Marcel Kolaja strana 2 z 3

Polský Sejm, dolní komora parlamentu, pověřil Donalda Tuska sestavením nové vlády. Pro hlasovalo 248 poslanců, 201 bylo proti. Tusk potvrdil, že v úterý znovu předstoupí před poslance, aby požádal o důvěru pro svou vládu. Kabinet polského premiéra Mateusze Morawieckého z národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) po své bezmála dvoutýdenní vládě končí. Morawieckého vláda v pondělí důvěru Sejmu nezískala. Pro kabinet hlasovalo 190 poslanců, proti bylo 266 hlasů.

Pouze jeden z deseti lidí si nechá opravit svůj rozbitý telefon, zbytek si raději koupí nový. Mobilní telefony jsou možná nejkřiklavějším příkladem doby, ve které není místo pro opravy, pouze pro nové produkty. Výrobci k tomu výrazně přispívají – zboží často navrhují tak, aby byl jeho servis co nejnáročnější, až nemožný. Podobným praktikám má zabránit nový evropský předpis, který zavádí právo spotřebitelů na opravu. Podle jeho dlouhodobých zastánců sice jde o krok správným směrem, problém ale zdaleka neřeší.

Izraelská armáda v úterý oznámila, že ve městě Gaza obsadila několik úřadů, které dosud spravovalo teroristické palestinské hnutí Hamás. Jde o vládní areál, ústředí policie a budovu parlamentu. Šéf OSN António Guterres vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen prohlásil, že Guterres není způsobilý pro svou funkci.

Právo veta v hlasování členských zemí by se mělo zrušit, Evropská unie kvůli němu není akceschopná a rozhodná, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. Je přesvědčen, že některé státy EU právo zneužívají k prosazování vlastních zájmů v oblastech, které s vetem nesouvisí. Evropská poslankyně Veronika Vrecionová (ODS) mu naopak oponovala, že zrušení práva veta může nahrát populismu žádajícímu vystoupení z EU, jelikož bude docházet k přehlasování menšiny kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční, bezpečnostní nebo daňové politiky.

Zástupci koalice SPOLU, vítěze posledních sněmovních voleb, stále nevědí, zda bude spolupráce pokračovat i pro volby do Evropského parlamentu. Kolektivní kandidátku odmítá přinejmenším část ODS. Vyjednávání pokračují.

Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině. Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou, hovořili spolu především o Ruskem napadené Ukrajině, evropských hodnotách, dezinformacích a populismu.

Lídrem pirátské kandidátky pro volby do Evropského parlamentu bude stejně jako v roce 2019 Marcel Kolaja, nynější první místopředseda strany a europoslanec. Rozhodli o tom členové Pirátů při sobotním jednání celostátního fóra. Získal 299 hlasů z celkového počtu 543. Dvojkou kandidátky bude současná europoslankyně Markéta Gregorová, trojkou moravskoslezská zastupitelka Zuzana Klusová.

Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes devadesát procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno, prohlásila ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci šéfka Komise Ursula von der Leyenová. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ uvedla v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.

Hnutí Starostové a nezávislí povedou do evropských voleb ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová spolu s exposlancem hnutí Janem Farským. Jejich nominaci ve čtvrtek podle očekávání schválil celostátní výbor STAN, oznámil předseda hnutí Vít Rakušan. Podle Farského chce hnutí kompletní kandidátku, na niž pozve další liberální proevropské osobnosti, představit v lednu příštího roku, kdy také určí, kdo bude na kandidátce na prvním místě.

Ve vládních stranách by mohlo dojít k dalšímu střetu, tentokrát kvůli příštímu eurokomisaři. Post má podle dohody připadnout koalici Pirátů a STAN, zájem mají obě uskupení. Neoficiálně už politici mluví i o možných jménech kandidátů, například o ministru průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN) nebo o neúspěšné kandidátce na prezidentku Danuši Nerudové.

Evropský parlament odsouhlasil návrh pravidel pro fungování umělé inteligence (AI), který by se mohl stát první regulací tohoto odvětví na světě. Systémy AI by do budoucna měly být jasně označené, nesmí být využity ke „třídění“ občanů a jejich pole působnosti by mělo být omezené třeba v oblasti školství a soudnictví. Na dodržování pravidel má pomoci dohlížet nový unijní úřad pro AI.

Zavedení emisní normy Euro 7 by vedla k uzavření výrobní haly i propuštění tisíců zaměstnanců, řekl v Otázkách Václava Moravce člen představenstva za oblast prodeje a marketingu ve společnosti Škoda Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn. Norma přináší nesplnitelné termíny, začátek její platnosti je nepřiměřený i podle europoslance Marcela Kolaji (Piráti). Hostem pořadu byl i bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, podle kterého českou ekonomiku v současné krizi teprve čekají nejhorší časy. Jahn naopak letos předpokládá oživení.

