Puč

Bolivijský prezident Luis Arce odmítl, že by stál za středečním nezdařeným pokusem o převrat. Pučistický generál jednal ze své vlastní vůle a nikoliv na pokyn hlavy státu, uvedl podle agentury AP Arce. Generál Juan José Zuňiga tvrdil, že ho o pokus o puč požádal právě prezident, prý aby zvýšil svou popularitu.

Bolivijské úřady v noci na čtvrtek zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele středečního nezdařeného pokusu o puč. Vyšetřuje ho prokuratura, informují tiskové agentury. Bolivijský prezident Luis Arce v prohlášení poděkoval lidem za podporu, ale nevyjádřil se bezprostředně k tvrzením generála, že vpád vojáků do prezidentského paláce sám inicioval.

V bolivijské metropoli La Paz se shromáždila armáda s tanky. Vojáci vtrhli do prezidentského paláce. Prezident Luis Arce mluví o puči a žádá respekt k demokracii, píše server BBC. Videa ukazují obrněná vozidla a vojáky na náměstí Murillo v centru hlavního města. Jeden z generálů prohlásil, že země potřebuje změny.

Za velkého zájmu médií a za značných bezpečnostních opatření v úterý ve Frankfurtu nad Mohanem začala druhá z celkem tří větví rozsáhlého procesu se členy extremistické skupiny Říšští občané kolem potomka šlechtického rodu Heinricha XIII. Reusse, kteří podle obžaloby chtěli násilně převzít moc nad Německem. V započaté části procesu se zodpovídá devět lidí včetně Reusse, které státní zastupitelství označilo jako vedení spiklenců.

Z členství v teroristické organizaci a z přípravy vlastizrádného aktu se od pondělí před soudem ve Stuttgartu zodpovídá devět lidí. Podle státního zastupitelství chystali v Německu převrat.

Tři roky od vojenského převratu myanmarská junta bojuje o udržení kontroly nad zemí. Ozbrojené etnické skupiny ve spolupráci s Vládou národní jednoty vedou úspěšnou ofenzivu. Za poslední tři měsíce režim ztratil nejméně 34 měst a na pět set vojenských základen po celé zemi. Boje připravily o domov statisíce lidí. V mnoha oblastech Myanmaru nefungují školy a nemocnice a lidem chybí potraviny a pitná voda. Humanitární pomoc potřebuje podle OSN třetina obyvatel.

Po útoku islámských radikálů v Nigeru zemřelo nejméně 29 nigerských vojáků. Uvedlo to tamní ministerstvo obrany. Vládnoucí vojenská junta v reakci vyhlásila třídenní smutek. Podle agentury AFP je to nejhorší incident od červencového převratu v této africké zemi. K útoku došlo poblíž hranic s Mali.

Francouzský velvyslanec ve středu ráno odletěl z Nigeru, potvrdil Elysejský palác. Vojenská junta velvyslanci nařídila zemi opustit téměř před měsícem, Francie to ale dlouho odmítala. Prezident Emmanuel Macron nakonec v neděli oznámil, že diplomat africkou zemi skutečně opustí.

Vojáci v západoafrickém Gabonu podle tiskových agentur oznámili anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci deklarovali převzetí moci v televizi a později prohlásili, že dočasnou hlavou státu se stane jeden z generálů. Úřady dříve během dne vyhlásily, že prezidentský úřad obhájil Ali Bongo. České ministerstvo zahraničí eviduje v zemi jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě. Za poslední tři roky jde už o osmý vojenský převrat v některé z bývalých francouzských kolonií.

Autoři vojenského převratu v Nigeru oznámili, že chtějí svrženého prezidenta Mohameda Bazouma stíhat pro velezradu a ohrožení bezpečnosti země. Junta svrhla demokraticky zvoleného prezidenta koncem července, od té doby ho drží v domácím vězení.

Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum varoval, že celá oblast Sahelu může kvůli působení wagnerovců skončit pod ruským vlivem. Síla žoldnéřů však není tak velká, jak by se mohlo zdát, řekl politický geograf Bohumil Doboš v Událostech, komentářích. Wagnerovci podle něj sice dokáží udržet režimy, ale ohrožují stabilitu. Dokáže si také představit, že by v Nigeru vojensky zasáhlo hnutí ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států), nedokáže ale odhadnout, zda by bylo úspěšné.

