Biden ujistil Zelenského o americké podpoře, další pomoc ale naráží u republikánů v Kongresu

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal v Bílém domě se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Na následném brífinku ujistil Biden Kyjev o další podpoře od USA, konkrétní pomoc však neoznámil. Svou návštěvou v USA se Zelenskyj snažil zachránit Bidenův návrh na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell večer uvedl, že „je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny“.

Biden na tiskové konferenci prohlásil, že Vladimir Putin doufá, že Spojené státy přestanou Ukrajinu podporovat. „Musíme mu dokázat, že se mýlí. Pokud Putina nezastavíme, nevzdá se.“ Na jednání v Oválné pracovně podle AP Zelenskému slíbil, že se Ukrajina může na americkou pomoc spolehnout.

Zelenskyj uvedl, že jeho země pokračuje ve snaze dosáhnout soběstačnosti a stát se méně závislou na západní pomoci. „Díky ukrajinskému úspěchu, úspěchu v obraně, jsou od ruské agrese uchráněny další evropské státy,“ konstatoval.

Volodymyr Zelenskyj a Joe Biden v Oválné pracovně Bílého domu
Zdroj: Reuters/Leah Millis

Zelenskyj na úvod své návštěvy promluvil v americkém Senátu. Jednání s americkými senátory probíhalo za zavřenými dveřmi, podotkla agentura Reuters. Na jednání přišel Zelenskyj v doprovodu předsedy senátní republikánské menšiny Mitche McConnella a šéfa senátní demokratické většiny Chucka Schumera.

„Bylo to velmi silné setkání. Prezident Zelenskyj vyjádřil zcela jasně, že potřebuje pomoc. Ale když tu pomoc dostane, může tuhle válku vyhrát,“ prohlásil po ranním jednání lídr Demokratické strany v Senátu Schumer. Ukrajinský prezident podle něj senátorům oznámil, že Kyjev dodatečnou podporu potřebuje rychle, jinak hrozí narušení vojenských operací, ale také oslabení širší koalice spojenců Ukrajiny.

Atmosféru debaty ocenil v prohlášení na sociální síti X i Zelenskyj, jednání označil za přátelské a upřímné. „Informoval jsem členy amerického Senátu o současné vojenské a ekonomické situaci Ukrajiny, o významu zachování klíčové americké podpory a odpovídal jsem na jejich otázky,“ napsal.

Následovalo jednání v Kongresu. K němu Zelenskyj uvedl, že od něj obdržel pozitivní signály ohledně pomoci pro Ukrajinu, na konkrétní výsledky ale prý musí počkat.

USA podporu letos nejspíš neschválí, předestřel šéf senátních republikánů

McConnell nedlouho po společném jednání konstatoval, že „je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny“. „To neznamená, že to není důležité,“ podotkl však senátor, který mezi republikány patří k nevýraznějším zastáncům podpory Kyjeva. Republikáni naopak dlouhodobě prosazují tvrdou imigrační politiku.

McConnell také uvedl, že vyjednávání o této otázce si žádá „plné zapojení“ prezidenta Bidena. Ten minulý týden připustil, že je ochotný přistoupit na „značný kompromis“ ohledně americké imigrační politiky, konkrétní návrhy však neprezentoval. Americký imigrační systém podobně jako republikáni označil za „rozbitý“.

Šéf Bílého domu při setkání se Zelenským prohlásil, že Kongres musí schválit jeho návrh krizového balíku, „aby nedal (šéfovi Kremlu Vladimiru) Putinovi nejkrásnější vánoční dárek, jaký může“. „Nesmíme jej nechat uspět,“ upozornil Biden. Ruský vůdce podle něj plánuje v zimě bombardovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Zelenskyj ovšem před novináři neodpověděl na dotaz, zda Ukrajina může Rusko porazit i bez americké pomoci. Washington dosud napadené zemi poskytl vojenské vybavení v hodnotě kolem 44 miliard dolarů, což je podle NYT více než Německo, Británie, Norsko a Dánsko – tedy následující čtyři státy v žebříčku nejvýznamnějších dodavatelů – dohromady.

Nahrávám video

Situace Ukrajiny není dobrá, informuje zpravodaj

„Situace Ukrajiny není dobrá, protože 97 procent současné americké pomoci je vyčerpáno. Právě proto Bílý dům varuje, že prezident Biden bez schválené další pomoci nemá prakticky jak v příštích měsících Ukrajině pomoct, to by hrálo do karet Vladimiru Putinovi a Rusku,“ uvedl k návštěvě Zelenského ve Spojených státech tamní zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Setkání prezidenta Zelenského se špičkami Kongresu se odehrává v situaci, kdy u americké veřejnosti klesá podpora další vojenské pomoci Ukrajině, dodává Vostal. Podpora klesá obzvlášť u republikánských voličů. „Bylo to vidět i na setkání Zelenského s republikánským šéfem Sněmovny reprezentantů (Mikem Johnsonem), který se se Zelenským ani nevyfotil, i když verbálně vyjádřil podporu Ukrajině,“ vyjmenoval.

