Migrační pakt je nástroj superstátů, které dlouhodobě nezvládají situaci u sebe, míní Majerová kandidující za SPD a Trikoloru

19 minut
Studio ČT24: Předsedkyně strany Trikolora Zuzana Majerová Zahradníková k volbám do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu (EP), dostávají postupně prostor na ČT24. Předsedkyně strany Trikolora a kandidátka do EP za SPD a Trikolora Zuzana Majerová v rozhovoru sdělila, že by v případném referendu k vystoupení z EU hlasovala pro, Česko by si ale podle ní tento akt nemohlo dovolit samostatně. Shodu by chtěla najít v součinnosti s dalšími zeměmi bývalého východního bloku. Také sdělila, že Trikolora naprosto zásadně odmítá migrační pakt.

Jak hodnotíte naše členství v EU po dvaceti letech?

Myslím, že kdyby Evropská unie fungovala tak, jako byl ten původní záměr, tedy jako ekonomická unie založená na volném pohybu zboží, služeb a kapitálu, tak by bylo vše v pořádku. Za těch dvacet let se nicméně z Evropské unie stal politický projekt, který se snaží čím dál více o federalizaci, o takzvaný superstát na úkor toho, že ubírá státům jejich práva. Ať už veta, nebo jiné věci, které zasahují do suverenity jednotlivých států. Naše kandidátka číslo tři – SPD a Trikolora – je k tomu kritická. Chceme, aby i proto občané měli právo a možnost v rámci referenda říct svůj názor k vystoupení z Evropské unie.

Bude i Trikolora podporovat, aby Česko Evropskou unii opustilo, nebo vám jde primárně o referendum?

Jelikož jsem bytostný demokrat, tak je to vůle lidu, která rozhodne, ale já už jsem v tom roce 2003 hlasovala proti. Kdybyste se mě ptala na můj osobní názor, jak budu volit, tak bych volila rozhodně pro vystoupení, protože s tím, co tady pozorujeme, s tím, jak nám EU ubírá jakákoliv naše autonomní práva, si nemyslím, že je dobré v ní setrvávat z hlediska ekonomického, hospodářského, zemědělského, životní úrovně.

Samozřejmě nemůžeme být jediní. Mluvíme dlouhodobě o tom, že pokud by se občané v referendu vyjádřili pro vystoupení, tak je nutné, abychom v tomto ohledu byli v součinnosti s ostatními, se zeměmi V4, plus se zeměmi Balkánu. Česká republika je sice krásná perla uprostřed Evropy, ale je příliš malá na to, aby si tento akt mohla dovolit samostatně.

Jak byste přiměla ostatní země k tomuto širšímu bloku?

Myslím, že to není otázka přimět někoho k něčemu, je to otázka vyjednávání, otázka strategie. Země bývalého východního bloku mají pohled na to, co se děje v EU, téměř totožný, takže si myslím, že shodu najdeme. SPD a Trikolora jsou v Evropském parlamentu dlouhodobě zakotveny v euroskeptické frakci Identita a demokracie, kde jsou i zástupci jiných zemí Matteo Salvini, Marine le Pen nebo Geert Wilders. Ti mají stejný pohled. My máme po dvaceti letech jako koalice SPD a Trikolora a jako frakce, která je konzervativní a euroskeptická v europarlamentu, velkou šanci přečíslit tu dvacetiletou nadvládu socialistů a progresivních lidovců.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Naprosto zásadně odmítnutí současně přijatého migračního paktu, postupné rušení celé politiky Green Dealu, počínaje emisními povolenkami. Odchod z lipské burzy. Bytostně nesouhlasíme se zákazem spalovacích motorů, stejně jako s energetickou náročností budov. Je to samozřejmě také zachování české koruny, našeho práva veta a důrazný diplomatický tlak na to, aby se mírovými cestami vyřešil konflikt na Ukrajině.

Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat a čemu chcete naopak bránit?

Jako žena a matka si myslím, že prioritní v životě nás všech je život samotný. Tudíž si myslím, že je velice nutné vyvinout maximální tlak na diplomatické řešení konfliktu, který se odehrává na Ukrajině. Aby na obou stranách konfliktu došlo k nějakému konsensu, protože je to pro obyvatele Ukrajiny víc než nutné.

