Rusko se nezastaví na Ukrajině, varují západní experti. Mohlo by napadnout i státy NATO

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.

Před další ruskou agresí varoval tento týden mimo jiné náčelník generálního štábu belgické armády Michel Hofman.

„Vidíme, že Rusko přešlo na válečnou ekonomiku. Myslím, že bychom se oprávněně měli obávat. Jazyk používaný Kremlem a prezidentem Vladimirem Putinem je vždy nejednoznačný. V žádném případě není vyloučeno, že by mohli otevřít někdy v budoucnu druhou frontu. Buď na jihu, v Moldavsku, nebo v pobaltských státech,“ řekl belgické veřejnoprávní stanici VRT.

Rusko se sice zdá být oslabené pokračující válkou proti Ukrajině, podle šéfa belgické armády je to ale jen dočasné.

„Rusko nakonec zregeneruje svou válečnou mašinérii a přebuduje své ozbrojené síly,“ podotkl Hofman. „Už ukázali, že mají vůli zaútočit na souseda. Musíme vidět, že máme kapacitu zabránit tomu, aby se to opakovalo, a ukázat vůli, že jsme v případě potřeby připraveni k protiútoku.“

ISW: Rusko se na případnou válku s NATO chystá

Analytici z Institutu pro studium války (ISW) popsali, že ruská armáda nyní přehodnocuje nastavení vojenských okruhů v evropské části země. Vedle současného Západního vojenského okruhu tam hodlá vytvořit ještě dva další, leningradský a moskevský. Jde podle nich o součást dlouhodobého úsilí o restrukturalizaci a expanzi, jejímž cílem je připravit Rusko na potenciální budoucí rozsáhlou konvenční válku proti NATO.

Putin se dlouhodobě snaží NATO oslabit a neustále požaduje takové změny v Alianci, které by vedly k jejímu rozpadu. ISW v této souvislosti připomněl ultimátum, které Moskva předložila Alianci a Spojeným státům v prosinci 2021 a z kterého bylo zřejmé, že cílem Kremlu je mimo jiné rozšíření sféry jeho vlivu na státy východní a střední Evropy včetně Česka a omezení suverenity těchto států.

Ruskou suverenitu chápe Kreml velmi vágně a široce, za její porušení označuje každé zpochybnění ruské moci nebo ambicí. „Obranou ruské suverenity“ proto ospravedlňuje násilné vnucování strategických cílů Ruska jiným zemím, píše také ISW s tím, že „Putin považuje cokoliv menšího než úplnou západní kapitulaci před ruskými velkými strategickými cíli za nedostatečné“.

Spojené státy: Když Rusko vyhraje na Ukrajině, půjde dál

Také americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že agresivní ambice Ruska se nezastaví na Ukrajině. Mluvčí diplomacie USA Matthew Miller v pondělí potvrdil, že obavy Washingtonu z ruské agrese přetrvávají. „Nedomníváme se, že Putin bude spokojený a že se zastaví na Ukrajině, pokud by byl schopný nakonec Ukrajinu dobýt a podrobit Rusku,“ konstatoval.

Miller připomněl, že právě obava z ruské agrese podnítila Finsko a Švédsko k podání přihlášky do NATO, a podobně jako Hofman podotkl, že Rusko prokázalo jak připravenost, tak touhu použít své ozbrojené síly k dobývání svých sousedů silou.

Před tím, že vítězství Ruska nad Ukrajinou by umožnilo Moskvě zaútočit na spojence NATO a mohlo by vtáhnout do války i americké vojáky, varoval tento měsíc i prezident Joe Biden. Snažil se tím přesvědčit republikány, aby přestali blokovat další vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.

Američtí i evropští představitelé podle CNN zdůrazňují, že bez další podpory od Spojených států Ukrajina padne. Už nyní podle nich mají ukrajinské ozbrojené síly munici jen na příděl, přičemž Rusové opětují palbu v pětkrát či sedmkrát větším rozsahu, než co si mohou dovolit vystřelit Ukrajinci. Vysoce postavený ukrajinský vojenský představitel řekl CNN, že podle ukrajinských velitelů vedl tento negativní dopad na palebnou sílu armády k dalším ukrajinským obětem.

Také ISW nedávno vyhodnotil, že kolaps západní pomoci by zřejmě vedl ke kolapsu schopnosti Ukrajiny zadržet ruskou armádu a Západ by se v důsledku toho musel připravit na obranu proti případnému ruskému útoku proti NATO. „Cena těchto obranných opatření by byla astronomická a pravděpodobně by byla doprovázena obdobím velmi vysokého rizika. Podpora Ukrajině nabízí Západu nejlepší příležitost, jak se těmto nákladům a rozšířené ruské hrozbě vyhnout,“ dodal ISW.

