Výzbroj

Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na nákup německých tanků Leopard 2 A8. V první fázi nakoupí 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlenilo na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2 A8 by měla tuzemská armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.

Na summitu v Praze se ve čtvrtek setkali velitelé vzdušných sil z dvaceti zemí. Tématem jejich hovoru bylo, jakým způsobem zajistit bezpečné nebe nad celým evropským kontinentem. Posílení protivzdušné obrany je i jedním z cílů postupné modernizace české armády.

Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.

Armáda má brzy dostat ke zkouškám nová francouzsko-česká děla i raketový systém z Izraele. Dodávky jsou následně plánované v příštích dvou letech. Do výzbroje a infrastruktury má jít letos celkem 66 miliard. Pokračovat budou i splátky objednaných letounů F-35 nebo bojových vozidel pěchoty. Resort obrany pokračuje také v nákupech munice. Mimo to pořídí rovněž třeba stany pro vojáky v poli. Ti by se měli dočkat také vybavení, které už několik let chybí – například balistické vesty. Vzdušné síly pak očekávají dva střední transportní letouny C-390 Millenium.

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.

Od roku 2022 plném zvratů, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se fronta války ustálila a situace na bojišti je už dva roky téměř totožná. Jde o opotřebovávací konflikt, který stojí obě strany obrovské množství životů i výzbroje. Ruská armáda nadále velmi pomalu, ale vytrvale postupuje. Za každý kilometr čtvereční obsazeného území platí Moskva obrovskou cenu, je ale nadále ochotná v tom pokračovat. Technologicky jsou na tom obě strany konfliktu stejně, Rusové ovšem disponují výrazně větším množstvím živé síly i munice.

Ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách na Karlovarsku cvičí 73. tankový prapor poprvé s novými tanky Leopard 2 A4. Cvičení s názvem Tasmanian Lizard II prověřuje především vedení bojové činnosti a schopnost střelby nově zaváděného hlavního bojového tanku Armády ČR (AČR), řekl náčelník generálního štábu AČR Karel Řehka.

Do Česka ve čtvrtek dorazily dva nové americké vrtulníky UH-IY Venom pro českou armádu. Jde o poslední z celkem dvanácti strojů systému H1 pořízených na základě mezivládní dohody z roku 2019. Osm Venomů a čtyři stroje AH-1Z Viper tak nahradí ruské Mi-24V/35. Česká republika je koupila za 14,6 miliardy korun bez DPH.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.

Systém nákupu výzbroje pro armádu není efektivní, vyzbrojování se tak proti plánům prodlužuje a prodražuje, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil peníze, které v letech 2017 až 2020 vydalo ministerstvo obrany na výzbroj české armády. Podle něj obrana porušila při uvedených nákupech v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo ale nesouhlasí s tím, že se vyzbrojování armády prodlužuje a prodražuje, podle něj k takovému závěru nelze dojít na základě kontroly jen vzorku zakázek.

Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na modernizaci tanků T-72M4CZ. Za technické zhodnocení 33 strojů zaplatí 1,098 miliardy korun včetně DPH. Modernizaci zajistí státní podnik VOP CZ. Ministerstvo obrany to uvedlo na svém webu s tím, že se životnost tanků prodlouží do roku 2030.

Všechny bojové jednotky české armády dostanou útočné pušky Bren 2. Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s Českou zbrojovkou na nákup dalších šestnácti tisíc kusů. Celkem tato výzbroj bude stát více než dvě miliardy korun.

Po kritice, které čelí ministerstvo obrany kvůli zakázce na radary i jiným nákupům, rezignoval náměstek pro vyzbrojování Filip Říha. Ve funkci byl jen rok a měsíc, i jeho předchůdce přitom podle premiéra Andreje Babiše (ANO) skončil kvůli radarům. Na Říhův odchod upozornily Lidovky.cz. Sekci vyzbrojování prozatím povede ředitel odboru řízení a podpory Lubor Koudelka.

Českou armádu letos čekají největší nákupy vojenské techniky v novodobé historii. V roce 2020 chce uzavřít strategické smlouvy na nákup výzbroje a výstroje v hodnotě rekordních 73 miliard korun, což je skoro dvakrát více než v roce minulém. Rozhodnout se má také o dosud vůbec největší zakázce – na pořízení nových bojových vozidel pěchoty má jít 50 miliard.

V létě 1939, když Polsko nakonec po několika odkladech vyhlásilo mobilizaci, řada jeho letadel byla zastaralá a k boji se vůbec nehodila, podobně jako slabé a málo pancéřované tanky. Navíc pro řadu vojáků na skladech chyběly dokonce i stejnokroje. „Zdá se to triviální, ale voják bez uniformy není voják,“ vysvětluje v rozhovoru pro web ČT24 vojenský historik Jiří Plachý. Nedostatek peněz se promítal do všech oblastí válečného konfliktu na polské straně, pokud srovnáváme její vojenské síly s německými na samém začátku druhé světové války, míní.