Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.
Rusko se nezastaví na Ukrajině, varují západní experti. Mohlo by napadnout i státy NATO
Před další ruskou agresí varoval tento týden mimo jiné náčelník generálního štábu belgické armády Michel Hofman.
„Vidíme, že Rusko přešlo na válečnou ekonomiku. Myslím, že bychom se oprávněně měli obávat. Jazyk používaný Kremlem a prezidentem Vladimirem Putinem je vždy nejednoznačný. V žádném případě není vyloučeno, že by mohli otevřít někdy v budoucnu druhou frontu. Buď na jihu, v Moldavsku, nebo v pobaltských státech,“ řekl belgické veřejnoprávní stanici VRT.
Rusko se sice zdá být oslabené pokračující válkou proti Ukrajině, podle šéfa belgické armády je to ale jen dočasné.
„Rusko nakonec zregeneruje svou válečnou mašinérii a přebuduje své ozbrojené síly,“ podotkl Hofman. „Už ukázali, že mají vůli zaútočit na souseda. Musíme vidět, že máme kapacitu zabránit tomu, aby se to opakovalo, a ukázat vůli, že jsme v případě potřeby připraveni k protiútoku.“
ISW: Rusko se na případnou válku s NATO chystá
Analytici z Institutu pro studium války (ISW) popsali, že ruská armáda nyní přehodnocuje nastavení vojenských okruhů v evropské části země. Vedle současného Západního vojenského okruhu tam hodlá vytvořit ještě dva další, leningradský a moskevský. Jde podle nich o součást dlouhodobého úsilí o restrukturalizaci a expanzi, jejímž cílem je připravit Rusko na potenciální budoucí rozsáhlou konvenční válku proti NATO.
Putin se dlouhodobě snaží NATO oslabit a neustále požaduje takové změny v Alianci, které by vedly k jejímu rozpadu. ISW v této souvislosti připomněl ultimátum, které Moskva předložila Alianci a Spojeným státům v prosinci 2021 a z kterého bylo zřejmé, že cílem Kremlu je mimo jiné rozšíření sféry jeho vlivu na státy východní a střední Evropy včetně Česka a omezení suverenity těchto států.
Ruskou suverenitu chápe Kreml velmi vágně a široce, za její porušení označuje každé zpochybnění ruské moci nebo ambicí. „Obranou ruské suverenity“ proto ospravedlňuje násilné vnucování strategických cílů Ruska jiným zemím, píše také ISW s tím, že „Putin považuje cokoliv menšího než úplnou západní kapitulaci před ruskými velkými strategickými cíli za nedostatečné“.
Spojené státy: Když Rusko vyhraje na Ukrajině, půjde dál
Také americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že agresivní ambice Ruska se nezastaví na Ukrajině. Mluvčí diplomacie USA Matthew Miller v pondělí potvrdil, že obavy Washingtonu z ruské agrese přetrvávají. „Nedomníváme se, že Putin bude spokojený a že se zastaví na Ukrajině, pokud by byl schopný nakonec Ukrajinu dobýt a podrobit Rusku,“ konstatoval.
Miller připomněl, že právě obava z ruské agrese podnítila Finsko a Švédsko k podání přihlášky do NATO, a podobně jako Hofman podotkl, že Rusko prokázalo jak připravenost, tak touhu použít své ozbrojené síly k dobývání svých sousedů silou.
Před tím, že vítězství Ruska nad Ukrajinou by umožnilo Moskvě zaútočit na spojence NATO a mohlo by vtáhnout do války i americké vojáky, varoval tento měsíc i prezident Joe Biden. Snažil se tím přesvědčit republikány, aby přestali blokovat další vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
Američtí i evropští představitelé podle CNN zdůrazňují, že bez další podpory od Spojených států Ukrajina padne. Už nyní podle nich mají ukrajinské ozbrojené síly munici jen na příděl, přičemž Rusové opětují palbu v pětkrát či sedmkrát větším rozsahu, než co si mohou dovolit vystřelit Ukrajinci. Vysoce postavený ukrajinský vojenský představitel řekl CNN, že podle ukrajinských velitelů vedl tento negativní dopad na palebnou sílu armády k dalším ukrajinským obětem.
Také ISW nedávno vyhodnotil, že kolaps západní pomoci by zřejmě vedl ke kolapsu schopnosti Ukrajiny zadržet ruskou armádu a Západ by se v důsledku toho musel připravit na obranu proti případnému ruskému útoku proti NATO. „Cena těchto obranných opatření by byla astronomická a pravděpodobně by byla doprovázena obdobím velmi vysokého rizika. Podpora Ukrajině nabízí Západu nejlepší příležitost, jak se těmto nákladům a rozšířené ruské hrozbě vyhnout,“ dodal ISW.
