Válka s Íránem, která začala koncem února, výrazně vyčerpala zásoby některých klíčových a velmi drahých zbraní americké armády. Podle představitelů vlády i Kongresu to snížilo připravenost USA čelit potenciálním protivníkům, jako jsou Rusko a Čína, napsal deník The New York Times (NYT) s odkazem na interní odhady Pentagonu a informace od zákonodárců.
Spojené státy od začátku konfliktu spotřebovaly podle NYT přibližně 1100 vysoce přesných střel dlouhého doletu typu JASSM-ER, které byly původně určeny pro případný konflikt s Čínou. To se blíží počtu, který USA mají ještě k dispozici ve svých zásobách. Armáda zároveň vystřelila více než tisíc střel Tomahawk, tedy zhruba desetinásobek ročního nákupu. Použila také přes 1200 raket systému protivzdušné obrany Patriot, který je určen k ničení letadel a balistických střel. Loni jich přitom bylo v USA vyprodukováno jen šest set. Cena raket Patriot přesahuje čtyři miliony dolarů (asi 83,5 milionu korun) za kus.
Tomahawky, jejichž cena za kus je přibližně 3,6 milionu dolarů (asi 75 milionů korun), jsou střely s plochou dráhou letu na delší vzdálenost, které USA široce používají od první války v Perském zálivu v roce 1991. Zůstávají klíčovou municí pro potenciální budoucí konflikty, včetně případné války v Asii. Střela JASSM-ER stojí zhruba 1,1 milionu dolarů (asi 22,9 milionu korun).
Podle dvou nezávislých analýz dosahují náklady na 38denní válku až jedné miliardy dolarů (zhruba 21 miliard korun) denně. Bílý dům odmítl poskytnout odhady. Vládní představitelé nicméně po prvních dvou dnech konfliktu informovali zákonodárce, že armáda použila munici v ceně 5,6 miliardy dolarů (asi 116,6 miliardy korun).
Pentagon oficiálně nezveřejnil podrobnosti o spotřebě munice. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová tvrzení o nedostatku zbraní odmítla s tím, že Spojené státy mají dostatečné zásoby k obraně země i k vedení vojenských operací. Podobně se vyjádřil i mluvčí Pentagonu Sean Parnell, který odmítl komentovat konkrétní údaje s odvoláním na bezpečnost operací.
Zbrojaři chtějí dlouhodobou jistotu, kterou zatím nemají
Podle demokratického senátora Jacka Reeda může při současném tempu výroby trvat roky, než se zásoby doplní na původní úroveň. Analytici upozorňují, že některých druhů munice a protiraketové obrany měly USA nedostatek už před válkou a že situace je nyní ještě horší.
Někteří republikáni, včetně předsedy senátního podvýboru financujícího Pentagon Mitche McConnella, prosazují zvýšení výdajů na výrobu munice už několik volebních období. Ministr obrany Pete Hegseth si stanovil tento cíl během svého funkčního období za prioritu.
Pozici Pentagonu komplikuje podle vládních představitelů skutečnost, že ministerstvo obrany čeká na schválení dodatečného financování Kongresem, než bude moci zaplatit zbrojařům za doplnění spotřebovaných zbraní. Vedení úřadu oznámilo v lednu uzavření sedmileté dohody s hlavními dodavateli, včetně společnosti Lockheed Martin, o zvýšení výrobních kapacit.
Dohoda předpokládala čtyřnásobné navýšení produkce přesně naváděné munice a protiraketových systémů THAAD. Výrobci z obranného sektoru souhlasili s navýšením výroby výměnou za dlouhodobé objednávky. To se však nestalo, protože Pentagon měl problém vyčlenit na to nezbytné finance.
Armáda závisí na drahém vybavení, část navíc musela obětovat
Válka podle NYT zároveň odhalila závislost americké armády na velmi drahé přesné munici a vyvolala debatu o potřebě rychleji vyvíjet levnější alternativy, například útočné drony.
Armáda také řeší neočekávané náklady na poškozená a zničená letadla. Během operace elitní jednotky Navy SEAL Team 6 na záchranu sestřeleného pilota v Íránu musela zničit dvě nákladní letadla MC-130 a nejméně tři vrtulníky MH-6 poté, co se příďový podvozek letadel zasekl v mokrém písku provizorní přistávací dráhy. Tři náhradní letouny nakonec letce a komanda přepravily do bezpečí, ale Pentagon nechtěl, aby se citlivá technologie z nefunkčních strojů dostala do íránských rukou. Plukovník námořní pěchoty ve výslužbě a poradce v Centru pro strategická a mezinárodní studia Mark F. Cancian odhadl celkové náklady na tato ztracená letadla na přibližně 275 milionů dolarů (zhruba 5,7 miliardy korun).
Americké manévry mají globální dopad
Napětí pociťují i američtí velitelé v Evropě, kde podle informací Pentagonu došlo k omezení některých cvičení a oslabení schopnosti čelit Rusku. Vysoké operační tempo a přesuny techniky podle NYT zatěžují i údržbu vybavení a personál.
Už před začátkem války s Íránem přesměrovali američtí vojenští velitelé údernou skupinu letadlové lodě USS Abraham Lincoln z Jihočínského moře na Blízký východ. Od té doby byly do tohoto regionu z Pacifiku vyslány dvě expediční jednotky námořní pěchoty, každá s přibližně 2200 mariňáky. Pentagon také přesunul sofistikované systémy protivzdušné obrany z Asie, aby posílil ochranu před íránskými drony a raketami.
Mezi přesměrované zbraně patří rakety Patriot a komponenty ze systému THAAD v Jižní Koreji – jediném asijském spojenci, který hostí pokročilý systém protiraketové obrany nasazený Pentagonem k boji proti rostoucí severokorejské raketové hrozbě.
