Pavel Telička

Vznik krajně pravicové frakce, v níž by působil maďarský Fidesz a italští Bratři, je nepravděpodobný, protože Fidesz je mezi frakcemi v europarlamentu neoblíbený, a italská premiérka by tak mohla ohrozit svou pozici. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl bývalý europoslanec Pavel Telička. V eurovolbách podle něj není jeden jasně poražený, posílení pravice je nicméně znát. Europoslankyně Markéta Gregorová pak soudí, že populisté, kteří se do Štrasburku nově dostali, mohou být nakonec ti, co sice štěkají, ale reálně nekoušou. Pokud ze svých radikálních pozic nesleví, zůstanou podle ní na okraji vyjednávání.

Na 370 milionů obyvatel členských států Evropské unie si už za měsíc vybere 720 zástupců do Evropského parlamentu, z toho bude 21 Čechů. Půjde o první hlasování po odchodu Velké Británie z EU, pandemii covidu a zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se vyšší účast než před pěti lety a posílení pravicových a euroskeptických stran. Po eurovolbách se obmění i složení Evropské komise.

Jako velký třesk či historickou sázku, která není bez rizik, označovala evropská média před dvaceti lety do té doby největší rozšíření EU. Neobešlo se to bez obav či skeptických hlasů, a to jak ze strany občanů, tak i stávajících států. Hovořilo se o ztrátách národní identity i rozkolísané ekonomice. Sama EU se musela připravit na přijetí velkého počtu nových zemí, které měly zcela odlišnou kulturu a socio-ekonomické nastavení. Zastánci naopak argumentovali politickou stabilitou a největším jednotným trhem.

Mezi lidmi panuje podezíravost vůči všemu, co přichází zvenčí, uvedla v Událostech, komentářích eurokomisařka Věra Jourová k výročí vstupu Česka do EU. Podle ní by si lidé měli uvědomit, že už to není zvenčí – Česko je součástí a má v Evropě docela silný hlas. První eurokomisař za Českou republiku Pavel Telička zmínil, že si za mnoho předsudků v EU mohla země sama, protože zlenivěla a na začátku nenaplnila svůj potenciál, což se nyní zlepšuje. Podle dokumentaristy a producenta Víta Janečka, který před dvaceti lety točil situační dokument Den E o vstupu Česka do EU, představoval začátek členství pro polistopadové generace možnost skoro jediného pozitivního zážitku na státotvorné úrovni.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) a zástupci členských zemí Evropské unie si ve Štrasburku připomínají 20. výročí dosud největšího rozšíření evropského bloku. Přistoupení deseti členských zemí, včetně Česka, si europarlament připomíná na slavnostním zasedání. Během něj vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která mluvila o přínosu nově příchozích zemí a ruské agresi proti Ukrajině.

Za dvě dekády členství se na předních pozicích Evropské unie vystřídala řada Čechů. Europoslanci navrhují a hlasují o zákonech, soudci unijních soudů hledají spravedlnost, eurokomisaři rozhodují. Pozornost celé Unie byla na Česko upřena také během dosavadních dvou předsednictví. Podle odborníků sice první skončilo „reputační katastrofou“, po druhém předsednictví však Praha získala pověst spolehlivého partnera.

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová přednesla ve středu na zasedání před europoslanci projev, v němž zhodnotila současný stav Evropské unie (EU). Podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti a zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) byla řeč „velmi shrnující“, ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ocenil zmínku o současné geopolitické situaci ovlivněné ruskou agresí na Ukrajině. O současném stavu EU hovořili v pořadu Události, komentáře.

Europoslankyně Martina Dlabajová nebude za ANO příští rok kandidovat do europarlamentu, řekla Deníku. Poukázala na sbližování ANO a SPD. Nepřemýšlí o tom, že by usilovala o znovuzvolení za jinou stranu nebo jinak zůstala v evropské politice, dodala. O tom, že nebude za ANO kandidovat, v tomto týdnu informovala také europoslankyně Dita Charanzová. Nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí, řekla.

Dita Charanzová nebude příští rok kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu za hnutí ANO. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) současná místopředsedkyně Evropského parlamentu řekla, že jako liberální politička nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí. Neztotožnila se ani se způsobem, jakým šéf ANO Andrej Babiš vedl svou prezidentskou kampaň, uvedla. Sama přitom vedla kandidátku ANO při posledních eurovolbách před čtyřmi lety a podle serveru EU matrix patří k nejvlivnějším europoslancům.