Nahrávám video

Na pomoc Kyjevu vyčleňuje balík navržený v Senátu přibližně 61 miliard dolarů (1,38 bilionu korun). Pro Ruskem napadenou zemi jde o životně důležitou pomoc.

„Bez toho má Ukrajina problém vůbec plánovat, jak se dál hodlá bránit Rusku, bez toho nemůže počítat s novými zbraněmi a municí. Bez toho hrozí, že se zvrátí současný průběh války,“ upozornil dříve zpravodaj.

Čas na to, aby pomoc prošla, je přitom už jen do pátku, kdy končí letošní zasedání Kongresu. „Ukrajina tyto peníze potřebuje mít schválené už teď, jakékoliv zpoždění znamená docela významné problémy,“ dodal Vostal.

Hlavní demokratický vyjednavač v Senátu Chris Murphy médiím řekl, že podle něj je možné do Vánoc předložit návrh balíku kolegům ve sněmovně. Ta však zatím plánuje přerušit zasedání na konci tohoto týdne a republikánský senátor James Lankford v pondělí vyjádřil názor, že jednání o imigrační reformě tento týden hotová nebudou.

Před jednáním s Bidenem se Zelenskyj setkal s lídrem demokratů ve sněmovně Hakeemem Jeffriesem a s republikánským předsedou sněmovny Mikem Johnsonem. „Stojíme po jeho boku,“ potvrdil prý ukrajinskému prezidentovi, zopakoval zároveň své požadavky ohledně schválení další podpory pro napadenou zemi.

Vedle slov o „katastrofě“ na americko-mexické hranici podle listu The New York Times kritizoval Bílý dům za to, že podle něj nedokáže vysvětlit, jakým způsobem by Kyjev mohl válku s Ruskem vyhrát. „Jejich odpovědi jsou nedostatečné,“ míní Johnson.

Pondělíček: Pozice republikánů je jednotná

Součástí navrženého balíku je i pomoc Izraeli, který nyní v Pásmu Gazy bojuje proti teroristům z Hamásu a který by z něj dostal na 14 miliard dolarů (315 miliard korun). Dvě miliardy dolarů by měly jít na bezpečnost Tchaj-wanu a oblasti Indického oceánu a západní a střední části Tichého oceánu. Něco přes devět miliard dolarů pak na humanitární pomoc a nejméně deset miliard na posílení zabezpečení americko-mexické hranice.

Biden naléhal na zákonodárce, aby tyto prostředky schválili. Bílý dům uvedl, že „republikáni v Kongresu dali ruskému vůdci Vladimiru Putinovi ten nejlepší dárek, jaký si mohl přát“.

Republikáni výměnou za podporu balíku chtějí zpřísnit kritéria pro žadatele o azyl. Jejich požadavky ale výrazně komplikují schválení, neboť v otázce imigrační politiky s demokraty roky nenacházejí společnou řeč.

„Na tom, jak systém reformovat, se ty dvě hlavní strany nejsou schopné shodnout přes třicet pětatřicet let. Očekávat, že k tomu teď dojde, znamená, že jedna strana – v tomto případě by to museli být nejspíš demokraté – by musela téměř úplně kapitulovat, museli by republikánům odsouhlasit všechno,“ vysvětlil odborník na Severní Ameriku Jiří Pondělíček z Fakulty sociální věd UK.

Právě proto, že důvody zablokování pomoci jsou vnitropolitického rázu, Pondělíček nepředpokládá, že by Zelenského řeč pomohla. „Obávám se, že s tím moc nepohne, protože pozice republikánů vypadá poměrně jednotná a zablokovaná.“

Nahrávám video

Ukrajina už střílí poslední granáty, varuje Votápek

„Bylo by skvělé, kdyby jednání vedlo k prolomení jakéhosi patu, který je teď v Kongresu,“ uvedl k návštěvě Zelenského v USA diplomat a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Připomněl, že pokud Ukrajina nedostane pomoc rychle, může se situace na frontě dramaticky zhoršit. „Ukrajina už střílí poslední granáty,“ pokračoval.

Europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.) se domnívá, že „to, co se odehraje v následujících dnech, nám ukáže, jestli je tu politická podpora na obou stranách Atlantiku“. Odkázala se v tomto ohledu na poslední evropské průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že mezi občany je většinová podpora k tomu Ukrajině pomáhat.

Na důležitost soudržnosti Západu upozornil i bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Nesmí se ztratit podpora Spojených států, jakmile by se ztratila jejich podpora pro Ukrajinu, tak začne slábnout úplně všechno,“ podotknul. Návštěva Zelenského v USA je z jeho pohledu klíčová – „Jakmile začne slábnout ten nejsilnější, začnou slábnout i ti ostatní“.

