PŘEHLEDNĚ: Vše, co potřebujete vědět o hlasování v eurovolbách

V pátek 7. června a v sobotu 8. června budou lidé v Česku volit své zástupce pro nové složení Evropského parlamentu (EP). Z více než sedmi set poslaneckých míst v něm bude mít Česká republika 21 mandátů. Krajané budou kvůli volbě českých europoslanců muset domů, hlasování v tuzemsku ale mohou usnadnit voličské průkazy. Na co nezapomenout a jak správně odevzdat lístek? Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Kdy se volí?

Češi budou své zástupce do europarlamentu moci vybírat v pátek 7. června 2024 od 14:00 do 22:00 hodin, v sobotu 8. června 2024 pak od 8:00 do 14:00 hodin.

Kdo může volit?

Rozhodovat o českém zastoupení v Evropském parlamentu může ten český občan, který nejpozději 8. června 2024 dosáhne plnoletosti, nemá omezenou svobodu z důvodu ochrany zdraví nebo nemá omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva. Zároveň může hlasovat jen pokud je zapsán v seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu, popřípadě hlasuje na voličský průkaz (viz níže).

Jak funguje seznam voličů?

Seznam voličů pro volby do Evropského parlamentu vede obecní úřad (respektive městský úřad, úřad městyse, magistrát statutárního města, které není územně členěno, úřad městské části nebo městského obvodu). Úřad musel nejpozději čtyřicet dní před volbami (letos tedy 28. dubna) zanést do seznamu hlasujících pro volby do EP údaje ze stálého seznamu voličů. Automaticky je tak zapsán každý český občan, který má právo hlasovat ve volbách do EP a má v Česku trvalý pobyt.

Svůj zápis si můžete ověřit na úřadě. Pokud se objeví chyby nebo nedostatky v seznamu a pokud žádosti o opravu nevyhoví sám úřad, lze se domáhat do třiceti dnů přede dnem voleb (do 8. května 2024) rozhodnutí soudu o provedení opravy nebo doplnění seznamu.

Úřad do seznamu pro volby do EP také nejpozději dvacet dní před hlasováním (18. května) zanese voliče, kteří sice nemají v daném správním obvodu trvalý pobyt, ale jsou tam v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče či obdobném zařízení nebo jsou v policejní cele, ve výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody. Tyto lidi nahlásí danému obecnímu úřadu velitel nebo správce zařízení. O zápis přitom žádá volič – podle ministerstva vnitra by tak měl ale učinit pouze tehdy, kdy je jeho pobyt v takovém zařízení v době hlasování zřejmý – následné změny týkající se dopsání do seznamu v místě jeho trvalého pobytu už totiž nelze provádět. Pokud to tedy s pobytem v době voleb není zcela jednoznačné, radí resort raději si podat žádost o voličský průkaz.

Co když se zrovna stěhuji?

Pokud změníte obec trvalého pobytu na českém území po zápisu do seznamu voličů pro eurovolby, tedy po 28. dubnu 2024, úřad v místě předchozího bydliště vás automaticky vyškrtne ze seznamu. Abyste mohli hlasovat v novém místě trvalého bydliště, musíte požádat „bývalý“ úřad o potvrzení o vyškrtnutí. To pak předložíte buď svému „novému“ úřadu nejpozději do 5. června 2024, nebo ve dny hlasování okrskové volební komisi ve volební místnosti v místě nového bydliště. Musíte také prokázat své hlasovací právo občanským průkazem s odděleným rohem a potvrzením o změně místa trvalého pobytu nebo novou občankou s aktuálními údaji.

Tato administrativa se netýká voličů, kteří v rámci Česka změnili adresu trvalého pobytu před 28. dubnem 2024, stejně jako těch, kteří se přemístí v rámci téže obce, respektive městské části nebo městského obvodu.

