Lotyšsko dokončilo stavbu plotu na hranici s Ruskem

Lotyšsko dokončilo stavbu 280 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Ruskem. Na svém webu to v úterý uvedla lotyšská veřejnoprávní stanice LSM, podle níž budování bariéry trvalo několik let. Projekt je součástí širšího úsilí pobaltských států o posílení bezpečnosti hranic v době zvýšeného napětí s Ruskem, podotkl server The Moscow Times.

Ministr vnitra Rihards Kozlovskis podle tohoto webu uvedl, že Lotyšsko nyní instaluje podél hranice sledovací a monitorovací zařízení, aby vytvořilo „moderní systém ochrany hranic“ na východním křídle Evropské unie. Lotyšsko je – stejně jako sousední Litva a Estonsko – členem EU a také Severoatlantické aliance (NATO). V příštím roce chtějí lotyšské úřady dokončit u hranice infrastrukturu pro hlídky.

Situace na lotyšsko-ruské hranici je stabilní, ale občas dochází k narušení, uvedla lotyšská pohraniční stráž podle LSM. Jako příklad uvedla letošní zadržení dvou „narušitelů“ hranice z Ruska anebo tři pokusy o nelegální překročení hranice z pobaltské země do Ruska. Hranice mezi Lotyšskem a Ruskem měří přibližně 283 kilometrů.

Bariéry buduje také Litva, Estonsko a Finsko

Lotyšsko už loni v létě dokončilo přibližně 145 kilometrů dlouhé oplocení na hranici s Běloruskem, poznamenala stanice LSM. Minsk je spojencem Moskvy a zkraje otevřené ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 umožnil Rusku, aby do sousední země vpadlo i z běloruského území. Před tím, v roce 2021, se Polsko, Litva a Lotyšsko staly dějištěm migrační krize, kdy se z Běloruska na jejich území pokoušelo dostat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky. Varšava a EU obvinily režim v Minsku, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU.

Litva, Lotyšsko a Estonsko, které bývaly součástí Sovětského svazu, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu podpořily napadenou zemi a kvůli obavám z Moskvy mimo jiné zvyšují výdaje na obranu. Všechny tři pobaltské země mají společné hranice buď s Ruskem či s Běloruskem, nebo s oběma.

Také Litva a Estonsko staví bariéry podél svých hranic s Ruskem kvůli bezpečnostním obavám a kvůli tomu, co tamní vlády popisují jako zneužívání migrace coby zbraně, podotkl The Moscow Times. Oplocení na hranici s Ruskem buduje rovněž Finsko, které si od tohoto počinu slibuje zastavení migrantů. Polsko mezitím vybudovalo elektronickou bariéru podél hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí, dodal server.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 4 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 4 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 9 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 11 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled