Tomahawk

Výroky republikánského kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa k válce mezi Ruskem a Ukrajinou vyvolávají v Bruselu či některých evropských státech nejistotu, jak by se USA pod jeho vedením postavily k tomuto konfliktu. Zejména to, zda by mohlo dojít k narušení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu. Evropské zbrojovky sice zrychlují výrobu, stále ale zdaleka nepokrývají potřeby vojáků na frontě.

Pentagon v úterý potvrdil, že v Kurské oblasti je malý počet vojáků ze Severní Koreje. Rusové mezitím dál útočili na Ukrajinu, bombový útok na Charkov v noci na úterý poničil významnou architektonickou památku označovanou za první sovětský mrakodrap. Ruská armáda ostřelovala i další ukrajinská sídla. Hlásí také další postup v Doněcké oblasti a dobytí města Selydove, což Kyjev nepotvrdil.

Americké a britské síly v pondělí zaútočily na několik stanovišť jemenských povstalců, včetně cílů v blízkosti letiště u jemenské metropole Saná, uvedlo britské ministerstvo obrany. Pentagon oznámil, že cílem byly podzemní sklady, munice a další vojenské pozice. Jde o další z řady odvetných úderů, jimiž Spojené státy spolu s Británií reagují na útoky šíitských rebelů podporovaných Íránem na lodní dopravu v Rudém moři, uvedla agentura AP.

Nejméně čtyři rakety podle Soulu opět vypálila Severní Korea. Japonsko kvůli tomu vyhlásilo poplach ve třech prefekturách. Původně japonské úřady informovaly o tom, že jedna střela přeletěla nad severem Japonska, což ale později popřelo ministerstvo obrany, podle kterého se raketa ztratila z radarů nad Japonským mořem. Severní Korea palbu nekomentovala.

Americký prezident Joe Biden ve středu schválil vyslání dalších vojáků do východní Evropy. Podle mluvčího Pentagonu by jich měly být dva tisíce. Kromě toho USA přesunou tisíc svých vojáků, kteří jsou nyní v Německu, do Rumunska. Krok Spojených států uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, Rusko označilo jednání USA za neopodstatněné a ničivé. Spojené státy také sdělily Rusku, že jsou s ním ochotny diskutovat o oboustranných bezpečnostních opatřeních.

Rusko je připraveno vojensky a technicky odpovědět na „agresivní politiku Západu“, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin s tím, že Moskva bude tvrdě reagovat na nikoliv přátelské kroky. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg chce s Kremlem zahájit dialog. V brzkém termínu hodlá svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Zdůraznil opět, že Ukrajina je suverénní zemí.