Lotyšsko staví vojenská opevnění na hranici s Ruskem a Běloruskem. Kvůli obavám z ruské agrese se zapojilo do budování baltské obranné linie – společně s Litvou a Estonskem. Vzniknout mají bunkry, zákopy, ale i minová pole. Vedle toho země staví hraniční plot, který má zabránit očekávanému novému náporu nelegálních migrantů.
Přechod Silene mezi Lotyšskem a Běloruskem od loňska půlí betonové zátarasy. Nový plot má pomoci zmírnit příliv ilegálních migrantů, které přes hranici posílá běloruský režim. Loni na hranicích zadrželi na patnáct tisíc lidí, hlavně z Indie, Afriky a střední Asie. Většinu vykázali, letos ale úřady očekávají ještě větší nápor.
„Přísun migrantů je velmi dobře organizovaný, skupiny jsou přiváženy přímo k hranici. Zapojený je také organizovaný zločin, který je napojený přímo na jejich úřady,“ uvedl velitel lotyšské pohraniční stráže v regionu Daugavpils Raimonds Kublickis.
Zabezpečení více než 170 kilometrů dlouhé bělorusko-lotyšské hranice zdaleka není hotové. Plot sice na mnoha místech už stojí, chybí ale cesty pro pravidelné hlídky nebo osazení kamerovým systémem. Hotovo má být nejpozději do roku 2027.
Souběžně s plotem se o pár kilometrů hlouběji staví i mohutný systém vojenských opevnění zvaných Baltská linie, který zasahuje do všech pobaltských zemí. V zemích má snížit druhou hrozbu, a to možný vpád ruské armády.
Budují se zákopy, minová pole a bunkry. Jen Estonsko jich postaví na šest set. „Tato předpřipravená obranná postavení jsou významnými prvky války, zvláště pak takové války, kterou Rusko právě vede na Ukrajině,“ podotkl ředitel mezinárodní vojenské organizace NATO Strategic Communications Centre of Excellence Janis Sarts.
V následujících pěti letech dají Vilnius, Riga a Tallin na stavbu linie v přepočtu přes 7,5 miliardy korun. „Vidíme, že pobaltské státy navýšily své výdaje na obranu. Estonsko dá tento rok 3,2 procenta HDP, Lotyšsko a Litva jsou také blízko hranici tří procent,“ konstatoval estonský ministr obrany Hanno Pevkur.
Zatímco trojice zemí zvažuje uzavření zbylých přechodů a chystá se na vnější hrozby, experti upozorňují na ty vnitřní. Moskva podle nich stále častěji verbuje agenty mezi ruskou menšinou v Lotyšsku a Estonsku, kde tvoří až čtvrtinu populace.
