Puč strana 2 z 3

Odpůrci vojenské vlády v Myanmaru celostátní stávkou připomněli první výročí převratu, při němž armáda v zemi svrhla demokraticky zvolený civilní kabinet a ujala se moci. Organizátoři protestu vyzvali lidi, aby na znamení tichého odporu nevycházeli z domovů, a majitele obchodů, aby měli od 10:00 do 16:00 místního času (od 4:30 do 10:30 SEČ) zavřeno. Podle fotografií zely jindy rušné ulice v největším myanmarském městě Rangúnu i na dalších místech prázdnotou, napsala agentura AP.

Před rokem se v ulicích hlavního města Myanmaru Neipyijta i největší metropole Rangúnu objevili vojáci. Zároveň přestal fungovat internet či telefonické spojení. Moc v zemi pučem převzala armáda, pozatýkala představitele legitimní vlády a následné protesty utopila v krvi. Junta slibovala volby, na ty ale obyvatelé Myanmaru stále čekají a armáda mezitím bojuje na mnoha frontách s ozbrojenými milicemi. Nepřehlednou situaci rok po převratu přibližuje rozhovor s Kristínou Kironskou z projektu Sinofon, která se dění v Myanmaru dlouhodobě věnuje.

Zabití nejméně pětašedesáti protestujících v myanmarském Rangúnu na demonstraci proti armádnímu puči bylo plánované a promyšlené, tvrdí mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW). Jako důkazy předkládá rozhovory se svědky a analýzy videí a fotografií.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v televizním projevu prohlásil, že má informace o chystaném státním převratu na Ukrajině s ruskou účastí. K současnému napětí na ukrajinsko-ruské hranici řekl, že Kyjev je plně připraven na případnou agresi Moskvy. Kreml jakoukoliv účast na údajném puči popřel.

Udržení ekonomických výsledků z minulých dvou let bylo jedním z důvodů dohody svrženého premiéra Abdalláha Hamduka se súdánskou armádou. Uvedl to Hamduk v rozhovoru s agenturou Reuters. Koncem října byl mezi těmi, jež armáda při puči zbavila úřadu a uvěznila, v neděli ale uzavřel s vojskem dohodu, podle níž se má znovu postavit do čela vlády v Súdánu.

Svržený premiér Súdánu Abdalláh Hamduk se vrátí do čela země a povede úřednický kabinet. Po jednání armády a politických stran se na tom dohodl s generálem, který vedl říjnový puč. Vojáci podle dohody rovněž propustí všechny politické činitele, které zatkli po svržení Hamdukova kabinetu. Sám premiér už není v domácím vězení. Dohoda má své odpůrce – policie slzným plynem rozháněla tisíce demonstrantů.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken telefonicky hovořil se svrženým súdánským civilním premiérem Abdalláhem Hamdukem po jeho návratu domů. V prohlášení o tom informovalo americké ministerstvo zahraničí. Hamduka vojáci zadrželi v pondělí při převratu. Nepokoje v zemi pokračují, v sobotu demonstranti plánují uspořádat v Chartúmu velký protestní pochod.

Vojenská junta, která se v únoru převratem chopila moci v Myanmaru, propustila stovky politických vězňů z rangúnského žaláře Insein. Předcházel tomu tlak ze strany Sdružení národů Jihovýchodní Asie (ASEAN). Mezi propuštěnými je mimo jiné mluvčí Národní ligy pro demokracii či známý komik Zarganar. Dle kritiků junty jde o trik, jak si očistit jméno.

Sesazený myanmarský prezident Win Myin vypověděl, že se ho armáda několik hodin před vojenským pučem z 1. února pokusila přinutit, aby odstoupil. Varovala ho přitom, že pokud to odmítne, mohl by mít vážné problémy. Podle agentury Reuters o tom informoval exprezidentův právník Kchin Maun Zo.

Šéf guinejské junty, která v září sesadila prezidenta Alphu Condého, složil přísahu a stal se prezidentem. Plukovník Mamady Doumbouya povede západoafrickou zemi v přechodném období, jehož délka není přesně stanovena.

