České předsednictví Evropské unie je obrovskou výzvou, sedmadvacítka čelí řadě problémů, shodují se současní i bývalí čeští politici. I když předsednická role je hlavně moderátorská, naskýtá příležitost se v Evropě výrazně ukázat a prosadit i některé vlastní zájmy.
Předsednická země nevede, ale moderuje. I tak může být silná a prosadit své zájmy, věří politici
Studio ČT24: Česko převzalo předsednictví v Radě EU (zdroj: ČT24)
Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) Česko přebírá předsednictví Rady EU v době plné výzev a velkých úkolů. „Věřím tomu, že pokud zůstaneme sjednoceni, semknuti a odhodlaní a taktéž, řekla bych, rozhodní v těch činech, které potřebujeme činit, tak to zvládneme velmi dobře,“ uvedla.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil za zásadní výzvu zvládnutí energetické krize spojené s odklonem od ruských fosilních paliv. Zdůraznil, že rolí předsednické země není sedmadvacítku vést. „Je to role moderátora, spojování, udržování jednoty,“ popsal šéf horní komory.
České předsednictví tentokrát začíná lépe než před třinácti lety, věří bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Už prý jen proto, že tehdejší heslo Evropě to osladíme podle jeho slov nebylo šťastné. Pád vlády Mirka Topolánka navíc z českého předsednictví v roce 2009 udělal nezapomenutelnou událost. Svoboda zároveň apeluje, aby Česko nemělo přehnaná očekávání o vedení Evropy, protože předsednická role je zejména moderační.
Další exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) zdůrazňuje, že předsednická země má možnost prosazovat vlastní vize daleko více než jindy. Vyzdvihuje, že česká vláda musí být připravena reagovat na nenadálé situace, protože ačkoliv hlavní témata tušíme, něco dalšího se může objevit.
„V této chvíli předsedat Evropě může být klíčové. Vypadalo to, že to byli Francouzi, kteří chytli to obtížné, ale není tomu konec a je možné, že to vážnější čeká nás,“ míní Zaorálek a jako příklad dává potenciální zavření kohoutků s plynem ze strany Ruska, které by vytvořilo dramatickou situaci.
Bývalá česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová upozornila, že českou vládu, jednotlivé ministry, diplomaty i úředníky čeká veliký frmol. Za zásadní považuje všech pět priorit českého předsednictví, které spolu podle jejích slov úzce souvisí. Když se předsednictví Radě EU vydaří, českým představitelům to otevře dveře do různých evropských institucí, věří. Dodává, že pád vlády v roce 2009 zanechal na české reputaci nesmírně negativní stopu.
- Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny
- Energetická bezpečnost
- Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru
- Strategická odolnost evropského hospodářství
- Odolnost demokratických institucí
Silnější hlas
„Nesouhlasím s výroky, že předsednictví nemá tak důležitou roli. Má, záleží vždy na premiérovi, co prosadí,“ je přesvědčen europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Předseda vlády musí být vnímán jako silný hráč a lídr Evropy, doplňuje. Předsednictví podle něj čekají tři hlavní úkoly – je třeba řešit bezpečnost, reformy Unie, aby byla akceschopnější, a také energetický a potravinový sektor.
Kdyby bylo české předsednictví po půl roce hodnoceno jako úspěšné, mohlo by vylepšit postavení Česka v Evropské unii i ve světě, myslí si čeští europoslanci. Marcel Kolaja, který je nově jedním z kvestorů Evropského parlamentu a zároveň prvním místopředsedou českých vládních Pirátů, věří, že se podaří napravit minulé přešlapy.
Události: Česko se ujalo evropského předsednictví (zdroj: ČT24)
Zmínil se o předchozím předsednictví z roku 2009, při kterém padla Topolánkova vláda, nemyslí si také, že by zůstal dobrý dojem po vládě Andreje Babiše (ANO). „Když předsednictví zvládneme tím způsobem, že bude důstojné, že se nám podaří posunout Evropu v pěti prioritách, které jsme si vytyčili, tak to napraví obraz České republiky v Evropě a zvýší sílu našeho hlasu,“ míní.
I europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) si myslí, že by případný úspěch mohl Česku pomoci. „Nejenom v Bruselu, myslím, že i ve světě. Pokud se to podaří, tak budeme vnímáni jako stát, který je úspěšný, který je schopný vést Evropskou unii,“ řekla.
Podle Charanzové ale vláda nevyužívá všech sil, které v Bruselu má. Konkrétně si myslí, že by měla více komunikovat s europoslanci zvolenými za opoziční partaje. „Jediný kontakt, který máme, je s ministrem pro evropské záležitosti panem (Mikulášem) Bekem,“ postěžovala si. I zástupci opozice podle ní mohou pomoci s prosazením priorit například v energetické oblasti.
Evropský tisk vyhlíží složité předsednictví
Začátku českého předsednictví si všímá evropský tisk, komentátoři především očekávají, že bude složité, a to hlavně kvůli válce na Ukrajině. Rakouský Der Standard píše o „předsednictvím v krizovém módu“, bude potřeba zabývat se energetickou bezpečností, posílením obrany a pomocí Ukrajině.
Francouzský Le Monde se také zabývá otázkou, zda česká vláda naváže na snahu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o vytvoření konceptu „širší Evropy“ prostřednictvím bližší spolupráce EU se zeměmi, které usilují o členství.
Belgický La Libre očekává, že by předsednictví mohlo ovlivnit postoj české veřejnosti k EU, který deník považuje za skeptický. Slovenské listy zase vzpomněly na rok 2009, kdy uprostřed českého předsednictví padla vláda. Denník N připustil, že nynější vláda sice nepadá, domnívá se však, že „očekávání od současného předsednictví není velké“.