Armáda

Bojiště na Ukrajině se za poslední rok stalo pro obě strany zcela přehledným. Klasické útočné operace klesly na minimum, klíčové je masivní nasazení dronů, a tedy i jejich rozvoj. Ukrajina jen v lednu tohoto roku nasadila drony ve více než sedmi tisících misí, především pro logistické úkoly na frontě. Štáb ČT natáčel nedaleko bojové linie v Záporožské oblasti.

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Trump se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotovaly.

V čele Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany bude od 1. března stát plukovník Tomáš Krampla. Ten u nich dlouhodobě působil a za nasazení v Afghánistánu dostal medaili Za hrdinství. Jednotky má přebudovat tak, aby dokázaly reagovat na aktuální hrozby. Krampla ve funkci nahradí Miroslava Hofírka.

Mexická armáda zabila šéfa kartelu Jalisco nová generace (CJNG) Nemesia Rubéna Osegueru Cervantese, oznámilo mexické ministerstvo obrany a potvrdilo tak dřívější informaci agentury AP. Spojené státy, které na drogového bosse přezdívaného El Mencho vypsaly mnohamilionovou odměnu a na jeho dopadení se zpravodajsky podílely, to označily za skvělou zprávu. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že situace je pod kontrolou a že je v kontaktu s guvernéry všech států.

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.

O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí. Meziročně podle výsledků průzkumu vzrostl počet lidí, kteří důvěřují v úroveň české armády a současně oslabila skepse vůči smysluplnosti nákladů na obranu i možnosti rozhodovat o obraně České republiky samostatně bez hlavní role velmocí.

Ředitel sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany Petr Šnajdárek zatím nedostal nabídku na post šéfa generálního štábu, ani s ní nepočítá. Na otázku, zda by ji přijal, odpověděl, že ne. „Myslím si, že jsou jiní kolegové – kandidáti, kteří jsou připravenější a zkušenější zastávat tento nejvyšší armádní post,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou. Šnajdárek také míní, že reakce Česka na bezpečnostní výzvy se za poslední období poměrně zrychlila. Důležité je podle něj vybudování robustní sítě pro sdílení dat a informací, kde je možné při ztrátě jednoho typu spojení přejít na další. Za nákupem amerických letounů F-35 jednoznačně stojí, pomohou podle něj k vzájemné komunikaci mezi spojenci NATO a také synchronizovat postup v obraně.

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.

Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů. Píše to agentura AFP. Děje se tak v situaci, kdy anonymní zdroje z americké administrativy dávají najevo, že by prezident Donald Trump mohl nařídit údery na Írán. Podle CNN by takový útok mohl nastat už o víkendu, ale Trump ještě neučinil konečné rozhodnutí.

Kanada se rozhodla zrychlit tempo růstu výdajů na obranu. Premiér Mark Carney oznámil, že země dosáhne dvouprocentního podílu na hrubém domácím produktu už letos na jaře, tedy o deset let dříve, než bylo původně plánováno. Země, kterou USA a další spojenci kritizují za nedostatečné výdaje v této oblasti, chce také posílit domácí obranný sektor. Aktuálně vynakládá zhruba sedmdesát procent rozpočtu na americké zbraně a zbytek na domácí produkci. Ottawa chce tento poměr během dekády otočit.

Severoatlantická aliance v Německu procvičuje jednotky schopné rychlého nasazení na největším aliančním cvičení roku Steadfast Dart 2026. Testuje se proces aktivace, přesun napříč evropským prostorem, rozmístění jednotek i jejich společné působení. Zapojuje se přes deset tisíc vojáků z jedenácti členských států NATO včetně komanda ze 43. výsadkového pluku z Chrudimi, které má plnit úkoly v přední linii.

Pokud by se zrušil nákup amerických stíhaček F-35 pro českou armádu, vznikla by škoda asi třicet miliard korun, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Nová vláda v projektu pokračuje, i když zástupci vládních hnutí ANO a SPD před volbami mluvili o jeho přehodnocení a zrušení. Babiš také v úterý zpochybnil plány na růst rozpočtu ministerstva obrany v příštích letech, které v úterý při jednání sněmovního výboru pro obranu prezentoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Velké polemiky vyvolal nedělní incident, při kterém dav ultraortodoxních židů napadl vojačky izraelské armády. Armáda v pondělí uvedla, že uniformované ženy šly navštívit jednoho rekruta. Právě odmítání povinné vojenské služby vyvolává rostoucí protesty ultraortodoxní komunity, které štěpí izraelskou společnost. Ultraortodoxní židé považují odvody za ohrožení svého životního a náboženského stylu.

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.

Americká armáda uvedla, že v Karibiku zaútočila na další loď. Zabila při tom tři lidi, které označila jako „narkoteroristy“. O úderu armáda v noci na sobotu informovala na síti X.

Americká armáda uvedla, že ve čtvrtek zlikvidovala ve východním Pacifiku loď a zabila dva lidi, které označila za pašeráky drog. Počet lidí, kteří zemřeli při amerických úderech na lodě pašující podle Washingtonu ve vodách u Latinské Ameriky narkotika, tím vzrostl na nejméně 128, napsala agentura AFP.

O strategii rozvoje a výstavby armády a nastavení vzájemné spolupráce a komunikace jednal ve čtvrtek odpoledne na Pražském hradě prezident Petr Pavel s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Jednání trvalo zhruba hodinu a půl, Zůna ani Řehka po jeho skončení však neposkytli vyjádření.

Vláda podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila i s novelou s odložením navýšení životního minima, oznámil po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Novely musí ještě schválit sněmovna a Senát a podepsat prezident.

Pákistánská armáda od pátečního večera zabila 145 ozbrojenců po útoku v jihozápadní provincii Balúčistán, kde povstalci připravili o život 31 civilistů a sedmnáct členů bezpečnostních složek. Informuje o tom agentura Reuters. O kontrolu nad Balúčistánem, který je bohatý na ropu a nerostné suroviny, svádějí separatisté boj s bezpečnostními silami už více než dvacet let.

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.

Kurdové s Damaškem uzavřeli novou dohodu o příměří, podle které se jejich síly postupně začlení do syrské armády a policie, oznámila v pátek Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF). Dohoda podle agentury AFP bere Kurdům naději, že se jim podaří obnovit autonomii na severovýchodě Sýrie, kterou vyhlásili během občanské války mezi lety 2011 a 2024 a kterou předchozí ani současná syrská vláda neuznaly.

Ve východoněmecké Lužici trénuje spolková armáda komunikaci s civilisty pomocí letáků shozených ze vzduchu. Lidi vyzývá, aby informace o místě nálezu poslali bundeswehru. Varování o probíhajícím cvičení dostaly i úřady v Česku, protože i tam by mohl vítr tiskoviny zanést. Vloni vyvolaly zatoulané tiskoviny pozdvižení v nedalekém Polsku. Tamní úřady měly problém ověřit, jestli se skutečně jedná o cvičení německé armády, a musela se zapojit i rozvědka. Na první pohled staromódní technika obstojí i proti rušičkám a v situaci, kdy není dostupný internet. Vojenský prostor Horní Lužice je k trénování shazování letáků vhodný díky absenci velkého letiště, neomezí tedy vzdušný provoz.