Zelenskyj vyjádřil po příletu na Kypr naději, že se blíží členství Ukrajiny v EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na Kypr, kde se u příležitosti zahájení kyperského předsednictví v Radě EU setká mimo jiné s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Zelenskyj vyjádřil naději, že se jeho země, jež se čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi, během předsednictví Kypru v příštích šesti měsících přiblíží členství v Evropské unii, informovala agentura Reuters.

Zelenského přivítal v prezidentském paláci v Nikósii kyperský prezident Nikos Christodulidis. „Doufáme, že během vašeho předsednictví učiníme mnoho kroků vpřed, které nás přiblíží členství v Evropské unii,“ řekl Zelenskyj svému kyperskému protějšku během krátkého rozhovoru před televizními kamerami.

„Budeme se v tomto období snažit dosáhnout co největšího pokroku, pokud jde o otevření vyjednávacích kapitol a přistoupení Ukrajiny k Evropské unii,“ uvedl Zelenskyj na síti X po schůzce s kyperským prezidentem s odkazem na šestiměsíční předsednictví Kypru v Radě EU. Ukrajina podala přihlášku do EU jen několik dní po otevřené ruské invazi z února 2022.

„S prezidentem jsme hovořili o posílení sankcí proti Rusku, které musí zůstat v platnosti, dokud bude pokračovat ruská agrese a okupace,“ uvedl dále Zelenskyj. Oba lídři podle něj diskutovali také o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a o výrobě a dodávkách dronů. „Doufáme, že podpora Ukrajiny zůstane silná,“ dodal.

Kypr, který tradičně míval úzké politické a kulturní vazby na Rusko, plně podpořil sankce, které EU uvalila na Moskvu kvůli její válce proti Ukrajině. Mnozí Kypřané přirovnávají ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022 ke vstupu turecké armády na sever Kypru z roku 1974 po puči, který na tomto ostrově ve východním Středomoří provedla tehdejší řecká vojenská junta ve snaze připojit jej k Řecku.

Přítomnost Zelenského na středečním zahajovacím ceremoniálu, jehož se navečer zúčastní i někteří blízkovýchodní lídři včetně libanonského prezidenta Josepha Aúna, je vnímána jako politický signál trvalé podpory Kyjevu ze strany EU v době, kdy se blíží čtvrté výročí zahájení ruské invaze na území svého souseda, poznamenal Reuters.

„Kypr potvrzuje svůj pevný závazek vůči suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny. Jako země, která dodnes žije s následky nezákonné invaze a trvalé vojenské okupace, plně chápeme, co je v sázce," uvedl Christodulidis na síti X po setkání se Zelenským v narážce na rozdělení ostrova na severní tureckou a jižní řeckou část.

„Ukrajina bude ústřední prioritou našeho předsednictví a budeme pracovat na všech úrovních na zajištění její trvalé podpory. Ve vašem úsilí o trvalý a spravedlivý mír stojíme pevně při vás,“ dodal kyperský prezident.

Zelenskyj se později setkal také s Georgiosem III., arcibiskupem kyperské pravoslavné církve, píše Reuters. Ta patří mezi nejstarší národní pravoslavné církve na světě a navzdory vnitřním neshodám vyjádřila podporu nezávislosti Pravoslavné církve Ukrajiny na Moskevském patriarchátu.

Ukrajinu čeká další pařížské jednání s USA

Ukrajinští a američtí zástupci mají ve Francii na programu další jednání, očekává se, že se budou zabývat nejobtížnějšími otázkami – územími a Záporožskou jadernou elektrárnou, uvedl na síti X Zelenskyj. Podle něj to bude už třetí takové jednání během dvou dní.

„Ukrajina se nevyhýbá nejobtížnějším otázkám a nikdy nebude překážkou míru,“ uvedl ukrajinský prezident. „Mír musí být důstojný. A to závisí na partnerech – na tom, zda zajistí skutečnou připravenost Ruska ukončit válku,“ dodal Zelenskyj.

Zmíněné územní otázky zůstávají podle Zelenského největší překážkou v mírovém procesu, napsala agentura Reuters. Kyjev je pod tlakem USA kvůli mírové dohodě, ale odmítá ruské požadavky, aby se vzdal svých území a kontroly nad největším jaderným zařízením v Evropě, píše Reuters.

Rusko nyní ovládá zhruba pětinu Ukrajiny včetně Krymu, který anektovalo v roce 2014. Na Donbasu okupuje přibližně devadesát procent území a v Záporožské a Chersonské oblasti kolem 75 procent. Tyto regiony požaduje celé. Kyjev se jich odmítá vzdát, přičemž USA podle něj přišly s myšlenkou vytvoření takzvané volné ekonomické zóny v částech Donbasu, ze kterých by se Ukrajina eventuálně stáhla. Záporožská jaderná elektrárna je považována za největší v Evropě a leží na ukrajinském území, hned zkraje invaze se jí však zmocnila ruská invazní vojska, která ji okupují.