Kolik let má NATO na přípravu?
Německý think-tank DGAP na podzim napsal, že jakmile na Ukrajině ustanou intenzivní boje, bude Rusku trvat šest až deset let, aby obnovilo své ozbrojené síly do té míry, že bude schopné napadnout NATO. Aliance by podle něj měla dokončit přípravy na takovou eventualitu rok předtím, než bude schopná Moskva zaútočit, aby ji od útoku odradila.
Alianci tak podle těchto analytiků zbývá pět až devět let. „Otázkou pro NATO a Německo už není, zda někdy budou muset být schopny vést válku proti jiné zemi, ale pouze kdy,“ míní DGAP.
Jacek Siewiera, který řídí polský Úřad pro národní bezpečnost, míní, že odhady německých analytiků jsou příliš optimistické. „Pokud se chceme vyhnout válce, pak by země NATO na východním křídle měly přijmout kratší, tříletou časovou lhůtu pro přípravu na konfrontaci. To je doba, za kterou se na východním křídle musí vytvořit potenciál, který bude jasným odstrašujícím prostředkem,“ řekl začátkem měsíce polským médiím.
Právě pobaltské státy, které na nebezpečí ze strany Ruska upozorňovaly už roky před zahájením agrese proti Ukrajině, dále posilují svou obranu. Bývalý lotyšský ministr obrany Artis Pabriks loni v červenci uvedl, že Rusko by podle něj mohlo být schopné další útoku do dvou let od případného konce války proti Ukrajině. Estonská rozvědka letos v únoru napsala, že kapacity ruské armády u vzájemné hranice by mohly být kvantitativně obnoveny do čtyř let.
Mezinárodní tým novinářů letos v lednu zveřejnil ruské plány z podzimu 2021 ukazující, jak se Moskva snaží ovlivňovat dění v pobaltských zemích mimo jiné financováním proruských nevládních organizací, snahami o zachování ruského jazyka ve školách či bojem proti demolicím sovětských pomníků.
Putin tvrdí, že NATO nenapadne, a hrozí Finsku
Svou obranu posiluje také Finsko, které se stalo členem NATO letos v dubnu a má s agresivním východním sousedem třináct set kilometrů dlouhou společnou hranici. Helsinki v pondělí uzavřely smlouvu o obranné spolupráci se Spojenými státy.
Stalo se tak pouhý den poté, co ruský vůdce Putin prohlásil, že kvůli vstupu Finska do Aliance vzniknou „problémy“. „Žádné problémy nebyly, ale teď budou, protože tam teď vytvoříme Leningradský vojenský okruh a rozhodně tam soustředíme vojenské jednotky,“ řekl Putin v rozhovoru pro státní televizi Rossija 1.
V interview zároveň označil za „naprostý nesmysl“ vyjádření amerického prezident Bidena o tom, že by Rusko v případě porážky Ukrajiny mohlo napadnout NATO. Rusko „nemá žádný důvod, žádný zájem, žádný geopolitický zájem, ani ekonomický, ani politický, ani vojenský, bojovat se zeměmi NATO,“ tvrdí Putin s tím, že Moskva nemá žádné územní nároky v zemích NATO.
„Nechceme kazit vztahy s nimi (zeměmi NATO), máme zájem vztahy rozvíjet,“ dodal šéf Kremlu.
Jak ale shrnuli analytici z ISW, ruská propaganda hlásá něco jiného. Její představitelé navrhují Pobaltí jako další ruský vojenský cíl či opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní vůči USA a dalším zemím NATO. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv prohlásil, že pobaltské země patří Rusku a Polsko označil za „dočasně okupované“, čímž narážel na americké jednotky, které jsou v zemi v rámci obranné spolupráce zemí NATO.
Rusko do poslední chvíle popíralo i to, že má v úmyslu zahájit plnohodnotnou válku proti Ukrajině. Jak přitom nedávno přiznal sám Putin, jeho cíle se ve vztahu k napadené zemi nezměnily. Stále mluví o tom, že Ukrajina musí být „demilitarizována“, „denacifikována“ a musí být neutrální, aby mohl zavládnout mír. V praxi by to znamenalo přistoupení na veškeré ruské požadavky a podřízení země Moskvě.