Evropský hlas je ve světě silnější, řekla von der Leyenová k 20. výročí největšího rozšíření EU

8 minut
Studio ČT24: Přededkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová k rozšíření EU
Zdroj: ČT24

Poslanci Evropského parlamentu (EP) a zástupci členských zemí Evropské unie si ve Štrasburku připomínají 20. výročí dosud největšího rozšíření evropského bloku. Přistoupení deseti členských zemí, včetně Česka, si europarlament připomíná na slavnostním zasedání. Během něj vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která mluvila o přínosu nově příchozích zemí a ruské agresi proti Ukrajině.

„Evropané v nových členských státech viděli transformaci svých ekonomik. Vaše zemědělská produkce se ztrojnásobila, o polovinu se snížila nezaměstnanost. Síla Evropy spolu s vaším umem přinesla zázrak,“ prohlásila Leyenová směrem ke státům, které vstoupily do Unie v roce 2004.

„Díky vám je evropský hlas na globální scéně mnohem silnější,“ řekla Leyenová.

„1. května 2004 můj předchůdce Romano Prodi pronesl tato slova: ‚Dnešní rozšíření je pátým a největším v celé historii Unie a nebude posledním.‘ Měl jste pravdu. Od té doby k nám přistoupily další tři státy,” připomněla Leyenová.

„Blíží se k nám západní Balkán a rozhodli jsme se, že zahájíme přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Také Gruzie se netají svými evropskými sny,“ dodala předsedkyně Komise. 

Budoucnost Unie

„To, co se děje na Ukrajině, navždy ovlivní, jaká bude Evropa. Rusko znamená existenční hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu,“ řekla Leyenová v druhé části proslovu.

Putinovo vítězství by podle ní změnilo „chod evropských dějin“. „Je jen jeden jazyk, kterému Putin rozumí. To znamená poskytnout Ukrajině prostředky, aby se mohla bránit,“ dodala politička.

Na slavnostním zasedání promluvila také šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolová. „Milionům Evropanů dalo přistoupení do EU nový pocit sounáležitosti. Myslím, že si všichni pamatujeme doby, kdy byl náš kontinent rozdělený. Tehdy se ale sjednotil,“ poznamenala s tím, že nyní je členství v EU na dosah ruky i pro další země. Zmínila konkrétně Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii a státy západního Balkánu.

„V posledních dvou desetiletích byla Evropa vystavena bezprecedentním výzvám, ale podařilo se nám jim odhodlaně čelit. Ne vždy sdílíme stejné názory, ale uvědomujeme si, že členství v EU je prospěšné pro všechny,“ dodala.

8 minut
Pavel Telička o výročí 20 let od rozšíření EU
Zdroj: ČT24

Dotazy lidí narozených kolem 1. května 2004

Zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku se účastní množství pamětníků právě doby před dvaceti lety. Českou republiku zastupuje někdejší hlavní český vyjednavač vstupu do EU a první český komisař Pavel Telička. Za Slovensko je přítomný bývalý premiér Mikuláš Dzurinda, za Polsko rovněž bývalý předseda vlády Leszek Miller. Tehdejší unijní instituce reprezentují bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi či bývalý eurokomisař pro rozšíření Günter Verheugen.

3 minuty
Události: Dvacet let Česka v Evropské unii
Zdroj: ČT24

Na zasedání reagovali na dotazy lidí narozených kolem 1. května 2004 ze svých států. Mladý Čech Filip položil tehdejšímu českému vyjednavači dotaz, čeho Češi chtěli členstvím v Evropské unii dosáhnout. Jak Pavel Telička odpověděl, Česká republika byla v roce 1996 jedinou zemí, která ke krátké přihlášce tehdy ještě do Evropského společenství připojila i memorandum o několika stranách, ve kterém své postoje vysvětlovala.

8 minut
Studio ČT24: Připomínka 20 let od rozšíření EU s europoslankyní Ditou Charanzovou
Zdroj: ČT24

„Chtěli jsme být integrováni do jednotného vnitřního trhu, těžit z volného pohybu osob, zboží, kapitálu, ale chtěli jsme i mnohem víc. Chtěli jsme, aby Česká republika byla jednou provždy ukotvena v prostoru, kam dlouhou dobu patřila a patří, se zeměmi, se kterými sdílíme společnou historii, hodnoty, tradice i záměry,“ odpověděl Telička.