Dále budeme vyvíjet tlak proti federalizaci Evropské unie jako takové. Osobně si jako bývalý učitel myslím, že je nutné zabránit snahám progresivistů a takzvané woke kultury ideologizovat školství, což je velice zhoubné. Budeme bojovat proti dalším omezením suverenity států pomocí odebrání dalších práv veta. A je tady přednostně onen migrační pakt, který je pro naši republiku jako takovou zcela zásadně ohrožující. Pro naši kulturu, společenství, zem.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Vzhledem k tomu, že jeden z našich bodů programu je právo na referendum o vystoupení, tak velice doufám, že EU i díky našemu tlaku ve střednědobém horizontu imploduje zevnitř. Pokud by tedy další země ve středním horizontu měly potřebu do ní vstoupit – teď se jedná o Srbsku – tak za sebe bych jim doporučovala do evropského molochu rozhodně nevstupovat.

Co by nahradilo Evropskou unii, pokud by implodovala?

Myslím, že dávno neaktivní princip evropského hospodářského systému byl ten jediný správný. Myslím, že to, co by mělo EU nahradit, by bylo nějaké evropské společné hospodářství fungující na výměně služeb, zboží a kapitálu, ale se zachováním národních států včetně jejich suverenity.

Co by mělo nahradit migrační pakt, pokud by došlo na jeho odmítnutí?

Trikolora mluvila o jeho odmítnutí již od samotného založení v roce 2019, SPD ještě dříve. Od roku 2015 na našich názorech, na rozdíl od názorů současné české vlády, se nic nezměnilo. Naše činy hovoří stejně, rétoriku neměníme. Je absurdní, že po dvaceti letech v EU, právě když Česká republika předsedá, tak iniciuje schválení migračního paktu, o kterém už všichni dobře víme, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) lhal, že neobsahuje kvóty. Kvóty obsahuje. Lhal o tom, že vyjednal výjimku. Nevyjednal.

Výjimka je obecně formulovaná, ale je tam.

Výjimka se týká všech států EU.

Ale to nevylučuje Česko.

On však mluvil explicitně o výjimce pro Českou republiku, což je bohapustá lež. Buďme konkrétní. Nepřeji si, aby Česká republika platila jakoukoliv výši výpalného při migraci, která se tady odehrává od roku 2015, kdy to bylo každoročně kolem milionu lidí, když by v rámci těch kvót na ČR připadaly tři procenta. To dělá patnáct miliard ročně.

Migrační pakt je něco, co my absolutně odmítáme, co nikdy nemělo poznat světlo dne. Je velice tristní, že tato vláda se svou iniciativou na schválení migračního paktu podílela a teď se alibisticky, protože se jede volební kampaň, v hlasování zdržela. Není to nic jiného, než nástroj superstátů, ať už Německa nebo Francie, které dlouhodobě nezvládají migraci ve svých zemích, jak z České republiky udělat oblast, kam se přesídlí migranti, kteří v jejich zemích už nejsou zvládnutelní.

S tím ale migrační pakt přece vůbec nepočítá.

Migranti, kteří vám budou přiděleni vždy v takzvaných chvílích krize – a ta chvíle krize je tehdy, kdy si Evropská komise usmyslí, že krize nastala – budou přiděleni bez jakéhokoliv schvalování.

Ani to není pravda. Počítá se s tím, že v případě krize bude muset členská země provést azylové řízení s migranty, kteří se již na jejím území nacházejí. Nikoliv že se bude někdo relokovat.

Azylové řízení znamená, že se jedná o tom, zda tady ten člověk bude moci trvale setrvat, nebo ne. Nicméně ten člověk tu už je. Na základě zkušeností od roku 2015 chci říct, že je sice hezké, jak je to napsáno, ale realita je bohužel jiná. Vidíme to v Německu, ve Francii, ve Švédsku.

Není to strašení občanů tím, že sem někdo bude hrnout množství migrantů, když to není pravda?

Jak to, že to není pravda? Migrační pakt víceméně popírá základní princip schengenského prostoru, který měl mít zakotvenou ochranu vnější hranice. Ta již dávno nefunguje. Kdyby fungovala, tak bychom toto téma vůbec nemuseli řešit.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Jakým způsobem?