Specifická situace je u lidí, kteří se do Česka vrací ze zahraničí, kde byli vedeni ve zvláštním seznamu voličů na zastupitelském úřadě. Ti musí nejprve požádat zastupitelský úřad o vyškrtnutí z tohoto zvláštního seznamu a zastupitelský úřad jim o vyškrtnutí vydá potvrzení. To je pak potřeba předložit obecnímu úřadu v místě trvalého pobytu nejpozději do 5. června 2024 nebo v dny hlasování okrskové volební komisi v místnosti příslušné podle trvalého pobytu.

Jak zažádat o voličský průkaz?

V případě, že nemůžete nebo nehodláte hlasovat ve svém volebním okrsku, můžete požádat o voličský průkaz. S tím je pak možné hlasovat v jakémkoliv volebním okrsku na území Česka. Průkaz vydává obecní úřad příslušný podle místa pobytu a je o něj možné požádat ode dne vyhlášení voleb.

Osobní žádost na úřadě je možné dát nejpozději 5. června 2024 do 16:00 hodin. Ta písemná musí být úřadu doručena nejpozději 31. května 2024 v 16:00 hodin – musí také obsahovat úředně ověřený podpis nebo být zaslána elektronicky prostřednictvím datové schránky. E-mail nestačí.

Úřad průkaz předá nejdříve 23. května 2024, a to buď voliči osobně, nebo člověku, který se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem žádajícího voliče, anebo jej žadateli zašle. Na základě žádosti může také úřad průkaz poslat na adresu obce, kde se volič rozhodl hlasovat.

Voličský průkaz je nutné si důkladně uložit a hlídat – při jeho ztrátě nebo odcizení totiž není možné vydat duplikát, a protože voliče obecní úřad po vydání průkazu vyškrtne ze seznamu voličů v jeho volebním okrsku, nepůjde bez voličského průkazu hlasovat ani tam.

Kdy a kde získám hlasovací lístky?

Hlasovací lístky obdrží voliči na adresu trvalého pobytu nejpozději 4. června 2024, je ale také možné si je vyžádat přímo ve volební místnosti.

Ve volební místnosti budou také zveřejněny vzorové hlasovací lístky nebo informace o případných tiskových chybách na nich.

Kde odevzdat hlas a co s sebou?

Jak už bylo zmíněno výše, volič hlasuje v místnosti na území obce, u jejíhož obecního úřadu je zapsán v seznamu. Pokud je v obci více volebních okrsků, hlasujete v té místnosti, kam podle místa svého bydliště patříte. Starosta nejpozději do 23. května 2024 zveřejní, které části obce spadají do jednotlivých okrsků, uvede také adresy volebních místností. Tyto informace většinou starostové zveřejňují na úřední desce obce.

Pokud máte voličský průkaz, může hlas odevzdat v jakékoli volební místnosti na území České republiky, musíte tam ale odevzdat průkaz komisi.

Každý volič musí také ve volební místnosti prokázat svou totožnost a české státní občanství občanským průkazem, platným českým cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem anebo cestovním průkazem. Pokud tak neučiníte, nebude vám hlasování umožněno.

Komise vám hlasování neumožní ani tehdy, pokud nejste zapsáni v seznamu voličů. Toto pravidlo ale neplatí, pokud hlasujete na voličský průkaz nebo předložíte potvrzení o vyškrtnutí ze zvláštního sezamu voličů vedeného zastupitelským úřadem či potvrzení o vyškrtnutí ze seznamu voličů pro volby do europarlamentu v souvislosti se změnou trvalého pobytu a prokážete své právo hlasovat ve volebním okrsku.

  • 31. května, 16:00: končí možnost písemně požádat o vydání voličského průkazu
  • 5. června, 16:00: končí možnost osobně požádat o vydání voličského průkazu
  • 7. června, 14:00 až 22:00: první den voleb do europarlamentu v Česku
  • 8. června, 8:00 až 14:00: druhý den voleb do europarlamentu v Česku

Co dělat za plentou a jak je to s preferenčními hlasy?