Velvyslanci členských zemí při Evropské unii se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzín či naftu. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU, neupřesnilo ale, kdy by mohlo rozhodnutí padnout. Původně bylo plánováno na úterý, proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli staví některé země včetně Německa.

Evropské státy by měly využít revizní termín v roce 2026 a ještě odložit termín zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem, míní opoziční poslanec Martin Kolovratník (ANO). Ačkoli termín pro revizi stávajícího plánu v evropském právu je, europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) neočekává, že by výsledkem skutečně byl odklad. Automobilky podle něj samy již předem plánovaly přechod k elektrickému pohonu. Připustil však, že může být problém s normou Euro 7, která by měla výrobce aut přinutit ještě před úplným ukončením výroby benzinových a naftových motorů tuto technologii výrazně modernizovat. Přinejmenším některé prvky si ale podle něj zaslouží zavést do praxe. Martin Kolovratník a Marcel Kolaja diskutovali o Euro 7 a přechodu k elektromobilitě v Událostech, komentářích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu v Bruselu ve čtvrtek vyzval lídry Evropské unie k tomu, aby nenechali zničit ukrajinskou cestu do Evropy pokračováním ruské invaze. „Pro Ukrajinu je to cesta domů,“ řekl s tím, že jeho země podle něj patří a vždy patřila do Evropy. Zároveň také žádal o rychlejší dodávky zbraní. Prezidenti a premiéři EU debatují také o vstupu země na vnitřní trh. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na úvod setkání avizovala, že nové sankce proti Rusku zasáhnou ruský export v hodnotě deseti miliard eur.

Evropští zákonodárci odhlasovali odvolání Evy Kailisové z funkce místopředsedkyně Evropského parlamentu. Sama Kailisová se považuje za nevinnou. S korupčními penězi z Kataru nemá nic společného, řekl řecké televizi Open její advokát. Řecká europoslankyně čelí obvinění z korupce a od pátku je ve vazbě v Belgii. Řecké úřady jí a její rodině zmrazily majetek. Jakékoliv pochybení odmítá i šéf mezinárodní odborové centrály ITUC Luca Visentini, který byl zadržen v pátek a podmíněně propuštěn v neděli.

Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

Ve Varšavě je od pondělí delegace deseti poslanců Evropského parlamentu (EP), kteří zjišťují, zda nebyla použitím špionážního softwaru Pegasus porušena legislativa Evropské unie. Podezírají totiž vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že jej nasadila na opoziční politiky, ale i právníky a státní zástupce. Lídr delegace Jeroen Lenaers na závěr dvoudenní mise ve středu uvedl, že návštěva přinesla „šokující informace“ o používání sledovacího softwaru.

Předsednictví v Radě Evropské unie přešlo na půl roku na Česko. Na slavnostní zahájení do Litomyšle po poledni dorazili čeští ministři včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a před jednou odpoledne také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová následovaná dalšími komisaři. Potom začalo společné jednání české vlády a Komise. Fiala očekává, že následujících šest měsíců bude těžkých, za zásadní považuje zajištění dostupné energie a pomoc Ukrajině.

České předsednictví Evropské unie je obrovskou výzvou, sedmadvacítka čelí řadě problémů, shodují se současní i bývalí čeští politici. I když předsednická role je hlavně moderátorská, naskýtá příležitost se v Evropě výrazně ukázat a prosadit i některé vlastní zájmy.

Spokojenost dávají po madridském summitu NATO najevo politici většiny politických stran, včetně opozičního ANO. Europoslanec SPD Ivan David však míní, že Západ dohodou mezi Tureckem, Finskem a Švédskem „hodil přes palubu“ Kurdy. Zástupci vládních i opozičních stran diskutovali o bezpečnostní i hospodářské situaci v Evropě před začátkem českého předsednictví, v Událostech, komentářích.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.

Bulharský krajně pravicový poslanec Evropského parlamentu Angel Džambazki při odchodu od řečnického pultu na plenárním zasedání ve Štrasburku zvedl pravici v nacistickém pozdravu. Vedení europarlamentu mu za to hrozí sankcemi.

Maltská poslankyně Roberta Metsolová, kandidátka nejsilnější lidovecké frakce, se stala novou předsedkyní Evropského parlamentu. Získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla. Funkci místopředsedkyně europarlamentu obhájila Dita Charanzová (zvolená za ANO) z liberální frakce, naopak Marcel Kolaja (Piráti) z frakce zelených neuspěl.