Tomahawk

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že neuvažuje o dodání amerických střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině, o které napadená země žádá. Šéf Bílého domu to prohlásil na palubě prezidentského letounu, píší tiskové agentury. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má právě Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským vládcem Vladimirem Putinem uprostřed ruské války na Ukrajině. Podle webu CNN to po středeční schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

Ruské drony ve středu zasáhly mateřskou školu v Charkově, uvedl starosta města Ihor Terechov. Všech 48 dětí podle něj přežilo v jednoduchém úkrytu. Jeden člověk ovšem při útoku v Charkově zemřel. Prezident země Volodymyr Zelenskyj dříve informoval o šesti obětech ruských nočních útoků, které mířily na Kyjev i další města. Rusové útočili brzy poté, co ukrajinská armáda informovala o zásahu ruského chemického závodu v Brjanské oblasti. Exploze se ozvaly také v továrně na munici v Mordvinsku a rafinerii v Dagestánu.

Ruský vládce Vladimir Putin během posledního hovoru s prezidentem USA Donaldem Trumpem naznačil, že je ochoten vzdát se částí ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti, které ruské síly částečně okupují, výměnou za celou Doněckou oblast. Píše to deník The Washington Post (WP) s odkazem na dva vysoce postavené americké činitele. Podle informací deníku Financial Times (FT) Trump v pátek vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k přijetí ruských podmínek. Putin údajně pohrozil „zničením“ Ukrajiny, pokud podmínky nesplní.

Šéf Kremlu Vladimir Putin během srpnového setkání na Aljašce poučoval prezidenta Donalda Trumpa o ruských středověkých a raně novověkých vůdcích, čímž šéfa Bílého domu zaskočil. Píše to deník Financial Times (FT) s odkazem na své zdroje. Trump ze summitu podle listu málem odešel poté, co Putin odmítl dohodu o příměří a požadoval, aby Ukrajina postoupila další území. Od té doby americká podpora Kyjeva sílí, podotýká FT.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil páteční jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem za produktivní. Hovořili spolu mimo jiné o protivzdušné obraně a bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Ukrajina po USA žádala také střely dlouhého doletu Tomahawk, o nich je podle ukrajinského prezidenta potřeba dále jednat. „Sázíme na to, že Trump donutí (ruského vládce Vladimira) Putina válku ukončit,“ sdělil rovněž Zelenskyj, který po jednání podle ukrajinských zdrojů telefonicky hovořil s evropskými lídry.

Pokud by americký prezident Donald Trump dodal Kyjevu pár desítek střel s plochou dráhou letu Tomahawk, mohlo by to zásadním způsobem snížit výkon ruské ekonomiky, míní vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. „A to tím, že se zničí několik dalších desítek rafinérií v Rusku,“ objasnil v Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč. USA podle Kopečného mají vůli střely Ukrajině poskytnout. Co však trápí nejen Spojené státy, ale i Evropu, je, že v momentě, kdy se konečně naskytne politická vůle, zjistíme, že nevíme, jak danou věc udělat, případně v jakém počtu zbraně dodat, myslí si.

Americký prezident Donald Trump se má v pátek v Bílém domě setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten neskrýval, že hodlá Trumpa požádat o další rakety Patriot k posílení protivzdušné obrany a také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Ve čtvrtek Trumpovi zavolal ruský vládce Vladimir Putin, aby jej od dodávky tomahawků Ukrajině odradil.

Rusko v noci na pátek podniklo rozsáhlý dronový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih, informoval podle ruského serveru stanice BBC náčelník vojenské správy Oleksandr Vilkul. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který přistál ve Washingtonu na setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, v reakci na ruský útok uvedl, že Rusko terorizuje život na Ukrajině. Ruské úřady podle BBC informovaly o ukrajinském raketovém útoku na město Soči.

Americký prezident Donald Trump prý možná řekne ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že pokud válka neskončí, mohl by bránící se Ukrajině poskytnout naváděné střely Tomahawk s plochou drahou letu. Jeho prohlášení cituje agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v neděli zmínil telefonický hovor s Trumpem – a to podruhé za dva dny. Kreml vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem hovořil právě o možném poskytnutí střel Tomahawk.

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům na energetickou infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Americký deník také uvedl, že USA uvažují o dodání střel Tomahawk a Barracuda a dalších amerických střel odpalovaných ze země a ze vzduchu, které mají dolet okolo 800 kilometrů.

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.

Výroky republikánského kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa k válce mezi Ruskem a Ukrajinou vyvolávají v Bruselu či některých evropských státech nejistotu, jak by se USA pod jeho vedením postavily k tomuto konfliktu. Zejména to, zda by mohlo dojít k narušení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu. Evropské zbrojovky sice zrychlují výrobu, stále ale zdaleka nepokrývají potřeby vojáků na frontě.

Pentagon v úterý potvrdil, že v Kurské oblasti je malý počet vojáků ze Severní Koreje. Rusové mezitím dál útočili na Ukrajinu, bombový útok na Charkov v noci na úterý poničil významnou architektonickou památku označovanou za první sovětský mrakodrap. Ruská armáda ostřelovala i další ukrajinská sídla. Hlásí také další postup v Doněcké oblasti a dobytí města Selydove, což Kyjev nepotvrdil.

Americké a britské síly v pondělí zaútočily na několik stanovišť jemenských povstalců, včetně cílů v blízkosti letiště u jemenské metropole Saná, uvedlo britské ministerstvo obrany. Pentagon oznámil, že cílem byly podzemní sklady, munice a další vojenské pozice. Jde o další z řady odvetných úderů, jimiž Spojené státy spolu s Británií reagují na útoky šíitských rebelů podporovaných Íránem na lodní dopravu v Rudém moři, uvedla agentura AP.

Nejméně čtyři rakety podle Soulu opět vypálila Severní Korea. Japonsko kvůli tomu vyhlásilo poplach ve třech prefekturách. Původně japonské úřady informovaly o tom, že jedna střela přeletěla nad severem Japonska, což ale později popřelo ministerstvo obrany, podle kterého se raketa ztratila z radarů nad Japonským mořem. Severní Korea palbu nekomentovala.

Americký prezident Joe Biden ve středu schválil vyslání dalších vojáků do východní Evropy. Podle mluvčího Pentagonu by jich měly být dva tisíce. Kromě toho USA přesunou tisíc svých vojáků, kteří jsou nyní v Německu, do Rumunska. Krok Spojených států uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, Rusko označilo jednání USA za neopodstatněné a ničivé. Spojené státy také sdělily Rusku, že jsou s ním ochotny diskutovat o oboustranných bezpečnostních opatřeních.

Rusko je připraveno vojensky a technicky odpovědět na „agresivní politiku Západu“, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin s tím, že Moskva bude tvrdě reagovat na nikoliv přátelské kroky. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg chce s Kremlem zahájit dialog. V brzkém termínu hodlá svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Zdůraznil opět, že Ukrajina je suverénní zemí.