168 hodin: Neměli jsme jak to zjistit, hájí se čeští politici, kteří dávali rozhovory prokremelskému webu

10 minut
168 hodin: Voice of Putin
Zdroj: ČT24

Bezpečnostní informační služba (BIS) oznámila, že rozkryla ruskou vlivovou síť. Jejím cílem bylo ovlivnit volby do Evropského parlamentu, a to nejenom v Česku, ale i dalších zemích. Součástí sítě byl podle kontrarozvědky web Voice of Europe, BIS ale hovoří i o uplácení některých evropských politiků. Že by hráli jakoukoli – natož vědomou – roli v ruských mocenských plánech však politici, jichž se kauza kolem Voice of Europe týká, odmítají. Ti, kdo webu poskytli rozhovory, především tvrdí, že neměli jak zjistit, že něco není v pořádku. Tématem se zabývali Václav Crhonek a Jakub Hříbek ve 168 hodinách.

Bývalý prezident Václav Klaus, někdejší ministr zahraničí a expředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda nebo předsedkyně neparlamentní strany Trikolora a dvojka její společné kandidátky s SPD ve volbách do Evropského parlamentu Zuzana Majerová byli mezi politiky, kteří dali rozhovor webu Voice of Europe. Ten byl podle BIS jedním z nástrojů, které používala ruská vlivová síť v Česku k ovlivnění nadcházejících voleb.

„Síť byla organizována kolem webu Voice of Europe, kde vycházely články a rozhovory ve prospěch Ruska s jednotlivými politiky v Česku nebo v zahraničí. Vycházelo to v různých jazykových mutacích,“ popsal fungování webu redaktor Respektu Ondřej Kundra.

O pozadí Voice of Europe jsme nevěděli, tvrdí čeští politici

Čeští politici, jichž se kauza dotkla, odmítají, že by věděli o kremelském pozadí Voice of Europe. Zuzana Majerová řekla, že je „politik, který dává rozhovory každému, kdo mu zavolá“. Detaily o webu nezjišťovala. „Proč bych to dělala?“ podotkla.

Cyril Svoboda nyní čelí výzvě lidoveckého vedení, aby stranu, kterou vedl v letech 2001 až 2003 a 2009 až 2010, opustil. Nechystá se k tomu. V souvislosti s tím, že na Voice of Europe vyšel rozhovor s ním, zdůraznil, že BIS zveřejnila informaci o napojení webu na Kreml až později.

„V době, kdy tu byl, tu byl legálně. Když se podíváte na webové stránky – na které už se nemůžete podívat – tam nebylo nic podezřelého. Ještě jsem si to nechal ověřit,“ tvrdí Svoboda.

Nešlo ale jen o rozhovory. Rusko podle BIS některé evropské politiky také uplácelo. V té souvislosti tajná služba neukázala na žádného českého politika. Podle některých médií se ale objevilo podezření ohledně poslance německého Spolkového sněmu ze strany AfD Petra Bystroně. Politik českého původu, který nyní kandiduje do Evropského parlamentu, to odmítl s tím, že se bude soudit. S redaktory 168 hodin nechtěl hovořit. „Nevím, co bych vám ještě k tomu říkal,“ prohlásil a vyžádal si písemné zaslání otázek. Následně na ně neodpověděl.

Politologa Jiřího Pehe možnost, že by Bystroň mohl spolupracovat s ruským režimem, nešokuje. „Je to další, nová úroveň. Pro mě ale ne příliš překvapivá, protože si myslím, že on není zdaleka jediný politik AfD, který potenciálně bere peníze od Ruska,“ míní.

SPD o závěrech tajných služeb pochybuje

Petr Bystroň nalezl v Česku zastání u politiků SPD, která je partnerskou stranou AfD. Místopředseda SPD Radim Fiala se nechal slyšet, že českým tajným službám nevěří – nejenom, když přijde na Bystroně a Voice of Europe, ale třeba i co se týká ruské zodpovědnosti za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích. „Neprokázalo se nic,“ je přesvědčen.