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum vyzval Spojené státy a celé mezinárodní společenství, ať obnoví ústavní pořádek v jeho zemi. V textu zveřejněném v listu The Washington Post (WP) také uvedl, že je teď rukojmím. Agentura AFP zase informovala o tom, že nové vojenské vedení země vypovědělo několik vojenských dohod s Francií, tedy bývalou koloniální mocností. Týká se to i dohody o rozmístění francouzských vojáků, kterých je v africké zemi až patnáct set. Ministři obrany Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) oznámili, že připravili plán vojenské intervence s cílem zvrátit nigerský převrat.

Pučisté v Nigeru obvinili Francii z toho, že plánuje v zemi vojensky zasáhnout, aby osvobodila svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Francie podle nich obdržela od svržené vlády povolení k náletům. Niger byl v minulosti francouzskou kolonií. Paříž převrat odsoudila a vyzvala k návratu Bazouma do funkce. V pondělním prohlášení zdůraznila, že prioritou je bezpečnost Francouzů. Změny v Nigeru naopak uvítal šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, strůjcům puče nabídl pomoc s nastolením pořádku. Mezitím v zemi během pondělního večera došlo k zatčení tří ministrů.

Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to v sobotu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

O moc a zdroje v Súdánu spolu už měsíc válčí dva znesváření generálové, kteří kdysi společně potírali černošské rebelie v Dárfúru a jsou lidskoprávními organizacemi spojováni s pácháním zvěrstev. Zatímco šéf armády Abdul Fattáh Burhán si snaží udržet svou pozici de facto vládce Súdánu, velitel Jednotek rychlé reakce (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo odmítl začlenit své bojovníky do armády. Díky kontrole zlatých dolů je Dagalo jedním z nejbohatších Súdánců se stotisícovou dobře vycvičenou a vyzbrojenou milicí. Podle expertů hrozí vleklý konflikt, který může destabilizovat celý region.

Při úterním leteckém útoku myanmarské armády na odpůrce vojenské vlády v centrální části země zemřelo podle agentury DPA nejméně devadesát až sto lidí. Těžce zraněno je přinejmenším dalších pět desítek lidí, kteří jsou ošetřováni v nemocnici. Jedná se pravděpodobně o nejkrvavější útok armády od nástupu vojenské junty k moci v únoru 2021.

Za dva roky od svržení vlády vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v Myanmaru vojenskou juntou odešly ze země miliony lidí. Představitelé legitimního kabinetu byli zatčeni. Následné protesty, kterých se účastnily desetitisíce obyvatel, junta tvrdě potlačovala. Její zákroky mají tisíce obětí. Zástupci OSN v úterý uvedli, že zločiny proti lidskosti jsou v zemi stále páchány.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.

Vojenský soud v Myanmaru uložil opoziční vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij dalších sedm let vězení za korupci. Celkově si nositelka Nobelovy ceny za mír musí ve vězení odpykat 33 let, píše agentura AFP. Su Ťij čelí obvinění poté, co armáda v loňském roce uskutečnila v zemi puč. Již dříve zástupci političky uvedli, že považují soudy za politicky motivované. Verdikt odsoudily Spojené státy a EU.

Švédský nejvyšší soud zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, které požaduje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Turecka je Keneş podezřelý z účasti na pokusu o převrat v roce 2016. Novinář se domnívá, že Ankara se jeho vydání domáhá kvůli jeho kritickým názorům na Erdoganovu vládu. Spory o vydání mohou zkomplikovat švédský vstup do NATO, protože Erdogan pohrozil Stockholmu, že nenechá v parlamentu ratifikovat jeho žádost, pokud Ankaře v otázce vydání údajných teroristů nevyhoví.

Mezi podezřelými z přípravy převratu, který v Německu podle policie chystali příznivci krajní pravice, je i známý šéfkuchař Frank Heppner, píše britský deník The Guardian. Dalším podezřelým je bývalý policista, který kdysi chránil židovskou komunitu před teroristickými útoky. Vyšetřování pokračuje, takže zadržených nejspíš bude přibývat.

Rozsáhlý středeční zátah německé policie proti krajně pravicovým extremistům, kteří podle vyšetřovatelů připravovali v Německu násilný převrat, vyvolává pochybnosti o dobré přípravě. Poslankyně za postkomunistickou Levici Martina Rennerová tvrdí, že o chystaných raziích měla informace s týdenním předstihem a že zná také média, která to věděla ještě o další týden dříve. Spolková ministryně vnitra reagovala, že všichni, kteří měli být dopadeni, skončili v rukách policie.