Členství

Jako velký třesk či historickou sázku, která není bez rizik, označovala evropská média před dvaceti lety do té doby největší rozšíření EU. Neobešlo se to bez obav či skeptických hlasů, a to jak ze strany občanů, tak i stávajících států. Hovořilo se o ztrátách národní identity i rozkolísané ekonomice. Sama EU se musela připravit na přijetí velkého počtu nových zemí, které měly zcela odlišnou kulturu a socio-ekonomické nastavení. Zastánci naopak argumentovali politickou stabilitou a největším jednotným trhem.

Mezi lidmi panuje podezíravost vůči všemu, co přichází zvenčí, uvedla v Událostech, komentářích eurokomisařka Věra Jourová k výročí vstupu Česka do EU. Podle ní by si lidé měli uvědomit, že už to není zvenčí – Česko je součástí a má v Evropě docela silný hlas. První eurokomisař za Českou republiku Pavel Telička zmínil, že si za mnoho předsudků v EU mohla země sama, protože zlenivěla a na začátku nenaplnila svůj potenciál, což se nyní zlepšuje. Podle dokumentaristy a producenta Víta Janečka, který před dvaceti lety točil situační dokument Den E o vstupu Česka do EU, představoval začátek členství pro polistopadové generace možnost skoro jediného pozitivního zážitku na státotvorné úrovni.

Evropská unie je největším mírovým projektem v historii kontinentu a členství v ní a v Severoatlantické alianci (NATO) je základem svobody a bezpečnosti země. Na konferenci věnované 20 letům ČR v EU v Praze to řekl prezident Petr Pavel, který mimo jiné zmínil i to, že pokud chce Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že členství v EU přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí být prioritou Evropy bezpečnost. Prvním krokem podle ní musí být porážka Ruska na Ukrajině.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Spojené státy americké zablokovaly svým vetem v Radě bezpečnosti palestinskou žádost o plné členství v OSN, informuje agentura Reuters. Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven skrze přímá jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Při hlasování se zdržely Velká Británie a Švýcarsko. Zbývajících dvanáct členů Rady bezpečnosti návrh podpořilo.

Jako samozřejmá součást Evropské unie je dnes v Bruselu vnímána Česká republika. Opačným směrem je to občas horší. Česká veřejnost fungování evropských institucí často nerozumí nebo je považuje za příliš těžkopádné a klíčová rozhodnutí, která činí vlády členských zemí, někteří označují za „diktát Bruselu“. O fungování Evropské unie, ale i o rizicích pro ni hovořili v debatě České televize k nadcházejícímu dvacátému výročí vstupu České republiky hosté, kteří patří k nejvlivnějším Čechům v Bruselu.

Petr Židek, který je obviněný v korupční kauze, rezignoval na funkce náměstka primátora Liberce, radního města a předsedy dozorčí rady libereckého dopravního podniku. V prohlášení to zdůvodnil tím, že nechce narušovat práci radniční koalice. Do vedení pátého největšího města v zemi byl Židek zvolený za ODS, členství ve straně mu výkonná rada ODS zrušila v pátek. V reakci na kauzu vypověděly ostatní strany liberecké koalice koaliční smlouvu a pokračovat budou bez ODS. Nadále mají většinu.

Josef Středula se po třítýdenní přestávce stal opět předsedou centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Funkci musel začátkem března opustit kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. To se stalo zhruba rok poté, co se nestal prezidentem. Loni byl jedním z kandidátů ve volbě, kterou nakonec vyhrál Petr Pavel, šéf ČMKOS z klání těsně před prvním kolem odstoupil. Mezi odboráři se Středula pohybuje téměř celou svou kariéru, předsedou největší české odborové centrály je od roku 2014.

Se členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí 25 let po vstupu České republiky do ní 70 procent lidí. Vyplývá to z lednového průzkumu analytického ústavu STEM. Většinovou podporu má členství v NATO dlouhodobě, nikdy od vstupu nekleslo pod 50 procent, od roku 2001 se naopak většinou drží nad 70 procenty.

