Poslanci Evropského parlamentu (EP) a zástupci členských zemí Evropské unie si ve Štrasburku připomínají 20. výročí dosud největšího rozšíření evropského bloku. Přistoupení deseti členských zemí, včetně Česka, si europarlament připomíná na slavnostním zasedání. Během něj vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která mluvila o přínosu nově příchozích zemí a ruské agresi proti Ukrajině.
„Evropané v nových členských státech viděli transformaci svých ekonomik. Vaše zemědělská produkce se ztrojnásobila, o polovinu se snížila nezaměstnanost. Síla Evropy spolu s vaším umem přinesla zázrak,“ prohlásila Leyenová směrem ke státům, které vstoupily do Unie v roce 2004.
„Díky vám je evropský hlas na globální scéně mnohem silnější,“ řekla Leyenová.
„1. května 2004 můj předchůdce Romano Prodi pronesl tato slova: ‚Dnešní rozšíření je pátým a největším v celé historii Unie a nebude posledním.‘ Měl jste pravdu. Od té doby k nám přistoupily další tři státy,” připomněla Leyenová.
„Blíží se k nám západní Balkán a rozhodli jsme se, že zahájíme přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Také Gruzie se netají svými evropskými sny,“ dodala předsedkyně Komise.
Budoucnost Unie
„To, co se děje na Ukrajině, navždy ovlivní, jaká bude Evropa. Rusko znamená existenční hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu,“ řekla Leyenová v druhé části proslovu.
Putinovo vítězství by podle ní změnilo „chod evropských dějin“. „Je jen jeden jazyk, kterému Putin rozumí. To znamená poskytnout Ukrajině prostředky, aby se mohla bránit,“ dodala politička.
Na slavnostním zasedání promluvila také šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolová. „Milionům Evropanů dalo přistoupení do EU nový pocit sounáležitosti. Myslím, že si všichni pamatujeme doby, kdy byl náš kontinent rozdělený. Tehdy se ale sjednotil,“ poznamenala s tím, že nyní je členství v EU na dosah ruky i pro další země. Zmínila konkrétně Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii a státy západního Balkánu.
„V posledních dvou desetiletích byla Evropa vystavena bezprecedentním výzvám, ale podařilo se nám jim odhodlaně čelit. Ne vždy sdílíme stejné názory, ale uvědomujeme si, že členství v EU je prospěšné pro všechny,“ dodala.
Dotazy lidí narozených kolem 1. května 2004
Zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku se účastní množství pamětníků právě doby před dvaceti lety. Českou republiku zastupuje někdejší hlavní český vyjednavač vstupu do EU a první český komisař Pavel Telička. Za Slovensko je přítomný bývalý premiér Mikuláš Dzurinda, za Polsko rovněž bývalý předseda vlády Leszek Miller. Tehdejší unijní instituce reprezentují bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi či bývalý eurokomisař pro rozšíření Günter Verheugen.
Na zasedání reagovali na dotazy lidí narozených kolem 1. května 2004 ze svých států. Mladý Čech Filip položil tehdejšímu českému vyjednavači dotaz, čeho Češi chtěli členstvím v Evropské unii dosáhnout. Jak Pavel Telička odpověděl, Česká republika byla v roce 1996 jedinou zemí, která ke krátké přihlášce tehdy ještě do Evropského společenství připojila i memorandum o několika stranách, ve kterém své postoje vysvětlovala.
„Chtěli jsme být integrováni do jednotného vnitřního trhu, těžit z volného pohybu osob, zboží, kapitálu, ale chtěli jsme i mnohem víc. Chtěli jsme, aby Česká republika byla jednou provždy ukotvena v prostoru, kam dlouhou dobu patřila a patří, se zeměmi, se kterými sdílíme společnou historii, hodnoty, tradice i záměry,“ odpověděl Telička.
Česko tehdy zároveň uvedlo, že se chce podílet na dalším rozvoji Evropy. „Pokud Václav Havel zde na tomto místě mimo jiné řekl, že se Česká republika vrací do Evropy, tak tím měl na mysli, že se vracíme nejen tam, kam patříme, ale že máme ambici Evropu dále rozvíjet a převzít za ni spoluzodpovědnost,“ dodal bývalý český eurokomisař. Rád by byl, kdyby v převzetí odpovědnosti za směřování Evropy v mnoha oblastech pokračovaly i další generace lidí z České republiky.
Na závěr slavnostního zasedání vystoupili i zástupci všech frakcí, mezi nimiž byli také dva čeští europoslanci. „Po 20 letech jsem opravdu ráda, že už neexistuje ‚my nebo oni‘, ale pouze ‚my‘. Stále máme své národní zájmy, ale všichni jsme rovnocennými členy stejného klubu. Jsme jedna Evropská unie,“ řekla v projevu europoslankyně Dita Charanzová (nezávislá, zvolená za ANO) z frakce Renew. Dodala, že EU nyní nesmí ustoupit těm, kteří „mluví o Bruselu nebo Štrasburku jako o něčem, proti čemu je třeba bojovat“.
„Když se zamýšlím nad uplynulými dvěma desetiletími, jsem ohromen pozoruhodným pokrokem, kterého jsme dosáhli. Vidím šíření našich společných demokratických hodnot po celém kontinentu, maják naděje v dnešním světě s bezohledným agresorem hned u našich hranic,“ řekl pirátský europoslanec z frakce Zelených Marcel Kolaja. Dodal, že EU ale nesmí „usnout na vavřínech“, protože podle něj čelí pokusům o rozpad Unie zevnitř i „útokům na její základní hodnoty a principy, erozi právního státu a pokusům o omezení demokracie v několika evropských státech“.
