Cyril Svoboda

Summit NATO ve Washingtonu se koná ve stínu jednoho z nejmasivnějších ruských útoků na Ukrajinu za poslední měsíce. Čeští politici ve vysílání ČT mluvili o vzkazu ruského vůdce Vladimira Putina i o tom, jaké debaty úder vyvolá na summitu. Kromě situace na Ukrajině podle nich státníci budou zřejmě „sledovat“ i stav amerického prezidenta Joea Bidena.

Ve středu jednal celostátní výbor KDU-ČSL. Jeho členové hovořili i o případném vyloučení bývalého předsedy a několikanásobného exministra Cyrila Svobody. Strana se přitom potýká s nízkými volebními preferencemi a spekuluje se o obměně v jejím vedení. Ministr životního prostředí Petr Hladík v pořadu Interview ČT24 řekl, že pokud se na podzimním sjezdu k obhajobě přihlásí současný šéf strany Marian Jurečka, sám na post předsedy kandidovat nehodlá.

Rozsáhlá kampaň i jednorázový ústavní zákon připravily cestu pro jedinečné hlasování o začlenění Česka do Evropské unie. „Pro“ se v roce 2003 vyslovilo 77,33 procenta voličů. Zároveň se v přístupové smlouvě země zavázala přijmout euro. Po dvaceti letech v Evropské unii se ale nepřesunula ani do „čekárny“ a neexistuje jasný plán na přijetí společné měny.

Bezpečnostní informační služba (BIS) oznámila, že rozkryla ruskou vlivovou síť. Jejím cílem bylo ovlivnit volby do Evropského parlamentu, a to nejenom v Česku, ale i dalších zemích. Součástí sítě byl podle kontrarozvědky web Voice of Europe, BIS ale hovoří i o uplácení některých evropských politiků. Že by hráli jakoukoli – natož vědomou – roli v ruských mocenských plánech však politici, jichž se kauza kolem Voice of Europe týká, odmítají. Ti, kdo webu poskytli rozhovory, především tvrdí, že neměli jak zjistit, že něco není v pořádku. Tématem se zabývali Václav Crhonek a Jakub Hříbek ve 168 hodinách.

Nízká podpora KDU-ČSL v průzkumech veřejného mínění místopředsedu sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) netěší. Je si vědom toho, že jde o dlouhodobý trend. Strana podle něj musí začít dělat razantní kroky a změny. Je třeba pokračovat třeba v tom, co dělá ministr práce a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, tedy třeba reforma sociálních dávek, podotkl v Interview ČT24. Součástí koalice SPOLU chtějí dle Bartoška lidovci zůstat, mělo by je v ní ale být více slyšet. Varianta slučovacího sjezdu například s ODS podle něj nepřipadá v úvahu.

Vnitrostranický spor se rozhořel v KDU-ČSL kvůli rozhovoru Cyrila Svobody se serverem Voice of Europe. Bývalý předseda lidovců trvá na tom, že nemá proruské názory, možné vyloučení si nepřipouští. Současný předseda Marian Jurečka z debaty nemá radost. Oba lidovci byli postupně hosty Událostí, komentářů.

Předsednictvo lidovců se v úterý distancovalo od výroků bývalého předsedy Cyrila Svobody s tím, že poškozují dobré jméno strany, a vyzvalo ho ke zvážení odchodu z KDU-ČSL. Svoboda následně řekl, že odstoupit nehodlá a není ve sporu s členskou základnou. Předseda lidovců Marian Jurečka předpokládá, že tématem se bude znovu zabývat širší vedení strany, tedy celostátní výbor. Ten by se měl sejít 25. dubna. Jurečka také novinářům řekl, že Svobodovy postoje si s ním chce vyříkat osobně.

Místopředseda KDU-ČSL a ministr životního prostředí Petr Hladík chce předsednictvu strany navrhnout vyloučení bývalého šéfa lidovců Cyrila Svobody. Hladík mu vyčítá jeho politické názory z poslední doby včetně rozhovoru pro server Voice of Europe, který je od středy na českém sankčním seznamu. Hladík to řekl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Svoboda reagoval slovy, že Hladík utíká od propadu preferencí vymýšlením pseudokauz.

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

„Vzhledem k chování pana premiéra Fica nebylo vyhnutí,“ říká k postoji české vlády vůči slovenskému kabinetu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Domnívá se, že kabinet nemohl legitimizovat výroky a chování slovenského premiéra Roberta Fica. Věří však, že se nadstandardní vztahy obou zemí budou nadále rozvíjet. „Přestaňme už mentorovat Slováky, přestaňme si říkat, co je pro ně dobré nebo ne,“ reagoval předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). Obě vlády si prý měly neshody vyříkat, uvedl v Událostech, komentářích.

Ruské masivní bombardování vyčerpává obranu Kyjeva a spotřebovává nepočetnou munici ukrajinských sil, ale také pozornost jejich vojáků, což vede k únavě, řekl bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka v pořadu Události, komentáře. Dronové a raketové útoky, které Moskva v posledních dnech mířila na ukrajinské území, tak podle něho vojensky dávají smysl. Kyjev a jeho západní spojenci by se měli krátkodobě soustředit na podporu protivzdušné obrany, dodal Dyčka. Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) dodala, že Rusko bombardováním demonstruje sílu. Někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil obavy nad slábnoucí západní podporou východoevropské země.

