Vojenská junta

Spojené státy předaly poslední vojenskou základnu v Nigeru vládnoucí juntě. Ta dala americkým jednotkám čítajícím okolo tisícovky mužů a žen úplnou výpověď. Vztahy zemí se zhoršily před rokem, kdy nigerská armáda svrhla demokratickou vládu. Polní vojenské letiště a základna dronů v Agadezu byly jedním z posledních center protiteroristické operace USA v celém regionu. Spekuluje se, že by je nyní mohly obsadit ruské síly.

Po útoku islámských radikálů v Nigeru zemřelo nejméně 29 nigerských vojáků. Uvedlo to tamní ministerstvo obrany. Vládnoucí vojenská junta v reakci vyhlásila třídenní smutek. Podle agentury AFP je to nejhorší incident od červencového převratu v této africké zemi. K útoku došlo poblíž hranic s Mali.

Tři afričtí sousedé, které postupně ovládly vojenské režimy – Niger, Mali a Burkina Faso – uzavřely dohodu o vzájemné pomoci v případě převratu nebo útoku zvenčí. Naposledy se chopila vojenská junta moci v Nigeru, nyní se obává zákroku Hospodářského společenství západoafrických států. Ty pohrozily vojenskou intervencí v případě, že se k moci nevrátí demokraticky zvolený prezident.

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v pondělí odmítlo návrh vojenské junty v Nigeru na tříleté přechodné období vojenské vlády. Informovala o tom agentura Reuters. Junta se moci v západoafrické zemi zmocnila 26. července svržením demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.

Autoři vojenského převratu v Nigeru oznámili, že chtějí svrženého prezidenta Mohameda Bazouma stíhat pro velezradu a ohrožení bezpečnosti země. Junta svrhla demokraticky zvoleného prezidenta koncem července, od té doby ho drží v domácím vězení.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum vyzval Spojené státy a celé mezinárodní společenství, ať obnoví ústavní pořádek v jeho zemi. V textu zveřejněném v listu The Washington Post (WP) také uvedl, že je teď rukojmím. Agentura AFP zase informovala o tom, že nové vojenské vedení země vypovědělo několik vojenských dohod s Francií, tedy bývalou koloniální mocností. Týká se to i dohody o rozmístění francouzských vojáků, kterých je v africké zemi až patnáct set. Ministři obrany Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) oznámili, že připravili plán vojenské intervence s cílem zvrátit nigerský převrat.

Myanmarská junta propustila 3113 vězňů, včetně 98 cizinců. S odvoláním na prohlášení vojenské vlády to v pondělí uvedla agentura Reuters, podle níž krok přišel na myanmarský Nový rok. Teprve před pár dny armáda při leteckém útoku na odpůrce nedemokratické vlády zabila kolem sta lidí.

Při úterním leteckém útoku myanmarské armády na odpůrce vojenské vlády v centrální části země zemřelo podle agentury DPA nejméně devadesát až sto lidí. Těžce zraněno je přinejmenším dalších pět desítek lidí, kteří jsou ošetřováni v nemocnici. Jedná se pravděpodobně o nejkrvavější útok armády od nástupu vojenské junty k moci v únoru 2021.

Za dva roky od svržení vlády vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v Myanmaru vojenskou juntou odešly ze země miliony lidí. Představitelé legitimního kabinetu byli zatčeni. Následné protesty, kterých se účastnily desetitisíce obyvatel, junta tvrdě potlačovala. Její zákroky mají tisíce obětí. Zástupci OSN v úterý uvedli, že zločiny proti lidskosti jsou v zemi stále páchány.

Vojenský soud v Myanmaru uložil opoziční vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij dalších sedm let vězení za korupci. Celkově si nositelka Nobelovy ceny za mír musí ve vězení odpykat 33 let, píše agentura AFP. Su Ťij čelí obvinění poté, co armáda v loňském roce uskutečnila v zemi puč. Již dříve zástupci političky uvedli, že považují soudy za politicky motivované. Verdikt odsoudily Spojené státy a EU.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij dostala tříletý trest vězení ve dvou případech údajné korupce. Nositelka Nobelovy ceny za mír byla zadržena po vojenském převratu v zemi loni v únoru. Od té doby ji vojenské tribunály uložily tresty v celkové délce šestadvacet let. Su Ťij obžalobu odmítla. Podle kritiků je rozhodování soudů motivované politicky, uvedla agentura AP.

