Mnoho veřejných nemocnic a klinik v Myanmaru zůstává zavřených nebo obsazených armádou. Ty, co fungují, mají omezený provoz. Při protestech v ulicích zemřelo přes devět set lidí. A přes pět tisíc dalších úřady zadržely. Lékařka z Myanmaru v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi popsala, jak to v zemi vypadá po únorovém vojenském převratu.
Zdravotnický systém se hroutí a hrozí občanská válka, varuje v rozhovoru myanmarská lékařka
Horizont ČT24: Myanmarská lékařka poskytla rozhovor České televizi (zdroj: ČT24)
Kolaps společnosti, ekonomiky i zdravotnictví. Tak lékařka z Myanmaru popisuje každodenní realitu ve své zemi. Kvůli její bezpečnosti i ochraně rodiny vystupuje anonymně. „Pokud to mohu srovnat, je to jako kdybyste se v České republice po roce 1989, po sametové revoluci, museli po pěti letech vrátit do komunistického režimu,“ shrnula lékařka.
Když se armáda po parlamentních volbách chopila moci, zadržela i svrženou myanmarskou vůdkyní Su Ťij. Ta čelí řadě obvinění včetně korupce. Ačkoliv je nositelkou Nobelovy ceny za mír, mnozí jí vytýkají, že nezabránila genocidě Rohingů.
Rohingové jako muslimská menšina čelí dlouhodobé diskriminaci. Okolo 750 tisíc jich po etnických čistkách vedených buddhistickými milicemi a armádou uprchlo do sousedního Bangladéše. Lékařka si ale myslí, že tomu Su Ťij zabránit nemohla. Je to dle ní dobrý příklad toho, co se právě teď v Myanmaru děje. Armáda má podle ústavy právo, aby kdykoliv převzala moc od civilní vlády.
I když se ministerstvo zdravotnictví snažilo dělat maximum pro podporu rohingských uprchlíků, nebylo úplně možné jim pomoci, protože armáda má pod kontrolou všechny úřady. Dokonce i když chtěl zdravotník jít do uprchlických táborů, musel získat zvláštní povolení od armády. A to vám ve většině případů nedali, vzpomíná žena.
Junta vsadila na brutalitu
Vojenská junta ukončila pětiletou demokratickou přestávku a rozpoutala brutální zásahy proti oponentům. Při dohledu nad civilisty využívají vojáci odposlechy a monitorování jejich činnosti na internetu. Používají těžké zbraně včetně tanků ve městech. Pokud nemohou najít demonstranta, zatknou někoho z jeho rodiny, aby mu mohli vyhrožovat.
Hrozí vypuknutí občanské války. Z odlehlých oblastí přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády.
„Nechceme opět žít pod vedením vojenského režimu. A nechceme, aby naše nová generace trpěla stejně jako my za diktatury. Jedno je tedy jisté. Budeme bojovat, až zvítězíme,“ slibuje lékařka.
Covid stále ohrožuje
OSN varuje, že příští rok v důsledku koronaviru a vojenského převratu upadne v Mynamaru do chudoby na 25 milionů lidí, tedy téměř polovina populace. Dle lékařky je v zemi velká inflace – a projevuje se to i při nákupu základního zboží. Lidé musí stát ve frontě v bance například i od tří hodin v noci do jedenácti dopoledne, aby si mohli vybrat asi 150 dolarů za den. A někdy se na ně nedostane.
Lidé také čekají celé hodiny ve frontách na kyslík a těžce nemocní umírají doma. Bojí se jít do armádních nebo špatně vybavených nemocnic, které nemají dostatek lůžek ani personálu.
„Situace se zhoršuje, lidé umírají každý den. Máme třeba pět set mrtvých jen v jednom městě. Ale tato čísla se neukazují v oficiálních statistikách, protože umírají doma. Zdravotnické systémy se už zhroutily. Dotýká se to i léků proti koronaviru a jeho léčby. Takže i když pacient přijde do nemocnice, nepřijmou ho. Řeknou mu, aby se vrátil domů a tam se léčil sám,“ shrnula na závěr rozhovoru lékařka.