Nahrávám video

Důležitý týden pro Ukrajinu

Jedná se již o třetí návštěvu Zelenského v USA od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. K senátorům promluvil v 09:00 místního času (15:00 SEČ). Setkal se i s republikánskými špičkami v Kongresu, které se snažil přesvědčit k podpoře balíku.

Večer SEČ ho v Bílém domě přijal prezident Biden. Jeho úřad uvedl, že Zelenského návštěva má „zdůraznit neotřesitelný závazek Spojených států podporovat ukrajinský lid při jeho obraně proti brutální ruské invazi“.

Zelenskyj se ve Washingtonu už setkal s šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalinou Georgievovou a poděkoval jí za podporu. Georgievová Kyjev pochválila za dosažené ekonomické pokroky navzdory pokračující válce. Výkonná rada MMF v pondělí schválila vyplacení 900 milionů dolarů (20,4 miliardy korun) Ukrajině ze záchranného úvěrového programu.

Tento týden je pro Ukrajinu klíčový, protože Evropská unie také rozhoduje o tom, zda zahájí formální rozhovory o jejím vstupu do bloku. Maďarský premiér Viktor Orbán dal najevo, že je proti tomuto kroku a má pravomoc takové rozhodnutí zablokovat. Orbán a Zelenskyj spolu podle BBC zřejmě vedli intenzivní rozhovor, když se v neděli setkali při inauguraci nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Podrobnosti jejich rozhovoru nebyly zveřejněny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pohrozil EU kvůli Kanadě vysokými cly

Americký prezident Donald Trump pohrozil Evropské unii (EU) dalšími cly i přerušením obchodu. Reagoval tak na prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že by se Kanada měla stát prvním přidruženým členem EU. Trump to podle agentury AFP označil za „možný projev nepřátelství“.
před 49 mminutami

Sněmovna reprezentantů USA schválila balík protiruských sankčních opatření

Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Pro návrh zákona, který již v srpnu schválil Senát, podle agentury AP hlasovalo v republikány ovládané dolní komoře amerického parlamentu 262 poslanců, přičemž 159 jich bylo proti. Aby sankční zákon vstoupil v platnost, musí ho podepsat prezident USA Donald Trump.
01:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabili pět lidí v autobusu, uvedl Hanža. Zesilují útoky na železnici

Pět lidí zabil a sedm zranil ruský dronový útok na autobus v Nikopolském okrese, oznámil ráno šéf správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Jednu oběť po ruském útoku hlásí v Oděse. Další člověk zahynul a devět lidí utrpělo zranění při ruském bombardování města Sumy, uvedli záchranáři. V kyjevské čtvrti Svjatošynskyj pak v důsledku dronového útoku vzplanuly skladové prostory, informovala tamní vojenská správa. Ruské úřady zase uvedly, že ukrajinský dronový útok zabil ženu v Brjanské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVolby čekají další německou spolkovou zemi. I tam vede AfD

Dva týdny po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku se tuto neděli chystá volit další spolková země. I v Meklenbursku-Předním Pomořansku má AfD šanci stát se nejsilnější stranou. Podle úterního průzkumu INSA by volby vyhrála s 37 procenty, více než dvojnásobkem oproti minulým volbám. Vládnoucí sociální demokraté (SPD) jsou podle aktuálních průzkumů druzí, s 35 procenty by oslabili.
před 7 hhodinami

Thaçi dostal 25 let za válečné zločiny

Zvláštní tribunál pro Kosovo ve středu uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonném zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení. Tribunál uložil vysoké tresty také třem dalším bývalým členům UÇK.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMéně ideologie, více konkrétních projektů, všímá si Pospíšil v projevu von der Leyenové

„V době, kdy má Kanada velké obchodní spory, celní válku s USA a je to země, která má stejné hodnoty a kulturu jako většina evropských zemí, je dobře posílit spolupráci,“ řekl v Interview ČT24 místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil k možnosti dát Kanadě přidružené členství v EU, o kterém v projevu o stavu Unie mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokázal by si představit, že pokud se koncept osvědčí, mohla by se k EU v budoucnu takto „přidat“ i Ukrajina. Pospíšil však několikrát zdůraznil, že nevíme, jak by „přidružení“ v praxi vlastně vypadalo. Projev podle něj jinak popsal problémy EU přesně, i když obecně. „Mnohem více (než dříve) zaznívalo slovo bezpečnost, energetická soběstačnost, ekonomický růst,“ vyjmenoval. Oproti tomu slyšel méně „ideologie a slov o bratrství“. Dalším tématem rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem byl třeba záměr ministerstva spravedlnosti, aby veřejní žalobci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou.
před 8 hhodinami

Parlamentní volby ve Švédsku vyhrála středolevá opozice, uvádí SVT

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to ve středu švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.
před 8 hhodinami

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku. Ta si zajistila dodatečné dodávky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.