Zelenskyj vyjádřil po příletu na Kypr naději, že se blíží členství Ukrajiny v EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na Kypr, kde se u příležitosti zahájení kyperského předsednictví v Radě EU setká mimo jiné s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Zelenskyj vyjádřil naději, že se jeho země, jež se čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi, během předsednictví Kypru v příštích šesti měsících přiblíží členství v Evropské unii, informovala agentura Reuters.

Zelenského přivítal v prezidentském paláci v Nikósii kyperský prezident Nikos Christodulidis. „Doufáme, že během vašeho předsednictví učiníme mnoho kroků vpřed, které nás přiblíží členství v Evropské unii,“ řekl Zelenskyj svému kyperskému protějšku během krátkého rozhovoru před televizními kamerami.

„Budeme se v tomto období snažit dosáhnout co největšího pokroku, pokud jde o otevření vyjednávacích kapitol a přistoupení Ukrajiny k Evropské unii,“ uvedl Zelenskyj na síti X po schůzce s kyperským prezidentem s odkazem na šestiměsíční předsednictví Kypru v Radě EU. Ukrajina podala přihlášku do EU jen několik dní po otevřené ruské invazi z února 2022.

„S prezidentem jsme hovořili o posílení sankcí proti Rusku, které musí zůstat v platnosti, dokud bude pokračovat ruská agrese a okupace,“ uvedl dále Zelenskyj. Oba lídři podle něj diskutovali také o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a o výrobě a dodávkách dronů. „Doufáme, že podpora Ukrajiny zůstane silná,“ dodal.

Kypr, který tradičně míval úzké politické a kulturní vazby na Rusko, plně podpořil sankce, které EU uvalila na Moskvu kvůli její válce proti Ukrajině. Mnozí Kypřané přirovnávají ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022 ke vstupu turecké armády na sever Kypru z roku 1974 po puči, který na tomto ostrově ve východním Středomoří provedla tehdejší řecká vojenská junta ve snaze připojit jej k Řecku.

Přítomnost Zelenského na středečním zahajovacím ceremoniálu, jehož se navečer zúčastní i někteří blízkovýchodní lídři včetně libanonského prezidenta Josepha Aúna, je vnímána jako politický signál trvalé podpory Kyjevu ze strany EU v době, kdy se blíží čtvrté výročí zahájení ruské invaze na území svého souseda, poznamenal Reuters.

„Kypr potvrzuje svůj pevný závazek vůči suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny. Jako země, která dodnes žije s následky nezákonné invaze a trvalé vojenské okupace, plně chápeme, co je v sázce," uvedl Christodulidis na síti X po setkání se Zelenským v narážce na rozdělení ostrova na severní tureckou a jižní řeckou část.

„Ukrajina bude ústřední prioritou našeho předsednictví a budeme pracovat na všech úrovních na zajištění její trvalé podpory. Ve vašem úsilí o trvalý a spravedlivý mír stojíme pevně při vás,“ dodal kyperský prezident.

Zelenskyj se později setkal také s Georgiosem III., arcibiskupem kyperské pravoslavné církve, píše Reuters. Ta patří mezi nejstarší národní pravoslavné církve na světě a navzdory vnitřním neshodám vyjádřila podporu nezávislosti Pravoslavné církve Ukrajiny na Moskevském patriarchátu.

Ukrajinu čeká další pařížské jednání s USA

Ukrajinští a američtí zástupci mají ve Francii na programu další jednání, očekává se, že se budou zabývat nejobtížnějšími otázkami – územími a Záporožskou jadernou elektrárnou, uvedl na síti X Zelenskyj. Podle něj to bude už třetí takové jednání během dvou dní.

„Ukrajina se nevyhýbá nejobtížnějším otázkám a nikdy nebude překážkou míru,“ uvedl ukrajinský prezident. „Mír musí být důstojný. A to závisí na partnerech – na tom, zda zajistí skutečnou připravenost Ruska ukončit válku,“ dodal Zelenskyj.

Zmíněné územní otázky zůstávají podle Zelenského největší překážkou v mírovém procesu, napsala agentura Reuters. Kyjev je pod tlakem USA kvůli mírové dohodě, ale odmítá ruské požadavky, aby se vzdal svých území a kontroly nad největším jaderným zařízením v Evropě, píše Reuters.

Rusko nyní ovládá zhruba pětinu Ukrajiny včetně Krymu, který anektovalo v roce 2014. Na Donbasu okupuje přibližně devadesát procent území a v Záporožské a Chersonské oblasti kolem 75 procent. Tyto regiony požaduje celé. Kyjev se jich odmítá vzdát, přičemž USA podle něj přišly s myšlenkou vytvoření takzvané volné ekonomické zóny v částech Donbasu, ze kterých by se Ukrajina eventuálně stáhla. Záporožská jaderná elektrárna je považována za největší v Evropě a leží na ukrajinském území, hned zkraje invaze se jí však zmocnila ruská invazní vojska, která ji okupují.

Nový šéf Zelenského prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov, který je jedním z ukrajinských vyjednavačů, uvedl na sociální síti Telegram, že existují konkrétní výsledky dosavadních jednání, byť nemohou být všechny zveřejněny. „Ukrajinské národní zájmy budou chráněny,“ uvedl Budanov bez podrobností. Jednání podle něj v Paříži pokračují.

