Puška Bren do každé bojové jednotky. Armáda posiluje výzbroj

Nahrávám video

Všechny bojové jednotky české armády dostanou útočné pušky Bren 2. Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s Českou zbrojovkou na nákup dalších šestnácti tisíc kusů. Celkem tato výzbroj bude stát více než dvě miliardy korun.

Útočné pušky Bren 2 začala armáda zavádět do výzbroje před čtyřmi lety. Vojáci je používají i při ostrém nasazení na misích v Afghánistánu, v Iráku nebo v Mali. Na rozdíl od staršího modelu jsou o půl kila lehčí, kratší a mají jednodušší obsluhu.

Za přednost vojáci považují i jejich odolnost v nepříznivých podmínkách a upozorňují na to, že Breny české armádě závidí i západní jednotky – aspoň tak o nich totiž mluví Šimon Petříček z mechanizovaného praporu v Žatci, který s puškou sloužil v zahraniční operaci po boku litevských, německých a nizozemských jednotek.

„Zbraně, kterými disponují oni, jsou úplně rozdílné,“ upozorňuje. „Byli překvapení ovládacími prvky a hlavně tím, že ta zbraň nemá vesměs žádné závady.“

Za vývojem útočné pušky stojí bývalý voják Martin Šanda, který byl několik let příslušníkem speciálních sil české armády SOG a bojoval i v Afghánistánu. V uherskobrodské zbrojovce pracuje jako produktový ředitel a na nový Bren přenesl i své zkušenosti z bojů proti talibanským povstalcům v provincii Hílmand.

„Touto puškou voják získává značnou převahu na bojišti, a to jak na krátké, tak na střední vzdálenosti,“ říká a dodává: „Udělal jsem si ji pro sebe – do války, kam už se asi nepodívám.“

Přezbrojování má skončit za pět let

České útočné pušky řady Bren mají dobrý zvuk i v zahraničních sborech, používají je policisté a vojáci z více než čtyřiceti zemí. Ve své výzbroji je má třeba mexická protidrogová jednotka nebo zásahová jednotka francouzského četnictva, které je používají proti ozbrojeným útočníkům v neprůstřelných vestách.

V Česku je nákup nových kusů součástí rámcové smlouvy na nákup až 39 tisíc různých zbraní, kterou ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou letos v dubu. Vedle Brenů chce pořídit také přes 21 tisíc pistolí CZ P-10, přes šestnáct stovek podvěsných granátometů CZ 805 G1 a téměř 100 kusů PDW CZ Scorpion.

Přezbrojení bojových útvarů české armády má skončit v roce 2025. „Útočná puška Bren 2 je nejmodernější puškou, kterou jsme schopni vybavit naše vojáky,“ uzavírá pak Jiří Pazděra ze sekce rozvoje sil Armády České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 1 hhodinou

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 7 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.