Puč strana 3 z 3

Odpůrci čadské vojenské vlády protestovali v tamní metropoli Ndjameně. Lidé v ulicích zapalovali pneumatiky a policisté je rozháněli slzným plynem. Podle AFP zahynulo nejméně pět lidí. Vojenská rada převzala moc v Čadu minulý týden poté, co na bojišti zemřel prezident Idriss Déby. Opozice to označuje za puč a požaduje předání moci civilistům.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Při protestech v Myanmaru ve čtvrtek zemřelo přinejmenším patnáct lidí. Od začátku demonstrací proti únorovém vojenskému puči jich tak junta zabila už bezmála šest set, uvedla agentura Reuters s odvoláním na tamní Asociaci na pomoc politickým vězňům (AAPP). V jedné továrně také vypukl požár.

Soud v Sincanu v ankarské provincii vynesl tresty vězení nad více než stovkou lidí kvůli podílu na pokusu části armády o puč v Turecku z roku 2016. V tomto procesu, který je jedním z několika stovek souvisejících s pokusem o převrat, bylo souzeno téměř pět set lidí. Z nich 32 dostalo doživotní tresty a přes sto lidí kratší tresty vězení, ostatní dostali jiné tresty, než je odnětí svobody, či byli zproštěni obžaloby.

Skupina nigerských vojáků v noci na středu přepadla prezidentské sídlo v hlavním městě Niamey. Podle mluvčího nigerské vlády se pokusili o převrat. Několik lidí bylo podle mluvčího zatčeno a po dalších se pátrá. Mluvčí dodal, že situace je pod kontrolou. Agentury dříve informovaly, že u sídla prezidenta byla v noci slyšet střelba. Stalo se tak pouhé dva dny předtím, než se vlády ujme nově zvolený prezident Mohamed Bazoum.

Obyvatelé Myanmaru v pondělí opět vyšli do ulic v nových protestech proti vojenskému puči poté, co si nedělní krvavé střety s příslušníky bezpečnostních sil vyžádaly nejméně osmnáct obětí. Zadržená šéfka vlády Do Aun Schan Su Ťij prostřednictvím videokonference stanula před soudem, kde proti ní vznesli nové obvinění.

Nejméně osmnáct lidí v neděli zemřelo a řada dalších utrpěla zranění v Myanmaru, kde dál pokračují protesty proti nedávnému vojenskému převratu a s nimi i tvrdé represe vůči demonstrantům. Novou bilanci mrtvých oznámil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Zprávy o protestech z minulých dní hovořily podle agentury AP o osmi mrtvých, takže dohromady už mají nepokoje přes dvacet obětí.

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

Opoziční skupiny vyzvaly na myanmarském internetu ke generální stávce proti vojenskému převratu. Vojenská junta účastníkům protestů pohrozila, že riskují život, mnozí lidé se i přesto ke stávce přidali a v zemi zůstala zavřená řada obchodů či továren. Podle BBC vyšly do ulic statisíce lidí, a pondělní demonstrace je tak jedna z dosud největších od počátku protestů proti puči.

V Myanmaru zemřela mladá žena, kterou minulý týden při demonstraci proti vojenskému převratu z prvního února postřelila policie. Podle agentur o tom informoval její bratr. Je první potvrzenou obětí nynějších protestů.

Myanmarská policie vznesla druhé obvinění vůči bývalé vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, jejíž vládu 1. února svrhla armáda při vojenském převratu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jejího právníka. Podle něj se obvinění týká porušení zákona o zvládání katastrof.

Stovky demonstrantů se podle agentury Reuters shromáždily před čínským velvyslanectvím v největším myanmarském městě Rangúnu na protest proti Číně, která podle nich podporuje vojenskou juntu. Armáda v Myanmaru minulý týden svrhla demokraticky zvolenou vládu v čele s nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Demonstrace proti puči v Myanmaru pokračovaly šestým dnem. V průvodu v Rangúnu kráčeli se svými vlajkami i zástupci četných myanmarských menšin.