Po vstupu do hlasovací místnosti a prokázání totožnosti a občanství obdržíte od okrskové komise prázdnou obálku opatřenou úředním razítkem. Pokud s sebou nemáte lístky, komisaři vám je na požádání vydají. S úřední obálkou a hlasovacími lístky pak vstoupíte do prostoru určeného k jejich úpravě neboli za plentu. Tam si vyberete lístek toho kandidujícího subjektu, pro který chcete hlasovat. Lístek je možné vyplnit už doma a přinést si ho do volební místnosti – i tak je ale potřeba jít za plentu.

Hlasovací lístky jsou vytištěny pro každý kandidující subjekt samostatně a na každém lístku najdete číslo tohoto subjektu určené losem. Údaj o členství kandidátů v politických stranách a hnutích je uveden zkratkou – seznam zkratek je součástí sady hlasovacích lístků.

Podle práva EU musí všechny země používat volební systémy, které zajistí poměrné zastoupení, což znamená, že počet volených členů každé strany závisí na podílu volebních hlasů, které strana obdržela. Česko používá preferenční hlasování, které umožňuje voličům možnost dávat preferenční hlasy v rámci vybrané strany. Kandidáti, kteří dostanou většinu preferencí, budou s větší pravděpodobností zvoleni.

Na vybraném hlasovacím lístku můžete udělit preferenční hlas nanejvýš dvěma kandidátům, a to tak, že zakroužkujete jejich pořadové číslo. Pokud byste zakroužkovali více než dva kandidáty nebo například místo kroužku použili křížek, nebude se přihlížet k žádnému přednostnímu hlasu a volíte tak celou stranu, hnutí nebo koalici. Pokud nikoho nezakroužkujete, podporujete kandidátku v tom pořadí, v jakém je seřazena na lístku.

„Volební zákon umožňuje voliči v rámci vybrané kandidátní listiny zakroužkovat až dva kandidáty a tím jim udělit přednostní hlas. Zákon dále stanovuje, že k jiným úpravám hlasovacího lístku se nepřihlíží,“ shrnul ředitel volebního odboru ministerstva vnitra Tomáš Jirovec.

Ve volební místnosti se budou nacházet informace o případném vzdání se kandidatury, odvolání kandidáta nebo o tom, že kandidát-občan jiného členského státu EU byl ve svém státě původu zbaven práva být volen. K přednostním hlasům odevzdaným pro takového kandidáta se nepřihlíží.

Následně lístek vložíte do úřední obálky, kterou jste dostali od komise. Je potřeba dát pozor na to, abyste nevložili více hlasovacích lístků – například proto, že by se vám slepily. V takovém případě by byl totiž hlas neplatný. Neplatné jsou také lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, jsou přetržené nebo nejsou vloženy do úřední obálky.

Nakonec úřední obálku s vybraným lístkem vložíte před okrskovou volební komisí do volební schránky.

Volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. S voličem, který nemůže pro tělesnou vadu vybrat nebo upravit zvolený hlasovací lístek anebo nemůže číst nebo psát, může být za plentou přítomen jiný hlasující, nikoliv však člen okrskové komise, a lístek za něj upravit a vložit do úřední obálky, a popřípadě i obálku vhodit do urny.

Co když mi zdraví neumožní cestu do volební místnosti?

Pokud máte závažné, zejména zdravotní, důvody, můžete požádat obecní úřad a ve dnech voleb svoji okrskovou volební komisi o to, abyste mohli hlasovat mimo volební místnost. Na základě této žádosti vyšle komise dva své členy s přenosnou schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Komise nicméně může vysílat své členy s přenosnou urnou pouze v rámci svého volebního okrsku. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

Lze volit české europoslance v zahraničí?

