Letecký útok na nemocnici na západě Myanmaru zabil ve středu večer 34 lidí a asi osmdesát zranil, napsaly tiskové agentury. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v zemi zintenzivňuje své útoky před volbami naplánovanými na konec prosince. Mluvčí junty na žádost agentury Reuters o komentář nereagoval. Zemí už čtyři roky zmítá občanská válka mezi armádou a povstalci.
Nálet zasáhl velkou nemocnici ve městě Myauk v západobarmském Arakanském státě. Podle agentury Reuters to řekl mluvčí separatistů z Arakanské armády (AA), která proti juntě v některých částech tohoto pobřežního státu bojuje. Zdravotnické zařízení s kapacitou tři sta lůžek bylo v době útoku přeplněné pacienty. Podle agentury AP zemřelo sedmnáct mužů a sedmnáct žen.
Mluvčí údery na nemocnici ve starobylém městě Myauk v Arakanském státě popsal jako otřesné. Záběry z místa podle Reuters ukazovaly zdemolovanou budovu se zřícenou střechou, rozbitými sloupy a trámy i těly obětí na zemi.
Letectvo má v Myanmaru pouze junta a používá jej k ničení cílů v oblastech ovládaných povstalci. Od ledna do konce listopadu s jeho nasazením provedla 2165 úderů.
Vrchní velitel myanmarské armády Min Aun Hlain se chopil moci 1. února 2021, kdy vojáci svrhli demokraticky zvolenou vládu vedenou nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z Národní ligy pro demokracii (NLD). Junta puč zdůvodnila údajnými podvody při volbách z listopadu 2020, které drtivě vyhrála NLD.
Převrat znamenal konec desetiletí reforem a ekonomického růstu v zemi a vyvolal pokojné demonstrace, které junta potlačila silou. Nevládní organizace tvrdí, že od násilného převzetí moci v zemi zemřelo zhruba 7200 lidí a dalších více než 29 tisíc bylo zatčeno.
S blížícími se volbami se útoky stupňují
Myanmar čekají 28. prosince volby, jejich důvěryhodnost ale kritici zpochybňují a očekávají, že junta zůstane u moci prostřednictvím svých zástupců. Opoziční strany totiž byly rozpuštěny, protože se údajně nezaregistrovaly, a většina opozičních vůdců je ve vězení nebo ve vazbě.
Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová podotýká, že smyslem voleb není vrátit demokraticky zvolenou vládu, ale naopak legitimizovat vládu vojenské junty, která ovládá některá území a města zejména ve střední části země. O důležitá území v jiných částech Myanmaru, kde proti ní bojují etnické ozbrojené a povstalecké skupiny, nicméně přišla.
Účelem útoků junty na civilní cíle je podle zpravodajky ČT zastrašování. Dochází k nim dlouhodobě, s blížícími volbami se však stupňují. V posledních měsících byly zaznamenány útoky například na školy nebo zdravotnická zařízení.
V Myanmaru působí přibližně deset ozbrojených etnických skupin, které už desítky let bojují proti armádě, aby získaly autonomii a kontrolu nad lukrativními místními zdroji. Vedle Karenské národní osvobozenecké armády (KNLA) to je i takzvaná Aliance tří bratrstev, kterou tvoří AA, Myanmarská národní demokratická aliance (MNDAA) a Ta'angská národně osvobozenecká armáda (TNLA).
