Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Babiš řekl, že souhlasí s belgickým premiérem Bartem de Weverem, se kterým se ve čtvrtek setkal v Bruselu. „My se v každém případě nebudeme finančně podílet na té pomoci. Evropská komise a (Evropská) rada ji musí najít jiným způsobem, ale žádné peníze z českého rozpočtu nebo garance my nemůžeme poskytnout,“ zdůraznil designovaný předseda vlády.
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) označil rozhodnutí Babiše neposkytnout finanční pomoc Ukrajině za sobecký a nezodpovědný přístup, který ohrožuje nejen bezpečnost České republiky, ale i její prosperitu.
Podle ministra pro evropské záležitosti v demisi Martina Dvořáka (STAN) Babišovo vyjádření „potvrzuje odklon zahraniční politiky od prosazování a obrany tradičních hodnot a principů směrem ke zbabělosti, sobectví a nezodpovědnosti, které bude vydáváno za moudré a pragmatické rozhodnutí“.
„Nejsmutnější na tom je, že neochota aktivně pomáhat v boji proti okupantům se může naší zemi vrátit, až se tentýž agresor přiblíží k našim hranicím a stejně ,pragmaticky‘ se k tomu postaví naši západní spojenci,“ řekl ČT Dvořák.
Končící ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) považuje za jedinou realistickou cestu půjčku Kyjevu financovanou z hotovostních výnosů ze zmrazených aktiv ruské centrální banky. „Potřeby Ukrajiny jsou naléhavé a jednání v rámci EU se nesmí stát záminkou pro zdržování pomoci, kterou Ukrajina nutně potřebuje,“ uvedl.
Místopředseda ODS a končící ministr dopravy Martin Kupka označil Babišovo vyjádření za nebezpečný obrat české zahraniční politiky.
Ministr zemědělství v demisi a předseda KDU-ČSL Marek Výborný Babišovy výroky považuje za ostudu a ohrožení bezpečnostních i ekonomických a obchodních zájmů Česka. „Pokud se ČR nebude podílet na pomoci napadené Ukrajině, pokud nezůstaneme aktivní součástí koalice ochotných, pokud nebudeme koordinovat muniční iniciativu, uškodíme na prvním místě sami sobě,“ napsal na síti X.
„Ostuda začíná. Když s něčím nesouhlasím, řeknu proč a navrhnu jiné řešení. Tak jsme se v Evropské unii chovali až dosud. Jako dospělý partner, ne jako další (maďarský premiér Viktor) Orbán,“ uvedl předseda hnutí STAN a ministr vnitra v demisi Vít Rakušan. „Někdo tomu říká pragmatismus, v Moskvě tomu říkají dobré zprávy... Dějiny nás už poučily, kolik stojí lhostejnost,“ reagoval na Babišovo vyjádření místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
Možná právní rizika
Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili své rozhodnutí o použití zmrazených ruských aktiv až do prosince. Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu korun) ruských aktiv. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění.
Belgický premiér proto požaduje po ostatních zemích záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard korun.
„Jeho argumenty jsou logické a důležité,“ poznamenal k obavám de Wevera Babiš. Podle něj se většinou mluví o reparacích, až když konflikt skončí. „Je potřeba, aby válka skončila co nejdřív, a to je samozřejmě otázka prezidenta Trumpa, hlavních lídrů Evropy a prezidenta Zelenského,“ míní Babiš.
Dvě varianty financování
Na summitu příští týden se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Kyjeva. První možností podle Komise je, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet Unie. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU.
Pro druhé řešení, reparační půjčku pro Kyjev, by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Půjčka by směřovala jak na vojenské, tak na rozpočtové potřeby Ukrajiny a podléhala by přísné kontrole.
Princip spočívá v tom, že na počátku rusko-ukrajinské války držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU.
Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů EU. Unie by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska. Půjčka by přitom směřovala jak na vojenské, tak na rozpočtové potřeby Kyjeva a podléhala by přísné kontrole. Napadená země podle expertů tyto peníze nutně potřebuje nejpozději v dubnu.
S navrhovanou reparační půjčkou nesouhlasí Maďarsko a Slovensko. Tyto dva státy také hlasovaly v pátek proti návrhu, aby ruská aktiva v Evropské unii zůstala zmrazená na neurčito. Nebude o tom tedy třeba hlasovat každých šest měsíců jako dosud.
Změnu schválenou kvalifikovanou většinou členských států EU podle informací ČTK podpořila také Česká republika, za kterou se jednání účastnil ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Čtyři země včetně Belgie hlasovaly sice pro, nicméně přidaly prohlášení, že toto rozhodnutí nepředjímá další kroky ohledně zmrazených ruských aktiv.
