Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
„S potěšením oznamuji, že Kazachstán, Ázerbájdžán, Spojené arabské emiráty, Maroko, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie, Uzbekistán a Kuvajt přispěly na balíček pomoci (Gaze) více než sedmi miliardami dolarů (asi 144 miliardami korun),“ sdělil Trump a dodal, že očekává příspěvky také od dalších zemí.
„Rada pro mír ukazuje, jak můžeme vybudovat lepší budoucnost a začínáme právě tady, v téhle místnosti,“ podotkl americký prezident ve svém projevu. Nespecifikoval ale, na jakou oblast působení nově vzniklé Rady pro mír bude finanční příspěvek Spojených států směřovat.
Trump doplnil, že Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) přislíbila více než 75 milionů dolarů (asi 1,5 miliardy korun) na podporu projektů v Pásmu Gazy, které budou souviset právě s fotbalem. Organizace spojených národů (OSN) má přispět dvěma miliardami dolarů (přibližně 41,2 miliardy korun) na humanitární pomoc.
Podle agentury AP bude na obnovu válkou zničeného palestinského teritoria potřeba přibližně 70 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun).
Na mír v Gaze mají dohlédnout vojáci Indonésie či Albánie
Pět států se zároveň dosud zavázalo vyslat své vojáky do Mezinárodních stabilizačních sil (ISF) pro Pásmo Gazy, oznámil také ve čtvrtek velitel ISF Jasper Jeffers. Jednotky pro mnohonárodní síly, které mají vést bezpečnostní operace a řídit snahy o demilitarizaci palestinského území po válce mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, poskytnou Indonésie, Maroko, Kazachstán, Kosovo a Albánie, upřesnil Jeffers. Dvě země se podle něj zavázaly vycvičit policisty – Egypt a Jordánsko.
Jednotky ISF budou nejprve nasazeny v Rafahu na jihu Pásma, kde začnou s výcvikem policistů, a poté budou „sektor po sektoru“ postupovat dál, upřesnil Jeffers. Dlouhodobým plánem je nasadit v regionu dvacet tisíc vojáků ISF a vycvičit dvanáct tisíc policistů, dodal.
Indonéský prezident Prabowo Subianto ve čtvrtek také řekl, že jeho země poskytne do mezinárodních sil pro Gazu osm tisíc či více vojáků.
Zpravodaj: Konkrétních věcí zaznělo málo
Zpravodaj ČT v USA Václav Černohorský k vystoupení Trumpa řekl, že šlo o jeho typický projev. „Byl dlouhý, větvící se. (...) Konkrétních věcí zaznělo málo,“ uvedl zpravodaj.
„Nad praktickou implementací těchto věcí ale visí celá řada otazníků,“ podotkl s odkazem na případnou účast mezinárodních sil. Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek v této souvislosti podotkl, že je zásadní otázkou, jaké bude přesné složení těchto sil od jednotlivých států.
„Jestli pošlou vojáky, nebo spíše policejní či pohraniční jednotky. A nad tím vším se vznáší ještě větší otázka – jaký bude jejich mandát,“ upozornil s tím, že může jít o ostrahu hranic či pomocné síly pro distribuci potravin, nebo i jednotky, které budou mít za cíl eliminovat Hamás jako vojenskou sílu.
Černohorský s odkazem na pomoc Gaze ve výši sedmi miliard dolarů upozornil, že podle řady odhadů jde o zlomek toho, co nyní Pásmo Gazy pro svou rekonstrukci potřebuje. Aby peněz bylo více, je podle zpravodaje zásadní, aby například bohaté státy v regionu viděly, že klid zbraní v Pásmu Gazy má nějakou perspektivu. „A to v této chvíli rozhodně není jasné,“ poukázal.
Baar: „Krásné divadelní představení“
Politický a kulturní geograf Vladimír Baar podotkl, že šlo o„krásné divadelní představení plné optimismu a toho, jak je vše skvělé“. „Připomněl mi do značné míry i takové ty staré komunistické časy. Komunisté i Sovětský svaz také vždy mluvili o míru, jak chtějí mír a jak ho dosáhnou, když všichni budou hodní. Ono to bohužel tak jednoduché není. Víme, že ti, kteří mír nechtějí, tam (v Radě pro mír) nejsou,“ podotkl Baar s tím, že jde například o četné nevládní komunity – jako je Hamás.
