Francie zavede dobrovolnou vojenskou službu na deset měsíců

Francie od léta zavede desetiměsíční dobrovolnou vojenskou službu, která bude určena pro zájemce ve věku osmnácti a devatenácti let. Ve čtvrtek to v projevu na alpské vojenské základně ve Varces na jihovýchodě Francie oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil, že dobrovolníci budou sloužit výhradně na území své vlasti včetně zámořských teritorií, zahraničních vojenských misí se tak účastnit nebudou.

„Nová národní služba vznikne postupně, a to od nadcházejícího léta,“ řekl Macron. Už dříve v letošním roce sdělil, že Francie chce nabídnout mladým Francouzům novou možnost dobrovolně sloužit v armádě. Základní vojenskou službu, kterou 68milionová Francie ukončila v roce 1996, ale obnovit nechce.

Francouzskou armádu nyní tvoří 200 tisíc příslušníků v aktivní službě a přes 40 tisíc záložníků, což z ní po Polsku činí druhé největší ozbrojené síly v Evropské unii, uvedla AP. Do roku 2030 pak země chce navýšit počet rezervistů na 100 tisíc.

Francie plánuje v nadcházejících dvou letech dodatečné výdaje na obranu ve výši 6,5 miliardy eur (157 miliard korun). V roce 2027 pak chce země investovat do armády 64 miliard eur (1,5 bilionu korun).

Dobrovolně-povinnou službu chystají v Německu

Na podobě nové vojenské služby se shodly nedávno i německé vládní strany. Odvody budou plošné, zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“.

Cílem nového zákona je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. V původním návrhu ministra obrany Borise Pistoriuse bylo, že všichni muži po dosažení věku osmnácti let budou muset vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty by si pak vojsko mělo pozvat k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby by mělo být ale nadále dobrovolné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Karl Bushby jde kolem světa už čtvrt století a čeká, že dostane pěstí

Na cestě domů je přes čtvrt století. Bývalý výsadkář Karl Bushby vyšel v roce 1998 z Chile s cílem dojít domů do britského města Hull. Pěšky. Svůj životní příběh odvyprávěl v Hyde Parku Civilizace.
před 20 mminutami

Islámský stát zabil v Sýrii dva americké vojáky a tlumočníka

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.
18:23Aktualizovánopřed 21 mminutami

Súdán hlásí mrtvé po útoku na sídlo OSN

Při vzdušném úderu na sídlo OSN v súdánském městě Kadugli zahynulo šest vojáků mírové mise z Bangladéše. Píše to agentura AFP s odvoláním na misi UNISFA. Súdánská armáda z útoku obvinila polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF), které hlavní město státu Jižní Kordofán již rok a půl obléhají.
20:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
12:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 6 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Thajsko hlásí nové oběti bojů s Kambodžou

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.
před 8 hhodinami

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...