Cesta do Nigérie byla buď amatérsky připravená, nebo jde o politický postoj, řekl o zrušené návštěvě českého premiéra Petra Fialy (ODS) bývalý ministr zahraničí a ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda ve středeční 90' ČT24. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v Interview ČT24 zopakoval, že Nigérie zrušení návštěvy zdůvodnila nemožností zajištění programu. Nigérie patří mezi nejvýznamnější africké obchodní partnery Česka a řadí se mezi ekonomické lídry kontinentu, mimo jiné i díky zásobám ropy.

Islamistické hnutí Hamás je velmi schopné ve vytváření dezinformací, což dokáže využít ve svůj prospěch během konfliktu s Izraelem. V Událostech, komentářích před tím varoval náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS). Česko by podle něj mělo hledat spojence pro reformu OSN. Podle exministra zahraničí Cyrila Svobody by se ale muselo shodnout 193 zemí, na změny tedy nedojde.

Jediné celostátní referendum v historii České republiky se konalo před dvaceti lety. Lidé v něm rozhodovali o vstupu země do Evropské unie. Pro začlenění do evropského společenství se tehdy vyslovilo sedmasedmdesát procent voličů. Ačkoliv už v té době politice hovořili o nutnosti zákona o všeobecném referendu, dodnes se tak nestalo.

Česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA), kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, budou brzy schvalovat čeští poslanci a senátoři. V obou komorách by měla díky většině vládních stran bez výraznějších problémů projít. Opoziční hnutí ANO ještě není rozhodnuté, zda smlouvu podpoří. Hnutí SPD je proti.

Předloha novely, která by měla umožnit manželství stejnopohlavních párů, leží už rok ve sněmovně. Návrh, aby se novela dostala na program jednání, přednesla v úterý poslankyně za ANO Jana Pastuchová, což koalice odmítla. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že Pastuchová navrhla projednání tohoto bodu jenom proto, aby zamezila odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. To Pastuchová v Událostech, komentářích odmítla. Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) si ale myslí, že ANO nemá ve skutečnosti zájem, aby byl tento zákon úspěšně projednán.

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Koláře (TOP 09) může Rusko zastavit jen sebevědomý a jednotný Západ. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se ale obává dlouholetého konfliktu, který by stál tisíce životů. Státy by proto podle něj měly pokračovat v mírových jednáních. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

Ukrajina zahájila operaci s cílem osvobodit Cherson, oznámil poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Kyjev tak učinil po posledním úderu na Antonivskyj most, který pro Rusy představuje důležitou zásobovací trasu. Také Londýn uvádí, že ukrajinská protiofenziva u Chersonu nabírá na síle. Město je podle něj po poškození mostů v oblasti prakticky odříznuto od ostatních Rusy okupovaných území.

České předsednictví Evropské unie je obrovskou výzvou, sedmadvacítka čelí řadě problémů, shodují se současní i bývalí čeští politici. I když předsednická role je hlavně moderátorská, naskýtá příležitost se v Evropě výrazně ukázat a prosadit i některé vlastní zájmy.

Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance v Moskvě Bartlea Gormana, oznámila ve čtvrtek odpoledne agentura TASS s odvoláním na americké velvyslanectví. Stalo se to v době, kdy mezi Ruskem a Spojenými státy panuje napětí vyvolané obavami, že Moskva plánuje invazi na Ukrajinu. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o odvetný krok za předchozí vyhoštění rady ruské ambasády ve Washingtonu.

Ministři zahraničí Spojených států a Ruska jednali v pátek v Ženevě o požadavcích ohledně Ukrajiny. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) zatím jednání nepřinesla žádný výsledek. „Musí se najít cesta k dalšímu vyjednávání (…), protože takhle to dál nemůže pokračovat,“ řekl v Událostech, komentářích, kde debatoval spolu s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů Ondřejem Ditrychem, bezpečnostním analytikem Baltic Defence College Lukášem Dyčkou a českým velvyslancem ve Spojených státech Hynkem Kmoníčkem. O poměru ukrajinských a ruských vojenských sil v Horizontu ČT24 mluvil také bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý.

Chaotický odchod z Afghánistánu ukázal selhání komunikace v Česku i Severoatlantické alianci, řekli v Otázkách Václava Moravce předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer a bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Hovořili také o situaci na východních hranicích Polska. Západ se podle exministra nyní musí sjednotit a Evropská unie musí neprodyšně uzavřít vnější hranice. Fischer zdůraznil, že uprchlíci se stali nástrojem vydírání ze strany běloruského režimu.

Česko se bude podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) snažit o užší spolupráci se zeměmi, které mají kontakty na Taliban. Jeho vůdci už zahájili jednání o vládě mimo jiné se zástupci bývalého kabinetu. Mezitím se ale tisíce lidí snaží ze země uprchnout a dál obléhají kábulské letiště. O situaci v zemi diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalí ministři zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Auto s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) mělo ve čtvrtek nehodu na D1, narazil do něj kamion. Uvedl to server iDNES.cz. Řidič kamionu se na místě k zavinění nehody přiznal policistům, sdělila serveru mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová. Při nehodě nebyl podle policie nikdo zraněn.