Kolik let má NATO na přípravu?

Německý think-tank DGAP na podzim napsal, že jakmile na Ukrajině ustanou intenzivní boje, bude Rusku trvat šest až deset let, aby obnovilo své ozbrojené síly do té míry, že bude schopné napadnout NATO. Aliance by podle něj měla dokončit přípravy na takovou eventualitu rok předtím, než bude schopná Moskva zaútočit, aby ji od útoku odradila.

Alianci tak podle těchto analytiků zbývá pět až devět let. „Otázkou pro NATO a Německo už není, zda někdy budou muset být schopny vést válku proti jiné zemi, ale pouze kdy,“ míní DGAP.

Jacek Siewiera, který řídí polský Úřad pro národní bezpečnost, míní, že odhady německých analytiků jsou příliš optimistické. „Pokud se chceme vyhnout válce, pak by země NATO na východním křídle měly přijmout kratší, tříletou časovou lhůtu pro přípravu na konfrontaci. To je doba, za kterou se na východním křídle musí vytvořit potenciál, který bude jasným odstrašujícím prostředkem,“ řekl začátkem měsíce polským médiím.

Právě pobaltské státy, které na nebezpečí ze strany Ruska upozorňovaly už roky před zahájením agrese proti Ukrajině, dále posilují svou obranu. Bývalý lotyšský ministr obrany Artis Pabriks loni v červenci uvedl, že Rusko by podle něj mohlo být schopné další útoku do dvou let od případného konce války proti Ukrajině. Estonská rozvědka letos v únoru napsala, že kapacity ruské armády u vzájemné hranice by mohly být kvantitativně obnoveny do čtyř let.

Mezinárodní tým novinářů letos v lednu zveřejnil ruské plány z podzimu 2021 ukazující, jak se Moskva snaží ovlivňovat dění v pobaltských zemích mimo jiné financováním proruských nevládních organizací, snahami o zachování ruského jazyka ve školách či bojem proti demolicím sovětských pomníků.

Putin tvrdí, že NATO nenapadne, a hrozí Finsku

Svou obranu posiluje také Finsko, které se stalo členem NATO letos v dubnu a má s agresivním východním sousedem třináct set kilometrů dlouhou společnou hranici. Helsinki v pondělí uzavřely smlouvu o obranné spolupráci se Spojenými státy.

Stalo se tak pouhý den poté, co ruský vůdce Putin prohlásil, že kvůli vstupu Finska do Aliance vzniknou „problémy“. „Žádné problémy nebyly, ale teď budou, protože tam teď vytvoříme Leningradský vojenský okruh a rozhodně tam soustředíme vojenské jednotky,“ řekl Putin v rozhovoru pro státní televizi Rossija 1.

V interview zároveň označil za „naprostý nesmysl“ vyjádření amerického prezident Bidena o tom, že by Rusko v případě porážky Ukrajiny mohlo napadnout NATO. Rusko „nemá žádný důvod, žádný zájem, žádný geopolitický zájem, ani ekonomický, ani politický, ani vojenský, bojovat se zeměmi NATO,“ tvrdí Putin s tím, že Moskva nemá žádné územní nároky v zemích NATO.

„Nechceme kazit vztahy s nimi (zeměmi NATO), máme zájem vztahy rozvíjet,“ dodal šéf Kremlu.

Jak ale shrnuli analytici z ISW, ruská propaganda hlásá něco jiného. Její představitelé navrhují Pobaltí jako další ruský vojenský cíl či opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní vůči USA a dalším zemím NATO. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv prohlásil, že pobaltské země patří Rusku a Polsko označil za „dočasně okupované“, čímž narážel na americké jednotky, které jsou v zemi v rámci obranné spolupráce zemí NATO.

Rusko do poslední chvíle popíralo i to, že má v úmyslu zahájit plnohodnotnou válku proti Ukrajině. Jak přitom nedávno přiznal sám Putin, jeho cíle se ve vztahu k napadené zemi nezměnily. Stále mluví o tom, že Ukrajina musí být „demilitarizována“, „denacifikována“ a musí být neutrální, aby mohl zavládnout mír. V praxi by to znamenalo přistoupení na veškeré ruské požadavky a podřízení země Moskvě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 8 hhodinami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 13 hhodinami

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 13 hhodinami

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 17 hhodinami
Načítání...