Armáda

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.

Ukrajina v noci na úterý provedla další dronový úder na rafinerii ve městě Tuapse v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska. Na místě vypukl rozsáhlý požár, prohlásil na síti Telegram místní gubernátor Veniamin Kondraťjev a dodal, že úřady evakuují obyvatele v okolí závodu. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, pravidelně podniká vzdušné údery na ruské vojenské a energetické objekty, aby tak snížila možnosti Moskvy financovat válku.

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.

Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo v Severoatlantické alianci, ani vojenské kapacity, které slíbilo pro společnou obranu zajistit. Pokud by tak činili všichni členové NATO, bude kolektivní obrana nefunkční, řekl v pondělí na konferenci televize CNN Prima News Money Money Money prezident Petr Pavel. Podle něj je přitom dostatečná obranná síla nejlepším způsobem, jak zamezit možné agresi cizího státu. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) řekl, že podle něj jsou rozhodující vojenské schopnosti, ne výše obranných výdajů.

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Od počátku své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu utrpělo Rusko trvalé ztráty zhruba milion a dvě stě tisíc vojáků, Ukrajina zhruba půl milionu, odhaduje nizozemská vojenská rozvědka MIVD. Ve své zprávě dále píše, že Moskva by mohla být připravená na regionální konflikt s NATO během jednoho roku po případném konci války s Ukrajinou.

Na Ukrajině vyvolala skandál situace vojáků ze 14. samostatné mechanizované brigády nasazených u Kupjansku v Charkovské oblasti. Server RBK-Ukrajina popisuje, že kvůli problémům se zásobováním neměli jídlo a vodu. Velitel brigády byl odvolán, informoval generální štáb.

Odolnost společnosti se stává klíčovým prvkem odstrašení i obrany a nelze ji budovat izolovaně v jedné instituci, ale napříč státem, ekonomikou i občanskou společností, řekl na alianční konferenci CASE26 náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil na to, že hranice mezi mírem, krizí a konfliktem se stírá a protivníci stále častěji působí pod prahem otevřené války.

Jde o výzbroj, která vyjde v součtu dráž než zatím rekordní nákup letounů F-35 – posílit má celá protivzdušná obrana. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) schválil příslušné vojenské doporučení, s rozvojem počítá příštích minimálně deset let. Ochranu před vzdušným napadením považuje za prioritu i opozice. Upozorňuje ale, že tomu neodpovídá rozpočet – a bez navyšování obranných výdajů to podle ní nepůjde.

Rusko se znovu pokouší zatáhnout Bělorusko do války proti Ukrajině, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích po poradě s hlavním velitelem armády. Poukázal na zprávy rozvědky o přeskupování ruských sil, pohybech vojsk v Bělorusku, výstavbě silnic a dělostřeleckých postavení u hranic s Ukrajinou.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek nepotvrdil, že jeho vláda chce do roku 2035 směřovat k naplnění závazku postupně zvyšovat obranné a související infrastrukturní výdaje až na pět procent HDP. Ve čtvrtek, po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem, přitom řekl, že Česko udělá vše pro splnění závazku. Rutte upozornil, že růst těchto výdajů ze strany spojenců je klíčový. Poslanci už v dubnu 2023 schválili zákon, podle kterého má stát každý rok dávat na obranu aspoň dvě procenta HDP, vláda však letos plánuje poslat na čistě vojenské výdaje o téměř 0,3 procenta HDP méně. Dvou procent vláda dosáhne jen díky bezmála dvaceti miliardám investovaných do dopravních staveb. Podíl čistě vojenských výdajů na HDP proto letos mírně klesne, což kritizuje sněmovní opozice. Babiš už oznámil, že kabinet plánuje zvýšit výdaje na obranu v příštím roce. O přesné částce se má rozhodnout v září při jednání o státním rozpočtu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Praze setkal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Předmětem jednání byly české alianční závazky a armáda. Česká vláda podle Babiše považuje obranyschopnost a závazky vůči NATO za prioritní. Udělá vše pro to, aby je splnila, prohlásil premiér. Kabinet přitom čelí kritice za výši výdajů na obranu. Babiš tvrdí, že obě strany mají rozdílné údaje o výdajích a jejich podílu na HDP, proto si je vymění. Podle Rutteho musí všichni alianční závazky plnit, zvyšování výdajů je klíčové.

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.

Severní Korea dosáhla „velmi významného“ pokroku ve schopnosti vyrábět jaderné zbraně, upozornil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle severokorejského režimu je vojenské využití jaderného programu jednou z priorit. Pchjongjang přitom dlouhodobě čelí řadě sankcí ze strany OSN.

Americké ministerstvo obrany urychluje práce na plánech pro možný vojenský zásah na Kubě. Připravuje se tak pro případ, že k operaci vydá rozkaz prezident USA Donald Trump. Píše o tom americký server USA Today, který se odvolává na informace dvou anonymních zdrojů. Trump dříve opakovaně naznačoval, že by USA mohly nad ostrovním státem převzít kontrolu.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterý večer na sociální síti Facebook zveřejnil rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem natočila Armáda ČR a o jehož zveřejnění se dohadovala s ministerstvem obrany. Řeči o týden trvající strašidelné cenzuře jsou jen další pohádkou o neexistujícím problému, uvedl k příspěvku Macinka. Pavel v závěru návštěvy Argentiny ocenil, že je šéf tuzemské diplomacie konzistentní v ochraně svobody slova.

Generální tajemník NATO Mark Rutte tento čtvrtek navštíví Česko, setká se s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle předsedy vlády se bude jednání týkat NATO, armády či českých aliančních závazků. Rutte přijede do Prahy necelé tři měsíce před plánovaným summitem NATO v Ankaře. Prezident Petr Pavel uvedl, že generální tajemník NATO většinou před summitem kontaktuje země, kde by mohl být problém.

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.

Japonsko snižuje úroveň vzájemných vztahů s Pekingem a připravuje se na vzájemný konflikt. V každoroční zprávě o diplomacii označuje Tokio Čínu nově pouze za důležitého souseda. Argumentuje tím, že Peking zesiluje jednostranný nátlak, například se snaží znepřístupnit klíčové suroviny. Dokument zmiňuje i incidenty s čínskými stíhačkami ve vzdušném prostoru. Japonsko proto na svém území rozmisťuje rakety a další zbraně.

Ministerstvo obrany odmítlo, že by armádě zakázalo zveřejnění rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem, který vznikl v rámci podcastu Kamufláž. Video mělo vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo. Podle resortu však armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu, který doposud sdílí s ministerstvem. O vzniku kanálu se však vedou interní diskuse a armáda měla podle obrany možnost odvysílat rozhovor na tom dosavadním. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas řekl, že se k této kauze armáda zatím vyjadřovat nebude.

Polští silničáři pokračují v rychlé výstavbě dálnic. Aktuálně už je v zemi otevřených na pět a půl tisíce kilometrů rychlostních komunikací – před pěti lety to bylo přibližně o tisíc kilometrů méně. Lidé především na jihu země ale už nyní horují za další komunikaci. Přejí si novou silnici, která by propojila české a ukrajinské hranice.

Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, upozornil web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Hrad následně označil za absurdní, že resort prezidenta cenzuruje.

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí". V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.