Jsem bytostný pacifista, takže nikdy nebudu podporovat jakoukoliv válku ve smyslu dodávání zboží a materiálu. Chci předně říct, že musíme co nejvíce tlačit na diplomatické ukončení tohoto konfliktu. V rámci tohoto konfliktu jsem pro to, aby se pomáhalo ukrajinským občanům, ale nikoliv ukrajinskému režimu. A dodávání zbraní a peněz zemi, která ještě před nedávnem byla jedna z nejzkorumpovanějších, je naprosto zbytečné. Nepřeji si, aby se vedla válka do posledního Ukrajince, což neustálými dodávkami zbraní my osobně podporujeme. Kdyby muži žijící na Ukrajině měli pocit, že je to jejich válka, tak by v tisících neutíkali už několik měsíců přes západní a jiné hranice. Současný nával pociťuje i Slovensko.

Co se Zelenou dohodou pro Evropu?

Ve chvíli, kdy je cokoliv postaveno na špatných základech, třeba jako dům, tak se dřív nebo později zbortí. Green Deal nikdy nebyl postaven na tom, aby byl o ochraně přírody, byť má ve svém názvu slovo zelený. Jelikož ničí hospodářství, zemědělství, ekonomiku, životní úroveň lidí a prodražuje ceny energií i koncového zboží, od počátku tvrdíme, že je potřeba ho zrušit.

Musíme začít emisními povolenkami, které jsou pouze spekulativní nástroj, ochodem z lipské burzy, zamezením tomu, že mají spalovací motory končit v roce 2035, a zamezením tomu, aby se prosadila takzvaná energetická náročnost budov, což by lidem naprosto znemožnilo jakkoliv fungovat s majetkem, který je v jejich vlastnictví. Green Deal je pouze nástrojem, jak se bohatí stávají bohatšími a chudí chudnou.

Má Česká republika přijmout euro?

Odjakživa jsme zastánci zachování české koruny. ODS již toto téma dávno opustila, ale Trikolora o tom od roku 2019 mluví, SPD také. Každý ekonom vám řekne, že euro není ekonomický nástroj, pouze politický. Neznám jedinou zemi, která přijala euro, že by po těch letech, kdy to euro má, životní úroveň v dané zemi vzrostla. Ba naopak.

V budoucnu se Česko stane v Unii čistým plátcem, to znamená, že víc zaplatíme než dostaneme. Jak byste jako politička chtěla lidem vysvětlit, že mají dotovat zaostalejší regiony Unie na úkor svých?

Vzhledem k tomu, že náš postoj k EU je ryze euroskeptický, tak není možnost, jak bych odpověděla jinak, než že si nemyslím, že bychom se měli stát čistými plátci do EU, kde v rámci rozpočtů mizí peníze bůhvíkam. Jsem samozřejmě zásadně proti tomu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babišův krok je dle Nachera nadstandard. Vazby na Agrofert přetrvají, míní Dvořák

Rozhodnutí šéfa hnutí ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert jde dle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) nad rámec toho, co vyžaduje zákon o střetu zájmů. Sdělil to v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN) řekl, že respektuje Babišovu dohodu s prezidentem Petrem Pavlem, kterému to stačí na to, aby šéfa hnutí ANO jmenoval premiérem. Otázky ohledně konfliktu zájmů nicméně podle něj přetrvávají.
před 38 mminutami

Politici i odborníci reagují na Babišovo oznámení o Agrofertu

Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Po jeho smrti má připadnout jeho dětem. Prezident krok ocenil a oznámil, že Babiše jmenuje premiérem 9. prosince. Politici a odborníci upozorňují, že bude důležité, jak konkrétně bude vzdání se vypadat.
před 49 mminutami

Soud uložil v kauze Stoka Liškutinovi podmíněný trest a pokutu

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka někdejšímu šéfovi investičního odboru Brna-střed Petru Liškutinovi (dříve ANO) podmíněný trest dva roky a deset měsíců. Zároveň má zaplatit 1,7 milionu korun. Soud schválil dohodu o vině a trestu, kterou Liškutin uzavřel se státním zástupcem.
před 51 mminutami

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 2 hhodinami

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 12 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...