Místopředseda SPD zároveň hovoří o potřebě nového světového řádu, který by přinesl „rovnováhu sil, politických i vojenských a podobně“. „Pokud tady ta rovnováha nebude, tak to bude vždycky plodit války. A já válku nechci,“ dodal. Jeho stranický šéf Tomio Okamura pak přišel s tvrzením, že Česko chystá jaderný útok na Rusko. Dovodil to z toho, že stíhačky F-35A byly certifikovány jako nosiče taktických jaderných pum B61-12.

„Proč česká vláda koupila stíhačky, které mohou nosit jaderné zbraně? My se ptáme, kam chtějí nosit ty jaderné zbraně? Do Ruska s nimi chtějí lítat z České republiky?“ nechal se Okamura slyšet.

Nad postoji představitelů SPD se však podivili experti. „Nevím, kdo tvrdí takový nesmysl, že by česká letadla nosila jaderné zbraně. Ale velmi bych mu doporučoval návštěvu jakéhokoliv českého skladu. My tam žádné jaderné zbraně nemáme a nikdy tam ani mít nebudeme,“ upozornil bezpečnostní expert Otakar Foltýn.

Požadavek na nastolení rovnováhy sil ve světě zase podle historika Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Hlaváčka evokuje dobu studené války. „V době, kdy Sovětský svaz, čili komunistická totalita, vyvažovala Spojené státy americké, byl svět v pořádku? Co to znamená pro dnešek – že bude evropská západní demokracie vyvažovat fašistické Rusko? Je to cesta do pekel, a to může tvrdit jenom člověk, který chce zničit českou demokracii,“ prohlásil historik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vlaky v Praze kvůli krádeži kabelů nabírají zpoždění až devadesát minut

Zpoždění až devadesát minut nabírají od rána vlaky v Praze kvůli krádeži kabelů na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží. Jezdí se tam nyní jen po jedné koleji. Opravy zřejmě potrvají asi do 15 hodin, oznámil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout.
10:15Aktualizovánopřed 45 mminutami

Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.
před 1 hhodinou

Krádež kabelů omezila provoz desítek vlakových spojů v centru Prahy

Krádež kabelů omezila v neděli ráno provoz desítek vlakových spojů v centru Prahy. Krádež se stala v úseku Praha Vršovice – Praha hlavní nádraží, zpoždění tam může dosáhnout až dvacet minut. Situace se dotýká lokálních spojů i rychlíků. Vyplývá to z informací na webu dopravce České dráhy. Podle drah může omezení trvat až do 12 hodin.
před 2 hhodinami

Lidé si připomínají památku obětí předloňské tragédie na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomínají památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Proběhne také tichá vzpomínka před sídlem fakulty, benefiční koncert i mše za oběti tragédie a pozůstalé. Akce pořádají spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
před 2 hhodinami

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 3 hhodinami

Vláda plánuje změny u dálničních známek

Až pět procent řidičů jezdí po dálnicích načerno. Pokutu zaplatí jen v případě, že je zastaví celníci. Nová vláda to plánuje změnit. „Nebudeme čekat, že to policisté budou řešit na místě, a budeme to posílat obsílkami,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Loni celníci vybrali na pokutách za nezaplacené dálniční známky přes čtyřicet milionů. Letos bude částka podobná. Od Nového roku se také dálniční známky zdražují. Za roční ježdění po dálnicích zaplatí řidiči víc o 130 korun. Zdražují se i ostatní známky na méně dní, což je kvůli valorizaci a novým kilometrům dálnic. Nový kabinet plánuje zdražování zastavit, ale chystá i jiné změny. „Je tam také návrh na to, že přestaneme mít nulovou sazbu na elektromobily,“ dodal Bednárik.
před 4 hhodinami

České firmy už mají první smlouvy na Dukovany, další se čekají příští rok

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.
před 5 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 13 hhodinami
Načítání...