Balík

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Český prezident Petr Pavel apeloval v pořadu Christiane Amanpourové stanice CNN na Spojené státy, aby schválily podporu pro Ukrajinu. Obrana země je podle Pavla důležitá pro celý svět. Kyjev čeká už půl roku na klíčový vojenský a ekonomický balík v hodnotě 61 miliard dolarů. Američtí zákonodárci by o něm mohli hlasovat o víkendu. Návrh v Kongresu měsíce blokují kritici z řad republikánů. Situace na frontě se mezitím rychle obrací v neprospěch ukrajinských sil. Kyjevu chybí zbraně, munice i vojáci.

Slovenská policie zadržela v Bratislavě muže, který je podezřelý ze zpronevěry peněz určených Itálii v rámci unijního fondu na oživení ekonomiky po pandemii covidu-19. Píše o tom agentura APA s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. O zátahu, při němž policie ve čtyřech zemích Evropské unie zadržela 22 lidí kvůli podezření ze zpronevěry 600 milionů eur (v přepočtu přes patnáct miliard korun), informoval ve čtvrtek Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Slovenská policie posléze uvedla, že zadržela tři lidi – občany Ukrajiny, Německa a Itálie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal v Bílém domě se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Na následném brífinku ujistil Biden Kyjev o další podpoře od USA, konkrétní pomoc však neoznámil. Svou návštěvou v USA se Zelenskyj snažil zachránit Bidenův návrh na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell večer uvedl, že „je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny“.

V libereckém přepravním depu Zásilkovny uvázlo několik tisíc balíků. Důvodem je podle společnosti spor s externím provozovatelem depa. Ten podle Zásilkovny znemožnil přístup do skladu s balíky potom, co s ním na konci srpna ukončila spolupráci. Společnost klientům za nedoručené balíky slibuje refundaci. Aktuálně odeslané zásilky putují místo do Liberce do nového depa v Benátkách nad Jizerou.

Přepravní společnosti upozorňují na podvodné zprávy, které vypadají jako výzva k zaplacení a vyzvednutí zásilky. Před Vánocemi jich přibylo. Doručovatelé i bezpečnostní experti vyzývají k obezřetnosti.

Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty. Scholz na nedělní tiskové konferenci řekl, že vláda použije ke snížení cen energií finance, které nečekaně získala zdaněním vysokých cen energií.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř čtyřicet miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň dvacet let. Moskva mezitím zakázala vstup do Ruska tisícovce Američanů, včetně Bidena. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také v sobotu mluvil s představiteli Švédska a Finska o členství v NATO.

Jak moc byly zatíženy pošty, třídírny a přepravny v Československu během Vánoc v době, kdy ještě nebylo samozřejmostí poslat přání pokojných svátků přes mobil nebo aplikaci? A jaký byl zájem o pracovní pozice v těchto službách při vysoké nezaměstnanosti?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Senát Spojených států schválil plán investic do americké infrastruktury v objemu jednoho bilionu dolarů (21,6 bilionu korun). Agentura Reuters hlasování označila za vítězství pro prezidenta Joea Bidena a skupinu senátorů z řad demokratů i republikánů, kteří soubor investic složitě dojednávali několik měsíců.

Americký Kongres v pondělí večer místního času (v úterý nad ránem SEČ) schválil soubor opatření v objemu asi 900 miliard dolarů (asi 19,4 bilionu korun), jehož cílem je podpořit hospodářství zasažené pandemií covidu-19. Podepsat ho musí už jen prezident Donald Trump, který s ním souhlasí.