Nový šéf Zelenského prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov, který je jedním z ukrajinských vyjednavačů, uvedl na sociální síti Telegram, že existují konkrétní výsledky dosavadních jednání, byť nemohou být všechny zveřejněny. „Ukrajinské národní zájmy budou chráněny,“ uvedl Budanov bez podrobností. Jednání podle něj v Paříži pokračují.

Koalice ochotných jednala o nasazení vojáků na Ukrajině

V úterý jednali ve francouzské metropoli také lídři zemí koalice ochotných. Agentura AFP píše v souvislosti s pařížskou schůzkou o průlomu v jednáních. Francie, Británie a Ukrajina podepsaly podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj jednání společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Jeden z bodů zmiňuje záměr nasadit po dosažení příměří jako záruku bezpečnosti Ukrajiny mnohonárodní síly, do nichž by přispěly ty země koalice, které k tomu budou ochotné. Podle francouzského prezidenta text schválili všichni lídři zemí koalice. Český premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že Česko vojáky nepřispěje.

Ruská reakce na výsledky úterní pařížské schůzky ovšem zatím není zřejmá, v minulosti Moskva dávala verbálně najevo ochotu jednat o míru, zároveň však opakovala, že mírové uspořádání musí zohledňovat její požadavky, včetně územních. Rusko dosud také jednoznačně odmítalo přítomnost vojáků západních zemí na ukrajinském území. Kyjev viní Moskvu z podkopávání mírového procesu.

Washington zastupují v Paříži americký zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajinskou stranu mimo jiné Budanov a předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. Agentura AFP uvedla s odvoláním na evropský diplomatický zdroj, že se v Paříži dalších jednání zúčastní zástupci Francie, Německa, Británie, Itálie a Turecka.

Konkrétní záruky od spojenců Ukrajiny zatím chybějí

Zelenskyj také ve středu prohlásil, že stále nedostal od svých evropských spojenců jasnou odpověď, jak konkrétně by reagovali v případě opětovného napadení Ukrajiny Ruskem po uzavření příměří.

„To je velmi obtížná otázka. A přesně tuhle otázku jsem položil všem našim partnerům,“ řekl podle AFP Zelenskyj novinářům. Dodal, že ačkoliv vnímá ze strany spojenců politickou vůli k pevným bezpečnostním zárukám, Kyjev podle něj potřebuje záruky právně závazné, „podpořené parlamenty, podpořené americkým Kongresem“.

Jeden z bodů pařížské deklarace hovoří o „závazné podpoře Ukrajiny v případě budoucího ozbrojeného útoku ze strany Ruska s cílem obnovit mír“. Samotné prohlášení ovšem není právně závazné, jeho signatáři pouze deklarují připravenost zavázat se k systému politicky a právně závazných záruk, které budou aktivovány, jakmile příměří vstoupí v platnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vyšetřovatelé začali prohledávat ranč na jihu USA, který patřil Epsteinovi

Vyšetřovatelé v americkém státě Nové Mexiko v pondělí začali prohledávat ranč Zorro, kde sexuální delikvent Jeffrey Epstein kdysi přijímal své hosty, informuje AP. Vyšetřování souvisí s obviněním, že na ranči byly sexuálně zneužívány ženy a dívky.
před 8 mminutami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
09:16Aktualizovánopřed 29 mminutami

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
před 33 mminutami

Náš jaderný program útoky zničit nemohou, tvrdí íránský ministr zahraničí

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl pro americkou televizi PBS, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu. Zdůraznil také, že útoky program zničit nemohou. Zmínil rovněž, že Teherán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné.
před 2 hhodinami

Austrálie pošle do Perského zálivu průzkumné letadlo a emirátům dodá rakety

Austrálie vyšle do oblasti Perského zálivu vojenský průzkumný letoun a do Spojených arabských emirátů dodá rakety. V úterý to dle agentury Reuters oznámil australský premiér Anthony Albanese s tím, že cílem podpory je pomoci tamním zemím bránit se před nevyprovokovanými íránskými útoky. Írán čelí americkým a izraelským úderům, na které reaguje odvetnými útoky i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich umístěné americké základny použité k útokům.
před 6 hhodinami

Íránské gardy slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu Hormuzem

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům, podniká vlastní protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
02:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu operace odhadované na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...