168 hodin: Neměli jsme jak to zjistit, hájí se čeští politici, kteří dávali rozhovory prokremelskému webu

Nahrávám video

Bezpečnostní informační služba (BIS) oznámila, že rozkryla ruskou vlivovou síť. Jejím cílem bylo ovlivnit volby do Evropského parlamentu, a to nejenom v Česku, ale i dalších zemích. Součástí sítě byl podle kontrarozvědky web Voice of Europe, BIS ale hovoří i o uplácení některých evropských politiků. Že by hráli jakoukoli – natož vědomou – roli v ruských mocenských plánech však politici, jichž se kauza kolem Voice of Europe týká, odmítají. Ti, kdo webu poskytli rozhovory, především tvrdí, že neměli jak zjistit, že něco není v pořádku. Tématem se zabývali Václav Crhonek a Jakub Hříbek ve 168 hodinách.

Bývalý prezident Václav Klaus, někdejší ministr zahraničí a expředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda nebo předsedkyně neparlamentní strany Trikolora a dvojka její společné kandidátky s SPD ve volbách do Evropského parlamentu Zuzana Majerová byli mezi politiky, kteří dali rozhovor webu Voice of Europe. Ten byl podle BIS jedním z nástrojů, které používala ruská vlivová síť v Česku k ovlivnění nadcházejících voleb.

„Síť byla organizována kolem webu Voice of Europe, kde vycházely články a rozhovory ve prospěch Ruska s jednotlivými politiky v Česku nebo v zahraničí. Vycházelo to v různých jazykových mutacích,“ popsal fungování webu redaktor Respektu Ondřej Kundra.

O pozadí Voice of Europe jsme nevěděli, tvrdí čeští politici

Čeští politici, jichž se kauza dotkla, odmítají, že by věděli o kremelském pozadí Voice of Europe. Zuzana Majerová řekla, že je „politik, který dává rozhovory každému, kdo mu zavolá“. Detaily o webu nezjišťovala. „Proč bych to dělala?“ podotkla.

Cyril Svoboda nyní čelí výzvě lidoveckého vedení, aby stranu, kterou vedl v letech 2001 až 2003 a 2009 až 2010, opustil. Nechystá se k tomu. V souvislosti s tím, že na Voice of Europe vyšel rozhovor s ním, zdůraznil, že BIS zveřejnila informaci o napojení webu na Kreml až později.

„V době, kdy tu byl, tu byl legálně. Když se podíváte na webové stránky – na které už se nemůžete podívat – tam nebylo nic podezřelého. Ještě jsem si to nechal ověřit,“ tvrdí Svoboda.

Nešlo ale jen o rozhovory. Rusko podle BIS některé evropské politiky také uplácelo. V té souvislosti tajná služba neukázala na žádného českého politika. Podle některých médií se ale objevilo podezření ohledně poslance německého Spolkového sněmu ze strany AfD Petra Bystroně. Politik českého původu, který nyní kandiduje do Evropského parlamentu, to odmítl s tím, že se bude soudit. S redaktory 168 hodin nechtěl hovořit. „Nevím, co bych vám ještě k tomu říkal,“ prohlásil a vyžádal si písemné zaslání otázek. Následně na ně neodpověděl.

Politologa Jiřího Pehe možnost, že by Bystroň mohl spolupracovat s ruským režimem, nešokuje. „Je to další, nová úroveň. Pro mě ale ne příliš překvapivá, protože si myslím, že on není zdaleka jediný politik AfD, který potenciálně bere peníze od Ruska,“ míní.

SPD o závěrech tajných služeb pochybuje

Petr Bystroň nalezl v Česku zastání u politiků SPD, která je partnerskou stranou AfD. Místopředseda SPD Radim Fiala se nechal slyšet, že českým tajným službám nevěří – nejenom, když přijde na Bystroně a Voice of Europe, ale třeba i co se týká ruské zodpovědnosti za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích. „Neprokázalo se nic,“ je přesvědčen.

Místopředseda SPD zároveň hovoří o potřebě nového světového řádu, který by přinesl „rovnováhu sil, politických i vojenských a podobně“. „Pokud tady ta rovnováha nebude, tak to bude vždycky plodit války. A já válku nechci,“ dodal. Jeho stranický šéf Tomio Okamura pak přišel s tvrzením, že Česko chystá jaderný útok na Rusko. Dovodil to z toho, že stíhačky F-35A byly certifikovány jako nosiče taktických jaderných pum B61-12.

„Proč česká vláda koupila stíhačky, které mohou nosit jaderné zbraně? My se ptáme, kam chtějí nosit ty jaderné zbraně? Do Ruska s nimi chtějí lítat z České republiky?“ nechal se Okamura slyšet.

Nad postoji představitelů SPD se však podivili experti. „Nevím, kdo tvrdí takový nesmysl, že by česká letadla nosila jaderné zbraně. Ale velmi bych mu doporučoval návštěvu jakéhokoliv českého skladu. My tam žádné jaderné zbraně nemáme a nikdy tam ani mít nebudeme,“ upozornil bezpečnostní expert Otakar Foltýn.

Požadavek na nastolení rovnováhy sil ve světě zase podle historika Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Hlaváčka evokuje dobu studené války. „V době, kdy Sovětský svaz, čili komunistická totalita, vyvažovala Spojené státy americké, byl svět v pořádku? Co to znamená pro dnešek – že bude evropská západní demokracie vyvažovat fašistické Rusko? Je to cesta do pekel, a to může tvrdit jenom člověk, který chce zničit českou demokracii,“ prohlásil historik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 8 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 8 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 10 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.