Myanmarská policie v úterý zadržela nejméně 27 lidí, kteří ve městě Mandalaji protestovali proti nedávnému vojenskému převratu. Demonstranti vyšli znovu do ulic navzdory úřednímu zákazu shromažďování. V Mandalaji a v metropoli Neipyijto policie ve snaze rozehnat protestující použila vodní děla. Agentura Reuters z hlavního města s odvoláním na očité svědky hlásí také střelbu policistů do vzduchu. Podle OSN si zásahy policie vyžádaly mnoho zraněných.

Desetitisíce lidí druhým dnem demonstrovaly v myanmarském Rangúnu proti pondělnímu vojenskému převratu. Tisícovky protestujících se sešly také v dalších městech. Podle agentury Reuters jde o největší protesty v zemi od roku 2007. Myanmarská junta v neděli zároveň ukončila zhruba denní blokádu internetu, hlásí světová média.

Vojenská vláda v Myanmaru zablokovala internetové připojení v zemi. Reagovala tak na protesty tisíců lidí, které se vydaly do ulic největšího města Rangúnu, aby vyjádřily nesouhlas s pučem, při němž armáda zadržela vůdkyni země Do Aun Schan Su Ťij.

Několik stovek učitelů a studentů se sešlo před univerzitou v největším myanmarském městě Rangúnu na protest proti pondělnímu vojenskému převratu. Při něm byla svržena zvolená civilní vláda a její vůdkyně, nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Jednalo se o zatím největší protestní shromáždění od puče. Menší demonstrace se uskutečnily i v dalších myanmarských městech, včetně přísně střežené metropole Neipyijto.

Turecký ministr vnitra obvinil Spojené státy, že v roce 2016 zorganizovaly nakonec neúspěšný pokus o státní převrat, který podle Ankary provedli příznivci hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena. S odvoláním na turecký list Hürriyet o tom napsala agentura Reuters. Americké ministerstvo zahraničí obvinění odmítlo jako „nepodložené a nezodpovědné“.

K prvnímu pouličnímu protestu od pondělního vojenského převratu v Myanmaru se sešla skupina protestujících v Mandalaji. S odvoláním na příspěvky na sociálních sítích o tom informovala agentura Reuters. Armáda mezitím vypnula v zemi nejpopulárnější síť Facebook, kde se šířily příspěvky kritické k armádě. Rada bezpečnosti OSN projednávala návrh na odsouzení převratu, Čína ho však zablokovala.

Soud v Ankaře rozdal stovky trestů doživotí bez možnosti podmínečného propuštění. Skončil tak jeden z největších procesů s obviněnými z organizovaní pokusu o převrat z 15. července 2016. Na lavici obžalovaných bylo bezmála pět set lidí. Zhruba šestinu z nich tribunál zprostil viny. Velkou část obžalovaných z pokusu o vraždu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a pokusu o narušení ústavního pořádku tvoří vojáci a důstojníci.

Junta, která v srpnu převzala kontrolu v Mali, přistoupila v rozhovorech o příštím uspořádání země na rok a půl trvající přechodné období. Skupina důstojníků svrhla 18. srpna prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a ujala se moci. V Bamaku do soboty tři dny jednalo asi sto zástupců armády, politických stran a občanské společnosti o budoucím uspořádání.

Malijští vojenští vzbouřenci oznámili, že ze zajetí propustili prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, který byl v jejich rukou od převratu z minulého týdne. To bylo jednou z podmínek uznání přechodné vlády, které povstalcům uložili mezinárodní partneři včetně Francie a států v regionu, připomíná agentura Reuters.

Španělský nejvyšší soud povolil exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka, o kterou usilovala vláda. Nevyhověl tak přání rodiny a některých organizací, které s přemístěním ostatků z baziliky v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu nesouhlasily.