Zuzana Majerová

Voliči do poslaneckých lavic ve víkendových volbách poslali rekordních 67 žen. Jejich zastoupení v dolní komoře dlouhodobě roste. Svou motivaci pro vstup do vysoké politiky, přístup k ženám v ní nebo třeba jednací řád v 90' ČT24 s moderátorem Romanem Fojtou rozebraly političky Jana Filipovičová (KDU-ČSL), Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO), Adriana Chochelová (STAN), Kateřina Stojanová (Piráti), Renata Vesecká (za Motoristy) a Zuzana Majerová (Trikolora).

SPD nemá žádné přehnané nároky a jednání probíhají velmi hladce, řekl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou znovuzvolený poslanec strany Radek Koten v souvislosti s povolebním vyjednáváním s vítězem voleb – hnutím ANO – a Motoristy. Na otázku moderátorky, zda SPD počítá s přímou účastí ve vládě, řekl, že „zatím to tak vypadá“. Na otázku, zda není ve hře varianta menšinové vlády ANO s podporou SPD, odvětil, že souhlasí s kandidátkou zvolenou za SPD Zuzanou Majerovou (Trikolora), která vyloučila tuto možnost, protože dle ní by z toho hnutí nic nemělo. „Já to mám v podstatě velmi podobně,“ prozradil Koten. Dodal, že by SPD také letos rádo participovalo na vedení dolní komory. „V tom minulém volebním období to úplně dobře nefungovalo,“ uvedl.

Hnutí ANO po sečtení výsledků ze všech okrsků vyhrálo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Jeho šéf Andrej Babiš začal jednat s SPD i Motoristy o vládě už v soboru večer a v neděli v rozhovorech pokračoval. Řekl jim, že upřednostňuje sestavení jednobarevné menšinové vlády, kterou by zmíněná uskupení tolerovala. Možní partneři ale chtějí sedět přímo v kabinetu. Babiš je ochotný o tom jednat.

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny zvítězilo hnutí ANO, které má po sečtení sta procent okrsků 34,51 procenta hlasů. Na druhém místě je koalice SPOLU se ziskem 23,36 procenta. Ve sněmovně také bude STAN, Piráti, SPD a Motoristé. Pod pětiprocentní hranicí, potřebnou ke zvolení do dolní komory, je naopak hnutí Stačilo! se ziskem 4,3 procenta. Volební účast po sečtení všech volebních okrsků dosáhla 68,95 procenta.

Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) bude v podzimních sněmovních volbách kandidovat společně se Svobodnými, Trikolorou a stranou Právo Respekt Odbornost (PRO). Šéfové čtveřice stran v pátek představili memorandum o spolupráci. Od spojenectví si slibují, že předejde hrozbě propadnutí hlasů a zajistí jim silnější zastoupení ve sněmovně.

Během oslav výročí 17. listopadu se konaly různé protestní akce. V centru Prahy se sešli lidé kritizující současnou vládu a její přístup k podpoře Ukrajiny nebo Izraele. U Národního muzea odpůrci vlády přečetli petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Policie tam kvůli přestupkům zajistila pět lidí. Následně se protestující vydali přes nábřeží k Úřadu vlády. Na Staroměstském náměstí naopak byla demonstrace varující před nástupem autoritářských politiků.

Do evropských voleb zbývají dva týdny. Druhé tematické debaty České televize o bezpečnostních tématech se účastnil Jaroslav Bžoch (ANO), Jan Farský (Starostové a osobnosti pro Evropu), Markéta Gregorová (Piráti), Zuzana Majerová (SPD a Trikolora), Libor Rouček (SOCDEM), Robert Šlachta (Přísaha a Motoristé), Jana Turoňová (Stačilo!) a Tomáš Zdechovský (SPOLU). Hovořili o rozdělené společnosti, rusko-ukrajinské válce, uprchlících či zahraničním vlivu.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu (EP), dostávají postupně prostor na ČT24. Předsedkyně strany Trikolora a kandidátka do EP za SPD a Trikolora Zuzana Majerová v rozhovoru sdělila, že by v případném referendu k vystoupení z EU hlasovala pro, Česko by si ale podle ní tento akt nemohlo dovolit samostatně. Shodu by chtěla najít v součinnosti s dalšími zeměmi bývalého východního bloku. Také sdělila, že Trikolora naprosto zásadně odmítá migrační pakt.

Takzvaných deepfake videí přibývá. Každý půlrok se jejich počet zdvojnásobí a jsou čím dál dokonalejší. Jde přitom o nebezpečný nástroj, který zneužívají podvodníci a autoritářské režimy. V Česku jsou doménou kanálů napojených na proruskou propagandu. Účinný nástroj, jak videa vytvořená pomocí umělé inteligence identifikovat, však zatím nemáme. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovaly Zuzana Černá a Jevhenija Vachničenko.

Bezpečnostní informační služba (BIS) oznámila, že rozkryla ruskou vlivovou síť. Jejím cílem bylo ovlivnit volby do Evropského parlamentu, a to nejenom v Česku, ale i dalších zemích. Součástí sítě byl podle kontrarozvědky web Voice of Europe, BIS ale hovoří i o uplácení některých evropských politiků. Že by hráli jakoukoli – natož vědomou – roli v ruských mocenských plánech však politici, jichž se kauza kolem Voice of Europe týká, odmítají. Ti, kdo webu poskytli rozhovory, především tvrdí, že neměli jak zjistit, že něco není v pořádku. Tématem se zabývali Václav Crhonek a Jakub Hříbek ve 168 hodinách.

SPD bude v evropských a následně i v krajských a senátních volbách v příštím roce spolupracovat s neparlamentní stranou Trikolora. Představitelé obou uskupení podepsali smlouvu, která mimo jiné stanoví mechanismus pro sestavení společných kandidátních listin. Podle předsedy SPD Tomia Okamury se strany shodují na společných programových prioritách, očekává, že dohromady budou představovat významnější politickou sílu.

Hnutí SPD a Trikolora uzavřela dohodu o spolupráci ve volbách 2024. Společný postup se tak bude týkat voleb do Evropského parlamentu, třetiny Senátu a krajských zastupitelstev. Podle předsedy sněmovní SPD Tomia Okamury má spojení těchto politických uskupení zabránit propadávání hlasů. Na brífinku u příležitosti podpisu společného memoranda zmínil, že „jde jen o začátek procesu, který má spojit síly dalších stran a osobností vlasteneckých sil.“

Návrh na odvolání děkana Miroslava Ševčíka by měl akademický senát Národohospodářské fakulty VŠE projednat přesně za týden. ČT o tom informovala jedna z jeho členek. Hlasování inicioval rektor Petr Dvořák. Podle jeho názoru poškodil dobré jméno univerzity svou účastí na demonstraci u Národního muzea, kde se skupina lidí snažila odstranit ukrajinskou vlajku z budovy. Ševčík uvedl, že pro své odvolání důvod nevidí.

Do druhého kola v senátním obvodu Olomouc postupují poslanec Milan Brázdil (ANO) a senátor Lumír Kantor (za KDU-ČSL). Brázdil byl v prvním kole úspěšnější, získal 32,46 procenta hlasů, zatímco obhájce postu v horní parlamentní komoře 26,06 procenta. O tom, kdo usedne do senátorského křesla, rozhodnou voliči v druhém kole, které se uskuteční v pátek 30. září a sobotu 1. října.