Volby do Evropského parlamentu se budou na území států Evropské unie konat v rozmezí od 6. června 2024 (čtvrtek) do 9. června 2024 (neděle). Hlasování pro české kandidáty probíhá pouze ve volebních místnostech na území České republiky – můžete tedy hlasovat pouze v případě, nacházíte-li se ve dnech voleb na území Česka.

Postup se však liší v závislosti na tom, zda je český občan zapsaný ve zvláštním seznamu voličů vedeném zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí, nebo zda v tomto seznamu zapsán není.

Pokud jste českým občanem zapsaným ve zvláštním seznamu voličů vedeném zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí, můžete požádat o vydání voličského průkazu. Tato možnost se používá v případě, kdy se i nadále budete trvale zdržovat v zahraničí. Voličský průkaz vydává zastupitelský úřad, u kterého jste zapsáni ve zvláštním seznamu – tedy příslušný podle místa vašeho pobytu. Pravidla pro žádost o průkaz jsou stejná jako v případě žadatelů v Česku (viz výše). Zastupitelský úřad vám předá voličský průkaz nejdříve 23. května 2024, a to buď osobně, nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s vaším ověřeným podpisem, anebo vám jej zašle. S průkazem se pak musíte dostavit na území České republiky, kde můžete hlasovat v jakémkoliv volebním okrsku.

Vzor žádosti o voličský průkaz od resortu vnitra ke stažení zde.

Pokud jste českým občanem zapsaným ve zvláštním seznamu voličů vedeném zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí, můžete také požádat o vyškrtnutí z tohoto seznamu. To se uplatňuje v případě, kdy se napříště budete zdržovat na území České republiky. Zastupitelský úřad vám vydá o vyškrtnutí potvrzení. To musíte předložit buď obecnímu úřadu v místě trvalého pobytu na českém území do 5. června 2024, nebo v den voleb přímo okrskové volební komisi.

Pokud nejste zapsáni ve zvláštním seznamu voličů vedeném zastupitelským úřadem v zahraničí, může situace dále záviset na tom, zda máte na území Česka trvalý pobyt, nebo ne. V případě, že máte trvalý pobyt na území Česka, jste totiž automaticky vedeni v seznamu voličů pro volby do EP na obecním úřadě v místě vašeho trvalého pobytu. Můžete tak beze všeho hlasovat v této obci. Pokud ve svém okrsku volit nehodláte, můžete požádat o voličský průkaz, s nímž můžete hlasovat v jakémkoliv okrsku na českém území. Ten vám vydává obecní úřad příslušný podle místa pobytu – tedy ten, u kterého jste zapsáni v seznamu.

Kdo nemá trvalý pobyt na území Česka a nebyl dosud veden v žádném seznamu voličů, musel doručit příslušnému zastupitelskému úřadu nejpozději čtyřicet dnů přede dnem voleb, tedy nejpozději 28. dubna 2024, žádost o zápis do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí. Na základě tohoto zápisu pak lze požádat zastupitelský úřad o vydání voličského průkazu.

Jak hlasovat pro kandidáty v jiném členském státě?

Pokud jste český občan, žijete v zahraničí a chcete volit kandidáty z listin zaregistrovaných v tom členském státě Evropské unie, na jehož území se v době voleb nacházíte, můžete hlasovat na území daného členského státu EU. Volby do Evropského parlamentu budou probíhat v rozmezí od 6. do 9. června 2024. Den/dny konání hlasování v jiném členském státě se mohou lišit od těch, na které je stanoveno konání voleb na území České republiky.

Český občan, který chce v eurovolbách hlasovat na území jiného členského státu, musí splnit podmínky pro výkon volebního práva stanovené právním předpisem příslušného unijního státu. Informace o těchto podmínkách lze získat na příslušných webových stránkách jednotlivých zemí.

Jak mohou v Česku volit občané jiných členských států?