Soud v Myanmaru, kde po loňském převratu vládne vojenská junta, odsoudil k pětiletému vězení svrženou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij. Jde o první rozsudek v protikorupčním procesu proti Su Ťij, která si už ale odpykává šestiletý trest za jiné údajné přečiny. Zástupci legitimně zvolené vlády i nezávislí experti považují proces za vykonstruovaný.

Rusko, Čína či Srbsko zásobují juntu zbraněmi a vojenskou technikou, dodaly jí mimo jiné stíhačky a obrněné vozy. Řekl to v úterý zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva Tom Andrews. Radu bezpečnosti OSN vyzval, aby přijala rezoluci, jež zastaví dodávky techniky, kterou v Myanmaru junta používá proti civilistům, informovala agentura AFP.

Odpůrci vojenské vlády v Myanmaru celostátní stávkou připomněli první výročí převratu, při němž armáda v zemi svrhla demokraticky zvolený civilní kabinet a ujala se moci. Organizátoři protestu vyzvali lidi, aby na znamení tichého odporu nevycházeli z domovů, a majitele obchodů, aby měli od 10:00 do 16:00 místního času (od 4:30 do 10:30 SEČ) zavřeno. Podle fotografií zely jindy rušné ulice v největším myanmarském městě Rangúnu i na dalších místech prázdnotou, napsala agentura AP.

Myanmarská vojenská junta zavraždila na východě země nejméně 38 lidí z menšinového etnika Karenů. Byly mezi nimi i ženy a děti. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na organizace na ochranu lidských práv, podle nichž se na místě našlo několik desítek ohořelých mrtvol.

Soud v Myanmaru uložil svržené vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij trest vězení za podněcování k násilí a porušení protikoronavirových opatření. Vyměřil jí čtyřletý trest, který šéf vojenské vlády podle státní televize později snížil na dva roky. Čtyři roky vězení dostal i sesazený prezident Win Myin, rovněž jemu bude trest snížen o polovinu. Padly tak první rozsudky v procesu s nejvyššími představiteli vlády, kterou letos v únoru svrhla armáda. Verdikt odsoudily USA, Evropská unie, OSN, Velká Británie či český ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD).

Zabití nejméně pětašedesáti protestujících v myanmarském Rangúnu na demonstraci proti armádnímu puči bylo plánované a promyšlené, tvrdí mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW). Jako důkazy předkládá rozhovory se svědky a analýzy videí a fotografií.

Vězněná vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v soudním líčení odmítla obžalobu z veřejného podněcování proti vojenské vládě v Myanmaru. Podle prokurátorů se toho dopustila tím, že požádala mezinárodní organizace, aby s juntou nespolupracovaly. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na portál Myanmar Now. Státní média o procesech se Su Ťij neinformují. Příkaz nehovořit s novináři dostal i političčin obhájce.

Sesazený myanmarský prezident Win Myin vypověděl, že se ho armáda několik hodin před vojenským pučem z 1. února pokusila přinutit, aby odstoupil. Varovala ho přitom, že pokud to odmítne, mohl by mít vážné problémy. Podle agentury Reuters o tom informoval exprezidentův právník Kchin Maun Zo.

Šéf guinejské junty, která v září sesadila prezidenta Alphu Condého, složil přísahu a stal se prezidentem. Plukovník Mamady Doumbouya povede západoafrickou zemi v přechodném období, jehož délka není přesně stanovena.

Mnoho veřejných nemocnic a klinik v Myanmaru zůstává zavřených nebo obsazených armádou. Ty, co fungují, mají omezený provoz. Při protestech v ulicích zemřelo přes devět set lidí. A přes pět tisíc dalších úřady zadržely. Lékařka z Myanmaru v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi popsala, jak to v zemi vypadá po únorovém vojenském převratu.

Myanmarská junta propustila více než dva tisíce vězňů včetně místních novinářů a dalších osob, které zadržela za účast na protestech. S odkazem na místní média o tom píše agentura Reuters. Někteří aktivisté hromadné propuštění zadržovaných označili za lest, jejímž cílem je odvrátit pozornost od pokračujícího zatýkaní.

OSN vyzvala, aby se do Myanmaru po vojenském převratu neprodávaly zbraně. Valné shromáždění přijalo rezoluci odsuzující vojenskou juntu, která v únoru svrhla zvolenou vládu, a vyzvalo k propuštění politických vězňů, například zvolené vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij, a k ukončení násilí proti pokojným demonstrantům.