

Zrušení práva veta v EU zvýší akceschopnost, míní Kolaja. Podle Vrecionové to nahraje populismu

Právo veta v hlasování členských zemí by se mělo zrušit, Evropská unie kvůli němu není akceschopná a rozhodná, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. Je přesvědčen, že některé státy EU právo zneužívají k prosazování vlastních zájmů v oblastech, které s vetem nesouvisí. Evropská poslankyně Veronika Vrecionová (ODS) mu naopak oponovala, že zrušení práva veta může nahrát populismu žádajícímu vystoupení z EU, jelikož bude docházet k přehlasování menšiny kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční, bezpečnostní nebo daňové politiky.
2. 11. 2023|

Strany SPOLU debatují o kolektivní kandidátce do eurovoleb. S rozhodnutím se čeká na ODS

Zástupci koalice SPOLU, vítěze posledních sněmovních voleb, stále nevědí, zda bude spolupráce pokračovat i pro volby do Evropského parlamentu. Kolektivní kandidátku odmítá přinejmenším část ODS. Vyjednávání pokračují.
8. 10. 2023|

Evropské volby budou zkouškou i příležitostí pro demokracii, pronesl prezident Pavel

Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině. Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou, hovořili spolu především o Ruskem napadené Ukrajině, evropských hodnotách, dezinformacích a populismu.
4. 10. 2023Aktualizováno4. 10. 2023, 22:45|