První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.
Od vstupu do EU jsme ušli dlouhou cestu, řekl Fiala. Konference slaví dvacet let českého členství
19 minut
Konference 20 let tvoříme Evropu
Fiala ve svém projevu nastínil cestu do Evropské unie, která nebyla bez překážek. I historické zkušenosti podle ministerského předsedy mohly vést k tomu, že se v Česku objevily tendence zaujímat k EU vyhrocené postoje. „Někteří představitelé českého státu se soustředili jen na to, aby nekonstruktivně blokovali všechny možné návrhy, což vedlo k tomu, že se ničeho podstatného nedařilo dosáhnout. To u některých lidí prohlubovalo nespokojenost,“ podotkl.
Česko se však stalo plnohodnotným členem, který přispívá k určení směřování Unie. „Rozumíme mnohem více než před dvaceti lety tomu, že EU není ani dokonalá, ani to není nutné zlo. Že EU je taková, jakou si ji uděláme,“ řekl. Její největší výhodou je podle premiéra „mnohohlasnost a pestrost“. Úkolem politiků je nyní přiblížení organizace občanům, ale i obrana jejích základních principů před populismem. EU podle něj zároveň musí být efektivní a instituce musí reagovat na potřeby členských států. Zdůraznil také význam nadcházejících voleb do Evropského parlamentu.
V Česku už vyrostla generace žijící v EU, poznamenal Dvořák
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) při zahájení poznamenal, že dvacáté výročí v EU a 25 let v NATO je připomínkou toho, že Česko už má jednu dospělou generaci žijící v podmínkách pevného zakotvení země mezi státy demokratického světa. Vnímá přistoupení k EU jako vyjádření ambice aktivně utvářet budoucnost Evropy.
Podle eurokomisařky Věry Jourové evropský systém zajišťuje, že v Evropě „není vítězů a není poražených“. Přináší ekonomickou prosperitu a krotí například „fiskální hodokvas“ členských států. Česká republika podle eurokomisařky začíná po dvacetiletém členství fungovat jako stát, který má ambici a schopnost ovlivňovat evropské dění. Stala se také vysoce atraktivní zemí pro investory.
Hlas zemí, „které okusily, jaké to je, mít sovětské holínky na svém území“, je podle Jourové s plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu silnější. Vzpomenula roli EU jako mírového projektu, který jako zázrak vzešel z momentu smíření po obrovské katastrofě druhé světové války. Rozšíření Unie je podle ní „historická nutnost“. Vyžadovat však bude reformy, shodla se na tom s bývalými eurokomisaři Pavlem Teličkou, Vladimírem Špidlou a Štefanem Fülem.
Reformy budou nutné, shodli se dosavadní eurokomisaři
„S přijetím dalších zemí až do čísla 35 už je velmi problematická představa, že by každý stát měl svého komisaře, který by měl své portfolio,“ poznamenala Jourová. Co se týče práva veta jednotlivých členských států, je podle ní potřeba diskuse. „Abychom třeba nějakým způsobem vymezili velice úzký okruh klíčových existenčních problémů, které když je potřeba řešit, tak by měl stát, který vetuje, prokázat velmi silný národní zájem,“ míní.
Podle Špidly je Unie institucí v pohybu, stejně jako svět, a musí se tak přizpůsobovat aktuálnímu dění. „Oproti předchozím diplomatickým zvyklostem se Unie vytvořila jako něco zcela originálního. V současné době je naprosto jasné, že jeden každý evropský stát není schopen žádného geopolitického vlivu, a současně enormně záleží na tom, abychom jako Evropa geopolitický vliv měli,“ řekl. Právě k tomu podle něj bude nutné dosáhnout určité reformy institucí.
Evropská unie si podle Teličky zaslouží v širším slova smyslu reformu, zároveň se jí ale obává. Domnívá se, že v současné době „krize politiky“ není optimální čas pro výrazné reformy, ač by si je přál. Za nezbytnou změnu považuje mimo jiné úpravu způsobu uvažování. Právo veta podle něj není jen brzdou při řešení problémů, představuje ale i rizika včetně bezpečnostních a často se otočí i proti takzvaným českým národním zájmům, míní.
„Reforma je důležitá i s ohledem na rozšíření,“ řekl Füle. Zdůraznil, že příprava EU na nové členské státy by měla být paralelní s přípravou kandidátských zemí na vstup do Unie. Českým politikům vzkázal, že pokud budou nadále v jedné větě opakovat, že Česko patří mezi největší zastánce rozšíření EU a zároveň že dál trvá na právu veta, tak říkají nesmysl. „Nedává to logiku, nejste kredibilní a nikdo se s vámi dál bavit nebude,“ uvedl.
Po úvodních projevech a diskusi eurokomisařů bude následovat debata o dopadech dvou dekád členství v EU na českou ekonomiku a společnost. Promluví například prezidentův poradce a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko nebo prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. O budoucnosti v EU pak budou ve finální diskusi debatovat předsedkyně TOP 09 a Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix a místopředseda STAN Lukáš Vlček.
K dvaceti letům Česka v EU se letos uskuteční řada akcí, například další konference na Pražském hradě nebo koncert České filharmonie v pražském Rudolfinu. Česko do Unie vstoupilo 1. května 2004.
Evropská unie pomohla kultivovat český právní řád, upozornil právník
9 minut
Profesor evropského práva Michal Tomášek o členství Česka v EU
Profesor evropského práva Michal Tomášek ve vysílání ČT24 uvedl, že největší přínos českého členství vidí v kultivaci tuzemského právního řádu. Nemá tím však na mysli „směrnice a nařízení, které přinášejí, jak někteří říkají, hodně nepěkného“. „Je to především rozhodovací činnost Soudního dvora Evropské unie, která svojí judikaturou výrazně kultivovala právní řády členských států včetně nových členských zemí jako Česko,“ uvedl proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Před vstupem podle něj bylo české právo značně „poničeno“ dědictvím z období komunismu. Sám stál u překladu asociační dohody na počátku 90. let. „Uvědomili jsme si už jen na terminologii, že pro řadu věcí jsme vůbec v socialistickém právu neměli ani pojmy, natož abychom znali jejich obsah,“ nastínil.