Koalice ochotných jednala o nasazení vojáků na Ukrajině

V úterý jednali ve francouzské metropoli také lídři zemí koalice ochotných. Agentura AFP píše v souvislosti s pařížskou schůzkou o průlomu v jednáních. Francie, Británie a Ukrajina podepsaly podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj jednání společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Jeden z bodů zmiňuje záměr nasadit po dosažení příměří jako záruku bezpečnosti Ukrajiny mnohonárodní síly, do nichž by přispěly ty země koalice, které k tomu budou ochotné. Podle francouzského prezidenta text schválili všichni lídři zemí koalice. Český premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že Česko vojáky nepřispěje.

Ruská reakce na výsledky úterní pařížské schůzky ovšem zatím není zřejmá, v minulosti Moskva dávala verbálně najevo ochotu jednat o míru, zároveň však opakovala, že mírové uspořádání musí zohledňovat její požadavky, včetně územních. Rusko dosud také jednoznačně odmítalo přítomnost vojáků západních zemí na ukrajinském území. Kyjev viní Moskvu z podkopávání mírového procesu.

Washington zastupují v Paříži americký zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajinskou stranu mimo jiné Budanov a předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. Agentura AFP uvedla s odvoláním na evropský diplomatický zdroj, že se v Paříži dalších jednání zúčastní zástupci Francie, Německa, Británie, Itálie a Turecka.

Konkrétní záruky od spojenců Ukrajiny zatím chybějí

Zelenskyj také ve středu prohlásil, že stále nedostal od svých evropských spojenců jasnou odpověď, jak konkrétně by reagovali v případě opětovného napadení Ukrajiny Ruskem po uzavření příměří.

„To je velmi obtížná otázka. A přesně tuhle otázku jsem položil všem našim partnerům,“ řekl podle AFP Zelenskyj novinářům. Dodal, že ačkoliv vnímá ze strany spojenců politickou vůli k pevným bezpečnostním zárukám, Kyjev podle něj potřebuje záruky právně závazné, „podpořené parlamenty, podpořené americkým Kongresem“.

Jeden z bodů pařížské deklarace hovoří o „závazné podpoře Ukrajiny v případě budoucího ozbrojeného útoku ze strany Ruska s cílem obnovit mír“. Samotné prohlášení ovšem není právně závazné, jeho signatáři pouze deklarují připravenost zavázat se k systému politicky a právně závazných záruk, které budou aktivovány, jakmile příměří vstoupí v platnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
13:49Aktualizovánopřed 8 mminutami

Rusko zasáhlo tureckou nákladní loď, Ukrajina ruskou továrnu na raketové součástky

Ruský dronový útok zasáhl tureckou nákladní loď plující pod vlajkou Panamy, na plavidle vypukl rozsáhlý požár, uvedlo ukrajinské námořnictvo. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby noční ruský útok jednoho člena posádky zabil, dalších osm námořníků se evakuovalo. Moskva se zatím nevyjádřila. Ruské útoky byly zaznamenány i v ukrajinské Sumské a Oděské oblasti a Záporoží, hlášeny jsou oběti. Ukrajinské drony udeřily v Moskvě a jejím okolí a ve Voroněži, kde zasáhly továrnu na výrobu součástek pro rakety.
08:40Aktualizovánopřed 11 mminutami

Na Krymu zrušili dětské tábory, Sevastopol zrušil veřejné akce

Šéf ruské okupační správy Krymu Sergej Aksjonov oznámil, že na poloostrově se od 22. června do 1. září ruší všechny dětské pobyty. Oznámení přichází den po omezení dodávek elektrické energie a zákazu prodeje pohonných hmot běžným zákazníkům. K zákazu prodeje paliv i dalším omezením přistoupila i okupační správa Sevastopolu. Kroky jsou důsledkem ukrajinského ostřelování zásobovacích tras a ropné infrastruktury.
11:45Aktualizovánopřed 35 mminutami

Britský premiér Starmer rezignuje

Britský premiér Keir Starmer oznámil, že odstupuje z funkce předsedy labouristické strany. V čele kabinetu zůstane, dokud strana v příštích týdnech nevybere jeho nástupce. Starmer to řekl před premiérským úřadem v londýnské Downing Street.
10:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

První jednání mezi Íránem a USA ve Švýcarsku skončilo, Teherán hovoří o pokroku

Írán a USA se dohodly na harmonogramu k dosažení konečné dohody do šedesáti dní. Uvedly to v pondělí brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování po rozhovorech ve Švýcarsku a uvedl, že „dosáhli významného pokroku“.
03:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 2 hhodinami

Kolumbijským prezidentem byl zvolen pravicový kandidát Abelardo de la Espriella

Krajně pravicový kandidát Abelardo de la Espriella těsně zvítězil v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb v Kolumbii se ziskem 49,7 procenta hlasů. Ukazují to podle agentury Reuters téměř úplné výsledky hlasování. Sedmačtyřicetiletý podnikatel de la Espriella porazil levicového kandidáta Ivána Cepedu, který obdržel 48,7 procenta hlasů a za svým soupeřem zaostal přibližně o 248 tisíc hlasů. Cepeda však prohlásil, že výsledky ještě nejsou konečné a počká na konečné přepočítání hlasů.
00:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Polsku přibývá vojenských středních škol

V Polsku se zvyšuje počet vojenských středních škol – země i kvůli bezpečnosti investuje do vojenského vzdělávání mládeže. V nadcházejícím školním roce chce ministerstvo obrany otevřít přes šest set tříd zaměřených na brannou přípravu. Na těchto specializovaných školách mohou žáci po většinu týdne chodit do školy v běžném oblečení. V úterý a čtvrtek ale mezi předměty hraje prim branná výchova, studenti trénují taktické situace, disciplínu i různé dovednosti. Například na čtyřletém lyceu probíhá kromě vojenské přípravy i všeobecná výuka nebo výchova budoucích zdravotníků.
před 7 hhodinami
Načítání...