V Guineji se zřejmě odehrál další převrat. Vzbouřenci z řad speciálních jednotek této západoafrické země tvrdí, že zajali prezidenta Alphu Condého, pozastavili platnost ústavy, rozpustili všechny instituce a uzavřeli pozemní a vzdušné hranice. Ministerstvo obrany naopak tvrdí, že se útok speciálních sil na prezidentský palác podařilo odrazit.

Mnoho veřejných nemocnic a klinik v Myanmaru zůstává zavřených nebo obsazených armádou. Ty, co fungují, mají omezený provoz. Při protestech v ulicích zemřelo přes devět set lidí. A přes pět tisíc dalších úřady zadržely. Lékařka z Myanmaru v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi popsala, jak to v zemi vypadá po únorovém vojenském převratu.

Turecko si připomíná páté výročí nevydařeného vojenského puče proti prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi. Ten od té doby zemi radikálně proměnil a upevnil si moc. V parlamentu pak ve čtvrtek označil 15. červenec za den vítězství. Někteří pozůstalí po obětech to ale vidí jinak. Během dramatické noci před pěti lety přišlo o život 250 lidí.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

OSN vyzvala, aby se do Myanmaru po vojenském převratu neprodávaly zbraně. Valné shromáždění přijalo rezoluci odsuzující vojenskou juntu, která v únoru svrhla zvolenou vládu, a vyzvalo k propuštění politických vězňů, například zvolené vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij, a k ukončení násilí proti pokojným demonstrantům.

Nejméně sto tisíc lidí uprchlo podle OSN ze svých domovů na východě Myanmaru. Jde o důsledek útoků armády a bojů, které vypukly po únorovém vojenském převratu v zemi. Nejhůře postižený je Kajaský stát, který se nachází u hranic s Thajskem, informuje zvláštní zpravodaj OSN pro Myanmar Thomas Andrews.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.

Bývalá myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, již vězní vojenská junta, se poprvé od únorového převratu osobně objevila před soudem, jenž však řízení odročil na 7. června. Krátce před zahájením soudního jednání popřála lidem pevné zdraví a zdůraznila, že její politická strana Národní liga pro demokracii (NLD) byla založena pro občany a bude existovat, dokud budou existovat občané. Myanmarská média minulý týden uvedla, že by NLD, která jasně zvítězila v listopadových parlamentních volbách, mohla být brzy rozpuštěna.

Myanmarská vojenská vláda, která se ujala moci při únorovém převratu, nechá rozpustit stranu někdejší myanmarské premiérky a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Důvodem jsou podle junty podvody při listopadových volbách, v nichž Národní liga pro demokracii (NLD) vedená Su Ťij jasně zvítězila. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na myanmarská média.

Odpůrci čadské vojenské vlády protestovali v tamní metropoli Ndjameně. Lidé v ulicích zapalovali pneumatiky a policisté je rozháněli slzným plynem. Podle AFP zahynulo nejméně pět lidí. Vojenská rada převzala moc v Čadu minulý týden poté, co na bojišti zemřel prezident Idriss Déby. Opozice to označuje za puč a požaduje předání moci civilistům.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Při protestech v Myanmaru ve čtvrtek zemřelo přinejmenším patnáct lidí. Od začátku demonstrací proti únorovém vojenskému puči jich tak junta zabila už bezmála šest set, uvedla agentura Reuters s odvoláním na tamní Asociaci na pomoc politickým vězňům (AAPP). V jedné továrně také vypukl požár.

Soud v Sincanu v ankarské provincii vynesl tresty vězení nad více než stovkou lidí kvůli podílu na pokusu části armády o puč v Turecku z roku 2016. V tomto procesu, který je jedním z několika stovek souvisejících s pokusem o převrat, bylo souzeno téměř pět set lidí. Z nich 32 dostalo doživotní tresty a přes sto lidí kratší tresty vězení, ostatní dostali jiné tresty, než je odnětí svobody, či byli zproštěni obžaloby.

Skupina nigerských vojáků v noci na středu přepadla prezidentské sídlo v hlavním městě Niamey. Podle mluvčího nigerské vlády se pokusili o převrat. Několik lidí bylo podle mluvčího zatčeno a po dalších se pátrá. Mluvčí dodal, že situace je pod kontrolou. Agentury dříve informovaly, že u sídla prezidenta byla v noci slyšet střelba. Stalo se tak pouhé dva dny předtím, než se vlády ujme nově zvolený prezident Mohamed Bazoum.