Lotyšsko dokončilo stavbu plotu na hranici s Ruskem

Lotyšsko dokončilo stavbu 280 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Ruskem. Na svém webu to v úterý uvedla lotyšská veřejnoprávní stanice LSM, podle níž budování bariéry trvalo několik let. Projekt je součástí širšího úsilí pobaltských států o posílení bezpečnosti hranic v době zvýšeného napětí s Ruskem, podotkl server The Moscow Times.

Ministr vnitra Rihards Kozlovskis podle tohoto webu uvedl, že Lotyšsko nyní instaluje podél hranice sledovací a monitorovací zařízení, aby vytvořilo „moderní systém ochrany hranic“ na východním křídle Evropské unie. Lotyšsko je – stejně jako sousední Litva a Estonsko – členem EU a také Severoatlantické aliance (NATO). V příštím roce chtějí lotyšské úřady dokončit u hranice infrastrukturu pro hlídky.

Situace na lotyšsko-ruské hranici je stabilní, ale občas dochází k narušení, uvedla lotyšská pohraniční stráž podle LSM. Jako příklad uvedla letošní zadržení dvou „narušitelů“ hranice z Ruska anebo tři pokusy o nelegální překročení hranice z pobaltské země do Ruska. Hranice mezi Lotyšskem a Ruskem měří přibližně 283 kilometrů.

Bariéry buduje také Litva, Estonsko a Finsko

Lotyšsko už loni v létě dokončilo přibližně 145 kilometrů dlouhé oplocení na hranici s Běloruskem, poznamenala stanice LSM. Minsk je spojencem Moskvy a zkraje otevřené ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 umožnil Rusku, aby do sousední země vpadlo i z běloruského území. Před tím, v roce 2021, se Polsko, Litva a Lotyšsko staly dějištěm migrační krize, kdy se z Běloruska na jejich území pokoušelo dostat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky. Varšava a EU obvinily režim v Minsku, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU.

Litva, Lotyšsko a Estonsko, které bývaly součástí Sovětského svazu, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu podpořily napadenou zemi a kvůli obavám z Moskvy mimo jiné zvyšují výdaje na obranu. Všechny tři pobaltské země mají společné hranice buď s Ruskem či s Běloruskem, nebo s oběma.

Také Litva a Estonsko staví bariéry podél svých hranic s Ruskem kvůli bezpečnostním obavám a kvůli tomu, co tamní vlády popisují jako zneužívání migrace coby zbraně, podotkl The Moscow Times. Oplocení na hranici s Ruskem buduje rovněž Finsko, které si od tohoto počinu slibuje zastavení migrantů. Polsko mezitím vybudovalo elektronickou bariéru podél hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí, dodal server.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
19:39Aktualizovánopřed 2 mminutami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
12:17Aktualizovánopřed 41 mminutami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 53 mminutami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 3 hhodinami

Lockheed bude vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin začne vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Firma to v pondělí oznámila na aerosalonu ve Farnborough u Londýna. Armády nyní hledají cenově dostupnější způsoby, jak čelit dronům a raketám, zatímco zavedení výrobci zbraní čelí rostoucí konkurenci start-upů, které vyvíjejí levné zbraně vyráběné ve velkých sériích.
před 4 hhodinami

Tréninkové centrum v Chang-čou simuluje tajfun i povodně

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.
před 5 hhodinami

Na Moskevskou oblast letěly stovky ukrajinských dronů, tvrdí úřady

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na pondělí sestřelilo 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na telegramu uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich prý zneškodnila protivzdušná obrana ještě daleko od regionu. Kyjev se k tvrzení nevyjádřil. Také ruská strana v noci na pondělí zaútočila, na Ukrajinu vyslala celkem 94 bezpilotních letounů.
09:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Od stíhačů po kulomety. Takto ukrajinské jednotky cvičí sestřelování ruských dronů

Výcviková hala jednotky protivzdušné obrany „Oberih“ Luhanské pohraniční stráže, pohraničního oddílu brigády „Pomsta“. Vojáci zde nacvičují sestřelování útočných bezpilotních letounů, jako jsou „Šáhed“ a „Gerbera“, vysokorychlostních dronů „Molnija“ a dronů typu FPV. Cvičí zde také operátoři stíhacích dronů. Jak byl do virtuálního výcvikového programu začleněn těžký kulomet Browning „Kanik-2“ a proč operátoři stíhacích dronů typu FPV potřebují sto hodin výcviku na simulátoru – to se dozvíte v této reportáži stanice Suspilne Donbas.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.