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Trestem za to, že slovenští sociální demokraté mají „suverénní názory,“ je podle předsedy strany Smer–SD a pravděpodobného příštího slovenského premiéra Roberta Fica rozhodnutí Strany evropských socialistů (PES) pozastavit Smeru–SD členství.

Strana evropských socialistů (PES) pozastavuje členství slovenským stranám Smer–⁠SD Roberta Fica a Hlas–⁠SD Petera Pellegriniho. Odůvodnila to Ficovým „jasným odklonem od hodnot“ evropských socialistů. Šéf Smeru Robert Fico odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a vystupuje proti začlenění Kyjeva do NATO. Obavy vyvolalo také oznámení o vzniku koalice zmíněných dvou slovenských stran s nacionalisty ze SNS. Tu evropští socialisté označili za „krajně pravicovou“.

Turecký parlament ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance nejdříve v říjnu, až se poslanci znovu sejdou. Po summitu NATO ve Vilniusu to ve středu prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož citovala agentura Reuters. Důvodem jsou podle něj parlamentní prázdniny. Slíbil, že o ratifikaci budou poslanci jednat co nejdřív. Zároveň vyjádřil přání nakoupit stíhačky F-16 od USA a varoval Švédsko před dalšími útoky na korán. Švédské úřady v rámci svobody slova nezasahují proti jednotlivcům, kteří knihu veřejně pálí.

Jediné celostátní referendum v historii České republiky se konalo před dvaceti lety. Lidé v něm rozhodovali o vstupu země do Evropské unie. Pro začlenění do evropského společenství se tehdy vyslovilo sedmasedmdesát procent voličů. Ačkoliv už v té době politice hovořili o nutnosti zákona o všeobecném referendu, dodnes se tak nestalo.

Europoslanec Stanislav Polčák obnovil po osmi měsících své členství ve vládním hnutí STAN. Podle vyjádření na Twitteru doložil, že s kauzou kolem pražského dopravního podniku nemá nic společného. Polčák pozastavil členství v hnutí loni v červnu kvůli známosti s obviněným v kauze korupce v pražském dopravním podniku a lobbistou Michalem Redlem. Kvůli kontaktům s Redlem tehdy rezignoval také ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že se domnívá, že jsme se ani více než 30 let po sametové revoluci nevyrovnali s minulostí z období socialismu. Šéf organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa si myslí, že oba kandidáti na prezidenta – tedy Andrej Babiš (ANO) i Petr Pavel, se při mluvení o své minulosti dopouštějí manipulací.

Kosovo tento týden požádá o vstup do Evropské unie, uvedl premiér Albin Kurti. Proces přijetí patrně potrvá dlouhá léta nebo i desetiletí a bude záviset na tom, zda se balkánské zemi podaří urovnat vztahy se Srbskem, které ji považuje za svou provincii, upozorňuje Reuters. O krok dál se posouvá Bosna a Hercegovina, jíž ministři členských zemí doporučili udělit status oficiálního kandidáta na členství.

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová oznámili, že jejich země požádá o členství v Severoatlantické alianci. Vstup své země do NATO v neděli podpořila i švédská vládní sociálnědemokratická strana. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ani americký prezident Joe Biden se v tuto chvíli nechystají na Ukrajinu. Ta vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Rusko pokračuje ve vyhošťování cizích diplomatů ze země. Za nežádoucí osoby prohlásilo některé pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin také telefonicky hovořil se šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem o jednání Moskvy s Kyjevem či o eskalaci izraelsko-palestinského napětí.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity sankce neobcházely. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na závěr summitu ve Francii navíc unijní lídři schválili text Versailleské deklarace slibující postupné odbourání závislosti na ruském plynu či výrazné zvýšení výdajů na obranu.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek nad ránem ukončili první den neformálního summitu ve francouzském Versailles. Pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu a ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem. Nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do řad bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Předsedkyně  Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová rovněž prohlásila, že Komise do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027.