Demokratičtí senátoři řeší možný americký zásah íránské školy

Desítky amerických demokratických senátorů požadovaly od vlády prezidenta Donalda Trumpa odpovědi na množící se informace o tom, že by USA byly zodpovědné za únorový útok na íránskou dívčí školu. Napsala to agentura AP. Stanice CNN píše o tom, že americká armáda instituci zasáhla omylem pravděpodobně kvůli zastaralým informacím o nedaleké námořní základně. Zásah školy si tehdy podle íránských médií vyžádal životy nejméně 168 dětí a čtrnácti učitelů.

Úder zasáhl 28. února školu u základny íránských revolučních gard ve městě Mináb na jihu Íránu. Budova školy byla součástí vojenského komplexu až do roku 2017, kdy byla postavena nová zeď oddělující oba objekty. Trump zpočátku obvinil z útoku Írán, později řekl, že si není jistý, kdo za něj může. Nakonec uvedl, že přijme výsledky vyšetřování Pentagonu.

Deník The New York Times přišel ve středu se zjištěním, že podle předběžného vyšetřování jsou za útok zodpovědné právě USA.

V dopise se více než 45 senátorů ptá ministra obrany Petea Hegsetha, zda jsou USA za útok zodpovědné a jakou prvotní analýzu budovy školy udělaly. Ozvali se také někteří republikánští senátoři, jako například Kevin Cramer. „Vyšetřování musí jít až na dřeň a poté je nutné si přiznat, jestli víte, čí je to vina. Pokud za tím stojí USA, armáda musí udělat vše, co je v jejích silách, aby tyto chyby v budoucnu napravila. Ale už to nejde vzít zpátky,“ uvedl Cramer.

Zásah tomahawkem

Satelitní analýza podle AP ukazuje, že škola, stejně jako další cíle zasažené ve stejný den, měla ze vzduchu viditelné rysy, které mohly být označovány jako civilní objekty ještě předtím, než byly zasaženy. V pondělí se navíc objevily informace, že použitá zbraň byla identifikována jako střela s plochou dráhou letu Tomahawk, kterou v tomto konfliktu podle dostupných informací využívají pouze USA. Tomahawk dopadl na vojenský komplex poté, co ze školy již stoupal kouř.

Satelitní snímky ukazující pravděpodobné místo zásahu
Zdroj: 2026 Planet Labs PBC/Handout via Reuters

Mezinárodní právo upravující válčení zakazuje útoky na stavby, vozidla a osoby, které nejsou vojenskými cíli a bojovníky. „Blízkost školy k platnému vojenskému cíli nemění její status coby civilního objektu,“ zůdraznila Elise Bakerová z washingtonského think-tanku Atlantic Council.

Pokud se potvrdí, že za útokem stojí USA, podle AP půjde o jednu z nejtragičtějších událostí s civilními oběťmi, kterou americké vojenské operace za posledních dvacet let způsobily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 2 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 4 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 5 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 8 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...