Podle Baara se na Blízkém východě neudálo ani to nejzákladnější, jako je odzbrojení Hamásu. „Nemyslím si, že Trump dělá dobře, když rozšiřuje své portfolio na celý svět, protože vše bude závislé na tom, jak se mu podaří docílit míru na Blízkém východě,“ míní expert. Podotkl, že si také nedovede představit, že do Gazy vstoupí vojáci, které v rámci stabilizačních sil přislíbila například již zmíněná Indonésie.
„Pokud tam bude ozbrojený Hamás, tak tam podle mě nikdo nevstoupí, takže celá organizace se bude potýkat s podobným problémem jako OSN – kdo bude vynucovat to, co by si ti členové přáli? To bude alfa a omega celé její existence,“ dodal politický a kulturní geograf.
K Radě pro mír, která se má vedle Gazy zaměřit i na řešení dalších konfliktů, se zatím připojilo 27 zemí. Zakládající dokument v lednu ve švýcarském Davosu podepsali mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
K dalším členům patří třeba Izrael, Pákistán či Spojené arabské emiráty. Ze zemí Evropské unie v ní zasednou jen Maďarsko a Bulharsko. Další, včetně Česka, Slovenska či Itálie, budou zatím v roli pozorovatelů.
Ohledně Íránu se Trump prý rozhodne do deseti dní
Trump také v obsáhlém projevu zmínil i současné „dobré“ rozhovory s Teheránem, zopakoval nicméně, že Írán nesmí vlastnit jadernou zbraň. Pokud dohoda nebude, bude zle, varoval šéf Bílého domu.
Spojené státy v oblasti Blízkého východu v posledních dnech výrazně navýšily svou vojenskou a leteckou sílu a Trump opakovaně pohrozil Íránu vojenským úderem, pokud se nevzdá svých jaderných ambicí i obohacování uranu. Írán tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně k mírovým účelům.
„Vedeme dobré rozhovory. V průběhu let se ukázalo, že s Íránem není snadné uzavřít smysluplnou dohodu. Tu musíme uzavřít, jinak se stanou špatné věci,“ varoval Trump. „Možná budeme muset jít o kus dál, možná ne, možná dohodu uzavřeme. To se pravděpodobně dozvíte během příštích deseti dnů,“ dodal.
Miliardy za stálé členství
Trump pozvánku do organizace, které bude předsedat a jíž chce podle kritiků vytvořit konkurenci OSN, rozeslal asi šedesáti zemím. Agentura Reuters dříve uvedla, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou rady a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun), jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
AP píše, že k Radě pro mír se na setkání připojilo 27 zemí, celkem se ho zúčastnili zástupci více než 50 států. Ve Washingtonu byl například izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, maďarský premiér Viktor Orbán, albánský premiér Edi Rama nebo turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. V roli pozorovatelů se zúčastnili mimo jiné zástupci Slovenska či Itálie, Česko z této pozice zastupoval ministr Macinka.
Bílý dům už oznámil, že v Radě pro mír zasedne americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Orgán má kontrolovat aktivity výboru složeného z palestinských technokratů, který bude přechodně spravovat Gazu, kde má nahradit Hamás. Podle agentury Reuters by se přitom pole působnosti Rady pro mír mělo postupně rozšířit i mimo Gazu.
Macinka: „V otázce Gazy jde víc než o mír“
Šéf české diplomacie Macinka (Motoristé), který na první zasedání nové organizace vyrazil v roli pozorovatele, řekl, že rada mluví v souvislosti se situací v Pásmu Gazy především o rekonstrukci a následné obnově oblasti, nikoliv pouze o míru. Debatu Macinka označil za zajímavou. Stejným slovem popsal i status pozorovatele.
Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že Česko o vstupu nyní neuvažuje. Počkat chce na postoje spojenců v EU a NATO. O případném vstupu by rozhodovaly sněmovna i Senát, bylo by to složité, sdělil premiér. To samé tvrdí i Macinka, Česku tak podle něj stačí role pozorovatele.
Podle prezidenta Petra Pavla by se tuzemsko mělo k celé věci vyjádřit až podle podmínek a případných pravomocí rady. Nikdo dosud neviděl statut nebo mandát rady, neví se o ní skoro nic, řekl v minulosti.
Američtí představitelé již dříve sdělili, že nový subjekt nemá zcela nahradit OSN. Jeden z úředníků podle AP naznačil, že by plán spíše mohl světovou organizaci podnítit k akci.