Česko tehdy zároveň uvedlo, že se chce podílet na dalším rozvoji Evropy. „Pokud Václav Havel zde na tomto místě mimo jiné řekl, že se Česká republika vrací do Evropy, tak tím měl na mysli, že se vracíme nejen tam, kam patříme, ale že máme ambici Evropu dále rozvíjet a převzít za ni spoluzodpovědnost,“ dodal bývalý český eurokomisař. Rád by byl, kdyby v převzetí odpovědnosti za směřování Evropy v mnoha oblastech pokračovaly i další generace lidí z České republiky.

7 minut
Studio ČT24: Připomínka 20 let od rozšíření EU s europoslancem Evženem Tošenovským
Zdroj: ČT24

Na závěr slavnostního zasedání vystoupili i zástupci všech frakcí, mezi nimiž byli také dva čeští europoslanci. „Po 20 letech jsem opravdu ráda, že už neexistuje ‚my nebo oni‘, ale pouze ‚my‘. Stále máme své národní zájmy, ale všichni jsme rovnocennými členy stejného klubu. Jsme jedna Evropská unie,“ řekla v projevu europoslankyně Dita Charanzová (nezávislá, zvolená za ANO) z frakce Renew. Dodala, že EU nyní nesmí ustoupit těm, kteří „mluví o Bruselu nebo Štrasburku jako o něčem, proti čemu je třeba bojovat“.

„Když se zamýšlím nad uplynulými dvěma desetiletími, jsem ohromen pozoruhodným pokrokem, kterého jsme dosáhli. Vidím šíření našich společných demokratických hodnot po celém kontinentu, maják naděje v dnešním světě s bezohledným agresorem hned u našich hranic,“ řekl pirátský europoslanec z frakce Zelených Marcel Kolaja. Dodal, že EU ale nesmí „usnout na vavřínech“, protože podle něj čelí pokusům o rozpad Unie zevnitř i „útokům na její základní hodnoty a principy, erozi právního státu a pokusům o omezení demokracie v několika evropských státech“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britská policie obvinila muže ze založení požárů spojených se Starmerem

Britská policie obvinila ze žhářství muže, který podle policistů v minulých dnech založil požár v domě premiéra Keira Starmera. Zapálil i auto spjaté s předsedou vlády a jednu další budovu, informovaly ve čtvrtek tiskové agentury. Podle nich je obviněným jednadvacetiletý Ukrajinec Roman Lavrynovyč.
05:48Aktualizovánopřed 20 mminutami

Extrémně vyrovnané rumunské volby může vyhrát krajně pravicový Simion

Rumuni v neděli rozhodnou o nové hlavě státu. Ve druhém kole budou vybírat mezi krajně pravicovým Georgem Simionem a centristou Nicušorem Danem. Analytici píší o nejdůležitějších rumunských volbách od pádu komunismu a varují, že Simionovo vítězství může přivést Bukurešť do izolace, ohrozit demokracii a soukromé investice v zemi a destabilizovat východní křídlo NATO. Průzkumy ukazují buď na naprosto vyrovnaný souboj, nebo favorizují právě Simiona.
07:02Aktualizovánopřed 28 mminutami

Srbští studenti chtějí volby, Vučić je má za ubohé lháře

Studenti v Srbsku hledají kandidáty do voleb, kteří by dokázali porazit vládnoucí stranu prezidenta Aleksandara Vučiče. Současné vedení země obviňují z korupce a z neprůhledných státních zakázek. Jedna taková podle nich způsobila tragický pád střechy na nádraží v Novém Sadu, který vloni způsobil smrt šestnácti lidí. Prezident Vučić ale předčasné volby odmítá.
před 1 hhodinou

„Všichni jsme stejní.“ Němci pohřbili přeživší holocaustu Friedländerovou

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.
před 8 hhodinami

Mexickou influencerku zastřelili během vysílání

Mexickou influencerku Valerii Márquezovou, která propagovala krásu a nákladný životní styl, zastřelil neznámý muž během jejího živého vysílání na TikToku. Případ vyšetřuje policie jako „femicidu“, tedy vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví. Influencerka, která mohla podle spekulací mít milostný vztah s vysoce postaveným členem drogového kartelu Jalisco New Generation, při příchodu útočníka nejprve ztlumila zvuk svého přenosu, pak se chytila za břicho a sesunula na stůl. Přivolaná policie následně zjistila, že má několik střelných ran.
před 8 hhodinami

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...