Bruselská policie v pondělí opět zasahovala v sídle Evropského parlamentu (EP) v souvislosti s vyšetřováním podezření z korupce, uvedl web Politico. Korupční skandál otřásá Evropským parlamentem od pátku. Několik současných či bývalých pracovníků čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Ve vazbě je podle médií i řecká europoslankyně a místopředsedkyně EP Eva Kailisová, která byla údajně v neděli formálně obviněna z korupce. Řecký úřad pro boj proti praní špinavých peněz oznámil, že Kailisové zmrazil veškerý majetek, opatření se vztahuje i na její příbuzné.

Evropská unie dokáže v postoji k Rusku najít jednotu, shodli se europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a bývalý místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička v Událostech, komentářích. V rámci předsednictví by Česko podle nich mělo dalším unijním zemím nabízet řešení, kompromisy a vyzývat k jednotě.

Češi mají nyní menší obavy než na začátku války na Ukrajině. Ubylo i těch, kteří mají strach, že Rusko napadne tuzemsko. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti STEM/MARK pro pořad 168 hodin. Česká vláda si v této krizi podle 78 procent dotázaných počíná dobře. Vysoká je i podpora zapojení Ukrajinců do práce a jejich dětí do škol.

Už za půl roku čeká Česko předsednictví v Radě Evropské unie. I kvůli tomu nová vláda slibovala, že ministrem se stane jenom ten, kdo bez problémů hovoří světovým jazykem. Skutečnost je však odlišná, a to v některých případech výrazně. Pro pořad 168 hodin o tématu natáčeli Václav Crhonek a David Sebíň.

Hledání nového středočeského radního pro kulturu místo Jana Jakoba (TOP 09), který se rozhodl rezignovat, vede k rozkolu v zastupitelském klubu Spojenců. Členové klubu, do nějž patří zástupci TOP 09, Hlasu a Zelených, v pondělí rozhodli o nominaci bývalého příbramského místostarosty Václava Švendy (TOP 09). Hnutí Hlas, které na uvolněné místo prosazovalo svého předsedu Pavla Teličku, bylo proti. V prohlášení oznámilo, že situace směřuje ke konci trojstranné koalice.

Úterní dosažení dohody na summitu EU je pozitivní zprávou. Shodli se na tom europoslanci s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou (ANO) a vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO) v Událostech, komentářích a Devadesátce. Krize podle Jourové ukázala, že členové Unie jsou si partnery, kteří si jsou schopni vzájemně pomáhat.

Evropské volby přinesly politickým stranám nejedno překvapení. Voliči se rozhodli využívat preferenčních hlasů a upravovat pořadí zvolených kandidátů. A v několika případech se jim to i výrazně podařilo. Jednotlivých jmen na volebních lístcích si všímali a některým pomohli až do lavic evropského parlamentu. Naopak jiným kandidátům se přízeň vyhýbala. Kdo patřil mezi oblíbence a kdo mezi smolaře letošních voleb?

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 24 jde do voleb hnutí Hlas. Jeho volebním lídrem je Pavel Telička. Rozhovor s ním vedl Roman Fojta.

Čeští politici jsou většinou kritičtí ke schválení reformy ochrany autorských práv na internetu Evropským parlamentem. Podle Pirátů výsledek hlasování poznamená svobodu internetu v EU, místopředseda strany Mikuláš Peksa ve sněmovně žádal o minutu ticha za svobodný internet v Evropě. O hrozbě cenzury hovoří zase občanští demokraté. Strany chtějí pečlivě hlídat proces implementace předpisu do českého práva a pokusit se o to, aby se do tuzemských zákonů promítla v co nejmírnější podobě.

Do odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývá šest týdnů a v britském parlamentu můžeme vidět krizi politiky i racionality. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestr.) a politolog Lukáš Macek. Stejně reálný je podle nich jak brexit bez dohody i s dohodou, tak i jeho odložení.

Politicky škodlivé diskuse o střetu zájmů by premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ukončil tím, kdyby si vybral mezi definitivním opuštěním koncernu Agrofert, nebo odchodem z politiky. Myslí si to europoslanec Pavel Telička, který v roce 2014 kandidoval do europarlamentu za ANO, později však po neshodách s Babišem spolupráci s hnutím ukončil.

Před patnácti lety tehdejší prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla podepsali v Aténách smlouvu o přistoupení České republiky k Evropské unii. Smlouvu tehdy podepsalo celkem deset nových zemí. Znamenalo to ukončení vyjednávací fáze a zároveň plné rozeběhnutí příprav na zatím jediné referendum v historii Česka.

Europoslanec Pavel Telička nevidí důvod ke složení mandátu v Evropském parlamentu po svém ukončení spolupráce s hnutím ANO. Nadále chce naplňovat program hnutí z evropských voleb v roce 2014. Řekl, že nemá ani signály z vedení frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), v níž zasedají europoslanci za ANO, že by se měl vzdát funkce místopředsedy europarlamentu.