Podobně jako Češi v zahraničí mohou hlasovat jen pro kandidáty z tamního státu, mohou i občané členských států volit v Česku do europarlamentu kandidáty zaregistrované v České republice – ovšem za splnění jistých podmínek. Občan jiné unijní země má právo hlasovat za předpokladu, že nejpozději 8. června 2024 dosáhne věku 18 let, je ke druhému dni voleb nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému nebo přechodnému pobytu na území Česka (tedy nejméně od 24. dubna 2024), nemá omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva nebo nemá omezenou osobní svobodu z důvodu ochrany zdraví lidu a je u obecního úřadu v místě svého pobytu zapsán v seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu.

Do seznamu je zapsán, pokud o to požádal; a to buď už při minulých volbách do Evropského parlamentu, přičemž od té doby nepožádal o vyškrtnutí a nadále splňuje podmínky pro výkon práva volit (v takovém případě nemusí činit nic dalšího, ministerstvo nicméně doporučuje si zápis na úřadě ověřit), nebo pokud by byl veden v dodatku stálého seznamu voličů pro účely voleb do zastupitelstev obcí a u obecního úřadu v místě svého pobytu požádal o přenesení svých údajů z tohoto dodatku do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu. Tuto žádost bylo nutné podat nejpozději čtyřicet dní přede dnem voleb, tedy 28. dubna 2024.

Podobně občan jiného členského státu EU, který na českém území ještě nehlasoval ani ve volbách do Evropského parlamentu, ani ve volbách do zastupitelstev obcí, musel podat u obecního úřadu, v jehož správním obvodu je přihlášen k pobytu, žádost o zápis do seznamu voličů pro hlasování do Evropského parlamentu nejpozději čtyřicet dnů přede dnem voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zadlužení Čechů loni stouplo o dvanáct procent, nejvíce od roku 2021

Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o dvanáct procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací poskytnutých společností CRIF - Czech Credit Bureau.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výročí ruské invaze na Ukrajinu

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoAzbest může způsobit rakovinu. Práci s ním musí hygieně hlásit všichni stavebníci

Pražští hygienici v loňském roce provedli bezmála stovku kontrol na přítomnost azbestu. Karcinogenní látky objevili třeba i při rekonstrukci střechy letiště Václava Havla a obchodního domu Kotva, kde byl i v obvodových zdech. Hygienici ho ale našli také v brzdových destičkách výtahů a eskalátorů. Přítomnost azbestu potvrdila rovněž kontrola v budově bývalého Prioru v Modřanech. Pokud se s domem nijak nemanipuluje, není látka sama o sobě škodlivá. V Modřanech ale dělníci plánují demolici, a ještě před jejím zahájením tak budou muset azbest zlikvidovat. Při drolení, lámání nebo řezání se z něj totiž uvolňují tenká vlákna, která snadno pronikají do plic, kde se hromadí a škodí. Způsobit může i rakovinu. Od ledna musí práci s azbestem hlásit hygieně všichni stavebníci, jinak hrozí pokuta v řádech desítek tisíc korun.
před 5 hhodinami

Vojtěch žádá ve VZP forenzní audit, Kabátek pochybení odmítá

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) požaduje po novém vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), aby zadalo forenzní audit – tedy důkladnou kontrolu hospodaření s cílem odhalit možné zpronevěry, podvody či korupci. Řekl to České televizi. Správní rada v pondělí odvolala ředitele největší zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka. Podle Vojtěcha jsou důvody velmi vážné, Kabátek jakákoli pochybení odmítá.
před 14 hhodinami

Na zhruba desítce míst platila povodňová bdělost

První povodňový stupeň platil v úterý ráno zhruba desítce míst v Česku. Týkalo se to například Tiché Orlice na Rychnovsku, kde voda ze vzedmuté řeky zaplavila cyklostezku mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi nad Orlicí. Mírné vzestupy hladin meteorologové očekávají také na Moravské Dyji v Janově a na střední a dolní Nežárce. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ukrajinci v Česku podnikají, pečou i učí

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 15 hhodinami
Načítání...